71 Co 50/2025
č. j. 71 Co 50/2025-116
V PLATNOSTICitované zákony (13)
Plný text
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:
1. Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy 1 440 000 Kč k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově ze dne 4. 12. 2024, č. j. 19 C 100/2023-86, I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. až III. výroku potvrzuje.II. V odstavcích IV. a V. výroku se rozsudek mění takto:Žalobce je povinen nahradit žalovanému 2) náklady řízení ve výši 25 503 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2).III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému 2) náklady odvolacího řízení 35 713 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2).
1. Okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaná 1) uhradila žalobci 1 000 000 Kč a žalovaný 2) částku 440 000 Kč a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému 2. náklady řízení 58 950,39 Kč. Žalobce ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. neuvedl podstatná skutková tvrzení, jakým konkrétním jednáním měli žalovaní zasáhnout do jeho osobnosti, a rovněž neoznačil žádné důkazy k prokázání svého tvrzení. Ve vztahu k žalovanému 2) pak je nárok navíc promlčen.
2. Žalobce podal proti rozsudku odvolání, které odůvodnil tím, že mu žalovaní ublížili tím nejhorším možným způsobem, oni nejlépe ví, čeho se dopustili. Žalovaný 2) mu řekl, aby si našel mladší ženu, čímž urazil nejen jeho, ale i jeho ženu. Žalovaná 1) spustila lavinu pomluv v obci. Žalovaní jej pomlouvali za jeho zády, proto musel prodat dům a odstěhovat se. Osloví proto televizi a ombudsmana a jména žalovaných budou ukazována na internetu. Navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno.
3. Žalovaná se vyjádřila tak, že to byl naopak žalobce, který vyhrožoval žalované a urážel ji formou SMS, že si to s ní vyřídí. Žalobce netvrdí žádné konkrétní jednání, kterého se měla dopustit. Navrhla potvrzení rozsudku jako správného.
4. Žalovaný 2) se vyjádřil tak, že žalobce netvrdil konkrétní jednání žalovaných, kterými mohlo objektivně dojít k zásahu do jeho práv. Uvádí pouze vágní pojmy nejhorším možným způsobem, lavina lží a urážek. Neprokázal, že je příčinná souvislost mezi tvrzeným zásahem a jeho odstěhováním. Nenavrhl ani žádné důkazy. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku jako správného.
5. Z podnětu včasného odvolání žalobce přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.
6. Podle § 101 odst. 1 písmene a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.
7. Žaloba žalobce byla od počátku vágní, byť u žalovaných měla velmi obecná skutková tvrzení o tvrzené urážce žalovaného 2) a pomluvách žalované 1). Okresní soud tedy řádně dne 4. 12. 2024 u jednání vyzval zástupkyni žalobce dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení tak, aby tvrzený zásah byl popsán konkrétně, aby navrhla důkazy k prokázání tvrzení, a poučil ji, že žalobce v případě neunesení břemene tvrzení a důkazního nebude úspěšný. Okresní soud přiléhavě neprodloužil žalobci lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů, neboť to, že žaloba je neurčitá a je třeba její doplnění, věděl žalobce od 13. 2. 2024, kdy mu bylo doručeno usnesení odvolacího soudu uvádějící, že podaná žaloba je neurčitá a bude třeba její doplnění. Měl tedy dostatek času téměř 10 měsíců ke konkretizaci žaloby a nebylo nutno jednání odročovat pro další snahu získat od žalobce smysluplný popis tvrzeného zásahu. Tyto skutkové okolnosti, neuvádí žalobce ani v rámci odvolání. Žalobce jakožto svéprávný člověk průměrného rozumu musí být schopen skutkově věc popsat konkrétně svému zástupci či soudu. Žalobce ani prostřednictvím ustanovené zástupkyně nebyl schopen konkrétní pomluvy a konkrétní urážku blíže popsat, aby bylo zřejmé, čím se má soud zabývat. Nadto nenavrhl jediný důkaz k prokázání svých tvrzení, jen odkázal na to, že žalovaní dobře ví, co v minulosti činili. Soud se nemůže zabývat vágním tvrzením, že jej v minulosti měli žalovaní nějak pomlouvat, když není zřejmé, kdy a jak konkrétně a jak svá tvrzení žalobce hodlá prokázat. Žalovaní popřeli jakékoli zásahy do cti žalobce. Naopak žalovaná předložila SMS zprávy, kterými by v řízení prokazovala, že naopak žalobce vyhrožoval jí. Okresní soud tedy zcela správně pro neunesení břemene tvrzení a důkazního žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení úspěšných žalovaných.
8. Odvolací soud proto potvrdil rozsudek ve výrocích I. až III. jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.
9. Pokud jde o výrok IV. o nákladech řízení žalovaného 2), pak žaloba sice zní na zaplacení částky 440 000 Kč, ale jde o žalobu na ochranu osobnosti, kde do 31. 12. 2024 odměna za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činila z tarifní hodnoty 50 000 Kč toliko 3 100 Kč za úkon právní služby. Proto za 4 úkony náleží zástupci 12 400 Kč, dále náhrada hotových výdajů dle § 13 za čtyři úkony 1 200 Kč, cestovné 5 477,10 Kč (ujeto 750 km vozem se spotřebou 4,4 litrů na 100 km, ceně nafty 38,70 Kč za litr a náhradě 5,60 Kč za km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), náhrada za zmeškaný čas cestou k jednání 20 hodin podle § 14 tarifu 2 000 Kč a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH 4 426,19 Kč (21 % z 21 077,10). Po zaokrouhlení tedy žalovanému 2) náleží náhrada nákladů řízení 25 503 Kč, nikoli 58 950,39 Kč.
10. Pokud jde o výrok V., pak náklady na odměnu ustanoveného zástupce nejsou nákladem státu na dokazování, o kterém by se mělo rozhodovat ve smyslu § 148 o. s. ř. Náklady ustanoveného zástupce se řídí ustanovením § 140 odst. 2 o. s. ř. a v návaznosti na úspěch či neúspěch zastoupeného účastníka se pak vypořádávají dle § 149 odst. 2 o. s. ř. (nikoli dle § 148 o. s. ř.). Jestliže tedy žalobce zastoupený ustanoveným zástupcem neměl ve věci úspěch, nelze mu ukládat povinnost hradit náklady státu. Výrok V. byl tedy nadbytečný. Pokud by žalobce byl úspěšný, pak by neúspěšný žalovaný byl povinen nahradit mu náklady řízení včetně odměny ustanoveného zástupce, ovšem dle § 149 odst. 2 o. s. ř. na účet státu.
11. Proto odvolací soud dle § 220 odst. 1 písmeno a) o. s. ř. změnil napadené výroky IV. co do výše nákladů řízení žalovaného 2) a rovněž touto změnou vypustil výrok V. pro nadbytečnost.
12. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná 1) byla v odvolacím řízení úspěšná, měla by nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení, těchto se vzdala, proto ve vztahu k ní nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu.
13. Žalovaný 2) byl rovněž v odvolacím řízení zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, odměnu 20 120 Kč za dva úkony právní služby z tarifní hodnoty 440 000 Kč po 10 060 Kč dle § 9a odst. 1 písmeno a) a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu, dle § 13 náhradu hotových výdajů za dva úkony 900 Kč, cestovné ve výši 5 495,10 Kč (ujeto 750 km vozem se spotřebou 4,4 l/100 km, náhradě 5,80 Kč za km a ceně nafty 34,70 Kč/l dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), 3 000 Kč za zmeškaný čas cestou k jednáním celkem 20 půlhodiny, tj. 20 × 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu, dále náhrada za DPH 6 198,20 Kč (21 % z 29 515,10). Celkem je tedy žalobce povinen zaplatit žalovanému 2) po zaokrouhlení na koruny náhradu nákladů odvolacího řízení 35 713 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.