71 Co 80/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta , tituly za jménem . sídlem Adresa advokáta o 177 306,68 Kč s příslušenstvím, oproti vydání věci k odvolání žalované do rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2025, č. j. 17 C 70/2022234,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 20 981 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobci 177 306,68 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 175 135 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení, oproti vydání tepelného čerpadla řady , Anonymizováno, , typu , Anonymizováno, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a na nákladech řízení 96 494,20 Kč.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem jako objednatelem a spotřebitelem a žalovanou jako zhotovitelem, zastoupenou obchodním zástupcem panem , jméno FO, , a to v místě bydliště žalobce v , adresa, , byly uzavřeny dvě písemné smlouvy, a to SoD1 a SoD2. Předmětem SoD1 bylo provedení díla spočívajícího v dodávce a montáži tepelného čerpadla řady , Anonymizováno, , bez bojleru, s místem plnění na adrese bydliště žalobce v termínu do 31 dnů ode dne uhrazení první platby dle smlouvy. Celková cena díla dle SoD1 byla ujednána ve výši 155 135 Kč s tím, že objednatel se zavázal tuto „zálohovou platbu na plnění předmětu smlouvy“ uhradit do 21 kalendářních dnů před zahájením „instalační autorizované montáže“ a současně mělo být dílo dokončeno do 31 dnů ode dne „prokazatelného uhrazení první platby“. Žalovaná jako zhotovitel měla 21 dnů na přípravu a zahájení prací na díle vč. dodání čerpadla a 10 dnů do 31. dne od zaplacení na jeho dokončení formou „instalační autorizované montáže“. Celková cena díla dle SoD2 byla ujednána ve výši 228 735 Kč s tím, že objednatel se zavázal zaplatit nejprve závdavek za dodávku fotovoltaického systému 20 000 Kč do 21 kalendářních dnů od uzavření SoD2 a „zálohovou platbu na plnění předmětu smlouvy“ uhradit do 221 kalendářních dnů před zahájením „instalační autorizované montáže“. Předmětem SoD2 bylo provedení díla spočívajícího v dodávce a montáži fotovoltaického systému řady , Anonymizováno, o předpokládaném jmenovitém výkonu 5,1 kW s místem plnění na adrese bydliště žalobce v termínu do 221 dnů ode dne uhrazení první platby dle smlouvy. Rovněž i u této smlouvy byly náležitosti ujednány s ohledem na faktický stav místa plnění, a tedy logicky již i s ohledem na obchodním zástupcem žalované zhlédnuté místo plnění vč. předem dle SoD1 již namontovaného tepelného čerpadla, podle kterého zástupce žalované též logicky stanovil i předpokládaný jmenovitý výkon shora. Dne 4. 11. 2021 zaplatil žalobce „zálohu tepelné čerpadlo“ ve výši 155 135 Kč žalované dne 4. 11. 2021 a dne 10. 11. 2021 zaplatil žalobce „zálohu na , adresa, ve výši 20 000 Kč žalované dne 10. 11. 2021. Dne 9. 12. 2021, bylo žalobci uvedeného dne doručeno a předáno tepelné čerpadlo. Žalobce se e-maily adresovanými panu , jméno FO, ze dne 3. 11. 2021, 11. 11. 2021 a 15. 11. 2021 opakovaně marně domáhal stanovení termínu instalace tepelného čerpadla poté, co mu byly zaslány faktury (viz shora) a co již podle těchto faktur plnil. Výzvou k plnění ze dne 14. 12. 2021, doručenou žalované dle Doručenky do datové schránky dne 14. 12. 2021, žalovaná vyzvána žalobcem s ohledem na prodlení se zhotovením díla ke stanovení „nejbližšího termínu montáže“ tepelného čerpadla s tím, že jinak odstoupí od smlouvy. Dopisem ze dne 20. 12. 2021 (nesprávně datovaný 14. 12. 2021) dodaným do datové schránky dne 20. 12. 2021 a doručeným pak dne 3. 1. 2022 žalobce odstoupil „z důvodu nedodržení článku 2.1.“ od SoD1, jakož i od navazující SoD2, kdy žalobce mj. s odkazem na ustanovení § 2002 o. z. zjevně vycházel z marného uplynutí termínu zhotovení díla do 31 dnů ode dne zaplacení první platby dle SoD1, a tedy ode dne 4. 11. 2021. Současně tak vyzval žalovanou „k neprodlenému navrácení plnění“. Žalovaná ničeho žalobci nezaplatila ani poté, co k tomu byla písemně vyzvána zástupcem žalobce dopisem ze dne 18. 1. 2022. K montáži, a tedy dokončení SoD1, a to ani přes avizování odstoupení dopisem ze dne 14. 12. 2021, kterým byla poskytnuta lhůta k započetí montáže čerpadla až do 20. 12. 2021, kdy žalobce odeslal odstoupení od smluv, které bylo doručeno žalované dne 3. 1. 2022, přistoupeno nebylo. Žalobce mj. s odkazem na ustanovení § 2002 o. z. a „nedodržení článku 2.1.“ SoD1 tak odstoupil od SoD1 a na ni navazující SoD2 pro marné uplynutí i žalované dodatečně poskytnuté lhůty ke zhotovení díla (tj. dodání a „instalační autorizovaná montáž“ tepelného čerpadla) od 14. 12. 2021, kdy byla žalované do datové schránky doručena výzva ze dne 14. 12. 2021, až do sepisu Odstoupení dne 20. 12. 2021. Lhůtu od 14. 12. 2021 do 20. 12. 2021 posoudil okresní soud jako lhůtu přiměřenou, když dílo mělo být dokončeno dne 6. 12. 2021.

3. Na takto zjištěný skutkový stav § 2586 a násl., § 1810, § 1812 a § 1727 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky (žalobcem, jako spotřebitelem a žalovanou, jako podnikatelem) byly dne 1. 11. 2021 uzavřeny dvě spotřebitelské smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. o. z., které byly vzájemně provázané, a to v místě plnění, jímž bylo bydliště žalobce. Ze samotného charakteru spotřebitelských smluv požívá spotřebitel (zde žalobce) vyšší právní ochrany oproti podnikateli, který uzavírá smlouvy v rámci svého podnikání. Žalobce, aniž byl jako spotřebitel poučen řádně a písemnou formou v souladu s § 1820 odst. 1 písm. f) o. z., mj. o svém právu odstoupit od smluv i bez udání důvodu, měl eminentní zájem především na započetí činnosti tepelného čerpadla a tedy otopného systému v domě žalobce před nadcházející zimou, a to dle SoD1 s využitím výkladu pro spotřebitele nejpříznivějšího (vit též závěr 7. odstavce odůvodnění shora) nejpozději do 31 dnů ode dne 4. 11. 2021, k čemuž však nedošlo, nikoliv pro chování žalobce, ale primárně proto, že žalovaná se vyjma „doručení“ tepelného čerpadla vůbec k jakékoliv „instalační autorizované montáži“ tepelného čerpadla v ujednané lhůtě 31 dnů vůbec nechystala, a to ani poté, co byla opakovaně žalobcem e-maily ze dne 3. 11. 2021, 11. 11. 2021 a 15. 11.2021 urgována a ani poté, co jí žalovaný poskytl dodatečně lhůtu k plnění. Dále okresní soud uzavřel, že žalobce mohl odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení s ohledem na svůj zájem o vytápění domu v zimním období. Nadto žalobci svědčí při absenci poučení o odstoupení od SoD uzavřené distančně i možnost odstoupení dle § 1829 odst. 2 o. z. a tedy i bez udání jakéhokoliv důvodu, tedy i pokud je uveden např. důvod neadekvátní. Protože SoD2 je závislá na SoD1 platí důvody odstoupení i pro ni.

4. Pokud se jedná o procesní obranu žalované, okresní soud považoval za nepřípadnou. K tvrzení žalované, že žalobce měl sám zapříčinit nepatrné prodlení při dodávce tepelného čerpadla a v rozporu se smlouvou si nezajistil vlastní instalaci tepelného čerpadla, a přesto odstupoval od smlouvy z důvodu prodlení žalované, okresní soud uvedl, že je to žalobkyně coby podnikatel, kdo byl tím ve smluvním vtahu se žalobcem v silnějším postavení a jen stěží lze spravedlivě požadovat a přičítat k tíži spotřebiteli nedostatečné vysvětlení rozdílu mezi „instalační“ a „autorizovanou“ montáží, zvláště, když sama žalovaná, která staví svoji obranu mj. i na zásadní odlišnosti uvedených pojmů, oba tyto pojmy v odst. 3.3 v jí samotnou vytvořeném formuláři SoD1, ale i SoD2, sama směšuje v pojem jediný „instalační autorizované montáže“ (viz znění odstavce 3.

3. SoD1 i SoD2); znovu je tak i zde třeba odkázat na ustanovení § 1812 odst. 1 o. z., podle kterého tak soud použil výklad montáže, coby činnosti, na základě které je do funkčního a tedy provozuschopného stavu uveden předmět SoD1, a tedy pojmu „montáže“ bez přívlastků a pro spotřebitele tak nejpříznivějšího. Že sám žalobce jako spotřebitel od samého počátku vnímal SoD1 jako smlouvu zajišťující mu od žalované dodání a montáž tepelného čerpadla, a tedy zajištění dodávky tepla ostatně svědčí právě i shora již citované e-maily s panem , jméno FO, , ve kterých se domáhal dokončení díla logicky včetně uvedení systému s tepelným čerpadlem do provozu a dodávání tepla.

5. Pokud žalovaná namítala pro případ, že bude přeci jen rozhodnuto o vrácení vzájemných plnění, že je třeba se zabývat aktuálním stavem tepelného čerpadla, neboť žalované není znám jeho současný stav a navrhla, nechť je vypracován znalecký posudek, jde o námitku jednak irelevantní a jednak předčasnou. Teprve až bude následně vzájemně dle rozsudku plněno a žalovanou bude shledáno případné zhoršení předmětu plnění, ke kterému by mohlo v mezidobí dojít, přicházelo by v úvahu uplatnění tehdy již konkrétního nároku zejména na náhradu škody. Pokud žalovaná zpochybňuje aktuální hodnotu čerpadla, jde o tvrzení irelevantní.

6. Pokud dále v závěru jednání žalovaná žádala, nechť soud vyzve žalobce k doplnění tvrzení, „zda a kdo, jaká jiná firma žalobci dodala tepelné čerpadlo“ a nechť k tomu žalobce předloží „příslušné dokumenty“, opět jde o irelevantní návrh, kterému soud nevyhověl, neboť i v případě, že by se tak naplnila žalovanou sice tvrzená, avšak nijak nepodložená „důvodná obava, že k této rapidní a razantní změně názoru a vyvolání celé této situace přimělo žalobce to, že již měl nasmlouvanou jinou firmu“, by na věci ničeho nezměnilo.

7. Proti tomuto rozsudku si podala včasné odvolání žalovaná a domáhala se jeho změny tak, že žaloba se zamítá. Své odvolací námitky vzhledem k závěru uvedenému v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2025, č. j. 16 Co 224/2024-169 učiněného k uzavření smlouvy distančním způsobem, pak žalovaná zaměřila pouze na rozdílnosti s tímto případem. Ten rozdíl žalovaná shledává v tom, že okresní soud se nijak nevypořádal s právní otázkou, že by namontováním jiného tepelného čerpadla ještě předtím, než žalobce , Jméno žalobce, odstoupil od té smlouvy na základě absence toho poučení, nebylo důvodem pro to, že by smlouva zanikla v důsledku toho následným nemožným plněním, protože vlastně už byla splněna totožná věc. Současná konkurence dvou těch produktů není možná. Okresní soud by měl zjišťovat tady tu skutečnost, protože je to relevantní pro posouzení, kdy k tomu zániku došlo, na základě čeho, a tímto se okresní soud vůbec nezabýval. Okresní soud se rovněž nezabýval stavem tepelného čerpadla a tím předešel dalšímu sporu o náhradu škody.

8. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Ve svém vyjádření toliko zopakovala argumentaci okresního soudu.

9. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek postupem dle § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.

11. Správně zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud z pohledu bezdůvodného obohacení ve světle ustanovení o spotřebitelských smlouvách. Odvolací soud s tímto právním posouzením věci souhlasí a v podrobnostech na ně odkazuje, vyjma závěru okresního soudu, že k odstoupení od smlouvy došlo i na základě žaloby. Mělo-li by tomu tak být, musela by žaloba obsahovat toto hmotněprávní jednání, což v daném případě nebylo.

12. Lze tak souhlasit s okresním soudem, že došlo k odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení na straně žalované s montáží tepelného čerpadla dle § 1977 o. z. tak, jak dovodil okresní soud. Žalobce měl eminentní zájem o dodání tepelného čerpadla a jeho montáž (jak správně dovodil okresní soud, jednalo se o smlouvu o dílo, když součástí dodávky byla i montáž) na počátku zimního období. Odvolací soud se ztotožnil s okresním soudem i v tom, že obě smlouvy byly uzavřeny distančně (zde lze rovněž odkázat na rozhodnutí KS Ostrava sp. zn. 16 Co 224/2024) a že jsou vzájemně propojeny.

13. Odvolací námitky žalované posoudil odvolací soud jako irelevantní.

14. Pokud žalovaná namítala, že se okresní soud nikterak nezabýval současným faktickým stavem, tak lze poukázat na § 2993 o. z., dle kterého plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Z tohoto ustanovení vyplývá, že plnění, jež má v rámci vztahu z bezdůvodného obohacení povinnost vydat obohacený ochuzenému, odpovídá tomu, co bylo plněno na základě neplatného, zdánlivého či zrušeného právního důvodu. Tato vzájemně podmíněna povinnost k vrácení plnění se váže k plnění, které si strany na základě zrušené smlouvy poskytly. Ustanovení § 2993 lze aplikovat pouze ve vztahu k právům na vrácení těch hodnot, jež si strany poskytly v rámci plnění vzájemných smluvních povinností, přičemž je nutné vycházet z obsahu smlouvy. Jiné nároky nelze dle § 2993 vypořádat. Dlužno dodat, že žalovaná se v tomto řízení vzájemnou žalobou nároku na náhradu škody nedomáhala. V tomto směru netvrdila žádná konkrétní tvrzení a neuvedla ani čeho se domáhá. Je sice pravdou, že navrhla důkaz znaleckým posudkem. Tento znalecký posudek byl v řízení o dle § 2993 o. z. nadbytečným, jak správně uvedl okresní soud. Žádná tvrzení ve vztahu k poškození čerpadla neuvedla a žádný nárok neuplatnila. Okresní soud se tak správně současným stavem čerpadla nezabýval.

16. Totéž platí i ve vztahu k další procesní námitce, a to, že smlouva zanikla v důsledku nemožnosti plnění. I kdyby tomu tak bylo, nic by se na postavení žalované nezměnilo, i tak by ji stíhala povinnost vrátit peněžité plnění žalobci. Nicméně i zde by mohly žalované vzniknout další jiné nároky. Ve vztahu k těmto nárokům žalovaná netvrdila ničeho a neuvedla, o jaké nároky se jedná a tyto neuplatnila vzájemnou žalobou.

17. Je nutno zdůraznit, že povinnosti důkazní předchází povinnost tvrzení; nejprve je účastník povinen tvrdit konkrétní skutečnosti, k jejichž objasnění má uplatněný důkazní prostředek sloužit a teprve poté může soud rozhodnout, zda takový důkaz provede. Je nepřípustné, aby účastník pouze neurčitě uvedl alternativní možnosti a označil důkaz bez konkretizace odpovídajících tvrzení s tím, že to bude soud, který bude zjišťovat rozhodná tvrzení za účastníka.

18. Ze všech těchto důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, když pochybení nebylo shledáno ani ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně a řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí netrpělo žádnou vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci či vadou zmatečnostní.

19. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a procesním úspěchem žalobce. Náklady odvolacího řízení žalobce se sestávají z odměny advokátky žalobce za dva úkony právní služby po 8 220 Kč, tj. 16 440 Kč, dva režijní paušály po 450 Kč, tj. 9 202 Kč, a 21 % DPH ve výši 3 641 Kč. Celkem 20 981 Kč.