72 Ad 9/2016

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., v právní věci žalobkyně K. H., bytem U s. 1620/2, Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2016, č. j. X, ve věci zamítnutí žádosti o změnu výše invalidního důchodu, takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2016, č. j. X, s e r u š í a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:

1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým byly zamítnuty námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 31. 12. 2015. Tímto rozhodnutím byla žalobkyni zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

2. V žalobě žalobkyně namítala, že posudkový lékař nezkoumal podrobněji zdravotní stav žalobkyně, nezhodnotil správně podle kapitoly VI vyhlášky o posuzování invalidity celkovou výkonnost žalobkyně, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Žalobkyně trpí postižením podle položek 6e, 1d, 3d, 7d, 9c, 16e vyhlášky, takže míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně není 60 %, ale 70 – 80%. Denní aktivity žalobkyně jsou těžce omezeny, není schopna vykonávat pracovní činnost. Žalobkyně se pohybuje pouze s oboustrannou oporou na vzdálenost jen několika desítek metrů a ke všem běžným činnostem potřebuje pomoc druhé osoby. Vzhledem k téměř nulové citlivosti a třesu rukou žalobkyně není schopna úchopu drobnějších předmětů, což ji vylučuje z jakéhokoliv pracovního zařazení. V základní diagnóze má žalobkyně potíže s polykáním, dýcháním, řečí, bolestmi nosných kloubů, svalů a s tím spojené psychické problémy, vylučující zařazení do běžného života. Imunitní systém žalobkyně je natolik oslaben, že i banální onemocnění jako rýma ji vyřadí na několik týdnů. Posudkový lékař nevzal v úvahu ani skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně se razantně zhoršuje. Dochází k častým atakám, omezení pohyblivosti a psychickým poruchám v takovém stupni, že již není bez pomoci schopna se sama zvednout, chodit, má problémy s artikulací, nastoupit do tramvaje či autobusu, či z nich bez pomoci vystoupit. Zhoršení zdravotního stavu žalobkyně se projevilo také v tom, že na základě rozhodnutí posudkového lékaře nemůže žádat o péči osoby blízké ve vyšším stupni.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě s ohledem na skutečnost, že se v předmětné věci jedná o dávkou podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí je závislé především na odborném lékařském posouzení, navrhla důkaz posudkem příslušné Posudkové komise MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise.

4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 15. 3. 2016.

5. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku OSSZ Olomouc ze dne 9. 3. 2016 je žalobkyně nadále invalidní ve druhém stupni, přestože posudkový lékař konstatuje, že není vhodné pracovní zařazení a stav žalobkyně je chronický.

6. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení potvrdil posudkový závěr lékaře OSSZ a stanovil, že žalobkyně je invalidní v druhém stupni a její postižení odpovídá kapitole VI položce 6c a poklesu pracovní schopnosti o 50 % s navýšením o 10 %, tj. na celkových 60 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že stav žalobkyně je stacionární a nové lékařské zprávy podle něj neobsahovaly nové skutečnosti.

7. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále „PK MPSV“) v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 29. 7. 2016. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně již o invaliditu třetího stupně a nešlo o schopnost výkonu zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek. Vznik invalidity třetího stupně stanovila posudková komise k nálezu ze dne 4. 11. 2015. Žalobkyně měla od roku 2003 rozvíjející se a léčené diseminované víceložiskové postižení CNS typu roztroušené sklerózy mozkomíšní. Významnější zhoršení onemocnění je dokumentováno od konce roku 2014, v průběhu roku 2015 žalobkyně prodělala několik atak onemocnění s nedokonalými remisemi, EDSS má od listopadu 2015 hodnotu 6,5. Pracovní zařaditelnost je dle komise zcela iluzorní, a to jak s ohledem na dosavadní vývoj onemocnění, dosud vykonávaná zaměstnání, tak z hlediska možnosti rekvalifikace a tolerance pracovní zátěže. Posudkově odpovídá hodnocení žalobkyně kapitole VI položce 6d vyhlášky o posuzování invalidity s 60 % poklesu míry pracovní schopnosti. S ohledem na závažnost postižení pohybového aparátu, nepříznivý vývoj onemocnění, charakter dosavadní práce (dělnice, servírka, poté zubní instrumentářka) a praktickou nemožnost rekvalifikace navýšila PK MPSV v Ostravě procentní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 70 %.

8. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.

10. Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované, posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 29. 7. 2016, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

11. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě ze dne 29. 7. 2016. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně nevznesla žádné námitky.

12. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

13. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

14. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

15. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

17. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o 70 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v třetím stupni, a to od 4. 11. 2015, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.

18. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní ve třetím stupni od 4. 11. 2015.

19. Úspěšná žalobkyně žádné náklady řízení neuplatnila a neúspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, proto soud žádnému z účastníků řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Olomouci dne 20. 9. 2016 Za správnost vyhotovení: JUDr. Martina Radkova, Ph.D., v. r. Markéta Chrudinová samosoudkyně