71 CO 36/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení , osobní údaje anonymizováno datum bytem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 2. jméno příjmení , osobní údaje anonymizováno datum bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. 9. 2021, č. j. 6 C 122/2021-18,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení ve výši 3.600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Rozsudkem okresní soud zavázal oba žalované k povinnosti vyklidit pozemek žalobce parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům v k. ú. a obci [obec], a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí (odstavec I.) a dále uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení žalobci ve výši 15.923,20 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec II.).

2. Tento rozsudek napadli včasným odvoláním oba žalovaní a domáhali se jeho změny ve smyslu zamítnutí žaloby, případně jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhal vyklizení žalovaných pro jejich chování, okresní soud pochybil, pokud neprovedl dokazování ohledně chování žalovaných a důvodu ukončení užívání, tedy vypovězení výprosy a spokojil se pouze s tvrzením žalobce. Právní institut výprosy má zákonem přesně stanovenou formu i podmínky výpovědi. Způsob, jakým žalobce vypověděl výprosu, se jeví jako chaotický, když nejdříve tvrdil, že výprosu odvolal písemně a poté ji znovu vypověděl protokolárně u jednání před okresním soudem. Okresní soud se rovněž nezabýval morálními aspekty jednání žalobce, který zjevně v rozporu s dobrými mravy vykazuje bezdůvodně z příbytku svého děda a jeho životní družku, kdy oba jsou vysokého věku a trpí nemocemi. Morální přípustnost jednání žalobce byl okresní soud povinen zkoumat a posoudit. Ve výroku o nákladech řízení přiznal okresní soud odměnu advokáta žalobce za 6 ÚPS, aniž by přezkoumatelným způsobem zdůvodnil, o které úkony se jedná.

3. Žalobce v písemném vyjádření navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Výprosa až na výjimku upravenou v § 2190 odst. 2 o. z. nemá přesně stanovenou formu ani podmínky její výpovědi. Z toho důvodu je irelevantní i chování žalovaných a v tomto směru provádění důkazů. Nedůvodná a nepřípadná je rovněž námitka žalovaných poukazující na rozpor s dobrými mravy, neboť se jedná o námitku uplatněnou v podmínkách neúplné apelace pozdě. Obrana žalovaných byla před okresním soudem argumentačně zaměřena na nedostatek aktivní legitimace žalobce a předčasnost žaloby. Námitku rozporu s dobrými mravy žalovaní neuplatnili a ani v tomto ohledu neučinili žádná tvrzení.

4. Z podnětu včasného odvolání žalovaných přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud převzal skutková zjištění okresního soudu jako věcně správná a pro posouzení věci dostačující a v podrobnostech na ně odkazuje.

6. Žalobce v postavení výlučného vlastníka předmětných nemovitostí odňal 2) žalovanému výprosu, na jejímž podkladě nemovitosti užíval a vyzval oba žalované k vyklizení nemovitostí do 31. 3. 2021 (výzvy žalobce ze dne 4. 2. 2021). Žalovaní nemovitosti nevyklidili a užívají je dosud.

7. Žalobce odvolal výprosu do té doby svědčící 2) žalovanému na podkladě závěru NS, vysloveného v předchozím řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. 6 C 120/2018, v němž se žalobce domáhal vyklizení týchž nemovitostí pouze ve vztahu k 1) žalované. Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobce s odůvodněním, že užívá-li žalovaná nemovitosti jako členka domácnosti výprosníka (nyní 2) žalovaného), jehož právní důvod užívání neskončil (půjčitel ho k vyklizení nemovitosti nevyzval), její právní důvod k užívání nemovitosti trvá, souhlas s jejím bydlením může odvolat jen její druh a jen on také může požadovat její vyklizení (viz rozsudek NS ze dne 15. 12. 2020, č. j. 26 Cdo 1588/2020-128).

8. O doručení výzvy k vyklizení (adresované každému z žalovaných zvlášť) svědčí dopis žalovaných ze dne 2. 3. 2021, v němž prostřednictvím advokáta [titul] [příjmení] odmítají nemovitosti vyklidit s odůvodněním, že vypovězení výprosy danou formou a bez jakýchkoliv lhůt považují za právně neúčinné (viz dopis žalovaných ze dne 2. 3. 2021).

9. Tento pro posouzení věci podstatný skutkový stav posoudil okresní soud přiléhavě podle § 2189 upravující vznik výprosy a § 2190 odst. 1 o. z. upravující zánik výprosy a dospěl ke správnému závěru, že výprosa byla žalobcem účinně odvolána dojitím tohoto jednostranného právního úkonu 2) žalovanému v souladu s § 570 o. z. S tímto závěrem odvolací soud souhlasí.

10. Zákon nepředepisuje pro zánik výprosy žádnou specifickou formu ani podmínky. Výprosa končí okamžikem, kdy dojde výprosníkovi žádost půjčitele o vrácení předmětu výprosy. Žádost o vrácení má povahu výpovědi bez výpovědní doby a nevyžaduje se ani odůvodnění této žádosti.

11. Posuzováno v poměrech konkrétní věci, odvolal žalobce výprosu účinně již dopisem ze dne 4. 2. 2021 a tím závazek plynoucí z výprosy ve vztahu ke 2) žalovanému skončil nejpozději ke 2. 3. 2021, kdy je datována jeho odmítavá odpověď. Následující s opatrností provedené ukončení výprosy u jednání před okresním soudem již na její existenci nemělo žádný vliv. Vzhledem k tomu, že odvolání výprosy není podmíněno uvedením důvodů, je irelevantní zkoumat a posuzovat úroveň konfliktních vztahů mezi účastníky, jakož i otázku jejich iniciace. Otázka konfliktních vztahů mezi účastníky byla bezesporu pohnutkou žalobce k ukončení výprosy, na posouzení věci však nemá žádný vliv.

12. Účinné odvolání výprosy vedlo k zániku tohoto závazku a k povinnosti výprosníka, tj. 2) žalovaného předmět výprosy vrátit, tzn. předmětné nemovitosti vyklidit. Vzhledem k tomu, že 2) žalovaný tak dosud neučinil, uložil mu soud tuto povinnosti v napadeném rozhodnutí zcela po právu.

13. Ukončením výprosy pak zanikl právní důvod 1) žalované užívat jako člen domácnosti 2) žalovaného předmětné nemovitosti a lze tedy dovodit, že 1) žalovaná užívá nemovitosti bez právního důvodu a tím neprávem zadržuje žalobci věc, která je v jeho výlučném vlastnictví. Žaloba na vyklizení 1) žalované je opodstatněna ust. § 1040 odst. 1 o. z., podle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

14. Neobstojí ani námitka žalovaných odkazující na jednání žalobce v rozporu s dobrými mravy, neboť byla uplatněna v podmínkách neúplné apelace opožděně, když před okresním soudem žalovaní neučinili žádná tvrzení, jimiž nyní námitku odůvodňují (zejména nepříznivý zdravotní stav). Obecně však platí, že se nemůže úspěšně dovolávat dobrých mravů ten účastník, který sám dobré mravy porušuje či jedná bezprávně, což se nyní váže k jednání žalovaných.

15. Pokud jde o prvostupňové náklady řízení, přiznal okresní soud žalobci odměnu za zastoupení advokátem za přípravu a převzetí, za 2 předžalobní výzvy adresované každému z žalovaných zvlášť, podání žaloby, poradu s žalobcem přesahující 1 hodinu a účast u jednání před okresním soudem. Okresní soud přiznal náhradu nákladů řízení žalobci ve správné výši a s odůvodněním, na které dále odvolací soud odkazuje.

16. Z uvedených důvodů nevyhověl odvolací soud podanému odvolání a rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

17. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 3.600 Kč představuje odměnu za zastoupení žalobce advokátem za 2 ÚPS (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po 1.500 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhradu 2 RP po 300 Kč dle § 13 citované vyhlášky. Zástupce žalobce není plátcem DPH.

18. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. advokát žalobce.