71 Co 84/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. jméno žalované , narozená dne Datum narození advokátky B , zemřelá dne Anonymizováno posledně bytem adresa o určení vlastnictví k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 12. 2023, č. j. 12 C 166/2018-407 a samostatného usnesení ze dne 26. 2. 2024, č. j. 12 C 166/2018-432, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 3. 2024, č. j. 12 C 166/2018-433, I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že žaloba se zamítá.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení před okresním soudem ve výši 262 049 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 72 699,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. V odstavci III. výroku se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalované se povinnost zaplatit soudní poplatek neukládá.VI. Samostatné usnesení se nevydává.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že ke dni 21. 4. 2018 náležely do společného jmění manželů , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum narození, a , jméno FO, , nar. , datum narození, soudu. V odstavci II. výroku uložil žalovaným společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč, v odstavci III. výroku pak uložil žalovaným zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a konečně v odstavci IV. výroku rozhodl, že žalované jsou povinné společně a nerozdílně zaplatit České republice 100 % na náhradě nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením.

2. Samostatným usnesením pak okresní soud rozhodl, že výše nákladů České republiky činí 93 725 Kč a náklady na ustanoveného opatrovníka činí 89 900 Kč a stanovil povinnost je nahradit ve lhůtě tří dnů.

3. Okresní soud vyšel ze zjištění, že jako výlučný vlastník žalobou specifikovaných nemovitých věcí je v katastru nemovitostí zapsaná žalovaná 1, a to na základě smlouvy darovací ze dne 12. 6. 2017. Z darovací smlouvy s datem 12. 6. 2017, podepsané mezi manžely , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, jako dárci a žalovanou 1) jako obdarovanou vyplývá, že dárci darovali v žalobě specifikované nemovité věci ze svého společného jmění do výlučného vlastnictví obdarované, přičemž obdarovaná současně zřídila ve prospěch dárců služebnost doživotního bydlení v bytové jednotce č. , Anonymizováno, a užívání a požívání dalších převáděných nemovitostí. Smlouva obsahuje prohlášení o pravosti podpisů smluvních stran, které učinila , Jméno advokátky A, , advokátka se sídlem v , Anonymizováno, . Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 3. 11. 2018, bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti po , tituly před jménem, , jméno FO, soud schválil dohodu účastníků o vypořádání společného jmění a dohodu o rozdělení pozůstalosti, přičemž předmětem pozůstalosti nebyla žádná z nemovitých věcí uvedených v žalobě. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že zůstavitel zemřel jako ženatý, pořízení pro případ smrti nezanechal, jeho zákonnými dědici jsou manželka [žalovaná 2)] a dvě dcery [žalobkyně a žalovaná 1)]. V době uzavření darovací smlouvy , tituly před jménem, , jméno FO, trpěl duševním onemocněním trvalého charakteru, a to syndromem demence smíšeného původu se složkou cévní, atroficko-degenerativní a Alzheimerovou nemocí. V důsledku znalkyní popsaného onemocnění nebyl , tituly před jménem, , jméno FO, schopen činit řádně a racionálně zvážená rozhodnutí stran nakládání se svým majetkem a nebyl schopen žádného racionálního právního jednání. Na základě této darovací smlouvy došlo v katastru nemovitostí k zápisu vlastnického práva žalované 2) k předmětným nemovitostem.

4. Poté, co okresní soud dovodil, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť se domáhá změny v zápise v katastru nemovitostí, když tato skutečnost má vliv na její právní postavení jako zákonného dědice v návaznosti na její dědický podíl z předmětných nemovitostí, jež měly být projednány a vypořádány v řízení o pozůstalosti, na posuzovanou věc aplikoval § 545, 2057, 551, 554, 581 a § 714 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. V řízení bylo prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni 12. 6. 2017 trpěl duševním onemocněním trvalého charakteru (syndromem demence), které jej činilo neschopným právně jednat. Ve smyslu platné judikatury uzavřel, že na smlouvu uzavřenou oběma manžely, z nichž jeden jednal v duševní poruše, která jej činila neschopným právního jednání, nelze nahlížet jako na smlouvu uzavřenou pouze jedním z manželů. Z uvedených důvodů soud uzavření darovací smlouvy ze dne 12. 6. 2017 vyhodnotil jako zdánlivé právní jednání, ke kterému nelze přihlížet, a proto rozhodl tak, že určil, že ke dni smrti , tituly před jménem, , jméno FO, byly nemovité věci součástí společného jmění manželů , jméno FO, .

6. Proti tomuto rozsudku a samostatnému usnesení podaly obě žalované odvolání a domáhaly se změny rozsudku tak, že žaloba se zamítá.

7. Odvolatelky nesouhlasily s názorem okresního soudu na neplatnost darovací smlouvy. Okresní soud naprosto upřednostnil znalecký posudek, a to za situace, kdy se posuzoval duševní stav zemřelé osoby. Další dokazování pak již neprováděl.

8. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku s tím, že okresní soud se dostatečně zabýval zdravotním stavem , tituly před jménem, , jméno FO, v době uzavření darovací smlouvy a správně vyhodnotil platnost darovací smlouvy.

9. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek a samostatné usnesení postupem dle § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání lze vyhovět, byť z jiných právních důvodů.

10. V řízení původně vystupovala jako žalovaná 2) , jméno žalované, matka účastnic, která dne , Anonymizováno, zemřela. Z tohoto důvodů bylo řízení do skončení pozůstalostního řízení přerušeno. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku bylo zjištěno, že dědičkami po zůstavitelce se staly obě účastnice. Proto bylo rozhodnuto o pokračování řízení.

11. Okresní soud provedl rozsáhlé dokazování. Ze skutkových zjištění okresního soudu pak odvolací soud převzal zejména zjištění, že účastnice jsou sestry a dědičky po zůstaviteli , tituly před jménem, , jméno FO, , zemřelém dne , Anonymizováno, Předmětem pozůstalostního řízení se nestaly nemovité věci, které zůstavitel a jeho manželka, matka účastnic, před smrtí darovali žalované. Žalobkyně měla (a to již v pozůstalostním řízení) za to, že darovací smlouva je neplatná.

12. Odvolací soud však nesouhlasí s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal, zejména, pokud dovodil naléhavý zájem žalobkyně na požadovaném určení.

13. Dle § 172 odst. 2 zák č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

14. Dle § 189 odst. 1 z. ř. s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

15. Dle § 193 z. ř. s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

16. Nepřihlíží-li se v řízení o pozůstalosti a při rozhodování o vypořádání společného jmění zůstavitele a jeho manžela k majetku, který je ve smyslu § 162 odst. 2 věty druhé z. ř. s. sporný, mohou se účastníci (pozůstalý manžel nebo dědici zůstavitele) domáhat svých práv žalobou (srov. § 189 odst. 1 z. ř. s.).

17. Z uvedeného vyplývá, že v „nesporném“ řízení o pozůstalosti se vychází (zásadně) ze shodných tvrzení účastníků (dědiců zůstavitele) o tom, co vše patří do pozůstalosti. Neshodnou-li se na všech rozhodných skutečnostech, ke spornému majetku se nepřihlíží (§ 172 z. ř. s.).

18. To, že se v řízení o pozůstalosti ke spornému majetku nepřihlíží neznamená, že účastníci nemají právní prostředek k uplatnění práv k tomuto majetku. Svá práva k tomuto majetku nemohou uplatnit v řízení o pozůstalosti, ale mohou se jich domáhat žalobou (srov. § 189 z. ř. s.), kterou soud projedná v řízení podle Části třetí občanského soudního řádu (v tzv. sporném řízení).

19. Ustanovení § 193 odst. 1 z. ř. s. stanoví, jak soud postupuje, objeví-li se po právní moci usnesení o dědictví (srov. § 185 z. ř. s.) majetek, který tvoří (může tvořit) aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti.

20. Z ustanovení § 193 odst. 1 části věty za středníkem z. ř. s. vyplývá, že uvedené „neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží“, jinými slovy, že o majetku patřícím do společného jmění zůstavitele a jeho manžela, který byl znám již v (původním) řízení o pozůstalosti a k němuž se z důvodu spornosti nepřihlíželo, se dodatečné projednání pozůstalosti ve smyslu § 193 z. ř. s. neprovede. Z uvedeného tak vyplývá závěr, že uplatnění práva žalobou podle § 189 odst. 1 z. ř. s. nemůže být realizováno „určením“, zda sporný majetek skutečně patřil (nebo nepatřil) do pozůstalosti, ale vždy požadavkem na vyřešení všech nároků účastníků, které k tomuto majetku (podle svého přesvědčení) mají (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2680/2022, uveřejněný pod číslem 84/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

21. Jestliže zákon výslovně stanoví, že spor o majetek patřící do pozůstalosti, jenž se v řízení o pozůstalosti neřeší (protože se k němu nepřihlíží), je možné vyřešit (co do základu i výše) pouze ve sporném řízení zahájeném žalobou podle § 189 odst. 1 z. ř. s., pak tím vylučuje, aby bylo ve smyslu § 80 o. s. ř. určeno (jak se v projednávané věci domáhá žalobkyně), že do společného jmění původní žalované 2) a zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, ., zemřelého dne , Anonymizováno, náleží „nemovitosti specifikované v žalobní petitu“, neboť určovací žaloba by za takové situace nesloužila potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů.

22. V takovém případě není dán naléhavý právní zájem na tomto určení.

23. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek dle § 222 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl.

24. Výroky o nákladech řízení před soudy obou stupňů jsou odůvodněny § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a procesním úspěchem žalované. Z důvodu změny rozsudku okresního soudu bylo o těchto nákladech rozhodnuto nově.

25. Náklady žalované před soudem I. stupně jsou tvořeny odměnou advokátky za zastupování. Při stanovení výše úkonu právní služby (dále jen ÚPS) vyšel odvolací soud ve smyslu § 8 vyhlášky č. 177/96 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT), neboť předmětem řízení byly nemovitosti v hodnotě 2 600 000 Kč. Odměna za jeden ÚPS činí 18 300 Kč, při zastupování dvou osob pak dle § 12 AT činí odměna za jeden ÚPS 29 280 Kč. Odměna v této výši náleží advokátce původně dvou žalovaných za 1) převzetí věci a přípravu zastoupení, 2) 2 × písemné vyjádření ze dne 3. 9. 2018 a dne 7. 4. 2021, 3) účast u jednání soudu dne 11. 3. 2019, účast u jednání soudu přes dvě hodiny dne 21. 10. 2019 (jednání dne 15. 4. 2021 se nekonalo, 4) 4 × procesní podání ze dne 10. 10. 2018, 18. 3. 2019, 29. 4. 2020 a 5. 4. 2022 (tato podání obsahovala pouze vyjádření k postupu soudu, doplnění důkazních návrhů apod.) ve výši ½ ÚPD, tj. 9 150. Celkem tak náleží advokátce odměna za 6 ÚPS v plné výši a 4 ÚPS v poloviční výši, tj. 234 400 Kč. Ke každému ÚPS náleží jeden režijní paušál za 300 Kč, tj. 10 ÚPS 3 000 Kč. Na cestovních náhradách advokátka účtovala cestovné osobním automobilem ve výši 285 Kč, ke dvěma jednáním v celkové výši 57 Kč a ztrátu času dle § 14 AT za 2 půlhodiny na cestě ke dvěma jednání, tj. 2 × 100 × 2, což činí 400 Kč.

26. Celkem tak odměna advokátky původně dvou žalovaných činí 238 370 Kč a po navýšení o 21 % DPH ve výši 50 058 Kč činí 288 428 Kč. Z toho na každou žalovanou by připadalo 144 214 Kč. Protože žalovaná 2) zemřela a účastnice se staly jejími dědičkami s rovným dílem, byla část nákladů, která by připadla žalované 2) rozdělena mezi obě účastnice rovným dílem (§ 140 o. s. ř.). Proto odvolací soud k částce, která náleží žalované 1), tj. 144 214 Kč, připočetl polovinu z této částky, tj. 72 107 Kč, když druhá polovina připadá žalobkyni, tj. 144 214 + 72 107, tj. 216 321 Kč.

27. U jednání soudu dne 6. 12. 2023, které trvalo přes dvě hodiny, pak advokátka zastupovala pouze žalovanou 1). Odměna za jeden ÚPS činí 18 300 Kč, spolu s režijním paušálem ve výši 300 Kč, ztrátou času 200 Kč, cestovným ve výši 392 Kč po navýšení o 21 % DPH ve výši 7 936 Kč pak náklady na zastupování činí 45 728 Kč.

28. Žalované 1) tak na nákladech řízení před soudem I. stupně náleží 262 049 Kč (216 321 + 45 728).

29. Náklady odvolacího řízení žalované činí odměna advokátky, kdy jeden ÚPS je ve výši 18 300 Kč. Plná odměna byla advokátce žalované přiznána za sepis odvolání do rozsudku a účast u jednání soudu dne 3. 6. 2025. Za sepis odvolání do samostatného usnesení byla odměna dle § 11 odst. 2 AT přiznána v poloviční výši, tj. 9 150 Kč. Celkem tak odměna činí 45 750 Kč. K těmto ÚPS náleží režijní paušál, k UPS v roce 2024 (tj. sepis odvolání) ve výši 300 Kč, za účast u jednání soudu v roce 2025 450 Kč. Za účast u jednání soudu dne 21. 11. 2024, které bylo odročeno bez projednání věci, pak náleží advokátce žalované ztráta času dle § 14 odst. 2 AT, která se rovná polovině odměny za ÚPS, tj. 9 150 Kč. Po navýšení o 21 % DPH ve výši 11 749 Kč odměna za zastupování činí 672 699,50 Kč. Celkem náklady odvolacího řízení se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč činí 72 699,50 Kč.

30. Náklady odvolacího řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované do tří dnů k rukám její advokátky (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).

31. Výrok o nákladech státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř. a skutečností, že žalobkyně je osvobozena o soudních poplatků. Proto náhrada nákladů řízení nebyla státu přiznána.

32. S ohledem na to, že bylo nově rozhodnuto o nákladech státu, stalo se samostatné usnesení obsoletní, proto bylo rozhodnuto tak, že se nevydává.