71 CO 92/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem Soudní číslo , PSČ obec adresa pro doručení: ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 19. 1. 2022, č. j. 13 C 83/2021-88,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 4.313 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12.718 Kč s příslušenstvím (odstavec I.) a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 7.494,60 Kč (odstavec II.).

2. Tento rozsudek napadla včasným odvoláním žalobkyně a domáhala se jeho změny tak, že bude její žalobě vyhověno a žalobkyni bude přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně trvala na tom, že žalovaný věci patřící žalobkyni z vyklizovaného bytu odstěhoval a přivezl je zpět až 1. 9. 2020. Následně žalobkyně zjistila, že některé z věcí jsou poškozené a některé schází. Žalobkyně ani její dcera byt nevyklízely. Okresní soud pochybil, pokud uvěřil lžím žalovaného, kterými se chtěl„ vykroutit“ z náhrady škody.

3. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné a jsou podmínky pro potvrzení tohoto rozhodnutí.

5. Okresní soud zamítl předmětnou žalobu z toho důvodu, že žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován, když vyklizením předmětného bytu byla pověřena společnost [právnická osoba] a žalovaný pro tuto společnost pracoval na základě dohody o provedení práce. Za tohoto skutkového stavu posouzeného dle § 2914 o. z. je odpovědnost žalovaného za případnou škodu tvrzenou žalobkyní vyloučena, neboť odpovědnost nese ten, kdo žalovaného k této činnosti použil. S tímto rozhodnutím odvolací soud souhlasí.

6. Skutková zjištění okresního soudu převzal odvolací soud i pro odvolací řízení jako věcně správná a pro posouzení věci dostačující a v podrobnostech na ně odkazuje.

7. Na tomto skutkovém základě okresní soud učinil zcela přiléhavý právní závěr o nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného. Okresní soud se správně zabýval primárně otázkou věcné legitimace žalovaného, neboť již závěr o tom, že žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován, postačí jako důvod k zamítnutí žaloby, aniž by bylo nutno zabývat se předmětem řízení věcně. Žalobkyně se tedy mýlí, pokud se domnívá, že okresní soud žalobu zamítl proto, že uvěřil skutkové verzi žalovaného o tom, že on věci žalobkyně nestěhoval a že to byla žalobkyně, která si vyklizení bytu sama zajistila a zrealizovala dne 1. 9. 2020.

8. Z hlediska skutkového je pro posouzení věci podstatné, že vlastník předmětné bytové jednotky, jemuž svědčil exekuční titul k jejímu vyklizení (viz rozsudek OS v Lounech č. j. 11 C 64/2017-36 ve znění rozsudku KS v Ústí nad Labem č. j. 14 Co 117/2018-75), pověřil příkazní smlouvou ze dne [datum] společnost [právnická osoba], aby žalobkyni z této bytové jednotky vyklidila. Na tomto závěru nic nemění okolnost, že samotný akt vyklizení, resp. převzetí bytu po vyklizení provedl žalovaný, který pro společnost [právnická osoba] pracoval na základě dohody o provedení práce.

9. S odkazem na okresním soudem citované ustanovení § 2914 o. z. nese odpovědnost ten subjekt, který při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka. Za pomocníka se přitom považuje vedle zaměstnance i osoba pracující na základě dohody o práci mimo pracovní poměr.

10. Za případnou škodu tvrzenou žalobkyní (která jí měla být způsobena na vyklizovaných věcech z předmětné bytové jednotky), tedy žalovaný jako fyzická osoba odpovědnost nenese.

11. S ohledem na tento závěr, již neměl odvolací soud důvod znovu vyslýchat žalobkyni, která ostatně již byla vyslechnuta v prvostupňovém řízení, a proto její návrh na výslech před dožádaným soudem pro nadbytečnost zamítl.

12. S odkazem na výše uvedené nevyhověl odvolací soud podanému odvolání a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

13. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 242 odst. 1 o. s. ř. a částka 4.313 Kč, kterou je povinna procesně neúspěšná žalobkyně zaplatit procesně úspěšnému žalovanému představuje odměnu advokáta žalovaného za účast u odvolacího jednání 1.620 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů ve výši 1 režijního paušálu za 300 Kč dle § 13 citované vyhlášky, náhradu za ztrátu času 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 citované vyhlášky, cestovní náklady za použití osobního vozidla ze [obec] do [obec] a zpět celkem 170 km [značka] [anonymizováno] [značka] [registrační značka] o průměrné spotřebě 4 l Nm/100 km, cena Nm 36,10 Kč l a paušální náhrada 4,70 Kč km, vše dle vyhlášky 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 47/2022 Sb., cena použité pohonné hmoty 245,48 Kč a základní sazba 799 Kč, celkem cestovné 1.044,48 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, tedy o částku 748,54 Kč, neboť zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH (celkové náklady 4.313 Kč).

14. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. advokát žalovaného.