72 Ad 23/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobkyně: A. Č. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2025, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím odňala žalobkyni invalidní důchod, protože pokles její pracovní schopnosti činil 30 %.

2. Žalobkyně v žalobě namítala nepřezkoumatelnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaná žalobkyni přiznala invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně 11. 1. 2024 a 20. 12. 2024 jí invalidní důchod odňala. Zdravotní stav žalobkyně se zlepšuje a zhoršuje, ale nikdy není zcela bez obtíží. Úporné bolesti kloubů a svalů a téměř nepřekonatelná únava žalobkyni limitují tak, že je zcela odkázaná na pomoc rodiny. Pokud posudkový lékař zjištěné diagnózy žalobkyně popřel, měl důkladně zdůvodnit, proč tak činí, tím spíše, když neprovedl lékařskou prohlídku, ačkoliv tak učinit mohl a měl. Posudek o invaliditě trpí závažnými vadami. V posudku chybí výsledky funkčních vyšetření, úvahy o trvalosti stavu, možnostech adaptace na postižení, možnostech stabilizace stavu a schopnosti rekvalifikace. Zdravotní obtíže žalobkyně jsou širokospektrální od fyziologických po duševní. I proto panují pochybnosti, zda byl posudkový lékař schopen odborně všechna onemocnění žalobkyně posoudit. U žalobkyně nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu přesto jí žalovaná odňala invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Žalobkyně se od začátku zdravotních problémů od roku 2019 snaží zaměstnání přizpůsobit svému zdravotnímu stavu, ale byla nucena ukončit živnost a po nástupu do zaměstnání musela několikrát změnit pracovní pozici z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu. Žalobkyně nastoupila do posledního zaměstnání v lednu 2022, ale její zdravotní stav se zhoršil natolik, že nebyla nadále schopna vykonávat žádnou pracovní činnost. Žalobkyně se nadále léčí ve specializovaném medicínském centru v Praze, užívá antibiotika a antivirotika. Z důvodu okruhu společně posuzovaných osob žalobkyně nemá ani nárok na dávky státní sociální podpory.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zdůraznila, že je vázána posudkem lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu. Tento posudek byl úplný a přesvědčivý. Žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 14. 4. 2025.

5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí dospěla na základě posudku o invaliditě z 8. 4. 2025 k závěru, že žalobkyně nebyla invalidní, protože pokles její pracovní schopnosti nastal o 30 % pro lehké funkční postižení infekcí - lymské borelióze podle kapitoly I položky 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Podle tohoto posudku žalobkyně nebyla invalidní. Pokles pracovní schopnosti nastal o 30 %. Ačkoliv je odbornými lékaři doporučovaný invalidní důchod, při opakovaně popsané lehké poruše dynamiky páteře, svalových dysbalancích a palpační citlivosti svalů a kloubů, při absenci kořenové motorické zánikové symptomatologie, absenci paréz, poruch hybnosti končetin, sfinkterových potíží a obecně bez funkčně významného neurologického nálezu, nelze hodnotit postižení jinak než jako lehké funkční postižení s mírou poklesu pracovní schopnosti o 10-20 %. Revmatologické vyšetření prokazuje totéž. Porucha statiky páteře, svalové dysbalance a zánětlivé onemocnění pojiva nebyly prokázány. Ačkoliv ortoped doporučuje invalidní důchod, funkční nález na kloubech nevykazuje patologii a gonartróza prvního stupně a patní ostruha nejsou důvodem pro uznání invalidity. Alergologické a hematologické vyšetření prokazují mírné laboratorní odchylky, středně zvýšenou segmentaci bez elevace CRP a bez leukocytózy. Imunodeficit nebyl prokázán. Po trombóze levé dolní končetiny v roce 2022 nastala kompletní rekanalizace. Ostatní popsaná vyšetření nevykazují stav charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. I přes přesvědčení o invaliditě žalobkyně psychiatr nicméně opakovaně popisuje mírnou úzkostnou poruchu odpovídající poklesu pracovní schopnosti o 15-20 %. Pouhé podezření na organické poruchy nelze zohlednit. Hodnocení stavu jako středně těžkého organického postižení podle kapitoly V položky 1c vyhlášky o posuzování invalidity bylo nadhodnocením stavu. Lymská borelióza byla dostatečně přeléčená. I když v dokumentaci se uvádí neuroborelióza, šlo jen o podezření a neprokázaly ho vyšetření likvoru ani magnetická rezonance mozku. V roce 2022-2023 byl opakovaně vyloučen relaps akutní reinfekce, nejsou indikovány léčba antibiotiky ani další sledování protilátek. Současné potíže jsou napříč odbornostmi přisuzovány postboreliovému syndromu. Otoky na kloubech byly bez zarudnutí a bez proteplení, tj. bez známek typické artritidy. Exantém je jen mírný a echokardiografie odpovídá poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Při zohlednění úzkostné poruchy a minimální deterioraci intelektu jde o pokles pracovní schopnosti středem procentního rozmezí, tj. o 30 %. Pozitivita IgM boreliových protilátek v lednu 2025 a nasazení antivirotik a antibiotik na dobu necelých dvou měsíců výsledek posouzení nemění.

6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) soud vyžádal od posudkové komise v Ostravě posudek o invaliditě žalobkyně a ten byl vypracován dne 1. 4. 2026. Posudek posudkové komise v Ostravě dospěl k závěru, že žalobkyně nebyla invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl postboreliový syndrom s migrujícími bolestmi kloubů, šlach, svalů, s únavou s neprokázanou artritidou a systémovým revmatologickým onemocněním. Posudková komise popsala pozitivní sérologie u více infekcí. V roce 2022 byla dostatečně přeléčená lymská borelióza a o neuroboreliózu se nejednalo, toto podezření vyvrátilo vyšetření likvoru a MR mozku. Při opakovaných vyšetřeních nebyl prokázán aktivní systémový zánětlivý proces, který vyžadoval podávání imunosupresiv. Potíže byly kolísající, polysymptomatologického charakteru a prchavé otoky kloubů se za hospitalizace nevyskytly. Posudková komise zohlednila kožní nález v obličeji, kloubní potíže, nízké zánětlivé parametry, zavedenou antidepresivní terapii a páteřní potíže na podkladě degenerativních změn s poruchou statiky páteře a svalové dysbalance, avšak bez známek nervového postižení ve smyslu výskytu svalové atrofie či paréz končetin a neomezenou hybnost všech kloubů. EKG v prosinci 2025 zachytilo malý výpotek bez známek tamponády, jinak nález odpovídá věku a tělesné konstituci žalobkyně. Stav žalobkyně dle dokumentace neodpovídá kritériím vyhlášky o středně těžkém funkčním postižení. Postižení páteře odpovídalo poklesu pracovní schopnosti o 10-20 %. Lehká úzkostná porucha odpovídá poklesu pracovní schopnosti o 15-20 %.

7. Žalobkyně v písemném vyjádření k posudku posudkové komise v Ostravě namítla neúplnost posudku a opomenutí zásadních lékařských nálezů. Neurolog v nálezu z 29. 5. 2025 uvedl, že je nutné trvalé šetření fyzicky i psychické, šetření páteře a nosných kloubů a že podstatné zlepšení v dohledné době nelze očekávat. Podle nálezu ortopeda z 3. 2. 2025 jde o funkční deficit všech kloubů, žalobkyně je nemůže dynamicky ani staticky zatěžovat, stav není slučitelný s pracovní zátěží, dle pohledu ortopeda jde o invaliditu třetího stupně. Podle propouštěcí zprávy revmatologa nebylo prokázáno revmatologické onemocnění, nicméně je zároveň doporučeno další sledování a pravidelné testování vzhledem k přetrvávajícím obtížím a nálezům. V posudku chybí zhodnocení stomatochirurgického vyšetření (popisuje degenerativní postižení čelistního kloubu po prodělané borelióze), psychiatrické a psychologické nálezy (uvádějí organickou poruchu po borelióze), zprávy primářky hematologie (podle které jsou borelie nadále pozitivní, dochází ke zhoršení klinického stavu a žalobkyně nemůže nastoupit do zaměstnání, bude žádána revize ve věci invalidního důchodu). Opomenuto bylo doporučení revmatologa z Prahy, podle kterého je žalobkyně předána k dalšímu sledování na revmatologii, dermatologii, gastroenterologii, kardiologii a hepatologii pro pozitivitu liver blot a AMA M2, včetně doporučení zvážit infekční kontrolu ve Fakultní nemocnici Bulovka. V posudku chybí posouzení léčby v medicínském centru v Praze, kde žalobkyně podstoupila antibiotickou terapii a zohlednění léčby a medikace, kterou žalobkyně vypsala s tím, že naopak Paracetamol nikdy neužívala, jak neprávně uvádí posudek posudkové komise v Ostravě.

8. Při jednání soudu žalobkyně upozornila na vady posudku. Neurolog se podivoval, když si posudek přečetl. Žalobkyně brala devět měsíců antibiotika a na bolest opiáty. Po doporučení pracovat v chráněné dílně lékař namítl, že nemá funkční ruce a nohy. První posudek o invaliditě vypracoval chirurg, ale žalobkyně má systémové onemocnění. Podle ošetřujícího lékaře se při přiznání invalidity o posudkový omyl nejednalo. Všichni ošetřující lékaři žalobkyni důrazně doporučili podat námitku. Podle praktického lékaře pracovní neschopnost byla vyčerpána a další už nemůže žalobkyně dostat. Jedinou práci, kterou žalobkyně sehnala, byla práce v místní knihovně obce. Těsně před nástupem si žalobkyně při pádu zlomila obě ruce. Nyní tam pracuje, ale na nižší úvazek, protože nemůže zvednout ruce a museli na zvedání knih zaměstnat druhou osobu. Žalobkyně těžko udrží francouzské hole kvůli postižení kloubů, má postižení všech malých a velkých kloubů, jde o hypermobilitu, která běžným orientačním vyšetřením posudkové komise nebyla pozorována, proto žalobkyně navrhla srovnávací posudek. Žalovaná ponechala další postup na úvaze soudu a upozornila, že žalobkyně se druhého jednání posudkové komise neúčastnila.

9. Soud vyžádal srovnávací posudek od posudkové komise v Brně, která ho vypracovala 15. 7. 2026. Posudková komise v Brně dospěla k závěru, že žalobkyně byla ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni. Invalidita vznikla 3. 12. 2024. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost žalobkyně bylo postižení podle kapitoly I položky 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 40 %. Žalobkyně se zúčastnila jednání posudkové komise a byla zde vyšetřena. Posudková komise vyšetření popsala.

10. Posudková komise hodnotila pokles pracovní schopnosti na dolní hranici stanoveného rozpětí s ohledem na zjištěnou tíži systémových projevů po prodělané neuroborelióze, srovnatelný při zjištěném středně těžkém funkčním postižení a středně těžkém poklesu výkonnosti při běžném zatížení. Došlo k adaptaci na zdravotní postižení. Kolísavost příznaků převažuje v lehkém stupni postižení v době sledování terapeutického ovlivnění. Pro zjištěný projev lehké paraparézy na dolních končetinách po vlastním vyšetření byla posudková komise přesvědčena o srovnatelnosti projevů na hranici až středně těžkého funkčního postižení i po léčbě pro systémovou boreliózu.

11. Vliv na pracovní uplatnění žalobkyně má prodělaná systémová borelióza. Stav kolísá s neurologickými příznaky v lehké tíži až po přechodné stavy imobility vyžadující opakované pracovní neschopnosti. Pro opakované obtíže spojené zejména s vysokou únavou, dekondicí, přechodnými projevy zapomínání, opakovanými záněty na malých i velkých skloubeních končetin včetně čelistního skloubení vpravo je žalobkyně sledována v několika specializovaných ambulancích. Infekce borelií byla přeléčená infuzemi a dostatečnými dávkami antibiotické terapie. Pro migrující bolesti páteře a kloubní bolesti byla žalobkyně vyšetřována pro systémové postižení pojiva, ale podezření na systémový lupus se nepotvrdilo. Žalobkyně s efektivitou využívá nesteroidní protizánětlivé léky od bolesti, a to i infuzní. Posudková komise medikaci popsala. Z důvodu vleklosti stavu je i při jednání posudkové komise zjevná neurastenie léčená antidepresivy. V laboratorních vyšetřeních jsou dokládány parametry sledovaných borelií a falešně pozitivních titrů dalších onemocnění, se kterými se žalobkyně setkala před prodělanou infekcí boreliózou. Posudková popsala všechny virózy a léčby. Neurologické vyšetření v prosinci 2022 dokumentovalo zjevné obtíže ve snížené pohyblivosti krční a bederní páteře, poruchu citlivosti na dolních končetinách, bolestivost kyčlí a poruchu chůze s projevy na pravé dolní končetině. Omezena byla pohyblivost loketního kloubu vpravo (žalobkyně je pravačka) a bolestivé rotace v kyčlích. Popsána jsou další lékařská zjištění a léčba kortikosteroidy, omezený rozsah krční a bederní páteře. Omezena je dynamika bederní páteře s dokumentovanými výhřezy plotének, tedy s kořenovým drážděním a lehkou paraparézou dolních končetin. Svalová síla na dolních končetinách je omezena jen do lehkého stupně. Žalobkyně na noc nosí dlahu pro postižení čelistního kloubu s přechodným zánětem. Posudková komise popsala zarudnutí a projevy lupénky. Jde o aktivní autoimunitu, kterou způsobují kortikosteroidy v infuzích pro bolesti páteře. Žalobkyně má chronický glaukom, kognice je přiměřená a psychomotorické tempo je zjevně zpomalené.

12. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav po neuroborelióze s přetrvávajícími projevy systémových zánětů, které způsobují bolesti zad a velkých a malých kloubů dolních končetin. Efektivně působí infuzní a každodenní nasazená terapie. Relapsy projevů jsou však přítomny. Lehké paraparézy na dolních končetinách prokazují funkční postižení až středně těžkého stupně po prodělaném systémovém infektu. Proto posudková komise v Brně posuzovala stav žalobkyně odlišně od předchozích posudkových orgánů.

13. Žalobkyně v písemném vyjádření z 29. 7. 2026 souhlasila s rozhodnutím soudu bez jednání a proti posudku nevznesla žádné námitky, stejně jako žalovaná.

14. Žaloba je důvodná.

15. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.

16. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů. Posudek posudkové komise v Brně byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu pro jeho přesvědčivé odůvodnění. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.

17. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

18. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

19. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 40 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to od 3. 12. 2024.

20. Soud zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vycházet z právního názoru soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni od 3. 12. 2024. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. žalovaná zahrne citovaný posudek posudkové komise v Brně mezi podklady pro nové rozhodnutí.

21. Žalobkyně o náhradu nákladů řízení nežádala a ze soudního spisu nevyplynuly a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 11. srpna 2026 Martina Rýznarová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.