72 Ad 11/2017

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., v právní věci žalobkyně J. H., bytem M. 1565, V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 25. 1. 2017, č. j. X, ve věci invalidního důchodu, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 25. 1. 2017, č. j. X, s e r u š í a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 225 Kč.

Odůvodnění

Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým byly zamítnuty námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2016. Tímto rozhodnutím byl žalobkyni odňat invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

1. V žalobě žalobkyně namítala nedostatečné odůvodnění rozhodnutí a nedostatečné zjištění skutkového stavu. Některé lékařské zprávy byly zcela opomenuty. Posudkoví lékaři nepřihlédli k tomu, že žalobkyně má více zdravotních postižení (vč. neurologických a endokrinologických) a dále vůbec nepřihlédli k psychickým onemocněním. Stav žalobkyně ovlivnily následkem radioterapie a hormonoterapie, která trvá dodnes. V zaměstnání dostává žalobkyně úlevy, brala si dovolené (měla jí dostatek po operace a pracovní neschopnosti) a také byla přijata stážistka pro výpomoc žalobkyni. Svá tvrzení žalobkyně doložila lékařskými zprávami a potvrzením zaměstnavatele.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise.

3. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 25. 1. 2017.

4. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku OSSZ Vsetín ze dne 3. 10. 2016 žalobkyně nebyla nadále invalidní, protože pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil jen 25 %.

5. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení potvrdil posudkový závěr lékaře OSSZ a stanovil, že žalobkyně není invalidní a její postižení odpovídá kapitole II oddílu A položce 1b vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 25 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že stav žalobkyně je stabilizován a, že je na onemocnění adaptována.

6. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí (dále „PK MPSV“) v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 22. 6. 2017. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně od oduznání bez přerušení o invaliditu prvního stupně. Posudkově odpovídá hodnocení žalobkyně kapitole II oddílu A položce 1b vyhlášky o posuzování invalidity s 15 - 25 % poklesu míry pracovní schopnosti. S ohledem na další zdravotní postižení žalobkyně, zejména v oblasti psychické, navýšila PK MPSV v Ostravě procentní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 35 %. Zdravotní stav žalobkyně není stabilizován, stále se hledá vhodná léčba, pokračují psychoterapie.

7. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

8. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.

9. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 22. 6. 2017, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

10. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě ze dne 22. 6. 2017. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.

11. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

12. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

13. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

14. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

15. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 35 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to od oduznání bez přerušení, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.

16. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, a to od oduznání bez přerušení.

17. Úspěšná žalobkyně na nákladech řízení uplatnila a doložila cestovné z místa jejího bydliště do sídla soudu a zpět, proto jí náhradu těchto nákladů soud přiznal v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Olomouci dne 25. 7. 2017 Za správnost vyhotovení: JUDr. Martina Radkova, Ph.D., v. r. Markéta Chrudinová samosoudkyně