71 CO 400/2018

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudkyň JUDr. Šárky Žmolilové a Mgr. Šárky Bokůvkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 3. právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti dobrovolné dražby k odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. října 2018, č. j. 80 C 479/2017-114,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované 1) na nákladech odvolacího řízení 8.228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1).

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované 2) na nákladech odvolacího řízení 16.456 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 2).

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalované 3) na nákladech odvolacího řízení 8.228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 3).

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, aby bylo určeno, že veřejná dobrovolná dražba provedená na návrh navrhovatele [právnická osoba] (žalovaná 2)) dne [datum] dražebníkem [právnická osoba] (žalovaná 1)), jejímž předmětem byl soubor nemovitostí zapsaných u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek] tak, jak jsou jednotlivě uvedeny v odstavci I. výroku rozsudku okresního soudu zamítl. Dále vyslovil, žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 1) částku 12 342 Kč, žalované 2) částku 8 528 Kč, žalované 3) částku 16 092 Kč, a to vždy do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupců.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne [datum] se konala veřejná dobrovolná dražba nemovitých věcí označených v žalobě, kdy žalovaná [číslo]) byla dražebníkem, postupovala dle dražební vyhlášky ze dne 12. 10. 2017, žalovaná [číslo]) byla vlastníkem předmětných nemovitostí a žalovaná [číslo]) nemovitosti na této dražbě vydražila. Dražební vyhláška byla vyhotovena dražebníkem k datu [datum], datum dražby bylo [datum], vyhláškou bylo stanoveno nejnižší podání na 5 000 000 Kč, ohledně dražební jistoty bylo uvedeno, že tato je stanovena na částku 1 500 000 Kč, musí být uhrazena uvedenými způsoby buďto bankovním převodem na účet dražebníka nebo poštovní poukázkou na uvedený variabilní symbol; pro složení dražební jistoty uvedeným způsobem byl určen okamžik předcházející zahájení dražby, do kterého je možné složit dražební jistotu a dražební jistota musí být do tohoto okamžiku připsána na účet dražebníka a složena v celé své výši. Tento okamžik byl dražebníkem stanoven na šestnáctou hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby, tj. do [datum] do 16 hodin. Dražební jistota musí být složena prokazatelným způsobem a v dostatečném předstihu a způsobem vylučujícím jakékoliv pochybnosti o jejím složení, a dále takovým způsobem, aby dražebník její složení mohl hodnověrně ověřit. Dražba byla prováděna elektronicky prostřednictvím elektronického dražebního systému [webová adresa]. Žalobkyně zaplatila jistotu dle dražební vyhlášky převodem z účtu u ČSOB dne [datum] na účet žalované 1) jako dražebníka, téhož dne jí byla jistota na účet vrácena. Žalobkyně nebyla připuštěna ke konání dražby, předmět dražby vydražila žalovaná 3).

3. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud ustanovení § 2 písm. a) a c), § 3 odst. 4, § 10 odst. 2, § 12 odst. 1 a § 14 odst. 2, § 17 odst. 1, § 20 odst. 1, § 23 odst. 5 a § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000Sb. o veřejných dražbách (dále jen VeřDr) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předně okresní soud dovodil, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, když se nestala účastníkem dražby, neboť nezaplatila dražební jistotu v souladu s dražební vyhláškou. Žalobkyně nebyla připuštěna do dražby pouze z důvodu na její straně, kdy žalobkyně nesplnila podmínky stanovené v dražební vyhlášce, kdy neuhradila včas ve stanovené lhůtě dražební jistinu, sama se tak dostala do situace, kdy se nemohla dražby účastnit. Rovněž nebyla splněna ani další kumulativní podmínka pro určení neplatnosti dražby, a to, že dražba představovala podstatný zásah do práv žalobkyně. Pokud žalobkyně tvrdila, že nebyly splněny podmínky ustanovení § 12 odst. 1, 2 a § 14 odst. 3, tedy že nebyly splněny podmínky uvedené v těchto ustanoveních, pak soud konstatoval, že ustanovení § 12 odst. 1, 2 zákona bylo splněno, kdy byly stanoveny dražební vyhláškou podmínky pro postup při dražbě, stanoveno místo, datum a čas zahájení dražby tak, že nebyla omezena možnost účasti při dražbě. Rovněž byl dražební vyhláškou určen způsob úhrady ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli, stanovena hodnota předmětu dražby s odkazem na znalecký posudek. Stejně tak soud konstatoval, že bylo splněno ustanovení § 14 odst. 3 zákona, kdy dražební vyhláškou byla jednoznačně a přesně stanovena lhůta pro složení dražební jistoty.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a navrhovala jeho změnu tak, aby žalobě bylo vyhověno. V odvolání polemizovala s postupem dražebníka (žalované 1)) a způsobem, jak určil konec lhůty v dražební vyhlášce u taxativně vymezených způsobů složení dražební jistoty, když v tomto případě jsou na místě objektivní pochybnosti o správnosti postupu dražebníka pro stanovení lhůty pro složení dražební jistoty v případě bezhotovostního převodu na účet dražebníka, tedy způsobu, který zvolila žalobkyně. Pro zajištění účasti co možná nejvyššího počtu dražitelů stanoví zákon jako nejzazší dobu, do které se musí zaplatit dražební jistota, samotný okamžik zahájení dražby. Pouze jen u dvou v zákoně vyjmenovaných způsobů, a to bankovní záruky a skládaní dražební jistoty v hotovosti, je možné posunout konec lhůty pro složení dražební jistoty dříve, jenž je 16 h pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni dražby. Žalobkyně tedy složila dražební jistotu dle zákona a měla být tak k dražbě připuštěna.

5. Žalovaní navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu.

6. Žalovaná 1) ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že se zcela ztotožňuje s právním posouzením věci okresním soudem. Poukázala na to, že veřejná dražba je důrazně formalizovaný proces, kde nesplnění podmínek pro účast na dražbě má za následek oprávněné nepřipuštění ze strany dražebníka účastníka k procesu licitace. Žaloba byla správně zamítnuta, když žalobkyně nebyla oprávněna k podání žaloby jako neúčastník dražby a dále proto, že nesplnila podmínku dle dražební vyhlášky.

7. Žalovaná 2) ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně poukázala na to, že v souvislosti s dražbou byla vydána dražební vyhláška, ve které byl určen způsob a lhůta pro složení dražební jistoty. Způsob a lhůta pro složení dražební jistoty v dražební vyhlášce neomezovala žádného potencionálního účastníka dražby v účasti a ani ho nijak nediskriminovala či vylučovala z účasti ve dražbě. Jestliže tedy žalobkyně v důsledku své pasivity dražební jistotu nesložila, nemůže se teď dovolávat ochrany svého subjektivního práva. Dále zdůraznila, že konání dražby dobrovolné je zcela v dispozici navrhovatele dražby.

8. Žalovaná 3) rovněž poukázala na to, že žalobkyně nesložila dražební jistotu tak, jak bylo v dražební vyhlášce stanoveno, nesplnila tak podmínku pro účast na dražbě.

9. V průběhu odvolacího řízení pak žalobkyně navrhla dle § 107a o. s. ř. vstup další účastníce do řízení, a to společnost [právnická osoba] s tím, že v průběhu odvolacího řízení došlo k postoupení práva na určení neplatnosti předmětné dražby na tuto společnost. O tomto návrhu rozhodl odvolací soud svým usnesením ze dne ze dne 9. 9. 2020 pod č. j. 71 Co 400/2018-197 tak, že tento návrh zamítl. Dovolání žalobkyně proti tomuto usnesení bylo usnesením ze dne 29. 4. 2021 pod č. j. 21 Cdo 3820/2020-215 Nejvyššího soudu zamítnuto. Následně žalobkyně navrhla ze stejných důvodů vstup do řízení [právnická osoba] [anonymizováno] O tomto návrhu rozhodl odvolací soud svým usnesením ze dne 1. 11. 2021, pod č. j. 71 Co 400/2018-258 ve znění opravného usnesení ze dne 2. 12. 2021, pod č. j. 71 Co 400/2018-276 tak, že tomuto návrhu nevyhověl. Dovolání žalobkyně proti tomuto usnesení bylo usnesením ze dne 13. 4. 2022 pod č. j. 21 Cdo 35/2022-292 Nejvyššího soudu zamítnuto. Poté žalobkyně navrhla ze stejného důvodů vstup do řízení společnosti [právnická osoba] Svým usnesením ze dne 5. 9. 2022 pod č. j. 71Co 400/2018-330 odvolací soud i tento návrh zamítl.

10. Přestože proti poslednímu usnesení bylo žalobkyni podáno dovolání, odvolací soud věc projednal, aniž bylo dovolání předloženo Nejvyššímu soudu ze dvou důvodů: 1) Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci a dovolání je mimořádným opravným prostředkem, takže vlastnímu projednání věci podané dovolání nebrání. 2) Z opakovaným návrhů žalobkyně činěných bezprostředně před nařízeným ústním jednáním odvolacího soudu dle § 107a o. s. ř. je zřetelná snaha žalobkyně zabránit rychlému a účinnému projednání věci. Takový procesní postup je zneužitím práva dle § 6 o. s. ř. a sám o sobě nemůže používat právní ochrany. V průběhu odvolacího jednání pak žalobkyně doložila smlouvu o postoupení práva ze společnosti [právnická osoba] zpět na žalobkyni.

11. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadené rozhodnutí postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení, když provedené dokazování okresním soudem považuje i odvolací soud za dostatečné.

13. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a v podrobnostech na ně odkazuje.

14. Jakým způsobem a do kdy lze dražební jistotu složit je stanoveno v dražební vyhlášce. Zákon pak stanoví v § 14 odst. 3 VeřDr pro případ bankovní záruky či složení v hotovosti k rukám dražebníka lhůtu kratší. V posuzovaném případě byla stanovena možnost složit dražební jistotu jak formou bankovní záruky, tak v hotovosti a rovněž bankovním převodem. Pro všechny formy pak byla stanovena stejná lhůta, tj. okamžik předcházející zahájení dražby, který byl stanoven na 16 h pracovního dne bezprostředně předcházející dni konání dražby.

15. Odvolatelka namítá, že lhůtu kratší je možno stanovit pouze u platby v hotovosti či u bankovní záruky, což si vykládá tak, že pokud do okamžiku zahájení dražby složila dražební jistotu bankovním převodem na účet žalované 1), složila dražební jistotu včas.

16. S tímto názorem odvolací soud nesouhlasí.

17. Povinnost dražebníka umožnit každému účastníku veřejné dobrovolné dražby složit dražební jistotu v penězích nebo poskytnutím bankovní záruky musí být odpovídajícím způsobem vyjádřena v dražební vyhlášce, což se v daném případě stalo.

18. V projednávané věci žalovaná 1) v dražební vyhlášce ze dne 12. 10. 2017 pod bodem VI. uvedla, že dražební jistota ve výši 1 500 000 Kč musí být uhrazena buď "bankovním převodem" na její přesně označený účet nebo "složením v hotovosti na uvedený účet" anebo "poštovní poukázkou na uvedený účet" a že "přípustné je rovněž složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky", přičemž stanovila nezbytné náležitosti případné záruční listiny banky.

19. Protože dražebník umožnil složení dražební jistoty jak v hotovosti, tak formou bankovní záruky, stanovil pro její složení lhůtu kratší dle § 14 odst. 3 VeřDr, tak jak mu to toto ustanovení umožňuje. Jestliže stanovil stejnou lhůtu i pro další formu složení dražební jistoty, a to bankovním převodem, není tato skutečnost v rozporu se zákonem. Zákon nestanoví, že by kratší lhůta měla být stanovena pouze a výlučně pro složení dražební jistoty v hotovosti nebo formou bankovní záruky, nýbrž uvádí, že v případě, že budou umožněny tyto formy, může být kratší. Z ničeho pak nevyplývá, že by se tato stejná lhůta neměla vztahovat i na další formy složení dražební jistoty, tedy bankovním převodem, jestliže jsou splněny podmínky pro stanovení lhůty kratší.

20. Nicméně za podstatné považuje odvolací soud skutečnost, že způsob včetně lhůty byl v dražební vyhlášce stanoven způsobem přehledným a zcela srozumitelným a umožňoval každému zájemci složit dražební jistotu včas. Protože žalobkyně nezaplatila dražební jistotu způsobem předepsaným v dražební vyhlášce, ač jí v tom nic nebránilo, není oprávněna zpochybnit platnost této dražby.

21. Ze všech těchto důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, když pochybení nebylo shledáno ani ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně a řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, netrpělo žádnou vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci či vadou zmatečnostní.

22. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z procesního úspěchu žalovaných a opírá se o § 142 odst. 1 o. s. ř.

23. Náklady řízení žalované 1) a žalované 3) se shodně sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby za vyjádření k odvolání a účast u jednání po 3 100 Kč, tj. 6 200 Kč, dvou režijních paušálů po 300 Kč, tj. 600 Kč a 21 % DPH ve výši 1 428 Kč Celkem činí 8 228 Kč.

24. Náklady odvolacího řízení žalované 2) se sestávají z odměny za čtyři úkony právní služby, když kromě vyjádření k odvolání a účast u jednání, byla přiznána odměna za dvě vyjádření k dovolání, tj. 12 400 Kč, 4 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1 200 Kč a 21 % DPH ve výši 2 856 Kč Celkem činí 16 456 Kč.