71 CO 68/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o nařízení uveřejnění odpovědi na články k odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále - pobočka v Krnově ze dne 9. 12. 2021, č. j. 9 C 70/2020-130,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku mění takto: Žaloba, aby byl žalovaný povinen uveřejnit v periodiku [název] [anonymizováno], a to v pravém horním roku prvé strany, se standardní velikostí písma, orámovaný, s výslovným označením„ odpověď“, s uvedením jména a příjmení žalobce a s uvedením, že se jedná o odpověď na článek uveřejněný dne [datum], tento text: „ Není pravdou, že„ vedu válku“, nebo„ bojuji“ s finančním úřadem v [obec]. Pouze při kontrole vyplacených kompenzačních bonusů úřadem vyplavaly na povrch nejednoznačnosti textu zákona 159/2020 Sb. a rozpory s některými ilustračními příklady na webu [instituce] [anonymizováno]. Před podáním žádosti o výplatu bonusu jsem se pečlivě seznámil se zněním zákona a prostudoval si všechny dostupné ilustrační příklady. Poté, co jsme si s pracovnicí finančního úřadu vysvětlili své argumenty, finanční úřad od vymáhání údajně neoprávněně vyplacené části kompenzačního bonusu upustil.“, se zamítá.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 29.033 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobce je povinen nahradit státu náklady řízení ve výši 5.046 Kč na účet Okresního soudu v Bruntále do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 13.467 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost uveřejnit v periodiku [název] [anonymizováno], a to v pravém horním rohu prvé strany, se standardní velikostí písma, orámovaný, s výslovným označením„ odpověď“, s uvedením jména a příjmení žalobce a s uvedením, že se jedná o odpověď na článek uveřejněný dne [datum], tento text:„ Není pravdou, že„ vedu válku“, nebo„ bojuji“ s finančním úřadem v [obec]. Pouze při kontrole vyplacených kompenzačních bonusů úřadem vyplavaly na povrch nejednoznačnosti textu zákona č. 159/2020 Sb. a rozpory s ilustračními příklady na webu [instituce] [anonymizováno]. Před podáním žádosti o výplatu bonusu jsem se pečlivě seznámil se zněním zákona a prostudoval si všechny dostupné ilustrační příklady. Poté, co jsme si s pracovnicí finančního úřadu vysvětlili své argumenty, finanční úřad od vymáhání údajně neoprávněně vyplacené části kompenzačního bonusu upustil.“ (odstavec I.), co do textu:„ Na Generální finanční ředitelství jsem se neobracel já, ale redaktor [název] [anonymizováno], se kterým jsem rozpory v zákoně a ilustračních příkladech konzultoval, abych přispěl k vnesení řádu do chaosu, a který napsal článek do [název] [anonymizováno], ze kterého nejspíš [název] [anonymizováno] své články vykompiloval, aniž by si cokoliv u mě ověřil. Není pravdou, že na mě a jiné živnostníky„ dopadá přísloví lehce nabyl, lehce pozbyl“ To spíše na [název] [anonymizováno] dopadají důsledky„ chlubení se cizím peřím“.“ soud žalobu zamítl (odstavec II.), vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III.) a dále rozhodl, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec IV.).

2. Tento rozsudek napadli včasným odvoláním žalobce i žalovaná.

3. Žalobce se odvolal proti odstavcům I., II. a III. výroku s návrhem na změnu rozsudku tak, že bude jeho žalobě zcela vyhověno, případně se domáhal zrušení rozsudku v jeho napadené části a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Zamítnutí části odpovědi v rozsahu odstavce II. výroku považuje žalobce za nesprávné právní posouzení věci. Tato zamítavá část obsahuje výhradně skutková tvrzení a nikoliv jak mínil okresní soud hodnocení a domněnky žalobce. Částečné zamítnutí odpovědi ještě prohloubí zásah do žalobcovy cti a důstojnosti a výsledek bude horší, než kdyby nebyla zveřejněna žádná odpověď. Odpověď v rozsahu odstavce I. výroku sice čtenáři sděluje, že žalobce odmítá válečnou terminologii, ale ponechává v něm dojem, že článek vznikl na podkladě rozhovoru žalované s žalobcem (viz použití přímé řeči a přítomného času) a neuvádí odkaz na původní zdroj, jímž byly [název] [anonymizováno]. Záležitost s finančním úřadem byla urovnána ještě před uveřejněním článku v [název] [anonymizováno]. Žalobce okresnímu soudu dále vytýká, že v odstavci I. předepsal žalované požadavky na vizuální podobu odpovědi, která však graficky neodpovídá upoutávce v článku uveřejněném na titulní straně. Domáhá se proto uvedení grafické podoby odpovědi do souladu s grafickou podobou upoutávky, tj. upoutávky na titulní straně daného periodika. Dále žalobce požadoval, aby pod označením„ odpověď“ (mimo text samotné odpovědi) bylo uvedeno, že se jedná o odpověď žalobce uvedeno jménem a příjmením na článek„ [název] [anonymizováno 6 slov] [datum].

4. Žalovaná svým odvoláním napadla rozsudek okresního soudu v odstavcích I. a III. výroku a navrhovala jeho změnu ve smyslu zamítnutí žaloby. Text odpovědi v odstavci I. není způsobilý splnit její účel ve smyslu § 10 tiskového zákona, tj. uvést příslušné skutkové tvrzení na pravou míru, respektive neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení doplnit nebo upřesnit (viz rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 2711/06). Titulek„ [anonymizována čtyři slova]“ je obrazným vyjádřením a nadsázkou formálně běžně používanou v médiích. Druhá věta neuvádí na pravou míru žádné uveřejněné tvrzení a třetí věta nereaguje na nepravdivé tvrzení. Žalovaná nikdy netvrdila, že by se žalobce před žádostí o výplatu bonusu neseznámil se zákonem a s ilustračními příklady. Poslední věta„ …finanční úřad od vymáhání kompenzace upustil…“ je nové tvrzení o skutečnosti, která v době vydání článku neexistovala. V době vydání článku (žalobce) zatím nic nevrátil a čekal na další reakci finančního úřadu. Žalovaná dále vytýká okresnímu soudu, že jí uložil otisknout celou odpověď (v rozporu s § 13 TZ) na titulní straně, když původní článek byl převážně na druhé straně předmětného periodika. S touto disproporcí se okresní soud ve svém odůvodnění nijak nevypořádal, navíc zcela bez návrhu žalobce uložil žalované odpověď uveřejnit v pravém horním rohu pravé strany, což je v rozporu s původně umístěným článkem na titulní straně novin. Část žalobcem napadeného článku byla totiž umístěna ve spodní polovině titulní strany. Tento postup soudu není nijak objasněn a je tudíž nepřezkoumatelný.

5. Své odvolací námitky, stanoviska a postoje obhajoval žalobce i ve svém vyjádření k odvolání žalované. Navrženou odpověď považoval za zcela způsobilou naplnit její účel dle § 10 tiskového zákona a námitky žalované hodnotil jako nedůvodné.

6. Žalovaná ve svém vyjádření označila odvolání žalobce za nedůvodné a setrvala na svých odvolacích námitkách.

7. Z podnětu včasného odvolání obou účastníků přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 2 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že důvodné je pouze odvolání žalované.

8. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal uveřejnění odpovědi v periodiku [název] [anonymizováno], jehož vydavatelem je žalovaná. Jedná se o odpověď ve smyslu § 10 zákona č. 46/2000 Sb. (tiskový zákon, dále jen TZ) na článek uveřejněný v uvedeném periodiku dne [datum]. Žalobce napadá na titulní straně ve sloupku, [název] [anonymizováno] část textu„ …na některé živnostníky začíná dopadat přísloví: Lehce nabyl, lehce pozbyl. Finanční úřad jim totiž přikázal vrátit státní příspěvky, i když na ně ze zákona měli právo…“, dále titulek„ [anonymizováno 25 slov]“. Těmito články došlo k narušení cti a důstojnosti žalobce, neboť jej vykreslují jako agresivního člověka a podvodníka, který se zkouší jakýmsi fíglem přijít k penězům (podrobněji bod 2. rozsudku). Text odpovědi je obsažen v žádosti žalobce o její zveřejnění doručené žalované 30. 6. 2020.

9. Okresní soud vyhověl žalobci částečně, když uložil žalované zveřejnit odpověď v rozsahu odstavce I. výroku, přičemž určil grafické znázornění odpovědi i její umístění a doplnil, že se jedná o odpověď na článek uveřejněný dne [datum]. Vyšel přitom ze zjištění, že žalovaná - vydavatelka periodika [název] [anonymizováno] otiskla dne [datum] na titulní straně článek nadepsaný„ [anonymizováno 7 slov]„ [jméno] [jméno] [anonymizováno 8 slov]“, dále na titulní straně editorial, který se v jedné části jasně váže k žalobci a který obsahuje text„ Na některé živnostníky začíná dopadat přísloví: Lehce nabyl, lehce pozbyl“ a na druhé straně článek nadepsaný„ [anonymizována čtyři slova]“. V obou článcích je žalovaný uveden jménem a příjmením a v článku na druhé straně i informaci o tom, že je z [obec]. K otištění tohoto článku došlo poté, co se žalobce se svým příběhem svěřil [název] [anonymizováno], které dne [datum] otiskly článek nazvaný„ [název] [anonymizováno 10 slov]“. Oba články jsou obsahově téměř shodné, v [název] [anonymizováno] se však text o boji či válce žalobce s finančním úřadem nevyskytuje. Podstatou obou článků bylo sdělení, že žalobci byl na jeho žádost vyplacen kompenzační příspěvek pro živnostníky ve výši 500 Kč denně, přičemž po vyplacení tohoto příspěvku byl pracovnicí finančního úřadu žalobce vyzván, aby část příspěvku vrátil s tím, že na něj nemá právo. Žalobce přesvědčen o svém právu na výplatu celého příspěvku nic nevrátil a čekal na další reakci finančního úřadu (v podrobnostech se odkazuje na skutková zjištění okresního soudu a závěr o skutkovém stavu v bodu 19. rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu v odstavci II. výroku okresní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že tato část navrhované odpovědi obsahuje informace neskutkového typu a dále obsahuje žalobcova hodnocení a domněnky.

10. Po právní stránce posoudil okresní soud uplatněný nárok dle § 10 TZ a dovodil, že předmětnými články a jejich celkovým vyzněním bylo zasaženo do cti a důstojnosti žalobce nad přípustnou míru bez toho, že by toto jednání bylo jakkoliv zdůvodnitelné či omluvitelné. Samotná slova o válce a boji jsou velmi silná s negativním obsahem a nepříznivými konotacemi, mohou evokovat představu kverulanta, osoby neochotné podrobit se pravidlům i onoho podvodníka v souvislosti s formulací„ Lehce nabyl, lehce pozbyl“. Žalobce žádnou válku či boj s finančním úřadem nevedl a rozdílná stanoviska na splnění podmínek pro výplatu příspěvku si vyjasňoval s pracovnicí finančního úřadu klidnou cestou.

11. Odvolací soud převzal skutková zjištění okresního soudu jako věcně správná a pro posouzení věci dostačující, nesouhlasí však s okresním soudem v tom, že navrhovaná odpověď v té podobě, jak byla obsažena v žádosti žalobce o její uveřejnění a následně převzata do žaloby, je po obsahové stránce způsobilá splnit účel plynoucí z ust. § 10 TZ.

12. Dle ust. § 10 odst. 1 TZ, jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

13. Dle ust. § 10 odst. 2 TZ, odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce I. uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

14. Dle ust. § 12 odst. 1 TZ, žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.

15. Dle ust. § 12 odst. 2 TZ, ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

16. Dle ust. § 13 odst. 1 TZ, odpověď je vydavatel povinen uveřejnit ve stejné periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení s výslovným označením„ odpověď“ nebo„ dodatečné sdělení“, s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.

17. Institut práva na odpověď z titulu uveřejněného sdělení v periodickém tisku, které obsahuje skutková tvrzení, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby předpokládá subjektivní pociťované poškození cti, důstojnosti nebo dobré pověsti dotčené osoby. Posuzování opodstatněnosti žádosti o uveřejnění odpovědi pak klade zvýšené nároky jak na vydavatele, tak na případné rozhodování soudů. Znění požadované odpovědi ve smyslu tiskového zákona musí umožnit veřejnosti, jíž je určena seznat, na jaké sdělení, které bylo uveřejněno v periodickém tisku obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, tato osoba svoji odpovědí reaguje (viz usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 1713/2007).

18. Vycházeje s těchto závěrů Nejvyššího soudu odvolací soud konstatuje, že znění odpovědi nesplňovalo po obsahové stránce všechny náležitosti, když z ní nebylo zřejmé, jakého článku se týká, není uveden název článku ani datum jeho vydání. Tento nedostatek pak nemůže nahrazovat okresní soud vlastní iniciativou ve výroku svého rozhodnutí. Podstatné není ani to, že v řízení vyšlo najevo, o jaký článek se jedná, když pro veřejnost, jíž je odpověď určena, to seznatelné není.

19. Primárně z toho důvodu odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítnul (§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) a zamítavý výrok v odstavci II. jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

20. Nad rámec výše uvedeného odvolací soud konstatuje, že nesdílí názor okresního soudu o tom, že uvedeným článkem a titulky bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce (do jeho práva na čest a důstojnost) v takové míře, že přesáhla přípustnou míru způsobem, který již nelze v demokratické společnosti tolerovat. Je nutno přihlédnout k tomu, že periodikum [název] [anonymizováno] je tiskem určeným široké veřejnosti v daném regionu, čemuž odpovídá specifický způsob vyjadřování a oslovování této veřejnosti (prostřednictvím titulů) způsobem poněkud lidovým a s nadsázkou. Tento způsob nese v sobě prvky bulvárního tisku a žalobce sám toto periodikum za bulvární označil. Tomu odpovídá současný zaužívaný způsob označení střetu názorů či konfliktu jako„ bojuje“ či„ vede válku“. Jedná se o snahu upoutat pozornost veřejnosti. Z pohledu odvolacího soudu je podstatné, že obsah článku v daném periodiku se podstatou svého sdělení shodoval s článkem uveřejněným v [název] [anonymizováno], proti němuž žalobce nebrojil, a neměl v úmyslu žalobce jakkoliv dehonestovat (k tomu srovnej rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 861/05). Nepravdivá tvrzení o tom, že žalobce nevěřil svým uším a že se obrátil na Generální finanční ředitelství, nejsou objektivně způsobilá do osobnostních práv žalobce zasáhnout a příměr odkazující na rčení„ Lehce nabyl, lehce pozbyl“ je sice nepatřičný, nicméně vztahuje se k dané problematice obecně (splňování kritérií pro výplatu kompenzačního příspěvku pro živnostníky) a nikoliv pouze k osobě žalobce. Upoutávku obsahující tento příměr, jakož i titulky a článek, je nutno hodnotit v celém kontextu a nikoliv izolovaně. I kdyby tedy navrhovaná odpověď splňovala všechny formální a obsahové náležitosti, nebylo by možno žalobě z tohoto důvodu vyhovět.

21. Výrok o prvostupňových nákladech řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. se zřetelem k plnému procesnímu úspěchu žalované ve věci a částka 29.033 Kč představuje odměnu advokáta žalované podle § 9 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen AT) za 8 ÚPS (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření z 8. 6. 2021, vyjádření k výzvě soudu z 1. 7. 2021, účast u jednání ve dnech 13. 5. 2021, 25. 10. 2021, 29. 11. 2021 a další rozmluva s klientem 25. 5. 2021 trvající přes 1 hodinu) po 2.500 Kč, tj. 20.000 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 8 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 AT, tj. 2.400 Kč, náhradu za ztrátu času 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 AT, tj. 600 Kč, cestovné 3x z [obec] do [obec] a zpět 1 cesta celkem 50 km osobním vozidlem [značka] [anonymizováno], [registrační značka] o průměrné spotřebě 8,2 litrů MN na 100 km, cena paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve znění vyhlášky č. 375/2021 Sb. účinné od 19. 10. 2021 27,20 Kč za 1 litr a paušální náhrada 4,40 Kč za 1 kilometr, palivo 111,52 Kč a paušální náhrada 220 Kč, celkem 331,52 Kč za 1 cestu, za 3 cesty celkem 994,56 Kč, to vše navýšeno o 5.038,85 Kč (21 % DPH).

22. Podle § 224 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o nákladech státu tak, že zavázal procesně neúspěšného žalobce k této náhradě v celkové výši 5.046 Kč. Jedná se o svědečné [titul] [jméno] [příjmení] 4.332 Kč (1.198 Kč jízdné a 3.134 Kč mzdové náklady) a [titul] [jméno] [jméno] 714 Kč (cestovné 174 Kč a mzdové náklady 540 Kč) na účet Okresního soudu v Bruntále.

23. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 13.467 Kč představuje odměnu advokáta žalované za 3 ÚPS (odvolání, vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po 2.500 Kč, tj. 7.500 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč, náhradu za ztrátu času 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět celkem 80 km za použití téhož motorového vozidla, cena MN 45,90 Kč za 1 litr dle předloženého dokladu o zakoupení a paušální náhrada 4,70 Kč za 1 km dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb. s účinností od 14. 5. 2022, celkem MN 301 Kč a paušální náhrada 376 Kč, jízdné celkem 677 Kč, to vše navýšeno o 1.990 Kč (21 % DPH) a soudní poplatek za odvolání 2.000 Kč.

24. Zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. advokát žalované.