71 Co 285/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 66 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 24. 7. 2024, č. j. 6 C 126/2022-149,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 14 738 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 66 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 66 000 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení (výrok I.), uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení 75 605,40 Kč (výrok II.) a nahradit státu náklady 798 Kč (výrok III.). Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dohodu, jejímž předmětem bylo zpracování znaleckého posudku žalovaným o skutkovém zjištění průběhu vlastnické hranice mezi pozemkem parc. č. st. , Anonymizováno, na jedné straně, pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé v k. ú. , adresa, . Posudek měl být vyhotoven za účelem jednání se sousedy, v soudním řízení i při jednání se správními úřady, což žalovaný věděl. Současně měly být podle ujednání stran výsledky zkoumání zaznamenány v souřadnicích tak, aby bylo možné vyhotovit podle nich geometrický plán. Posudek měl rovněž podle ujednání stran obsahovat polohové určení parc. č. , Anonymizováno, . Žalobce uhradil žalovanému sjednanou cenu posudku 66 000 Kč a převzal vypracovaný posudek počátkem prosince 2021. Bezprostředně potom zaslal žalovanému listinu označenou jako námitky v rámci předávacího protokolu ze dne 7. 12. 2021, kde žalovanému vytkl řadu vad posudku, na které soud rovněž pro krátkost odkazuje, a žádal o jejich odstranění do uvedené lhůty, což žalovaný odmítl. Stejné vady posudku vytkl žalovanému ještě jednou, stanovil lhůtu k nápravě do konce dubna 2022, následně pro neodstranění vad oznámil žalovanému, že odstupuje od smlouvy. Žalovaný přijaté peněžité plnění žalobci nevrátil. Výsledek znaleckého zkoumání ohledně hranic pozemků je takový, že hranice nelze zjistit pro nedostatek kvalitních zeměměřičských materiálů. V posudku je formulován závěr, že pro dostatek kvalitních zeměměřičských činností bylo možné zjistit (obnovit) průběh vlastnické hranice mezi předmětnými pozemky ve sporné části a souhlasí s rozměry ve všech stavech předmětných pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, . Nesouhlasí evidovaný půdorys v části zemědělské usedlosti. V grafické části přílohy je předestřený výsledek znalecké činnosti (hranice) znázorněn červenou barvou s tím, že hranice je ve tvaru obdélníku. Grafická část přílohy neobsahuje souřadnicové zaměření zjištění znalce.

2. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že posudek zpracovaný žalovaným neměl náležitosti, jež byly stranami dohodnuté ve smlouvě o dílo. V prvé řadě žalovaný v posudku rozporně tvrdí, že vlastnickou hranici mezi pozemky nebylo možno určit, posléze však uvádí přesný opak, tj. že hranici bylo možno určit a v grafické části hranici určuje. Dále grafická část posudku neobsahovala souřadnicové označení zjištění tak, jak požadoval žalobce. Posudek bez dalšího dopracování nebyl způsobilý k jednání se sousedy, pro účely soudního řízení či k jednání se správními orgány. Žalobce řádně odstoupil od smlouvy, kdy oznámení o odstoupení se dostalo do dispozice žalovaného. Vzhledem k uvedenému soud žalobě jako důvodné vyhověl, když v důsledku odstoupení od smlouvy dle § 2107 o. z. vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení § 2991 a násl. o. z., které je povinen vrátit žalobci v souladu s § 2993 o. z.

3. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které odůvodnil tím, že okresní soud uvádí, že strany si sjednaly, že posudek bude bez dalšího použitelný u soudu. Jak okresní soud dospěl k závěru, že posudek měl být bez dalšího použitelný u soudu, ovšem okresní soud neuvádí. Znalecký posudek je běžně podáván u soudu slovně v rámci výslechu znalce. Dále okresní soud uvádí, že posudek neobsahuje ucelený soubor informací, a proto by neobstál. Jaké informace má však obsahovat není z odůvodnění rozsudku zřejmé. Pokud by to měla být hranice mezi pozemky nadiktovaná žalobcem, pak není zřejmé, o čem chtěl se sousedy žalobce jednat. Žalovaný nemůže vytvořit nezákonný posudek jen proto, že to žalobce chce. Pokud okresní soud vytýká, že posudek neobsahuje souřadnice, pak jde o odbornou otázku, kterou soud nemůže sám posoudit. Aby mohly být uvedeny souřadnice, musí být hranice zaměřena, aby mohla být zaměřena, musí být soudem hranice mezi pozemky stanovena podle § 1028 o. z. Znalec pak nemůže určovat hranici mezi pozemky, toto činí pouze soud. Pokud žalobce zpochybňuje evidovanou vlastnickou hranici, má se domáhat žalobou na jejím určení. Teprve po provedení znalecké činnosti znalec případně může souřadnice uvést. Pokud jde o pozemek číslo parcelní , Anonymizováno, , pak jej nevlastní otec žalobce a z katastru nemovitostí si žalobce mohl zjistit geometrický plán včetně souřadnic uvedeného pozemku. Okresní soud se zabývá pouze smlouvou o dílo a zcela pomíjí speciální právní předpisy upravující zadávání a zpracovávání znaleckých posudků a speciální úpravu katastru nemovitostí (např. účel geometrického plánu stanoví katastrální vyhláška). Zadání posudku je vždy odbornou otázkou a nelze připustit neodborné rozšiřování zadání o nesmyslné úkoly. Žalobce nebyl schopen odbornou otázku položit, proto musel s definicí otázky pomoci žalovaný. Soud pak nemůže odborné závěry znalce nahrazovat vlastními závěry. Navíc okresní soud nejprve posudek shledal řádným, posléze uváděl, že bude nutno jej přezkoumat revizním posudkem, aby v závěru pak uvedl, že revizní posudek není třeba a posudek je vadný. Žalobce požadoval objektivní posouzení, objektivní nalezení hranice, objektivní pohled, znalec však vždy činí jen subjektivní posouzení. Posudek je použitelný v soudním řízení. Pro správní řízení posudek není třeba, neboť ve správním řízení není o čem jednat. Navrhl změnu napadeného rozsudku tak, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Žalobce se vyjádřil k odvolání tak, že žalovaný jen poukazuje na svou odbornost a neodbornost soudu či žalobce. Směšuje podání posudku v soudním řízení oproti situaci, kdy samotný posudek je předmětem soudního řízení, jako v této věci. Žalovaný zcela pomíjí, že předmětem smlouvy bylo zpracování posudku, který stanoví vlastnickou hranici mezi pozemky včetně souřadnic. Toto posudek neobsahuje, žalovaný ani přes výzvy vady neodstranil, proto žalobce odstoupil od smlouvy. Navrhl potvrzení rozsudku jako správného.

5. Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.

6. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.

7. Je pravdou, že primárním předpisem upravujícím výkon znalecké činnosti a zpracování znaleckého posudku je zákon č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a prováděcí předpisy, např. vyhláška č. 503/2020 Sb. o výkonu znalecké činnosti. Tyto předpisy jakožto zvláštní, mající přednost před obecnou úpravou občanského zákoníku, mimo jiné ukládají znalci, aby znaleckou činnost vykonával s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době (§1 odst. 3 uvedeného zákona). Z toho plyne skutečnost, že znalec nemůže být vázán zcela přáními a požadavky zadavatele. Pokud zjištění a odborné závěry znalce nejsou dle „představ či zadání“ zadavatele, nelze hovořit o vadnosti posudku jako takového, s možností zadavatele k odstoupení od smlouvy o dílo dle § 2107 o. z. Žalobce mimo jiné vytýkal řadu nedostatků posudku, které se týkaly samotných závěrů posudku. Tedy šlo o polemiku se závěry znalce. K posouzení „vadnosti posudku“ v této oblasti, by bylo třeba skutečně zpracování revizního znaleckého posudku v tomto soudním řízení. A ani pak nelze automaticky říci, že by šlo o vadný posudek, neboť i znalecká činnost je mnohdy dána subjektivními zkušenostmi, názory a argumenty soudních znalců. Nicméně v dané věci byly vytýkány i vady posudku, které lze skutečně zjistit bez revizního znaleckého posudku – tedy absence souřadnic u hranice, jež znalec dle závěru posudku byl schopen určit (a vytyčit) a kterou do grafické přílohy posudku zakreslil. Jestli tam souřadnice jsou či nejsou, je zřejmé z posudku i laikovi. Rovněž i laik zjistí, jestli posudek má či nemá polohové určení pozemku číslo parcelní , Anonymizováno8. K další odvolací námitce, že hranici stanoví pouze soud, nikoli znalec. Je pravdou, že vlastnickou hranici může v případě sporu stanovit pouze soud (nikoli znalec) postupem dle § 1028 o. z., popř. v řízení o určení vlastnického práva k pozemku. Pro skutková zjištění pak může soud použít případně i znalecký posudek, který by mohl osvětlit např. vývoj a nejasnosti v historických mapách a pozemkových evidencích, které strany k důkazu navrhly, objasní možné odchylky měření, odchylky evidovaného stavu od reálného stavu v terénu apod. Tedy znalec by mohl pomoci soudu zorientovat se v otázce různých katastrálních listin, map, způsobu měření, zakreslování či vytyčování hranic, pomoci při místním šetření soudu apod. To ovšem neznamená, že soudní znalec nemůže vyslovit své závěry i bez toho, aby soudní spor byl vůbec vyvolán. A své závěry dává do posudku, který není autoritativním a závazným stanovením hranice. Má vyšší váhu danou tím, že jde o závěr a názor znalce (rozumí tomu po odborné stránce více, než rozhádaní sousedi), ale i tento závěr znalce, jelikož není autoritativní, může být odmítnut či zpochybněn protistranou. Případně může být shledán v soudním řízení i nesprávným. Tedy znalecký posudek může být zpracován bez ohledu na to, jestli bude či nebude následovat soudní řízení. Měl by být však zpracován tak, aby byl vnitřně nerozporný a nevyžadoval v zásadě další upřesňování či vysvětlování v soudním řízení.

9. Okresní soud vyšel z toho, že žalobce požadoval po žalovaném, aby určil vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, na jedné straně, pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, na straně druhé v k. ú. , adresa, . Výsledky zkoumání měly být zaznamenány souřadnicemi, aby mohl být následně zpracován geometrický plán. Dále měl posudek obsahovat polohové určení pozemku číslo parcelní , Anonymizováno, . Žalobce vyjádřil i účel, ke kterému má posudek sloužit – jednání se sousedy, jednání s úřady a pro případné soudní řízení. Jde o skutkový závěr podložený dokazováním a z běžného lidského hlediska je záměr a požadavek žalobce pochopitelný – mám spory se sousedy a chci zjistit, kudy hranice vede (byť mám svou představu, kudy má vést). Obrátím se na odborníka, aby mi řekl svůj názor, a mohl jsem případně jednat se sousedy nebo zahájit soudní spor, pokud by mi dal odborník za pravdu. I s ohledem na inzerci žalovaného, jaké služby jako znalec poskytuje (mimo jiné např. služby vytýčení vlastnické hranice soudním znalcem, výslovný popis, že právnímu sporu o průběh vlastnické hranice by vždy mělo předcházet skutkové zjištění průběhu vlastnické hranice soudním znalcem, aby za pár let soudního sporu znalec nezjistil, že žalobce nemá pravdu), bylo žalovaným prezentováno, že soudní znalec zjistí a určí kudy hranice vede. Tedy bylo inzerováno přesně to, co po žalovaném žalobce chtěl. Jak je uvedeno výše právě znalec z oboru geodezie, by měl být schopen projít listiny dodané účastníkem, smlouvy, katastrální listiny i historické jiné evidence nemovitostí, posoudit stav na samotném pozemku, porovnat jej s katastrálními listinami, a pak dojít k závěru, že vlastnická hranice byla v minulosti nějak evidována, nějak zakreslována, zda ji lze dnes vytyčit, zda docházelo ke změně hranice a jak, zda lze určit, kde byla hranice vytyčena naposledy apod. Měl by být schopen případně uvést z čeho pramení nejasnosti či odchylky v evidenci vlastnické hranice v jednotlivých mapových evidencích apod. Pak případně může i uvést svůj závěr o průběhu vlastnické hranice ať již v minulosti či v současnosti, jak k tomuto závěru došel a tento závěr i souřadnicově vytyčit. Popř. může znalec rovněž dojít k závěru, že není schopen průběh hranice dnes určit např. pro absenci dostatečných měřičských podkladů, nebo pro jiné sporné skutečnosti, které není oprávněn sám znalec zjišťovat a řešit apod. Tento závěr by však měl rovněž řádně do posudku uvést a uvést proč např. podklady dodané účastníkem nepostačují, proč a v čem se např. účastník mýlí (např. že nelze třeba polní náčrt použít a proč apod.).

10. V projednávané věci žalovaný v posudku uvedl, že vlastnickou hranici mezi předmětnými pozemky (parcelní čísla st. , Anonymizováno, na jedné straně a pozemky st. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na druhé straně) bylo pro dostatek kvalitních výsledků zeměměřičských činností možno zjistit (obnovit) ve sporné části. Dále uvádí, že výsledky skutkového zjištění průběhu vlastnické hranice jsou prezentovány v grafické příloze. Teprve u soudního jednání žalovaný uvádí, že vlastnickou hranici byl schopen určit a obnovit pouze částečně a ve zbytku průběhu hranice ji nebyl schopen určit. Tedy do-vysvětluje a poměrně zásadně mění svůj posudek, protože tedy po značnou část nelze podle znalce průběh hranice dnes určit. Nicméně toto vysvětlení žalovaný ani přes výtky žalobce k vadám posudku žalobci neuvedl ve stanovené lhůtě. Ani v části, v níž hranici byl znalec schopen zjistit a hranici určit, neobsahuje posudek souřadnice. Posudek neobsahuje polohové určení pozemku č. parcelní , Anonymizováno, . Pokud je polohové určení tohoto pozemku podle znalce triviální údaj zjistitelný z geometrického plánu již založeného v katastru nemovitostí, mohl tyto údaje znalec zkopírovat do posudku a odkázat z čeho je uvedl, když toto po žalovaném žalobce chtěl. Shrnuto výše uvedené, znalecký posudek neobsahuje skutečnosti, které žalobce žádal po žalovaném (souřadnice určené vlastnické hranice a polohové určení pozemku , Anonymizováno, ), tyto dvě vady žalovaný přes výzvu neodstranil a žalobce po uplynutí dodatečné lhůty důvodně odstoupil od smlouvy o dílo dle § 2107 o. z. Právní závěr okresního soudu, že žalovaný je dle § 2991 o. z. povinen vrátit bezdůvodné obohacení je tedy správný a odvolací soud se s ním rovněž ztotožňuje.

11. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek jako věcně správný.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady sestávají z odměny 7 480 Kč za dva úkony právní služby po 3 740 Kč (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu, dle § 13 náhradu hotových výdajů za dva úkony 750 Kč (vyjádření k odvolání bylo před 1. 1. 2025 a dle čl. II. vyhlášky č. 258/2024 Sb. náleží náhrada za tento úkon dle dosavadních předpisů, tj. 300 Kč, za druhý úkon po 1. 1. 2025 pak již 450 Kč), cestovné ve výši 2 750 Kč (ujeto 360 km vozem se spotřebou 5,3 l/100 km, náhradě 5,80 Kč za km a ceně nafty 34,70 Kč/l dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), 1 200 Kč za zmeškaný čas cestou k jednání a zpět celkem 8 půlhodiny, tj. 8 × 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu, dále náhrada za DPH 2 558 Kč (21 % z 12 180). Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení 14 738 Kč.