72 Ad 11/2018

Rubrum

č. j. 72 Ad 11/2018-34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce: J. H. bytem P. 376/28, X P. zastoupený advokátem Mgr. Ivo Šotkem sídlem Ostružnická 6, 779 00 Olomouc proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 12. 2017, č. j. X, ve věci invalidního důchodu, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 12. 2017, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 719 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ivo Šotka, advokáta se sídlem Ostružnická 6, Olomouc.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 2. 2018 domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo změněno rozhodnutí žalované ze dne 15.

9. Shodu s prvopisem potvrzuje Š. H. 2 72 Ad 11/2018 2017, č. j. R-15.9.2017 – X, a to tak, že výrokem I. byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod a výrokem II. mu byla od 8. 2. 2018 zastavena výplata invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně přiznaného předběžně vykonatelným rozhodnutím žalované ze dne 15. 9. 2017.

2. V žalobě žalobce nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu, neboť má za to, že při posuzování poklesu pracovní schopnosti vycházela žalovaná z nesprávné položky. Žalobce se domnívá, že míra poklesu pracovní schopnosti měla být posuzována minimálně dle kapitoly XV oddílu A, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), když tato zohledňuje i neschopnost vykonávat některé denní aktivity bez potíží. Jestliže žalobce tvrdil, že jeho zdravotní stav mu neumožňuje se řádně pohybovat, trpí výraznými bolestmi krční páteře a není schopen delší chůze, nelze mít pochybnosti o tom, že není schopen vykonávat některé denní aktivity bez potíží. Z tohoto důvodu žalobce navrhuje nové posouzení svého zdravotního stavu.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvádí, že z posudku vypracovaného dne 28. 11. 2017 vyplynulo, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 155/1995 Sb.“), avšak nejde o invaliditu dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. Dle žalované splňuje tento posudek požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Závěrem žalovaná navrhuje provedení důkazu posudkem Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 582/1991 Sb.“).

4. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř .s.), tedy ke dni 18. 12. 2017.

5. Ze správního spisu soud ve vztahu k souzené věci zjistil, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Přerov (dále „OSSZ“) ze dne 1. 8. 2017 je žalobce od 18. 7. 2017 invalidní v I. stupni, jelikož pokles pracovní schopnosti žalobce činí 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky č. 359/2009 Sb. nemění.

6. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaná uvedla, že posudkový lékař konstatoval po prostudování doložené dokumentace a s přihlédnutím k dalším podkladům předloženým v námitkovém řízení, že lékař OSSZ nesprávně vyhodnotil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, neboť pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 20 %, nikoli o 35 %. Dle posudkového lékaře je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV oddílu A, položce 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Na základě toho posudkový lékař dospěl k výsledku, že posudkový závěr lékaře OSSZ nelze potvrdit, jelikož lékař OSSZ nezhodnotil zdravotní stav žalobce řádně, nebylo použito posudkové kritérium odpovídající aktuálnímu objektivně doloženému zdravotnímu stavu. Shodu s prvopisem potvrzuje Š. H. 3 72 Ad 11/2018 7. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

8. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

9. Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

10. Způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stejně jako způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb. stanovuje prováděcí předpis, konkrétně vyhláška č. 359/2009 Sb.

11. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou, medicínskou (invalidní důchod je podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem), a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. I tyto posudky nicméně hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018, č. j. 6 Ads 23/2018-37, dostupné na www.nssoud.cz).

12. K posouzení zdravotního stavu žalobce si krajský soud vyžádal posudek od posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále „PK MPSV“) v Ostravě, který byl zpracován dne 22. 6. 2018. Podle tohoto posudku se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Za rozhodující příčinu byl určen stav po úraze dne 11. 4. 2015 nyní s lehkou instabilitou levostranných končetin, cervikokraniálním syndromem s tinitem, cervikobrachiálním syndromem i chronifikovanou somatomorfní problematikou t. č. velmi omezeně kurabilní. Posudkově odpovídá hodnocení žalobce kapitole XV, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s 35 % poklesu míry pracovní schopnosti.

13. Krajský soud konstatuje, že posudek řádně odborně obsazené PK MPSV v Ostravě ze dne 22. 6. 2018 splňuje všechny formální a obsahové náležitosti stanovené v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Z posudku je zřejmé, že zdravotní stav žalobce byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jeho tvrzeným obtížím, tudíž výše vyjádřené pochybnosti o úplnosti posouzení zdravotního stavu žalobce byly rozptýleny. Krajský soud proto podle zásad uvedených v § 77 odst. 2 s. ř. s. hodnotí posudek PK MPSV v Ostravě jako přesvědčivý a úplný.

14. S ohledem na to, že v posuzovaném případě bylo prokázáno, že u žalobce došlo ke dni 18. 7. 2017 k poklesu jeho pracovní schopnosti o 35 %, je nutno žalobce od uvedeného data považovat za invalidního v I. stupni ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. Shodu s prvopisem potvrzuje Š. H. 4 72 Ad 11/2018 15. Na základě uvedených skutkových zjištění proto dospěl krajský soud k závěru, že žalovaná ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci, čímž zatížila řízení vadou, která měla za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Proto soud napadené rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. zrušil a věc vrátil dle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalované k dalšímu řízení. Žalovaná ve věci znovu rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v I. stupni.

16. Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je žalovaná v dalším řízení vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

17. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. uložil žalované zaplatit do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 4 719 Kč. Náhrada se skládá z částky 3 000 Kč za 3 úkony právní služby právního zástupce žalobce po 1 000 Kč podle § 7 bod 3., § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále „AT“), [převzetí a příprava zastoupení – písm. a), sepis žaloby – písm. d), účast na jednání před soudem dne 17. 7. 2018 – písm. g)] a z částky 900 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta [tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 AT]. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží mu zvýšení odměny a hotových výdajů o 21 % z částky 3 900 Kč, tj. 819 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Olomouc 17. července 2018 JUDr. Martina Radkova, Ph.D. v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje Š. H.