71 CO 296/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců JUDr. Šárky Žmolilové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) jméno jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa b) příjmení jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa c) titul příjmení příjmení , narozený dne datum bytem adresa d) jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa všichni zastoupeni advokátem titul jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 4 x 60.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobců a žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 25. 6. 2021, č. j. 7 C 23/2020-72,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I., II., VII., VIII. a v odstavcích III. a IV. výroku, pokud jím byla přiznána každému z žalobců c) a d) částka 15.000 Kč s příslušenstvím a v odstavcích V. a VI., pokud jím byla zamítnuta žaloba ve vztahu ke každému z nezletilých žalobců a) a b) o 35.000 Kč s příslušenstvím, potvrzuje.

II. V další napadené části - v odstavcích III. a IV. výroku, pokud jím byla přiznána žalobcům c) a d) částka každému 5.000 Kč s příslušenstvím, se rozsudek okresního soudu mění tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá. - v odstavcích V. a VI. výroku, pokud jím byla ve vztahu k nezletilým žalobcům a) a b) zamítnuta částka 5.000 Kč s příslušenstvím, se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit nezletilým žalobcům a) a b) každému dalších 5.000 Kč se zákonným úrokem ve výši 10 % ročně z této částky od 14. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení žalobcům v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení žalobcům v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit každému z žalobců finanční zadostiučinění ve výši 20.000 Kč (odstavce I., II., III., IV.), zamítl žalobu ve vztahu ke každému z žalobců co do částky 40.000 Kč s odpovídajícím příslušenstvím (odstavce V., VI., VII., VIII.) a žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení žalobcům ve výši [částka] (odstavec IX.).

2. Tento rozsudek napadli včasným odvoláním všichni žalobci i žalovaná.

3. Žalobci své odvolání zaměřili do zamítavých výroků v odstavcích V. - VIII. a domáhali se jejich změny tak, že žalobě bude zcela vyhověno, případně že bude rozsudek v této části zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobci vytkli okresnímu soudu, že věc nesprávně právně posoudil v otázce volné úvahy o výši přiměřeného zadostiučinění, za neoprávněný zásah žalované do jejich práva na soukromý a rodinný život. Okresní soud správně uzavřel, že toto právo je chráněno článkem 10 LZPS, potažmo i článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ovšem již opomenul, že žalovaná svým jednáním porušila také článek 7 Listiny základních práv EU a ve vztahu k žalobcům a) a b) také článek 16 Úmluvy o právech dítěte. Mezi protiprávní útoky patří i šikana, včetně různých kyberútoků majících za následek [anonymizována dvě slova] dítěte. Mezi tyto útoky lze zařadit i nedobrovolné zveřejnění fotografií. Ochrana dítěte a jeho cti a pověsti může vyžadovat zvýšenou citlivost a opatrnost než je tomu u dospělých. Ochrana se přitom nevztahuje jen na děti, ale také na jejich rodinu. Výše odškodnění by měla plnit nejen funkci satisfakční, ale též funkci odrazovat škůdce od jeho protiprávního počínání v budoucnu. Výši okresním soudem přiznané satisfakce srovnali žalobci s výši tržeb žalované za jedno vydání jejího týdeníku (cca 50 000 čtenářů), poukázali na judikaturu ESLP (případ Dupate proti Lotyšsku, stížnost [číslo] Ratičová proti Slovensku, stížnost [číslo] M. L. proti Slovensku, stížnost [číslo] nebo [příjmení] proti Rusku, stížnost [číslo]) a na judikaturu Ústavního soudu například I. ÚS 1589/09, II. ÚS 833/19, I. ÚS 2844/14 nebo I. ÚS 1586/09) a namítli, že okresním soudem přiznaná výše zadostiučinění je nepřiměřeně nízká.

4. Žalovaná svým odvoláním napadla vyhovující výroky v odstavcích I. - IV. a výrok o nákladech řízení v odstavci IX. a navrhovala změnu rozsudku tak, že se žaloba zamítá. Žalovaná vytkla okresnímu soudu, že nesprávně posoudil, zda ve smyslu objektivního principu vznikla žalobcům újma a pokud dospěl k závěru, že ano, pak nesprávně vyhodnotil její intenzitu jako předpokladu pro stanovení způsobu přiměřeného zadostiučinění, které by mělo být žalobcům poskytnuto.

5. Žalobci ve svém vyjádření zpochybnili důvodnost odvolání žalované námitkou, že žalovaná dává najevo, že nezletilí žalobci a) a b) nejsou zvlášť zranitelnou skupinou a že si nezaslouží zvýšenou ochranu. Poukázali přitom na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 19/16 nebo sp. zn. I. ÚS 1737/16.

6. Z podnětu včasného odvolání obou procesních stran přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že důvodné je pouze odvolání žalobců a jsou podmínky pro částečnou změnu napadeného rozsudku.

7. Skutkový stav zjištěný okresním soudem (proti němuž neměli námitky ani odvolatele) převzal odvolací soud i pro odvolací řízení jako věcně správný a v podrobnostech na ně odkazuje.

8. Žalovaná, která je vydavatelem [anonymizována tři slova]“ ve dvou případech, a to [datum] a [datum] zveřejnila v tomto [anonymizováno] vždy 2 fotografie téže skupiny dětí ([anonymizováno 5 slov]) lišící se jedenácti drobnými rozdíly s cílem vyřešit kvízovou otázku„ …najděte 11 rozdílů…“. Na této skupinové fotografii jsou mimo jiné zachyceny [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]) [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]) [anonymizována dvě slova]). Tyto fotografie pocházejí z archivu žalované a byly zveřejněny bez souhlasů a vědomí žalobců.

9. Dle ust. § 81 odst. 1 OZ chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

10. Podle ust. § 81 odst. 2 OZ ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

11. Podle ust. § 82 odst. 1 OZ člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

12. Podle ust. § 85 odst. 1 OZ rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.

13. Dle článku 16 Úmluvy o právech dítěte 1. Žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence ani nezákonným útokům na svou čest a pověst.

2. Dítě má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.

14. Podle článku 7 Listiny základních práv Evropské unie každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace.

15. Svolení k zachycení podoby člověka zakládá nevyvratitelnou domněnku souhlasu též k rozmnožování a rozšiřování podoby člověka obvyklým způsobem, jak je mohla vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat osoba průměrných vlastností. Použití zachycené podoby nepřiměřeným způsobem nebo v rozporu s nedotknutelnými osobnostními zájmy zachyceného je bez ohledu na předchozí souhlas neoprávněné (viz rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 801/20).

16. V poměrech souzené věci je bez právního významu případný předchozí souhlas [anonymizována dvě slova] s pořízením fotografie dětí v roce 2018, neboť souhlas byl dán za účelem propagace mateřské školy. Takto se fotografie dostala do archivu žalované, byla však použita pro zcela jiný účel, a to bez vědomí a souhlasu žalobců.

17. Použití podobizny nezletilých žalobců a) a b) tedy bylo neoprávněné v rozporu s ust. § 85 odst. 1 OZ a je tedy neoprávněným zásahem do osobnostních práv všech žalobců tvořících rodinu, a to do práva na jejich soukromý a rodinný život. Tím také byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou utrpěli žalobci v přímé příčinné souvislosti s výše popsaným neoprávněným zásahem.

18. Podle ust. § 2951 odst. 2 OZ nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

19. Preventivně sankční funkce peněžité náhrady nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do osobnostních práv informačním médiem se může uplatnit pouze v rámci funkce kompenzačně satisfakční. Důvodem pro stanovení podstatně vyšší náhrady tato funkce sama o sobě není. Jestliže dehonestující, nepravdivé či indiskrétní informace ze svých internetových stránek odstraní ten, kdo je na ně umístil (provozovatel zdrojové webové stránky), splní tím svou povinnost zdržet se závadného jednání (viz rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 27/20).

20. Při stanovení výše relutární satisfakce vyšel odvolací soud z konstantní judikatury a srovnatelných případů a zohlednil skutečnost, že na fotografiích zveřejnění nezletilí žalobci a) a b) jsou ( (na rozdíl od žalobců c) a d)) zvlášť zranitelnými osobami, které nejsou schopny se samy bránit, proto jim náleží vyšší finanční satisfakce, než jejich rodičům. Společným kritériem u všech žalobců je časově omezené zveřejnění ve 2 vydáních s odstupem jednoho týdne v tištěném týdeníku regionálního rozsahu a skutečnost, že tyto fotografie neměly vést a ani nevedly k dehonestaci či zesměšnění žalobců, nebyly urážlivé ani útočné, nebyly mířeny cíleně na kteréhokoliv z žalobců.

21. Šlo o náhodně vybrané fotografie zveřejněné [anonymizována čtyři slova] určené dětem a byly podkladem pro kvízovou otázku typu„ …najděte 11 rozdílů…“. Rozdíly (pozměnění fotografií) se projevily ve zcela neutrálních detailech na oděvech dětí. Fotografie tedy byly použity k dobrému úmyslu a nikoliv v souvislosti s kriminálním, násilným či jinak společensky nepřijatelným činem.

22. S ohledem na výše uvedené považuje odvolací soud za přiměřenou výši relutární satisfakce 25.000 Kč pro každého z nezletilých žalobců a) a b) a 15.000 Kč pro každého z žalobců c) a d).

23. Na tomto závěru nic nemění okolnost, že se nezletilé děti o zveřejnění svých podobizen nedozvěděly a subjektivně tak žádnou újmu nepocítily, podstatné je, že se jedná o zvlášť zranitelné osoby a tento protiprávní zásah je objektivně způsobilý újmu v právu na soukromý a rodinný život vyvolat a takto také vnímali i jejich rodiče žalobci c) a d).

24. Přiznání relutární satisfakce odůvodňuje rovněž skutečnost, že žalovaná, ač posléze uznala své vybočení ze zpravodajské licence, se dosud žalobcům ani neomluvila.

25. Pro srovnání uvádí odvolací soud již výše zmíněný rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 27/20 týkající se sice zletilé a veřejně známé osoby, avšak dotčené na svých právech (soukromí, čest a rodinný život) několika články na internetové stránce žalované za situace, kdy žalovaná uveřejnila ve stejné formě omluvu. Žalobci bylo přiznáno finanční zadostiučinění 100.000 Kč.

26. Rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 3770/11 se týká zveřejnění fotografie nezletilého dítěte (osoby veřejně známé a syna veřejně známé osoby) a článku v deníku s celostátní působností mající jednoznačně dehonestující obsah a působící újmu v právech na soukromý a rodinný život a na důstojnost dítěte. Žalobci bylo přiznáno finanční zadostiučinění 300.000 Kč.

27. Ve věci sp. zn. 30 Cdo 252/2014 (usnesení NS ze dne 25. 6. 2014) šlo o zveřejnění fotografie nezletilého dítěte ve zpravodajství TV Prima (s celostátní působností) nikoliv s cílem informovat veřejnost, ale skandalizovat předmětnou kauzu, které se zpravodajství týkalo. Žalobci bylo přiznáno finanční zadostiučinění 100.000 Kč.

28. Ve shodě s okresním soudem je i odvolací soud toho názoru, že odkaz žalobců na judikaturu ESLP není zcela přiléhavý pro skutkovou rozdílnost odkazovaných případů a s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí ESLP zavazují k finanční satisfakci státy (tím je odůvodněno i vyšší odškodnění), nikoliv samotné škůdce a za situace, kdy se poškozenému ve vlastní zemi nedostalo žádného odčinění, ačkoliv se mu po právu mělo dostat. Například v případu Bogomolova proti Rusku, stížnost číslo 13812/09, šlo o zveřejnění fotografie nezletilého dítěte na titulní straně brožury zaměřené na ochranu dětí a jejich umístění do náhradní rodinné péče, přičemž nezletilý pocházel z funkční rodiny, nebyl ohrožen a náhradní rodinou péči nevyžadoval. Zveřejnění jeho podobizny vyvolalo dojem, že je zanedbaným, ohroženým dítětem, což stigmatizovalo nejen nezletilého, ale také jeho matku.

29. Ve světle výše uvedeného a s odkazem na jinak správné závěry okresního soudu změnil odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že každému ze žalobců a) a b) přiznal na finančním zadostiučinění dalších 5.000 Kč, celkem tedy 25.000 Kč) a ve vztahu k žalobcům c) a d) zamítl žalobu v rozsahu 5.000 Kč (každému z těchto žalobců bylo přiznáno 15.000 Kč) a ve zbývajícím rozsahu rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

30. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům plnou náhradu těchto nákladů v celkové výši [částka]. Jedná se o odměnu advokáta žalobců zastupujícího 4 osoby za 4 společné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u jednání před okresním soudem) dle § 9 odst. 4 písm. a), § 12 odst. 4 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen AT) po [částka] za každou takto zastupovanou osobu, tj. [částka] za 4 osoby a 1 ÚPS, za 4 ÚPS, tj. [částka], náhradu hotových výdajů ve výši 4 režijních paušálů po [částka] dle § 13 AT, tj. [částka], náhradu za ztrátu času 2 půlhodiny po [částka] dle § 14 AT, tj. [částka], cestovné ze [obec] do [obec] a zpět celkem 68 km osobním vozidlem Škoda Octavia [registrační značka] o průměrné spotřebě 4,1 litrů NM/100 km a ceně [částka] za 1 litr, tj. palivo [částka] a paušální náhradě [částka] za 1 km, tj. [částka], celkem dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. [částka], to vše navýšeno o 21% DPH, tedy o částku [částka], neboť zástupce žalobců osvědčil, že je plátcem DPH a soudní poplatek 4 x [částka], tj. [částka].

31. Odvolací soud nepřiznal žalobcům další náklady spojené s 3 ÚPS nově vyúčtovanými, podáním ze dne [datum] pro jejich neúčelnost (replika k vyjádření žalované č. l. 39, podání ze dne [datum] - doplnění právní argumentace na podporu žaloby č. l. 45 - 46 a podání ze dne [datum] - reakce na závěrečný návrh žalované č. l. 69 - 70). Jednalo se o okresním soudem nevyžádané listiny, jejichž obsah mohl být sdělen u jednání dne [datum], případně dne [datum] před vyhlášením rozsudku. Odvolací soud podotýká, že i tak přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení vyšší, než kolik původně advokát žalobců účtoval v podání na č. l. 62 ([částka]), a to z toho důvodu, že žalobci se práva na náhradu nákladů řízení nevzdali a soudem přiznaná výše odpovídá účelně vynaloženým nákladům řízení dle obsahu spisu.

32. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. a částka [částka] představuje odměnu advokáta žalobců s odkazem na výše uvedená ustanovení AT za 3 ÚPS (odvolání, vyjádření k odvolání žalované a účast u odvolacího jednání) po [částka], tj. [částka], náhradu hotových výdajů za 3 RP po [částka], tj. [částka], náhradu za ztrátu času 6 půlhodin po [částka], tj. [částka], cestovné ze [obec] do [obec] a zpět celkem 254 km výše uvedeným osobním vozidlem při ceně NM [částka] litr - cena paliva [částka] a paušální náhrada [částka] km, tj. [částka] dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. cestovné celkem [částka], to vše navýšeno o 21% DPH, tedy o částku [částka] a soudní poplatek [částka]. Rozdíl v žalobci vyúčtovaných nákladech odvolacího řízení [částka] (v podání ze dne [datum]) je dán zřejmě početní chybou na straně žalobců.

33. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. advokát žalobců.