75 Co 10/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 22.182 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 7. 2015, č. j. 11 C 82/2015-43,

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 22.182 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, a to z částky 7.623 Kč od 13. 1. 2014 do 11. 4. 2014, z částky 11.738 Kč od 12. 4. 2014 do 11. 7. 2014, z částky 14.349 Kč od 12. 7. 2014 do 11. 8. 2014, z částky 16.960 Kč od 12. 8. 2014 do 11. 9. 2014, z částky 19.571 Kč od 12. 9. 2014 do 11. 10. 2014 a z částky 22.182 Kč od 12. 10. 2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud vyhověl žalobě žalobkyně a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22.182 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku a povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 13.609 Kč.

2. Okresní soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 3. 2008 uzavřena písemně platná smlouva o nájmu nebytových prostor podle § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, upravená dodatkem ze dne 6. 12. 2010. Smlouva byla ukončena dohodou účastníků ke dni 30. 6. 2014. Dále okresní soud dovodil, že žalovaný ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku uznal svůj dluh vůči žalobkyni v částce celkem 22.182 Kč.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž se domáhal zamítnutí žaloby, a to z důvodu, že jeho insolvenční řízení skončilo splněním oddlužení a osvobozením žalovaného jako dlužníka podle § 414 insolvenčního zákona od placení pohledávek: zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. O oddlužení bylo rozhodnuto , Anonymizováno, soudem v , adresa, -, Anonymizováno, v , Anonymizováno, dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, . Splněním oddlužení a osvobozením žalovaného nastala situace, kdy sice pohledávka nezaniká, ale je ve stejném režimu jako tzv. naturální obligace. Dlužníku je tak zachována možnost dobrovolného plnění pohledávek ve výši, ve které dosud pohledávky nebyly uspokojeny, a toto případné plnění nebude možno považovat za plnění bez právního důvodu a dlužník by je nemohl požadovat zpět. Tento právní stav současně znamená, že věřitel svoji pohledávku nemůže účinně vymáhat a v soudním či jiném řízení již nelze takovouto pohledávku přiznat.

4. Žalobkyně se k podanému odvolání nevyjádřila.

5. Po zjištění, že odvolání žalovaného je přípustné, podané včas a oprávněnou osobou, krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

6. Odvolací soud o žalovaného rozhodl bez nařízení odvolacího jednání za souhlasu obou účastníků řízení dle § 214 odst. 3 o. s. ř.

7. Z obsahu spisu krajský soud zjistil, že řízení ve věci bylo zahájeno žalobou žalobce podanou dne 2. 3. 2015 proti žalovanému, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 22.182 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a služeb na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 25. 3. 2008. Okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 14. 7. 2015, č. j. 11 C 82/2015-43, kterým žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit náklady řízení. Rozsudek okresního soudu byl žalovanému doručen dne 30. 7. 2015. Usnesením ze dne 31. 7. 2015 , Anonymizováno, soudu v , adresa, – , Anonymizováno, v , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, bylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu dlužníka tak, že návrh dlužníka na povolení oddlužení se odmítá, zjišťuje se úpadek dlužníka , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, , že insolvenčním správcem se ustanovuje , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Usnesením ze dne 24. 8. 2015, č. j. 11 C 82/2015-58 rozhodl okresní soud o přerušení řízení dle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. a vyrozuměl o přerušení řízení obě strany sporu. Z uvedeného je tedy zřejmé, že rozsudek okresního soudu byl žalovanému doručen dne 30. 7. 2015, přičemž 31. 7. 2015 byl zjištěn úpadek žalovaného, z čehož plyne, že žalovanému neuplynula odvolací lhůta a řízení bylo od 31. 7. 2015 ze zákona přerušeno. Usnesením , Anonymizováno, soudu v , adresa, – , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, byl zrušen konkurz na majetek dlužníka – žalovaného po splnění rozvrhového usnesení. Dne 25. 7. 2017 okresní soud vyrozuměl účastníky, že v řízení bude pokračováno. Zároveň okresní soud opětovně doručil rozsudek žalovanému, který žalovaný převzal dne 9. 8. 2017. Usnesením , Anonymizováno, soudu v , adresa, – , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, byl opětovně zjištěn úpadek dlužníka – žalovaného a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Pokud byl tedy žalovanému opětovně doručen rozsudek okresního soudu 9. 8. 2017, bylo toto doručení neúčinné, neboť se tak stalo až poté, co bylo u žalovaného povoleno řešení úpadku oddlužením. Okresní soud následně usnesením ze dne 30. 8. 2017, č. j. 11 C 82/2015-85 řízení přerušil, vyrozuměl účastníky, že řízení je přerušeno od 20. 7. 2017, neboť u žalovaného byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení. Usnesením , Anonymizováno, soudu v , adresa, – , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, bylo rozhodnuto o vzetí na vědomí splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek. Okresní soud následně vyzval žalobkyni ke sdělení, zda na podané žalobě trvá, na což žalobkyně reagovala 1. 3. 2023 tak, že na podané žalobě trvá. Usnesením ze dne 5. 5. 2023, č. j. 11 C 82/2015-109 rozhodl okresní soud o pokračování řízení. Dne 18. 5. 2023 byl Okresnímu soudu v Přerově doručen návrh žalovaného na zastavení řízení. Usnesením ze dne 25. 7. 2023, č. j. 11 C 82/2015-117 okresní soud návrh žalovaného na zastavení řízení zamítl, přičemž toto usnesení nabylo právní moci 15. 8. 2023. Dne 11. 8. 2023 bylo okresnímu soudu doručeno odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 7. 2015, č. j. 11 C 82/2014-43 a zároveň odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu žalovaného na zastavení řízení. Dne 8. 9. 2023 bylo Okresnímu soudu v Přerově doručeno doplnění odvolání žalovaného a zároveň zpětvzetí odvolání žalovaného proti usnesení o zamítnutí návrhu na zastavení řízení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 29. 11. 2023, č. j. 75 Co 293/2023-128 pak bylo odvolací řízení dle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. zastaveno, neboť žalovaný před zahájením odvolacího jednání vzal své odvolání proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 25. 7. 2023 o zamítnutí návrhu na zastavení řízení č. j. 11 C 82/2015-117 zpět. Následně pak 6. 3. 2024 rozhodl okresní soud napadeným usnesením, tak že odvolání žalovaného ze dne 11. 8. 2023 proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 7. 2015, č. j. 11 C 82/2015-43 odmítl pro opožděnost.

8. K odvolání žalovaného bylo usnesení okresního soudu o odmítnutí odvolání usnesením Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 28. 8. 2024, č. j. 75 Co 183/2024-140, změněno tak, že odvolání žalovaného ze dne 11. 8. 2023 proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 7. 2015, č. j. 11 C 82/2015-43, se neodmítá.

9. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s odvolací argumentací žalovaného v tom směru, že vzhledem ke skončení insolvenčního řízení se rozsudkem okresního soudu žalobkyni přiznaná pohledávka stala naturální obligací. Je třeba vzít v úvahu, že v insolvenčním řízení vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného (dlužníka), a žalovaný byl osvobozen mimo jiné ve smyslu § 414 zákona č. 182/2016 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, které své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Je třeba dovodit, že pohledávkou, na kterou se vztahuje insolvenčním soudem vyslovené osvobození od placení, se pak rozumí nejen jistina pohledávky, ale také její příslušenství, a to včetně příslušenství, na které věřiteli vznikne nárok až v době, kdy je již nelze přihlásit do příslušného insolvenčního řízení. Zde odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 62/2014 a na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2730/18 ze dne 28. 8. 2018 a na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017. Ze závěrů těchto rozhodnutí vyplývá, že v obecné rovině se ta část dlužníkových závazků, na kterou dopadá institut osvobození dle § 414 insolvenčního zákona, nadále ocitá ve shodném právním režimu jako tzv. naturální obligace, tedy nelze věřiteli takovou pohledávku v soudním či jiném řízení přiznat. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat. Takovýto důsledek je nutno vztáhnout i na veškeré příslušenství takové pohledávky, tj. i na náklady řízení vedeného o takové pohledávce, a to i na ty, které dosud nebyly soudem konstituovány (nenabylo právní moci rozhodnutí o jejich přiznání), vztahují-li se k jistině, jež má mít v důsledku rozhodnutí podle § 414 insolvenčního zákona povahu naturální obligace.

10. Ze shora uvedených důvodů proto krajský soud rozsudek okresního soudu dle § 220 o. s. ř. změnil a žalobu žalobkyně zamítl.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl se svým odvoláním úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ani odvolacího nepožadoval.