71 Co 82/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozené dne datum bytem adresa proti žalované: právnická osoba , IČO adresa sídlem Adresa zainteresované osoby 1/1 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o náhradu majetkové újmy ve výši 25.000.000 Kč k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. listopadu 2023, č. j. 17 C 172/2009-1056,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky 25.000.000 Kč (odstavec I. výroku), zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalované (odstavec II. výroku) a rozhodl, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku).

2. Okresní soud zamítl nárok žalobců s tím, že žalovaná řádně odstoupila od uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor, žalobci nereagovali na výzvu žalované k vyklizení a předání předmětných prostor, proto byl na pronajaté místnosti za přítomnosti svědků vyměněn zámek a žalobce byl vyzýván k převzetí svých věci, což neučinil. Žalovaná popírala, že by v pronajaté místnosti při jejím uzamykání zůstaly spisy, přístroje či zařízení. Nebylo zjištěno, že žalovaná znemožnila žalobci podnikání v pronajatých prostorách a žalobci neprokázali, že by měli potřebná povolení a oprávnění k uváděnému podnikání. Žalobci podali žalobu na určení neplatnosti uvedené výpovědi z nájmu, která byla zamítnuta. Žalobce a) byl pravomocně uznán vinným z pokusu zločinu , Anonymizováno, v souvislosti s jeho jednáním vůči žalované. V nyní projednávané věci žalobci požadovali po žalované peněžité plnění z titulu náhrady škody dle ust. § 420 obč. zák. a mají tak povinnost důkazní k prokázání všech skutečností odpovídající skutkové podstatě této právní normy. Žalovaná odstoupením od smlouvy od nájmu neporušila žádnou svou povinnost a nebylo prokázáno ani tvrzení žalobců, že jim neoprávněně zadržovala jejich věci, což vyplynulo z vedeného trestního řízení. Přes výzvy ze strany okresního soudu žalobci neuvedli veškeré nezbytné a podstatné skutečnosti k prokázání svého uplatněného nároku3. Proti rozsudku podali žalobci obsáhlé odvolání, ze kterého je zřejmý jejich nesouhlas se zamítnutím žaloby. Poukazovali na výpovědi svědků v rámci trestního řízení, ze kterých vyplývá, že soud lže ve svém závěru, že nedošlo k zadržení jejich věcí. Žalovaná zneužila situaci, kdy byl žalobce a) po vážné dopravní nehodě, činila na něho nátlak a zcela bezdůvodně na základě vymyšleného dluhu odstoupila od smlouvy o nájmu. Není pravdou, že nedisponovala žádnými jejich dokumenty, zařízeními a přístroji, když toto jasně vyplynulo v trestním řízení. Namítali neplatnost právního jednání žalované s tím, že tímto postupem došlo k diskriminaci žalobců. Požadovali, aby žalovaná předložila soudní rozhodnutí o vyklizení prostor a řádně sepsaný protokolu o inventarizaci.

4. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

5. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Žalobci nesouhlasili s nařízením jednání odvolacího soudu s tím, že toto nemůže proběhnout dříve, než bude ze strany soudu zajištěno rozhodnutí o vyklizení prostor a řádný protokol o inventarizaci. Žalobci rovněž opětovně požadovali ustanovení zástupce z řad advokátů a postoupení věci k jednomu ze soudů v Praze. Této žádosti o odvolání jednání odvolací soud nevyhověl a tuto skutečnost žalobcům sdělil. Na to žalobci uplatnili vůči soudcům Krajského soudu v Ostravě podjatost, ke které nebylo přihlíženo, když žalobci neodstranili vady této námitky. Neuvedli, proti jakým konkrétním soudcům námitka směřuje a v čem spatřují podjatost soudců. Skutečnost, že nesouhlasí s postupem odvolacího soudu v dané věci, není důvodem pro podjatost soudců tohoto soudu. K žádostem žalobců o ustanovení zástupce a postoupení věci jinému soudu odvolací soud nepřihlížel, když tyto je nutno vyhodnotit jako obstrukční jednání. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobcům byl v úvodu zástupce z řad advokátů ustanoven, s ohledem na jednání žalobců došlo ke zrušení jeho ustanovení s tím, že další již žalobcům nebyl ustanoven, neboť tito svým chováním zapříčinili zrušení ustanovení a nevyužili tak dobrodiní zákona v souvislosti s využitím tohoto procesního institutu. Rovněž bylo opakovaně rozhodováno o námitkách podjatosti vůči soudcům okresního soudu s tím, že pokud bylo těmto vyhověno, bylo to z důvodu, že žalobci na tyto soudce podávali trestní oznámení, popř. byly opakovaně jejich námitky shledány nedůvodnými. Rovněž bylo opakovaně rozhodováno Nejvyšším soudem o navrhované delegaci vhodné a žádosti žalobců byly vždy shledány nedůvodnými. Z tohoto důvodu proběhlo odvolací jednání v nepřítomnosti účastníků, když rovněž zástupkyně žalované se k jednání nedostavila.

7. Žalobci ve svém upřesnění žaloby založeném na č. l. 228 a zejména č. l. 256 spisu jednoznačně uvedli, že částku , částka, požadují zejména jako ušlý zisk, když jednáním žalované jim bylo znemožněno propracovat a dokončit započaté označené projekty. Toto mělo být způsobeno zamezením přístupu do pronajatých prostor, znehodnocením, případně odcizením listin, dokumentace a plánů, které měli v předmětné místnosti shromážděny.

8. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná dala žalobcům řádnou a oprávněnou výpověď z nájmu nebytových prostor, a to z důvodu neplacení nájemného. Tato skutečnost byla jednoznačně zjištěna v řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. 11 C 258/2006 a rozsudek v této věci byl potvrzen odvolacím soudem v řízení vedeném pod sp. zn. 15 Co 293/2014. Žalovaná postupovala v souladu se zákonem a nelze v tomto postupu spatřovat jakoukoliv diskriminaci žalobců, a to ani za situace, kdy se žalobce a) léčil po zranění, které utrpěl v rámci dopravní nehody. Nelze po žalované spravedlivě žádat, aby poskytovala dobrodiní v podobě tolerance neplacení nájemného. Po ukončení nájmu bylo povinností žalobců pronajaté prostory vyklidit a poté je předat žalované. Pokud tak neučinili, přestože k tomuto byli vyzýváni, nemohou se nyní dovolávat nemravného či diskriminačního jednání žalované, která postupovala v rámci ochrany svého vlastnického práva. Jak správně uvedl okresní soud, ze strany žalované nedošlo k neoprávněnému zadržení věcí žalobců, když tito byli vyzývání k jejich převzetí a k vyklizení nebytových prostor, čehož nevyužili. Naopak z jejich postoje je zřejmé, že k tomuto nebyli ochotni přistoupit za žádných okolností, a to přes rozhodnutí soudů, ze kterých vyplývá, že ukončení nájemního vztahu bylo po právu.

9. Jak vyplývá z ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti s tím, že pokud tato tvrzení nejsou obsažena v žalobě, mohou je uvést v průběhu řízení. Dále jsou povinni k prokázání tvrzených skutečností navrhovat důkazy. Nesplnění těchto povinností má pro účastníky zpravidla následek v podobě neúspěchu ve věci. Jsou to tak žalobci, kteří jsou povinni tvrdit veškeré rozhodné skutečnosti pro posouzení oprávněnosti jejich nároku na uplatněnou částku a k těmto navrhnout relevantní důkazy, které tyto skutečností prokazují. Žalobci sice uváděli označení a podstatu projektů, na kterých měli pracovat, z jejich tvrzení však není zřejmé, v jaké fázi se tyto projekty nacházely, kdo a v jakém rozsahu se na těchto projektech podílel, jaké zisky žalobcům přinášely, z jakého důvodu nebylo možno pokračovat v jejich realizaci, jak dospěli k žalované částce. Pokud žalobci poukazovali na činnost či jednání třetích osob (, jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , není zřejmá jejich spojitost s jednáním žalované v souvislosti s pronájmem nebytových prostor. Pokud žalobci ve svých následných podáních uvádí, že mělo dojít k zadržení či snad ukradení dokumentů, zdravotní dokumentace, zařízení, hotovosti, k tomuto neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by jednoznačně a jasně vyplývalo, o jaké konkrétní věci se mělo jednat, kde a z jakého důvodu měly být v místnosti umístěny a uschovány (tvrzená částka v hotovosti), jakým způsobem je žalobci nabyli, tj. že byli jejich vlastníci, jaká byla jejich cena a jak se promítla do žalované částky. K těmto, byť neúplným tvrzením, nebyl navržen jediný důkaz, když žalovaná přítomnost jakéhokoliv hodnotnějšího vybavení a zařízení v předmětné místnosti popírá. Zcela nedůvodný je požadavek žalobců na přenesení důkazní povinnosti o přítomnosti konkrétních věcí v místnosti na žalovanou, když to jsou žalobci, kteří mají povinnost tvrzení a důkazní. Jsou to právě žalobci jako vlastníci, kteří musí mít přehled o tom, jaké věci, zařízení a přístroje měli mít v uvedené místnosti a jaké jim měly být poškozeny, pokud se domáhají náhrady škody.

10. S ohledem na skutečnost, že se žalobci nedostavili k nařízenému jednání, zbavili se možnosti poučení ze strany soudu o splnění výše uvedených povinností. Okresní soud zcela správně jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, když jejich omluva z jednání nebyla včasná ani důvodná. Přestože okresní soud přihlédl k bydlišti a zdravotnímu stavu žalobců a nařídil jednání formou videokonference, žalobci se k soudu nedostavili a z jejich postoje v průběhu řízení je zřejmé, že by se k soudu nedostavili, i kdyby bylo jednání odročeno.

11. Odvolací soud nepřihlížel k návrhům, které žalobci uváděli ve svém přípise ze dne 10. 7. 2024. Z uvedeného podání je zřejmé, že toto se týká z převážně části trestního řízení, které není a nemůže být jakýmkoliv způsobem přezkoumáváno v rámci občanskoprávního řízení. Jakékoliv přistoupení dalšího účastníka či uplatnění nového nároku navíc není v rámci odvolacího řízení možné. Byť se jedná o obsáhlé podání, nelze z něho ani jednoznačně dovodit, čeho konkrétně se žalobci vlastně domáhají a na základě jakých skutečností. Z úřední činnosti je odvolacímu soudu známo, že žalobci v souvislosti se svým podnikáním podávají řadu žalob proti různým osobám, domáhají se nedůvodných vysokých nároků, často uvádí stejnou argumentaci vůči různým osobám, aniž by byla zřejmá jejich souvislost s uplatněnými nároky a v případě nespokojenosti s postupem soudů podávají vždy námitky podjatosti, návrhy na delegaci vhodnou či opakované žádosti na ustanovení zástupce, se kterým následně vyslovují svou nespokojenost. Ze strany žalobců se tak jedná o ryze obstrukční jednání na bázi kverulantství, kterému nelze přiznat právní ochranu.

12. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a skutečnosti, že ze spisu nevyplývají žádné náklady, které by procesně úspěšné žalované vznikly.