73 A 3/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci navrhovatele: Ing. T. R. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Michalem Špačkem sídlem Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha proti odpůrci: Městský úřad Šumperk sídlem nám. Míru 1, 781 01 Šumperk za účasti: P. A., z. s., IČO X sídlem B. Ú. 115, X B. Ú. zastoupený advokátem Mgr. Karlem Hunešem sídlem U Trezorky 921/2, Jinonice, 158 00 Praha o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 1. 4. 2026, č. j. MUSP/44779/2026 ve věci stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy ze dne 1. 4. 2026, č. j. MUSP/44779/2026 vydané Městským úřadem Šumperk se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 23 404,10 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Michala Špačka, sídlem Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Navrhovatel se domáhá zrušení shora vymezeného opatření obecné povahy (OOP), jímž odpůrce podle § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, z důvodu pořádání automobilového závodu IV. R. K. dne 18. 4. 2026 v čase od 6:00 do 21:00 hod stanovil přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici II/312 M. M., III/31228 Z. p. (v úseku od silnice II/312 – po hranice O. Š.), II/369 a místní komunikace R., účelová komunikace P. a místní komunikace P. Konkrétní přechodná úprava provozu na uvedených komunikacích byla vyznačena v situačních výkresech a spočívá zejména v umístění přenosných dopravních značek B 1 Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech dle vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

2. Navrhovatel je vlastníkem pozemků parc. č. X, parc. č. XA, parc. č. XB, parc. č. XC, parc. č. st. XD, vše v k. ú. X, obec X. Tyto pozemky se nacházejí bezprostředně u trasy rychlostních zkoušek č. 3 a 7. Silnice vedoucí k pozemkům navrhovatele je v důsledku napadeného OOP (ve spojení s rozhodnutím o uzavírce) uzavřena pro vjezd motorových vozidel a jiná silnice k pozemkům navrhovatele nevede. V návrhu vymezil tyto návrhové body: - odpůrce se dopustil vážné procesní vady, protože návrh OOP nezveřejnil dle § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má úprava provozu týkat. Tím byl navrhovatel zbaven možnosti podat námitky; - napadené OOP je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. OOP je zpravidla nepřezkoumatelné v případě, kdy z jeho odůvodnění není zřejmé, jaký skutkový stav správní orgán považoval za rozhodný, jak posoudil podstatné skutečnosti, jakým způsobem postupoval při jejich hodnocení apod. K tomu navrhovatel odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 9. 2023, č. j. 52 A 35/2023-164, který se týkal téhož závodu v roce 2023. Rovněž odkázal na rozsudek NSS ze dne 13. 12. 2023, č. j. 1 As 211/2022-57. Odůvodnění napadeného OOP obsahuje toliko konstatování, že osoba zúčastněná podala příslušnou žádost. Dále obsahuje odkaz na číslo jednací stanoviska Policie ČR a odkaz na právní úpravu. To je však nedostatečné. Dále je napadené OOP nepřezkoumatelné z důvodu, že se v něm odpůrce nevypořádal se zájmy dotčených osob. Tuto povinnost má dle zmíněného rozsudku pardubické pobočky od doby, kdy se o dotčených zájmech dozví. Žalobce podal petici týkající se celkového přehodnocení konání shora zmíněného automobilového závodu, resp. zapracování požadavků petentů. Tato petice byla zaslána odpůrci a také různým správním orgánům, které na ni reagovaly a rovněž ji před vydáním napadeného OOP postoupili odpůrci. Ten se s ní vypořádal sdělením ze dne 4. 6. 2026. Skutečnost, že je navrhoval vlastníkem domu poblíž trasy rychlostních zkoušek č. 3 a 7, uvedla ve svém přípisu ze dne 31. 7. 2026 Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje. Bylo povinností odpůrce vyplývající z § 8 správního řádu (zásada součinnosti) zjistit, zda u spádových orgánů neprobíhají řízení nebo nejsou řešena podání dotčených vlastníků. Odpůrce tedy o zájmech navrhovatele musel vědět a měl tyto zájmy v odůvodnění vypořádat dle § 173 odst. 1 správního řádu; - napadené OOP je projevem zneužití práva, protože jeho vydáním bylo umožněno konání soukromé akce jediné osoby, avšak smyslem OOP není ochrana individuálních zájmů jednotlivců, ale vytváření obecně závazných pravidel dopadajících na širší okruh adresátů. O zneužití pravomoci svědčí fakt, že námitky navrhovatele poslal odpůrce osobě zúčastněné a poté převzal její názor. Také je zvláštní, že OOP vydal jiný správní orgán, než tomu bylo v předchozích případech. To svědčí o tom, že osoba zúčastněná volí různé správní orgány s cílem vyhnout se případným námitkám dotčených osob; - napadené OOP je nezákonné, protože v něm odpůrce uvedl, že v uzavřených úsecích (rychlostních zkoušek) neplatí pravidla silničního provozu. To však odporuje zákonu o silničním provozu, ze kterého vyplývá, že provoz na pozemních komunikacích má být co nejbezpečnější pro všechny účastníky silničního provozu, tj. i pro chodce. Konání závodu však ohrožuje zdraví a bezpečnost mnoha osob včetně navrhovatele. Přijatá úprava je rozporná s ústavně zaručenými právy navrhovatele, konkrétně se svobodou pohybu dle čl. 14 Listiny, osobní svobodou dle čl. 8 a ochranou majetku dle čl. 11 Listiny; - napadené OOP je nepřiměřené, protože nebyly učiněny veškeré kroky k tomu, aby byla práva navrhovatele omezena co nejméně. Navrhovatel je po dobu uzavírky odříznut od svého bydliště bez možnosti přístupu. Odpůrce nezvažoval žádnou mírnější variantu v podobě např. stanovení časových oken pro průjezd nebo přesunutí trasy závodu.

3. Navrhovatel posléze svůj návrh doplnil a nově uvedl, že se dozvěděl ze sdělení Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 14. 4. 2026 o tom, že v úseku závodní trati hnízdí zvláště chráněné druhy živočichů (sovy, dravci a další citlivé druhy ptáků) a že závodem v plánovaném termínu by mohlo dojít k jejich rušení v době hnízdění v rozporu s § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To jen dokládá, že napadené OOP bylo vydáno, aniž by odpůrce zkoumal dopad OOP na zvláště chráněné druhy živočichů. Napadené OOP tak odporuje právním předpisům na úseku ochrany přírody a krajiny.

4. Odpůrce k návrhu uvedl pouze to, že postupoval v souladu s právními předpisy.

5. Osoba zúčastněná na řízení k návrhu uvedla, že se běžně konají společenské či kulturní akce spojené s uzavírkou komunikací. Mírnější opatření kvůli zajištění bezpečnosti nebylo možné. Omezení je pouze krátkodobé. Navrhovatel není omezen v pohybu po svých pozemcích a po nich dále do volné přírody. Navrhovatel byl o konání akce informován 14 dnů předem a ústně s ním osoba zúčastněná jednala koncem loňského roku. K námitce týkající se popření pravidel silničního provozu odkázala osoba zúčastněná na rozsudek NSS ze dne 21. 2. 2025, č. j. 10 As 285/2024-41. B. Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v rozsahu a v mezích návrhových bodů podle § 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž podle § 101b odst. 3 s. ř. s. vycházel při jeho přezkumu ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání. Dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Soud rozhodl bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 101b odst. 5 s. ř. s. K namítané procesní vadě 7. Podle § 172 odst. 1 správního řádu platí, že návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.

8. Podle § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu platí, že místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení.

9. Krajský soud nesouhlasí, že by měl odpůrce zveřejnit návrh připravovaného OOP na úředních deskách dotčených obcí. Z poslední věty citovaného ustanovení § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu jasně plyne, že v případě přechodné úpravy provozu se návrh OOP nedoručuje a rovněž se dotčené osoby nevyzývají k podávání připomínek či námitek. Po projednání návrhu s Policií ČR byl odpůrce oprávněn rovnou přistoupit k vydání napadeného OOP (shodně též např. rozsudky NSS ze dne 13. 6. 2019, č. j. 5 As 121/2018- 30, odst. 17 nebo ze dne 21. 2. 2025, č. j. 10 As 285/2024-41, odst. 16). Námitka není důvodná. K nepřezkoumatelnosti 10. Podle § 173 odst. 1 věty první správního řádu platí, že opatření obecné povahy, které musí obsahovat odůvodnění, správní orgán oznámí veřejnou vyhláškou; opatření obecné povahy zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.

11. Podle § 68 odst. 3 správního řádu, který je přiměřeně aplikovatelný také na proces vydání OOP dle § 174 odst. 1 téhož předpisu, platí, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

12. K namítané nepřezkoumatelnosti krajský soud s odkazem na konstantní judikaturu uvádí, že i v odůvodnění OOP je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. Je-li vydání opatření obecné povahy vázáno na splnění zákonných podmínek, mělo by být obsahem jeho odůvodnění též posouzení, zda byly tyto podmínky splněny (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136).

13. V případě přechodné úpravy provozu dle § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu je podstatné splnění zákonem stanovených podmínek obsažených v § 78 odst. 3 zákona o silničním provozu, který stanoví, že přenosné svislé dopravní značky, přechodné vodorovné dopravní značky, světelné signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu a jen z důvodů uvedených v odstavci 2. Ten stanoví, že dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.

14. Ani výše uvedená zvláštní právní úprava postupu pro vydání napadeného OOP dle § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu, jež má za cíl co nejvíce urychlit jeho vydání, neznamená rezignaci na řádné odůvodnění napadeného opatření (shodně též rozsudky NSS ze dne 13. 6. 2019, č. j. 5 As 121/2018-30, odst. 18, ze dne 31. 1. 2024, č. j. 4 As 308/2022-40, odst. 19 a násl., nebo ze dne 11. 4. 2024, č. j. 9 As 190/2022-55, odst. 33). Umístění dopravních značek nemůže být samoúčelné či šikanózní, ale musí být racionální a opodstatněné některým z legitimních důvodů dle § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu (srov. rozsudek NSS ze dne 7. 1. 2009, č. j. 2 Ao 3/2008-100, č. 1794/2009 Sb. NSS, obdobně novější ze dne 16. 8. 2016, č. j. 6 As 231/2015-44, č. 3474/2016 Sb. NSS, odst. 57, nebo ze dne 20. 10. 2020, č. j. 1 As 231/2020-58, odst. 41). Tyto úvahy musí z odůvodnění OOP vyplývat.

15. Ještě lze doplnit, že povinnost správních orgánů OOP řádně odůvodnit existuje i v případě absence procesní aktivity dotčených osob. Obecně totiž platí, že při hodnocení souladu napadeného OOP s hmotným právem je třeba posuzovat, zda jsou v přezkoumávaném OOP přesvědčivě vysvětleny důvody jeho přijetí. Při úpravě dopravního značení také musí správní orgán zhodnotit a vyložit nezbytnost rozsahu a způsobu užití dopravního značení, jak explicitně požaduje § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu (srov. rozsudky NSS ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 39/2016-47, ze dne 6. 12. 2024, č. j. 5 As 87/2024-65, či ze dne 17. 12. 2020, č. j. 2 As 65/2019-36, č. 4138/2021 Sb. NSS).

16. Odpůrce v nyní napadeném OOP toliko konstatoval, že obdržel žádost o stanovení přechodné úpravy provozu z důvodu konání automobilových závodů, dále uvedl, že disponuje souhlasným stanoviskem Policie ČR a zmínil ustanovení § 77 odst. 1 a odst. 5 zákona o silničním provozu.

17. Obdobně jako např. v rozsudku NSS ze dne 13. 6. 2019, č. j. 5 As 121/2018-30 napadené OOP neobsahuje ani stručné posouzení toho, zda odpůrce považoval za splněné podmínky § 78 odst. 2, resp. odst. 3 zákona o silničním provozu. Zcela absentuje uvedení důvodů napadeného OOP a taktéž v něm nejsou obsaženy žádné úvahy, kterými se odpůrce řídil při hodnocení podkladů a výkladu právních předpisů. Krajský soud si je (podobně jako NSS v posledně uvedeném rozsudku) vědom toho, že odpůrce odkázal na konání automobilových závodů, ale z toho nelze bez dalšího dovodit splnění zákonem stanovených podmínek dle § 78 odst. 2 a odst. 3 zákona o silničním provozu, tj. že dotčené dopravní značení bylo ve věci užito jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.

18. Krajský soud si je vědom rovněž toho, že NSS ve své rozhodovací praxi připustil, že konkretizaci důvodů pro stanovení určitého dopravního značení lze ověřit i z dalších podkladů (viz např. rozsudek ze dne 7. 12. 2017, č. j. 2 As 185/2017-34 nebo rozsudek ze dne 11. 6. 2026, č. j. 6 As 50/2026-26, odst. 27), nicméně ani z žádných jiných dokladů založených ve spise nevyplývá, zda podmínky posledně uvedených ustanovení zákona o silničním provozu byly splněny. Námitka nepřezkoumatelnosti je v této části důvodná a je důvodem pro zrušení napadeného OOP dle § 101d odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a § 101b odst. 5 s. ř. s.

19. V další části však námitka nepřezkoumatelnosti důvodná není. Jak vyplývá z výše uvedeného, odpůrce byl povinen se v odůvodnění vypořádat s tím, jak vyhodnotil podklady, jak věc posoudil po právní stránce a v rámci toho měl uvážit, zda jsou splněny podmínky § 78 odst. 2 a 3 zákona o silničním provozu. Vedle toho byl odpůrce podle § 172 odst. 4 správního řádu povinen vypořádat podané připomínky a dle § 172 odst. 5 téhož předpisu rozhodnout o námitkách a toto rozhodnutí odůvodnit. Žádné připomínky ani námitky však v procesu přijímání nyní napadeného OOP podány nebyly.

20. Navrhovatel sice v úvodu návrhu uvádí, že námitky podal, ale ze spisu to nevyplývá. Navrhovatel uvedl, že komunikoval e-mailem přímo s oprávněnou úřední osobou, ale žádný takový e-mail nedoložil a žádný není ani ve spisu. Dále navrhovatel odkázal na petici, kterou dne 18. 3. 2026 u odpůrce učinil. Za petiční výbor sice vystupoval navrhovatel, ale podanou petici nelze považovat za námitky či připomínky ve smyslu § 172 odst. 4 a 5 správního řádu, se kterou se měl odpůrce povinnost vypořádat v odůvodnění napadeného OOP.

21. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním (dále jen „petiční zákon“), platí, že každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů.

22. Podle § 172 odst. 4 správního řádu platí, že k návrhu opatření obecné povahy může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

23. Odst. 5 věta první stanoví, že vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění.

24. Prostřednictvím petice se může kdokoliv obrátit na státní orgán. Připomínku může podat pouze osoba, jejíž práva, povinnosti nebo zájmy mohou být přijímaným OOP přímo dotčeny. Námitky pak mohou podat vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být OOP přímo dotčeny. Okruh osob, které mohou podat námitku či připomínku je tedy užší, než tomu je v případě petice.

25. Petice, která je ve spise, je obecná a není určena přímo k přijímanému OOP. Výhrady v ní uvedené jsou formulovány obecně a není zřejmé, zda se přímo týkají osob, které petici podepsaly a jak konkrétně. Proto také žádná z osob, která petici podepsala, nemůže být považována za osobu, která podala námitku či připomínku. V tomto ohledu soud poukazuje na to, že v připomínce musí být uvedeno – jako podmínka k legitimaci k podání připomínky – v čem spočívá uvedené přímé dotčení, nebo to musí alespoň z jejího obsahu vyplývat, jinak lze mít za to, že oprávnění k uplatnění připomínky není u jejího podatele dáno a příslušný správní orgán se takovou připomínkou nemusí zabývat (HEJČ, D. In. POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F., MAREK, D. Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, str. 834). Totéž pak lze uvést o námitkách. Bylo povinností odpůrce podanou petici vyřídit způsobem dle § 5 odst. 3 petičního zákona. To i dle tvrzení navrhovatele učinil.

26. Správní řád nezná povinnost vypořádání zájmů dotčených osob. Navrhovatel k tomu citoval odst. 25 shora uvedeného rozsudku pardubické pobočky. V něm ale tento soud uvedl, že ustanovení § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu nezbavovalo správní orgán povinnosti vypořádat podané námitky. V nyní řešené věci námitky ani připomínky navrhovatel nepodal.

27. Rozhodně nebylo povinností odpůrce, aby sám z vlastní iniciativy zjišťoval u jiných správních orgánů, zda se přijímané OOP může přímo dotknout práv nějakých konkrétních osob a argumentačně na to poté reagoval v odůvodnění. Taková povinnost z § 8 správního řádu, který upravuje zásady součinnosti a dobré správy, rozhodně nevyplývá. V omezené míře sice předmětné ustanovení upravuje informační povinnost napříč správními orgány, ale to ještě neznamená, že by bylo povinností správního orgánu, který vydává OOP, zjistit si, zda některý správní orgán nemá informace o možných dopadech přijímaného OOP do práv konkrétních osob a aby takto zjištěné informace v podstatě nahradily řádně podané námitky či připomínky. Druhá část námitky nepřezkoumatelnosti proto není důvodná. K dalším námitkám a důkazním návrhům 28. S ohledem na shora odůvodněný závěr o nepřezkoumatelnosti napadeného OOP se krajský soud nezabýval namítanou nezákonností (zneužití práva a nezákonnost a nepřiměřenost OOP), protože konkrétní důvody, které by měly osvětlit zákonnost napadeného OOP, v něm zcela absentují. Způsobilým předmětem soudního přezkumu je totiž jen přezkoumatelné OOP.

29. Namítaným rozporem napadeného OOP s předpisy na úseku ochrany životního prostředí se krajský soud nezabýval, protože tato námitka byla uplatněna až po zákonné koncentraci dle § 101b odst. 3 s. ř. s. Proto ani neprovedl důkazy k ní navržené.

30. K dalším důkazním návrhům soud uvádí, že rozhodnutí správních soudů není potřeba dokazovat, protože je soud zná. Nadto jde o právní argumentaci, která není předmětem dokazování. Dřívější OOP vydaná k minulým ročníkům a k současnému ročníku jiným správním orgánem nejsou pro věc relevantní. Stejně tak je irelevantní, zda někdo brojil návrhem proti OOP vydanému jiným správním orgánem. Odpovědi správních orgánů na petici podanou navrhovatelem nebylo nutné provádět k důkazu, protože z výše uvedeného vyplývá, že petice nenahrazuje námitky či připomínky, k nimž by se musel odpůrce vyjádřit a také proto, že nebylo povinností odpůrce zjišťovat, zda jiné správní orgány nemají informace o možných dopadech do práv navrhovatele. Samotná petice je součástí správního spisu předloženého odpůrcem. Účastnický výslech navrhovatele soud neprovedl, protože byl navržen k prokázání skutečností týkajících se námitky nepřiměřenosti napadeného OOP. Touto otázkou se však soud nezabýval. C. Závěr a náhrada nákladů řízení 31. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud napadené opatření obecné povahy zrušil dle § 101d odst. 2 s. ř. s.

32. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že odpůrce byl s ohledem na úspěch navrhovatele ve věci zavázán k náhradě jím účelně vynaložených nákladů. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč. Soudní poplatek zaplacený za podání návrhu na vydání předběžného opatření nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad, protože s ním navrhovatel nebyl úspěšný. Dále spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu a jeho doplnění) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Odměna za jeden úkon činí dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 5 advokátního tarifu 4 620 Kč, tj. celkem 13 860 Kč. K tomu náleží advokátovi navrhovatele náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 1 350 Kč. Jelikož je zástupce navrhovatele společníkem právnické osoby dle § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, která je plátcem DPH, náleží mu také náhrada za DPH ve výši 21 % počítaná z částky 15 210 Kč. Celkové náklady navrhovatele činí 23 404,10 Kč.

33. O náhradě nákladů osoby zúčastněné na řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. tak, že jí náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože jí neuložil žádnou povinnost, při jejímž plnění by jí náklady vznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Olomouc 8. července 2026 JUDr. Michal Jantoš v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.