72 Ad 74/2011

Rubrum

72Ad 74/2011-25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně M. Ch., bytem J. 608/14, O., přechodně H. d., V. 8, O., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10. 8. 2011, č. j. X, ve věci zamítnutí žádosti o změnu výše invalidního důchodu, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 8. 2011, č. j. X, s e ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou soudu dne 12. 10. 2011 žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí, protože nebyl objektivně zjištěn skutkový stav, zejména schopnost vykonávat práci a proto žalobkyně požádala o znalecký posudek. Žalobkyně tvrdila, že její postižení odpovídá ustanovení kapitoly VI položka 8 písm. i) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a je invalidní v II. stupni s poklesem pracovní pokračování 2 72Ad 74/2011 schopnosti o 50-70%. Soud si vyžádal přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně a doložení posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „MPSV“) v Hradci Králové. Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 7. 4. 2011, kterým žalobkyni zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc ze dne 28. 2. 2011 žalobkyně byla nadále invalidní v prvním stupni, protože u ní nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokles její pracovní schopnosti pouze o 45%. Toto posouzení potvrdil i lékař žalované v námitkovém řízení. Dále soud vzal za prokázané, že u žalobkyně se k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po úrazu mozku ve věku šesti let se zhmožděním mozku s krvácením pod tvrdou mozkovou plenu a do komorového systému mozku s přetrvávajícím centrálně způsobeným ochrnutím pravostranných končetin, mimovolními pohyby, organickým psychosyndromem, s postižením intelektu se stanovenou hodnotou celkového IQ 63. Tento stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV oddíl A položce 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pokles pracovní schopnosti vyhodnotila posudková komise o 55 % vzhledem k charakteru a průběhu základního onemocnění s přihlédnutím k objektivně doloženým obtížím žalobkyně vykonávající pomocné dělnické profese. Komise velmi podrobně a přesvědčivě odůvodnila své posouzení, odlišné od posouzení posudkových orgánů žalované a ty označila za posudkový omyl. V závěru posudková komise uvedla, že stav žalobkyně odpovídal druhému stupni invalidity ke dni 10. 8. 2011. Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované a posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Hradci Králové ze dne 2. 12. 2011, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku posudkové komise MPSV pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z pokračování 3 72Ad 74/2011 důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně nejméně o 50%, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v druhém stupni, a to k datu vydání napadeného rozhodnutí. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně je invalidní v druhém stupni ke dni 10. 8. 2011. Úspěšná žalobkyně žádné náklady řízení neuplatnila, vzdala se jich, proto jí je nepřiznal. Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). pokračování 4 72Ad 74/2011 Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v par. 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Olomouci dne 3. 1. 2012 JUDr. Martina Radkova samosoudkyně