72 A 11/2014

Rubrum

72A 11/2014-23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobce J. S., bytem L. nad M. 37, N., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2014, č. j. KUOK 16550/2014, ve věci přestupku, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2014, č. j. KUOK 16550/2014, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 8.228 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí citovaného v záhlaví. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 20. 11. 2013, č. j. SMOL/216995/2013/OARMV/DPD/Hyb, pro opožděnost. pokračování -2- 72A 11/2014

2. V žalobě žalobce namítal, že dne 10. 12. 2013 bylo zmocněnci žalobce doručeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Zmocněnec 27. 12. 2013 podal proti tomuto rozhodnutí odvolání prostřednictvím datové zprávy (e-mailu) bez zaručeného elektronického podpisu. Toto podání bylo v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu zmocněncem 2. 1. 2014 potvrzeno prostřednictvím datové schránky, tedy pětidenní lhůta pro podání byla zachována. Žalovaný odvolání zamítl jako nepřípustné, čímž v daném případě porušil zásadu dvojinstančnosti řízení a tím ve svých důsledcích zasáhl do práva žalobce na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny, neboť odvolání bylo podáno včasně. Žalovaný skutečnost, že odvolání bylo podáno opožděně, odůvodnil tím, že § 40 odst. 1 písm. b) správního řádu se neaplikuje na podání učiněná prostřednictvím veřejné datové sítě. Žalovaný chybně vyložil toto ustanovení, podle žalobce je podání prostřednictvím veřejné datové sítě možno činit kdykoliv. Je sice pravdou, že podání prostřednictvím veřejné datové sítě je možné učinit kdykoliv, tato skutečnost však nemá vliv na zákonnou úpravu odvolacího řízení a už vůbec nemá vliv na procesní práva účastníků řízení. Nadto, vzhledem k tomu, že zmocněnec je právnická osoba, tato musí dodržovat příslušné pracovněprávní předpisy, které zásadně nedovolují práci ve dnech pracovního klidu. Pokus žalovaného o výklad právního řádu v neprospěch žalobce v důvodové části rozhodnutí, který spočívá v tom, že tvrdí „podání prostřednictvím veřejné datové sítě bezesporu umožňuje činit podání kdykoliv, bez ohledu na dny pracovního volna či klidu“, pokládá žalobce za nepodložený a scestný, účelově uplatněný k újmě práv žalobce. Žádné ustanovení správního řádu ani žádný jeho komentář, ba ani důvodová zpráva, tento výklad neuvádějí. Nadto v případě připuštění takového výkladu by mohl správní orgán též odmítnout podání učiněná těmi, kdož bydlí v pěším okruhu od hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze, neboť tato je taktéž otevřena nonstop, případně by mohl tuto lhůtu krátit též těm účastníkům řízení, u kterých by seznal, že jejich zmocněnci mají vydaný elektronický podpis. Takové závěry jsou dle žalobce absurdní. Proto je třeba podání odvolání žalobcem považovat za včasné, neboť rozhodnutí bylo doručeno dne 10. 12. 2013, odvolání bylo alternativním způsobem podáno 27. 12. 2013 a následně v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu potvrzeno datovou zprávou ze dne 2. 1. 2014. Při aplikaci § 40 odst. 1 b) správního řádu tak byla patnáctidenní lhůta k podání odvolání zachována. Žalobce navrhl napadené rozhodnutí jako nezákonné podle § 78 odst. 1, 3 a 4 s. ř. s. zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce vychází pouze s § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu. Podání uskutečněné prostřednictvím veřejné datové sítě v elektronické podobě umožňuje aplikovat § 37 odst. 4 správního řádu, ovšem za podmínky, že je toto podání potvrzeno, případně doplněno zákonným způsobem (podepsané zaručeným elektronickým podpisem) do pěti dnů. Zde je nutno poukázat na to, že pokud není podání potvrzeno, případně doplněno v této lhůtě, jedná se o podání, které nelze považovat za perfektní (Vedral J.: Správní řád, komentář. II. vydání, aktualizované a rozšířené, RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, Praha, leden 2012). V daném případě je úkonem – podáním ve smyslu § 37 správního řádu odvolání, kde je dána zákonná lhůta pro jeho podání 15 dnů, kde je nutno aplikovat § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu, tedy připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. pokračování -3- 72A 11/2014 V daném případě však nebyl učiněn úkon ve smyslu § 37 správního řádu (ani nebyl perfektní). Totožné odvolání ze dne 27. 12. 2003 bylo zasláno správnímu orgánu I. stupně zmocněncem prostřednictvím datové schránky 2. 1. 2014, doručeno 3. 1. 2014. Z obsahu je zřejmé, že se nejedná ani o potvrzení, případně doplnění odvolání ze dne 27. 12. 2013, z tohoto důvodu bylo toto odvolání vyhodnoceno jako podání nové a vzhledem k uplynutí lhůty pro odvolání jako opožděné. Skutečnost, že žalovaný ve svém rozhodnutí vyslovil názor, že podání ze dne 27. 12. 2013 podané prostřednictvím veřejné datové sítě bez zaručeného elektronického podpisu bylo možno potvrdit, případně doplnit i v sobotu, neděli nebo svátek, má své logické opodstatnění, zejména, když je „druhé“ podání učiněno z datové schránky. Zmocněnci žalobce tedy nic nebránilo v tom, aby podání ze dne 27. 12. 2013 odeslal již tento den z této datové schránky a nikoliv z e-mailové adresy. Z postupu zmocněnce je zcela zřejmé, že se v dané věci jedná o obstrukční jednání a tím zneužití práva. Ze zásady lex specialis derogat legi generali vyplývá, že zákaz zneužití práva je silnější než dovolání dané právem, není takové jednání výkonem práva, ale protiprávním jednáním, kterému není poskytována ochrana. Žalovaný byl přesvědčen, že při posuzování postupu zmocněnce žalobce, včetně interpretace § 37 odst. 4 správního řádu postupoval v souladu s právní teorií, včetně závěrů Nejvyššího správního soudu vyslovených k problematice zneužívání práva.

4. V replice žalobce uvedl, že se s názorem žalovaného neztotožňuje, neboť žádný právní předpis výjimku z § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu pro elektronická podání (či potvrzení podání podle § 37 odst. 4 správního řádu) nestanoví. Výklad žalovaného je absurdní, neboť na území České republiky je i ve dny pracovního klidu otevřeno několik poboček České pošty, tedy v případě výkladu žalovaného by se § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu nevztahoval též na podatele žijící v (neurčité vzdálenosti od každé takové pobočky pošty. Nadto by výklad žalovaného měl za důsledek naprostou nepředvídatelnost práva, neboť § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu jasně stanoví, že připadne-li poslední den lhůty (jakékoliv lhůty, tedy ať již lhůty pro podání odvolání vyplývající z § 83 odst. 1 správního řádu, nebo též lhůty pro potvrzení podání podle § 37 odst. 4 správního řádu, či jiné lhůty, vyjma lhůty určené dle hodin) na sobotu, neděli, nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den, a žalobce neměl důvod se domnívat, že by aplikace tohoto ustanovení byla při učinění podání elektronicky vyloučena. Žalobce se neztotožnil s argumentací žalovaného, že podatel, který své podání na místo ve státní svátek učiní nejbližší následující pracovní den, zneužíval práva a činí „obstrukce“, neboť též vzhledem k tomu, že státní svátky nejsou ani u jednoho ze správních orgánů, který ve věci rozhodoval, pracovním dnem, jen stěží by mohlo mít toto jakýkoliv důsledek pro běh lhůt či paralyzaci řízení; i v případě, že by podatel podal potvrzení odvolání již 1. 1. 2014, tedy v den pracovního klidu, správní orgán by jej toho dne nezpracoval.

5. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 14. 2. 2014. pokračování -4- 72A 11/2014

6. Krajský soud ve vztahu k souzené věci a žalobním námitkám ze správního spisu zjistil, že rozhodnutí o přestupku ze dne 20. 11. 2013 bylo doručeno žalobci dne 10. 12. 2013. Žalobce byl ve správním řízení na základě plné moci ze dne 5. 8. 2013 zastoupen společností FLEET Control s. r. o.

7. Proti rozhodnutí o přestupku ze dne 20. 11. 2013 podal žalobce prostřednictvím zmocněnce odvolání 27. 12. 2013 datovou zprávou bez platného uznávaného elektronického podpisu (dodáno a doručeno správnímu orgánu podle správního spisu 27. 12. 2014).

8. Dne 2. 1. 2014 bylo odvolání proti rozhodnutí o přestupku zasláno a dodáno do datové schránky správního orgánu I. stupně, přičemž zpráva byla odeslána z datové schránky společnosti FLEET Control s. r. o.

9. Rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 2. 2014 bylo zamítnuto odvolání jako opožděné. Odvolání bylo podáno zmocněncem žalobce ze dne 27. 12. 2013, bez uznávaného elektronického podpisu a totožné podání bylo zasláno 2. 1. 2014 z datové schránky společnosti FLEET Control s. r. o. Podání ze dne 27. 12. 2013 nebylo ve lhůtě pěti dnů doplněno a nelze je proto považovat za perfektní. Podání ze dne 2. 1. 2014 bylo podáno oprávněnou osobou, zákonným způsobem, nebylo však plně v souladu s § 82 odst. 2 správního řádu odůvodněno, neobsahovalo, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávné rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Toto podání – odvolání bylo podáno po uplynutí zákonné lhůty pro odvolání, a proto správní orgán prvního stupně zmocněnce nevyzýval k jeho doplnění. V případě elektronického podání se neuplatní počítání času podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu, dle něhož připadá-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek (v tomto případě na den 1. 1. 2014), je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den. Podání prostřednictvím veřejné datové sítě bezesporu umožňuje činit podání kdykoliv, bez ohledu na dny pracovního volna či klidu, a tudíž pětidenní lhůta k potvrzení podání marně uplynula.

10. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

11. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu.

12. Podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. pokračování -5- 72A 11/2014

13. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění účinném od 1. 1. 2013, úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

14. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, čj. 9 Afs 28/2010-79, www.nssoud.cz, podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci. Lhůta stanovená soudním řádem správním, výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání učiněné vůči soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky soudu (§ 40 odst. 4 s. ř. s.).

15. Spornou otázkou v souzené věci bylo, zda odvolání podané 27. 11. 2013 bylo doplněno ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu ve lhůtě 5 dnů od jeho podání. Pětidenní lhůta pro doplnění odvolání končila 1. 1. 2014, avšak šlo o svátek, a proto bylo nutno aplikovat § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu. Tak byl posledním dnem lhůty pro podání doplnění odvolání nejbližší pracovní den, tj. 2. 1. 2014. Systematickým výkladem § 37 odst. 4, § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu a § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, je možné dospět pouze k jedinému výkladu, a to, že dodáním potvrzení co do formy bylo odvolání žalobce dne 2. 1. 2014 podáno v zákonné lhůtě. Výklad žalovaného nemá oporu v citovaných ustanoveních, která na věc dopadají, a není zde jiné ustanovení zákona, o které by bylo možno výklad žalovaného opřít. Samotný § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu rovněž nerozlišuje mezi písemným a elektronickým podáním. Ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. přiznává úkonu učiněnému prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako písemnému a podepsanému úkonu. Činit rozdíl mezi elektronickým podáním a písemným podáním je výklad contra legem (proti výslovnému znění § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.) a navíc v rozporu se zásadou bezrozpornosti a jednoty právního řádu.

16. Účelem § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je poskytnutí ochrany účastníkům řízení při uplatňování jejich procesních úkonů (např. podání odvolání). Významné pro zachování těchto práv je stanovení konce konkrétní lhůty (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dnů 14. 3. 2007, čj. 1 As 40/2006 – 74, a 9. 12. 2009, čj. 1 As 86/2009 – 47, vše dostupné na www.nssoud.cz). Podstatné v souzené věci je, že je naplněna i hypotéza uvozující věty § 40 odst. 1 správního řádu, a to, že provedení úkonu (zde podání odvolání) je v řízení vázáno na lhůtu. Tudíž nelze porovnávat spornou otázku s okamžikem doručením písemnosti účastníku řízení podle § 24 odst. 2 správního řádu (tzv. fikcí), která na sobotu, neděli nebo svátek připadnout může a § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu se nepoužije (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2013, čj. 5 Afs 76/2012 - 28). pokračování -6- 72A 11/2014

17. V rozhodnutí napadeném žalobou posoudil žalovaný spornou právní otázku nesprávně a soud žalobou napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný shora podaným právním výkladem podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán.

18. Úspěšnému žalobci v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. soud přiznal odměnu za zastupování, spočívající v odměně za dva úkony právní služby podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za převzetí věci a podání žaloby 2 x 3.100 Kč. Ke každému úkonu přiznal soud paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. celkem 600 Kč. K celkové částce 6.800 Kč náleží podle § 57 odst. 2 s. ř. s. daň z přidané hodnoty ve výši 1.428 Kč. Celková odměna za zastupování činí 8.228 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Olomouci dne 8. 4. 2015 Za správnost vyhotovení: JUDr. Martina Radkova v. r. Ing. Petra Rýparová samosoudkyně