71 Co 329/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozená dne Datum narození žalobce , zemřelá dne Anonymizováno naposledy bytem adresa b) jméno FO , narozený dne datum narození žalobce bytem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A c) jméno FO , narozený dne datum narození žalobce bytem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C d) jméno FO , narozená dne datum narození žalobce bytem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E e) jméno FO , narozená dne datum narození bytem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta G sídlem Adresa advokáta G proti žalované: Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A za niž jedná Jméno žalované B , IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B adresa pro doručování: anonymizováno , Anonymizováno sídlem Adresa žalované B o zaplacení částky 152 630 Kč s příslušenstvím každému žalobci k odvolání žalobce b) a žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 9. 2023, č. j. 11 C 62/2023-77,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci III. výroku ve vztahu k žalobci b)- pokud jím byla žalovaná povinna zaplatit 30 818,43 Kč s příslušenstvím, potvrzuje,- pokud jím byla povinna žalovaná zaplatit 67 687,50 Kč s příslušenstvím mění takto:Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) 67 687,50 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 16. 2. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci b) náklady řízení ve výši 12 286 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce b).

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci b) na nákladech odvolacího řízení 23 288 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce b).

1. Okresní soud napadeným rozsudkem v odstavci I. výroku zastavil řízení o povinnosti zaplatit žalobkyni a) 64 125 Kč s příslušenstvím, žalobcům b) až e) 57 000 Kč s příslušenstvím. V odstavci II. výroku uložil žalované zaplatit žalobkyni a) částku 11 250 Kč s příslušenstvím a žalobcům b) až e) částku 10 000 Kč s příslušenstvím. V odstavci III. výroku pak žalobu ohledně částky 77 255 Kč s příslušenstvím pro žalobkyni a) a částek 85 630 Kč s příslušenstvím pro žalobce b) až e) zamítnul. V odstavci IV. výroku pak uložil žalované nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení ve výši 156 231 Kč.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobci podali dne 19. 1. 2011 žalobu u Okresního soudu ve Frýdku-Místku na ochranu osobnosti. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 19 C 13/2011. Dne 29. 7. 2021 byl vyhlášen rozsudek, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2022. V průběhu řízení došlo k jeho přerušení z důvodu probíhajícího trestního řízení před Obvodním soudem v , adresa, v , stát, . K přerušení došlo usnesením ze dne 12. 6. 2012. Usnesení o pokračování řízení bylo vydáno až dne 7. 11. 2017 (právní moc dne 20. 12. 2017), přičemž rozsudek , stát, soudu byl vyhlášen dne 26. 10. 2016 a nabyl právní moci dne 23. 12. 2016. Soud se opětovně dotazoval zástupce žalobců na stav řízení u , stát, soudu, se kterým , stát, orgány komunikovaly zcela sporadicky. V téže době došlo i z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti k dočasnému (ročnímu) přerozdělení spisu jinému soudci. Řízení sp. zn. 19 C 13/2011 trvalo celkem od podání žaloby do pravomocného skončení 11 let a 1 měsíc, ale po dobu 5 let a 4 měsíců bylo řízení přerušeno. Řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy. V průběhu celého řízení bylo vydáno toliko jedno meritorní rozhodnutí, ale řada procesních, zejména s ohledem na cizí prvek (žalovaný , stát, dopravce). Každá soudní písemnost musela být přeložena do , jazyk, a tam také odeslána. V průběhu byla zaslána i dvě dožádání k , stát, soudům. Dále soud prováděl k důkazům listiny od účastníků, listiny od PČR, , stát, trestní spis a vyhotovil i znalecký posudek za účelem zjištění spoluzavinění. Žalobci následně uplatnili dopisem ze dne 9. 8. 2022 u žalované nárok na zaplacení částky 152 630 Kč pro každého žalobce jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 13/2011. Žalovaná až po uplynutí více než 10 měsíců přiznala žalobkyni a) částku 64 125 Kč a ostatním žalobcům shodně po 57 000 Kč. Při stanovení konkrétní výše žalovaná nejprve dospěla k základní částce 71 250 Kč s tím, že za 1 rok náleží 15 000 Kč; první dva roky v poloviční výši. Snížení základní částky o 25 % z důvodu složitosti řízení a dále o 5 % z důvodu sdílené újmy. Naopak navýšení o 10 % z důvodu vyššího významu řízení pro žalobce a u žalobkyně a) navýšení o dalších 10 % z důvodu jejího vysokého věku. Žalovaná od celkové délky 11 let a 1 měsíc odečetla dobu přerušení řízení, tj. dobu 5 let a 4 měsíců s odůvodněním, že v posuzované době nedošlo k průtahům ze strany soudu, a proto počítala s dobou 5 let a 9 měsíců.

3. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpZ“) a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Okresní soud vyšel z toho, že celková délka řízení činila 11 let a 1 měsíc. Řízení bylo po dobu 5 let a 4 měsíců přerušeno, přičemž mezi stranami řízení je spor o to, zda započítávat délku přerušení do celkové doby řízení, či nikoli. Soud usnesením ze dne 12. 6. 2012 přerušil řízení vedené pod sp. zn. 19 C 13/2011 do doby pravomocného skončení trestního řízení, vedeného u Obvodního soudu v , adresa, v , stát, , když dospěl k závěru, že je namístě přerušit probíhající civilní řízení o náhradu škody, neboť žalobci odvozují svůj nárok právě a pouze ze skutečnosti, že řidič žalovaného jako jeho zaměstnanec způsobil dopravní nehodu, při níž utrpěl poškozený mnohačetná zranění a následkem toho zemřel. K přerušení řízení došlo také z důvodu, aby soud zamezil vzniku dalších soudních sporů pro případ, že by dospěl k jinému závěru, než , stát, soud v otázce viny řidiče a konal tak v zájmu právní jistoty účastníků řízení a v zájmu procesní ekonomie, když oba soudy by prováděly duplicitně tytéž důkazy k otázce viny řidiče. Ostatně soud i při svém rozhodování při dokazování vycházel z , stát, trestního spisu (viz zejména odst. 22 a 31 odůvodnění rozsudku č. j. 19 C 13/2011-707). Ze spisu nevyplývá, že by žalobci vyjádřili jakýkoli nesouhlas s přerušením řízení 19 C 13/2011, proti usnesení o přerušení si nepodali ani odvolání, ač o tom byli řádně poučeni. V řízení 19 C 13/2011 se nejedná o přerušení řízení z důvodu jiného probíhajícího vnitrostátního řízení, ani o přerušení učiněné shodně na návrh účastníků řízení (§ 110 o. s. ř.) či o přerušení z důvodu požádání Soudního dvora Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce. Do celkové doby posuzovaného řízení je ovšem nutno započítat období od právní moci , stát, řízení do pokračování řízení 19 C 13/2011, když ze spisového materiálu vyplývá, že , stát, řízení bylo pravomocně skončeno 23. 12. 2016 (rozsudkem ze dne 26. 10. 2016) a usnesení o pokračování řízení bylo vyhotoveno až dne 7. 11. 2017 (právní moc 20. 12. 2017).

4. Z tohoto důvodu okresní soud přiznal žalobcům nad rámec částky vyplacené žalovanou další částku přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, když samotné konstatování porušení práva se nejeví jako dostačující, a to žalobkyni a) částku ve výši 11 250 Kč a každému z ostatních žalobců částku ve výši 10 000 Kč, kdy vycházel ze základní částky 83 750 Kč (za dobu 6 let a 7 měsíců) s tím, že za jeden rok náleží 15 000 Kč; první dva roky v poloviční výši. Snížení základní částky o 25 % z důvodu složitosti řízení (odůvodněné zejména přítomností cizího prvku – přeložení každé písemnosti do , jazyk, jazyka, dožádání do ciziny, dokazování , stát, spisem, listinami od účastníků, listinami od PČR, výslechy svědků včetně znaleckého dokazování; řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy a v průběhu celého řízení bylo vydáno toliko jedno meritorní rozhodnutí) a dále snížení o 5 % z důvodu sdílené újmy (vícero žalobců; bod 8 stanoviska). Naopak navýšení o 10 % z důvodu vyššího významu řízení pro žalobce [§ 31a odst. 3 písm. e) OdpZ] a u žalobkyně a) navýšení o dalších 10 % z důvodu jejího vysokého věku [§ 31a odst. 3 písm. e) OdpZ ve spojení s čl. IV. písm. d) stanoviska]. S ohledem na výše uvedené okresní soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok II.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok III.).

5. Rozsudek okresního soudu napadli žalobci a žalovaná odvoláním.

6. Proti odstavci III. výroku tohoto rozsudku podali žalobci odvolání a domáhali se jeho změny tak, aby jejich žalobě bylo vyhověno. V odvolání poukázali na to, že okresní soud Pravidla, uvedená v části III. Určení délky řízení, bod 3 - Přerušení řízení ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR aplikoval nesprávně. Je evidentní, že průtahem v průběhu řízení o náhradu škody je jeho přerušení do doby pravomocného skončení trestního řízení u , stát, soudu. Poukázali na to, že výsledky řízení vedeného v , stát, republice neměly zásadní význam pro rozhodnutí v této věci, když se ve věci vedeného u českého soudu jednalo o objektivní odpovědnost a oproti tomu , stát, soud rozhodoval o vině, jednalo se tedy o zcela odlišné typy odpovědnosti. Žalobci mají za to, že pokud orgán ČR rozhodl o tom, že řízení se povede v , stát, , je toto rozhodnutí přičitatelné ČR a ta musí nést odpovědnost za takové rozhodnutí. Na samotné věci není nic složitého, poukaz na to, že se jedná o cizí prvek, je nepřípadný, neboť tato skutečnost nečiní věc složitou, takových věcí Okresní soud ve Frýdku-Místku projednává velké množství.

7. Žalovaná své odvolání směřovala do výroku IV. o nákladech řízení s tím, že okresní soud aplikoval nesprávné ustanovení advokátního tarifu, když dle konstantní judikatury činí tarifní hodnota ve smyslu § 9 odst. 4 AT 50 000 Kč. Při zohlednění vyššího počtu zastupovaných osob činí odměna pro jednoho z žalobců 2 480 Kč a při 5 osobách a 4 úkonech právní služby (dále jen ÚPS) pak konečná výše odměny činí 49 600 Kč.

8. O jejich odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě tak, že rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v odstavci III. výroku, potvrdil s tím, že částku 77 255 Kč s příslušenstvím by měla žalovaná zaplatit namísto žalobkyně a) žalobcům b) - e) (odstavec I. výroku rozsudku odvolacího soudu). V další napadené části, tj. v odstavci IV. výroku, rozsudek okresního soudu změnil tak, že zavázal žalovanou nahradit žalobcům b) - e) na nákladech řízení 61 431 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobců (odstavec II. výroku tohoto rozsudku). Dále zavázal žalobci b) - e) nahradit žalované na nákladech odvolacího řízení 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (odstavec III. výroku tohoto rozsudku).

9. Proti rozsudku krajského soudu podal včasné odvolání žalobce b). Ve vztahu k dalším žalobcům c) - e) rozsudek krajského soudu nabyl právní moci.

10. Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 16. 4. 2025, č. j. 30 Cdo 454/2025-245 zrušil rozsudek krajského soudu v části I., jíž bylo potvrzeno zamítnutí žaloby na zaplacené částky 98 505,93 Kč s příslušenstvím žalobci b) a dále ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou ve výrocích II. a III. o nákladech řízení a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud vyslovil závazný názor, že při posuzování přiměřenosti délky řízení je nezbytné nejprve určit počátek a konec doby, kterou lze ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk považovat za celkovou dobu řízení.

11. Vždy je přitom třeba vycházet z celkové délky řízení. Dle části III bodu 3 stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, publikovaném pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Stanovisko“) je pak do takto určené doby řízení v zásadě třeba započítávat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno. Do celkové doby řízení je třeba započítat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno v důsledku shodného návrhu účastníků (§ 110 o. s. ř.), či dobu přerušení řízení z důvodu žádosti soudu o rozhodnutí o předběžné otázce k Soudnímu dvoru Evropské unie, a to, aniž by šlo o prodloužení řízení přičitatelné státu. Z těchto důvodů tedy nelze odmítnout započítat dobu přerušení řízení do celkové doby řízení s poukazem na to, že k přerušení řízení došlo z důvodu řízení probíhajícího u soudu cizího státu, za přiměřenost jehož řízení stát neodpovídá, neboť soudem, za přiměřenost délky řízení u nějž stát neodpovídá, je i Soudní dvůr Evropské unie, výslovně zmíněný ve Stanovisku. Z těchto důvodů dovolací soud uložil odvolacímu soudu nově posoudit nárok žalobce b) s tím, že řádně určí celkovou délku řízení zahrnující i dobu jejího přerušení a ostatní s tím související okolnosti (např. důvodnost přerušení řízení, případnou opožděnost rozhodnutí o pokračování v řízení, nepodání odvolání proti rozhodnutí o přerušení řízení či dřívějšího návrhu na pokračování v řízení poškozeným za podmínek dovozených judikaturou uvedenou v odst. 34 odůvodnění tohoto rozsudku atd.) zohlední až v rámci posuzování přiměřenosti délky posuzovaného řízení či stanovení formy a výše zadostiučinění dle kritérií stanovených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk.

12. Z podnětu podaného odvolání pak odvolací soud nově přezkoumal rozsudek okresního soudu, avšak pouze ve vztahu k žalobci b), když dle § 206 odst. 2 o. s. ř., rozsudek okresního soudu ve vztahu k žalobcům c) – e) nabyl právní moci, a to postupem dle § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

13. Ve vztahu k žalobci b) je předmětem přezkumu odvolacího soudu částka 98 505,83 Kč s příslušenstvím sestávající ze zamítnuté částky 85 630 Kč s příslušenstvím požadované přímo žalobcem b) a dále z částky 12 875,83 Kč s příslušenstvím představující 1/6 zamítnuté částky 77 255 Kč s příslušenstvím původně požadované žalobkyní a), jež měla na žalobce b) přejít jako na právního nástupce žalobkyně a).

14. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav pak odvolací soud v prvním odvolacím řízení doplnil o zjištění ze spisu sp. zn. 19 C 13/2011. Okresní soud sice těmito listinami důkaz provedl, nicméně neučinil z nich dostatečná skutková zjištění. Proto tyto důkazy odvolací soud zopakoval.

15. Ze spisu sp. zn. 19 C 13/2011 bylo dále zjištěno, že dne 24. 10. 2011 zaslal Okresní soud ve Frýdku-Místku dožádání , stát, soudu, ve kterém se dotázal mimo jiné na to, zda se žalobci připojili do trestního řízení se svými nároky na náhradu škody, proti komu a zda jim bylo něco plněno a kým. Dožádání z , stát, bylo okresnímu soudu doručeno zpět 16. 1. 2012. Z tohoto dožádání a příloh k němu připojených pak vyplynulo, že všichni žalobci se připojili do adhezního řízení dopisem dne 27. 10. 2010, když uplatnili jednorázovou částku ve výši 240 000 Kč pro žalobkyni a) a žalobce b) a c) a 175 000 Kč pro žalobkyně d) a e). Dále požadovali úhradu nákladů na pohřeb.

16. Okresní soud věc posoudil dle správných právních ustanovení. Nelze však souhlasit s právním názorem okresního soudu v jeho rozsudku vysloveném o započitatelnosti doby, po kterou bylo řízení přerušeno, do celkové doby řízení. V tomto směru odvolací soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR vydaného v této věci a tam vyslovený právní názor.

17. Protože za celkovou dobu řízení je nutno považovat tu část, kdy bylo řízení přerušeno, činí celková doba řízení 11 let a čtyři měsíce. Za tuto dobu by náleželo žalobci b) a žalobkyni a) přiměřené zadostiučinění ve výši 155 000 Kč, když za jeden rok žalobci b) náleží základní částka 15 000 Kč, za prvé dva roky v poloviční výši (15 + (9 × 15) + (15 : 12 ×4). Takto vypočtenou základní částku pak odvolací soud snížil o 25 % z důvodu složitosti řízení (přítomnost cizího prvku, která si vyžádala překlady všech písemností do , jazyk, , dožádání do ciziny, dokazování , stát, spisem, listinami, výslechy svědků včetně znaleckého dokazování, řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy a bylo vydáno jen jedno meritorní rozhodnutí) a o 5 % z důvodu sdílené újmy (vícero žalobců). Oproti tomu odvolací soud základní částku navýšil o 10 % z důvodu vyššího významu řízení pro žalobce b) a o 10 % u žalobkyně a) z důvodu jejího vysokého věku.

18. Z těchto důvodů základní částky odvolací soud u žalobce snížil o 20 % (25 + 5 - 10), tj. o 31 000 Kč na částku 124 000 Kč.

19. Protože žalobce b) již dostal vyplaceno 57 000 Kč ze strany žalované a dalších 10 000 Kč přiznaných v odstavci II. výroku rozsudku okresního soudu, bylo nutno od částky 124 000 Kč odečíst tuto částku, tj. 67 000 Kč. Zbývá tak doplatit 57 000 Kč na žalobcem b) původně požadované částce.

20. Mimo to náleží žalobci b) jako právnímu zástupci žalobkyně a) další částka, a to ve výši 10 687,50 Kč. Žalobkyni a) by totiž náleželo odškodnění v celkové výši 139 500 Kč, když u žalobkyně a) bylo nutné snížit základní částku o 10 % (25 + 5 - 20, tj. 15 500 Kč), protože žalobkyni a) již bylo vyplaceno žalovanou odškodnění ve výši 64 125 Kč a rozsudkem okresního soudu přiznáno 11 250 Kč, zbývá tak doplatit 64 125 Kč. Z této částky pak na žalobce b) připadá 1/6, tj. 10 687,50 Kč. Celkem tak žalobci b) náleží částka ve výši 67 687,50 Kč.

21. Samotné přerušení řízení pak odvolací soud nepromítl do kritérií dle § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk. Odvolací soud má za to, že přerušení řízení bylo na místě, s ohledem na duplicitně uplatněné nároky jak v řízení 19 C 13/2011, tak u , stát, soudu. Ostatně ani sami žalobci proti přerušení řízení nebrojili. Ne bez významu je i skutečnost, že v řízení proti řidiči v , stát, republice vystupovala pojišťovna dopravce, a byl zde reálný předpoklad, že žalobci by mohli být v relativně krátkém čase uspokojeni. To, že žalobci si nepodali návrh na dřívější pokračování v řízení nelze klást právě z tohoto důvodu žalobcům k tíží. Z obsahu spisu sp. zn. 19 C 13/2011 se podává, že , stát, soud s žalobci nekomunikoval. Skutečnost, že ani soud nerozhodl o pokračování v přerušeném řízení byla způsobena onemocněním příslušného soudce a promítla se do celkové doby řízení.

22. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ve vztahu k žalobci b) v odstavci III. výroku ohledně částky 30 818,43 Kč s příslušenstvím potvrdil dle § 219 o. s. ř. a ohledně částky 67 687,50 Kč s příslušenstvím dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že tuto částku zavázal žalovanou doplatit žalobci b).

23. Z důvodu změny rozsudku okresního soudu bylo nově rozhodnuto i o nákladech řízení před soudem I. stupně. Odvolací soud ve svém rozsudku přiznal žalobcům b) – e) na nákladech řízení 61 431 Kč (viz bod 20 rozsudku ze dne 9. 7. 2024, č. j. 71 Co 329/2023-132). Tato částka se sestávala z odměny advokáta za zastupování před soudem prvního stupně tehdy pěti osob. Proto na žalobce b) připadá jedna pětina z této částky, tj. 12 286 Kč.

24. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a procesním úspěchem žalobce b), když výše plnění závisela na úvaze soudu. Náklady odvolacího řízení se sestávají z odměny advokáta za prvé odvolací řízení, kde nebyl vybírán soudní poplatek, advokát žalobce b) učinil dva úkony právní služby po 2 480 Kč (§ 9 odst. 4 a § 12 odst. 4 AT), dvou režijních paušálů po 300 Kč. Dále advokátovi žalobce b) byla přiznána 1/4 cestovného a ztráta času, když u jednání dne 9. 7. 2024 zastupoval 4 osoby. Advokát žalobce b) požadoval na cestovném tak 178 Kč (ujeto 88 km autem s prům. spotř. 5,75 l/100 km, ceně pohonných hmot 38,70 Kč a náhradě za 1 km 5,72 Kč) a ztrátě času 150 Kč (6 × 100). Celkem tak náklady prvého odvolacího řízení činí 5 888 Kč.

25. Dále byly žalobci b) přiznány náklady dovolacího řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 14 000 Kč a náklady na právní zastupování, které tvoří jeden úkon právní služby – sepis dovolání a jeden režijní paušál po 300 Kč, tj. 17 400 Kč.

26. V druhém odvolacím řízení žalobci b) náklady odvolacího řízení nevznikly. Celkem tak byly přiznány náklady odvolacího řízení v celkové výši 23 288 Kč.