75 CO 14/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 820.000 Kč, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 12. 11. 2021, č. j. 18 C 403/2018-257,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a) ohledně úroku z prodlení z částky 820.000 Kč ve výši 9 % ročně od 1. 12. 2018 do 16. 1. 2019 mění tak, že žaloba se v tomto rozsahu zamítá, b) ve zbytku potvrzuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 165.202,80 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

III. Ve výroku III. se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalovaná je povinna zaplatit státu - České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradu nákladů řízení částku 3.214,30 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce je povinen zaplatit státu - České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradu nákladů řízení částku 265,90 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 14.374,80 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 820.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 820.000 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení (výrok I.) a zavázal žalovanou zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci částku 195.289 Kč (výrok II.) a státu částku 3.480,20 Kč (výrok III.)

2. Okresní soud v napadeném rozsudku dospěl závěru, že zastupitelstvo žalované v březnu roku 2014 přijalo usnesení, na základě kterého se žalovaná zavázala k odkoupení hlavního řadu kanalizace od stavebníků, a to na základě znaleckého posudku, který bude hradit stavebník, přičemž uvedené usnesení následně v prosinci roku 2015 zastupitelstvo žalované revokovalo s tím, že nadále bude od stavebníků přebírat kanalizaci bezúplatně, resp. nabývat bezúplatně. Soud vyhodnotil jednání žalované jako veřejný příslib dle ust. § 2884 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). V mezidobí mezi přijetím obou usnesení žalované žalobce na své náklady vybudoval kanalizaci, tuto zkolaudoval, zajistil její ocenění znaleckým posudkem a v legitimním očekávání v příslib vyzval žalovanou k převzetí kanalizace za úplatu odpovídající závěrům znalce. Okresní soud uzavřel, že předmětná část kanalizačního řadu se nestala součástí pozemků a rovněž se předmětná část kanalizace nestala vlastnictvím žalobce, neboť žalobce nebudoval uvedenou kanalizaci s úmyslem mít ji pro sebe, ale s úmyslem ji (s ohledem na usnesení zastupitelstva žalované z [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok]) převést úplatně na žalovanou. Žalobce nechtěl tuto kanalizaci sám provozovat a bylo mu od počátku jasné, že tuto část kanalizace zhotovuje za účelem jejího dalšího převodu. Navíc tato část kanalizačního řadu ani nemůže být samostatnou věcí v právním slova smyslu. Předmětná kanalizace byla od počátku budována jako rozšíření stávající kanalizace za účelem odkanalizování uvažované výstavby 12 rodinných domů v lokalitě [anonymizována dvě slova], žalobcem postavená část kanalizace neměla povahu samostatné věci v právním slova smyslu, a žalobce tak k ní ani z tohoto důvodu nemohl nabýt vlastnické právo. Nenabyl-li žalobce vlastnické právo k jím zbudované části kanalizace, pak jej ani nemohl úplatně či neúplatně převést na žalovanou. To však neznamená, že by neměl nárok na zaplacení vynaložených nákladů za situace, kdy svojí činnosti„ rozmnožil“ majetek žalované. Důvod pro stavbu části kanalizace byl dán, a to usnesením zastupitelstva žalovaného ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] a nejpozději tento důvod odpadl revokací usnesení zastupitelstvem žalované, a to usnesením ze dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Důvodem pro stavbu části kanalizace žalobcem pak je jednostranné právní jednání žalované. Žalobce pak zcela důvodně mohl očekávat, a to i s ohledem na postoj žalované vyjádřený v usnesení zastupitelstva ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] a č. [spisová značka] [rok], že i v jeho případě bude postupováno stejně, neboť podmínky dané usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] splnil a svůj nárok u žalované uplatnil dříve, než žalovaná revokovala předmětné usnesení. Žalobce má tedy nárok na úhradu vynaložené částky z titulu bezdůvodného obohacení. S tímto nárokem pak může žalobce nakládat, tedy může se jej též vzdát, přičemž žalobce a žalovaná podepsali předávací protokol majetku dne 21. 12. 2015, kdy okresní soud provedl výklad tohoto prohlášení žalobce dle výkladových pravidel daných § 555 a násl. o. z., a dospěl k závěru, že vůle žalobce při podpisu tohoto protokolu byla nevzdat se jeho nároku na úhradu nákladů na vybudování kanalizace. Dle znaleckého posudku činila obvyklá cena kanalizace vybudované v části ulic [ulice] a [ulice] v [obec] (sestávající z prodlouženého hlavního řadu splaškové kanalizace [anonymizováno] v délce 152,1 m, včetně prefabrikovaných kanalizačních šachet [anonymizováno]) ke dni [datum] částku 820.000 Kč Okresní soud tak dospěl k závěru, že v částce 820.000 Kč došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť žalobce se svým jednáním (podpisem protokolu o předání majetku) nevzdal nároku na vypořádání nákladů na vybudování kanalizace.

3. Proti tomuto rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, podala včasné odvolání žalovaná, která navrhovala jeho změnu tak, že žaloba bude zamítnuta a namítala, že žalobce poté, co byl ze strany žalované odmítnut jeho návrh na proplacení nákladů na vybudování kanalizace, jakkoli neprojevil vůli na tomto svém nároku trvat. K podpisu předávacího protokolu se dostavil dobrovolně a do předávacího protokolu kromě svého podpisu nijak nezasáhl. Jiný projev vůle, než písemné bezúplatné převedení kanalizace žalobce vůči žalované po odmítnutí proplacení nákladů z její strany, žalobce neučinil a své údajné úmysly předestřel až v rámci soudního řízení. Byl to žalobce, kdo se zavázal vůči stavebníkům k zasíťování pozemků, toto je však výlučný závazek žalobce a je zcela mimo odpovědnost žalované, jak toto hodlal zajistit, resp. na čí náklady. Pokud měl žalobce závazek prodat pozemky se zajištěním jejich zasíťování, byly náklady na zasíťování zahrnuty v kupní ceně, kterou měl obdržet od stavebníků. Usnesení zastupitelstva nepřislibovalo odměnu ve smyslu náhrady za vybudování části hlavního řádu kanalizace, ale schvalovalo toliko odkoupení hlavního řádu od stavebníků. Prodloužení kanalizace se stalo přírůstkem věci hlavní a nebylo možné ohledně takové části kanalizace uzavírat kupní smlouvu nebo tuto část kanalizace jakkoli předávat a nemohla být ani předmětem veřejného příslibu ve smyslu jejího samostatného odkoupení.

4. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil tak, že navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit s tím, že námitky žalované uvedené v odvolání jsou totožné, jaké uváděla v průběhu celého řízení. Žalobce má za to, že nárok žalobce nezanikl uvedeným prohlášením, toto žalobce neměl nikdy v úmyslu, nechtěl se vzdát nároku na náklady na zhodnocení majetku obce a toto ani z uvedené listiny nevyplývá. Situace žalobce byla specifická, postavení, v němž se ocitl, bylo překvapivé a nezbylo mu než uvedenou listinu podepsat, kdy on sám měl své závazky a musel garantovat splnění povinnosti ve vztahu ke stavebníkům rodinných domů.

5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné pouze v nepatrné zčásti.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 12. 12. 2018 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 880.000 Kč s příslušenstvím jako finanční kompenzace, na kterou žalobci vznikl nárok v souvislosti s realizací stavby hlavního řadu jednotné kanalizace vybudované žalobcem a následně předané do majetku žalované. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žaloba žalobce je nedůvodná, neboť žalobce uplatňuje nárok, který zanikl jeho prohlášením obsaženým v předávacím protokolu majetku ze dne 21. 12. 2015. Vybudováním části hlavního kanalizačního řadu na náklady žalobce nedošlo ke vzniku samostatné věci, ale pouze k prodloužení kanalizačního řadu ve vlastnictví žalované, nemohla být tedy tato věc předávána na základě předávacího protokolu někým, kdo nikdy nemohl být jejím vlastníkem. Obsahem předávacího protokolu je pouze prohlášení žalobce o vzdání se práva, kterým se vzdává práva na vypořádání nákladů na vybudování části kanalizace ve vlastnictví žalované v částce 880.000 Kč. Po provedeném dokazování okresní soud rozsudkem ze dne 16. 7. 2020, č. j. 18 C 403/2018-179, rozhodl tak, že zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 820.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 820.000 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení (výrok I.), žalobu co do částky 60.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 1. 12. 2018 do zaplacení zamítl (výrok II.) a zavázal žalovanou zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci částku 144.505,30 Kč (výrok III.) a státu částku 3.480,20 Kč (výrok IV.). Okresní soud uzavřel, že zastupitelstvo žalované v březnu roku [rok] přijalo usnesení, na základě kterého se žalovaná zavázala k odkoupení hlavního řadu kanalizace od stavebníků, na základě znaleckého posudku, který bude hradit stavebník, přičemž v prosinci roku [rok] zastupitelstvo žalované revokovalo toto usnesení s tím, že od stavebníků bude nadále kanalizaci přebírat bezúplatně, přičemž žalobce vybudoval na své náklady jednotnou kanalizaci na parcelách parc. [číslo] v [katastrální uzemí] na [anonymizováno] v lokalitě [anonymizována dvě slova] (dále též jen„ Pozemky“) za obvyklou cenu 880.000 Kč a požádal žalovanou o úplatné převzetí hlavního řadu kanalizace za částku 880.000 Kč s tím, že žalovaná dopisem ze dne 21. 12. 2015 sdělila žalobci, že žádosti o odkup kanalizace nebylo vyhověno. Okresní soud jednání žalované vyhodnotil jako veřejný příslib dle § 2884 o. z. s tím, že v mezidobí od přijetí usnesení v březnu roku 2014 a jeho revokace v prosinci roku 2015 žalobce vybudoval na své náklady kanalizaci, tuto zkolaudoval, zajistil její ocení znaleckým posudkem, to vše v legitimním očekávání v daný příslib a vyzval žalovanou k převzetí kanalizace za úplatu, přičemž s ohledem na § 2885 odst. 2 o. z. okresní soud odvolání veřejného příslibu považoval za neúčinné. Okresní soud prohlášení žalobce v protokole ze dne 21. 12. 2015 nepovažoval za vzdání se nároku na vypořádání nákladů na vybudování kanalizace. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, na základě něhož byl rozsudek okresního soudu usnesením Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci, č. j. 75 Co 312/2020-204 ve výroku I., III., IV. zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení s pokynem, že okresní soud v dalším řízení provede patřičný výklad právního jednání učiněného žalobcem v předávacím protokolu majetku ze dne 21. 12. 2015, přičemž za tím účelem vyzve žalobce (možno i postupem dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. u jednání) k doplnění skutkových tvrzení týkajících se důvodů uvedeného prohlášení (co mu předcházelo, proč bylo učiněno apod.), a k následnému jednání stran a k označení důkazů k prokázání tvrzení s tím, že ukáže-li se to nezbytným, vyzve stejně též žalovanou. Za tím účelem rovněž provede k důkazu kompletní znění usnesením zastupitelstva žalovaného ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok], ze dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] a č. [spisová značka] [rok] a bude se rovněž zabývat tvrzením žalobce, z jakého důvodu příslušný protokol podepsal. Po doplněném dokazování provede řádný výklad obsahu uvedeného právního jednání dle pravidel daných § 555 a násl. o. z. ve vztahu k tomu, zda se žalobce vzdal či nikoliv svého práva na náhradu nároku spojeného s vybudováním části kanalizace. Ve zrušujícím usnesení odvolací soud vyslovil právní názor, že nárok žalobce není promlčen a uzavřel, že předmětná kanalizace byla od počátku budována jako rozšíření stávající kanalizace za účelem odkanalizování uvažované výstavby 12 rodinných domů v lokalitě [anonymizována dvě slova], mělo jednat o prodloužení kanalizace, tedy napojení na nastávající veřejný vodovod a kanalizaci. Z uvedeného je evidentní, že žalobcem postavená část kanalizace neměla povahu samostatné věci v právním slova smyslu, neboť jejím oddělením by byla kanalizační stoka znehodnocena a oddělením jejích části by přestala plnit svou funkci, a to odvádění odpadních vod z určitého území žalovaného (lokalita [anonymizována dvě slova] a [ulice]). Žalobcem postavená část kanalizace tak nemohla být věcí v právním slova smyslu, a žalobce tak k ní ani z tohoto důvodu nemohl nabýt vlastnické právo. Nenabyl-li žalobce vlastnické právo k jím zbudované části kanalizace, pak jej ani nemohl úplatně či neúplatně převést na žalovanou. To však obecně neznamená, že by neměl nárok na zaplacení vynaložených nákladů za situace kdy svojí činnosti„ rozmnožil“ majetek žalované. Důvod pro stavbu části kanalizace byl dán, a to usnesením zastupitelstva žalované ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] a nejpozději tento důvod odpadl revokací usnesení zastupitelstvem žalované, a to usnesením ze dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Důvodem pro stavbu části kanalizace žalobcem pak je jednostranné právní jednání žalované. Žalobce pak zcela důvodně mohl očekávat, a to i s ohledem na postoj žalované vyjádřený v usnesení zastupitelstva ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] a č. [spisová značka] [rok], že i v jeho případě bude postupováno stejně, neboť podmínky dané usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] splnil a svůj nárok u žalované uplatnil dříve, než žalovaná revokovala předmětné usnesení. Tedy minimálně by žalobce měl obecně nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Po splnění pokynů odvolacího soudu, kdy okresní soud zčásti zopakoval dokazování, poučil účastníky ve smyslu ust. § 118 a odst. 1 o. s. ř. stran doplnění tvrzení ve vztahu k předávacímu protokolu ze dne 21. 12. 2015 (k důvodům prohlášení učiněného žalobcem v tomto protokolu, k důvodům podpisu a vůli účastníků, k tomu co podpisu předcházelo), vyslechl žalobce a žalovanou k obsahu předávacího protokolu ze dne 21. 12. 2015 a k vůli stran, okresní soud o žalobě znovu věcně rozhodl, a to napadeným rozsudkem ze dne 12. 11. 2021.

7. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje.

8. Krajský soud potom jako správný rovněž přejímá skutkový závěr učiněný okresním soudem z provedeného dokazování a podrobně popsaný v bodě 11. odůvodnění napadeného rozsudku a pro stručnost na takto zjištěný skutkový závěr zcela odkazuje.

9. Co se týká právního hodnocení věci, pak krajský soud se neztotožňuje se závěrem okresního soudu o tom, že by na daný právní vztah bylo možno aplikovat ustanovení občanského zákoníku o veřejném příslibu, kdy uvedené předpokládá příslib odměny za nějaký výkon učiněný vůči osobě blíže neurčené vyhlášený veřejně. V daném usnesení však, jak správně uvádí žalovaná, nedošlo k přislíbení odměny za vybudovaní kanalizace, ale bylo schváleno její odkoupení od stavebníků na základě znaleckého posudku. V praxi pod ustanovení § 2884 o. z. spadají spíše případy vypsání odměny za činnost, jejímž výsledkem je jednoznačný cíl, např. dopadení pachatele, nález věci apod., kdy veřejný příslib je vyhlášen ve sdělovacích prostředcích, tisku, na sociálních sítích či webových stránkách. Usnesení zastupitelstva povahu veřejného příslibu nemá, a veřejný příslib tedy není právním důvodem vzniku povinnosti žalované uhradit předmětnou částku.

10. Je třeba zrekapitulovat, že nárok žalobce není promlčen, jak už krajský soud uvedl ve svém předchozím rozhodnutí, když žalobce sice předložil žalované z důvodu odkoupení zbudované kanalizace znalecký posudek k ocenění provedeného díla z [datum], avšak nelze pominout tu skutečnost, že tato část kanalizace byla kolaudována až 14. 12. 2015. Teprve uvedeným dnem lze považovat dílo a úplné a schopné užívání (do té doby nebylo najisto postaveno, zda nebude třeba provádět na této části kanalizace nějaké další práce apod.), tedy od uvedeného data lze (za situace, kdy nebyla tvrzena žádná smlouva) počítat běh lhůt k případným nárokům žalobce, ať už s ohledem na usnesení žalované z [datum] o odkupu hlavního řadu kanalizace od stavebníků, nebo s ohledem na případné bezdůvodné obohacení žalované apod. Žaloba pak byla podána dne 12. 12. 2018, tj. v subjektivní tříleté promlčecí lhůtě včas. Pokud jde o nárok samotný a bylo již opakovaně uvedeno, předmětná kanalizace byla od počátku budována jako rozšíření stávající kanalizace za účelem odkanalizování uvažované výstavby 12 rodinných domů v lokalitě [anonymizována dvě slova], mělo jednat o prodloužení kanalizace, tedy napojení na nastávající veřejný vodovod a kanalizaci. Z uvedeného je evidentní, že žalobcem postavená část kanalizace neměla povahu samostatné věci v právním slova smyslu, neboť jejím oddělením by byla kanalizační stoka znehodnocena a oddělením jejích části by přestala plnit svou funkci, a to odvádění odpadních vod z určitého území žalovaného (lokalita [anonymizována dvě slova] a [ulice]). Žalobcem postavená část kanalizace tak nemohla být věcí v právním slova smyslu a žalobce tak k ní ani z tohoto důvodu nemohl nabýt vlastnické právo. Nenabyl-li žalobce vlastnické právo k jím zbudované části kanalizace, pak jej ani nemohl úplatně či neúplatně převést na žalovanou. To však obecně neznamená, že by neměl nárok na zaplacení vynaložených nákladů za situace kdy svojí činnosti„ rozmnožil“ majetek žalované. Důvod pro stavbu části kanalizace byl dán, a to usnesením zastupitelstva žalované ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] a nejpozději tento důvod odpadl revokací usnesení zastupitelstvem žalované, a to usnesením ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok]. Důvodem pro stavbu části kanalizace žalobcem pak je jednostranné právní jednání žalované. Žalobce pak zcela důvodně mohl očekávat, a to i s ohledem na postoj žalované vyjádřený v usnesení zastupitelstva ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] a č. [spisová značka] [rok], že i v jeho případě bude postupováno stejně, neboť podmínky dané usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [rok] splnil a svůj nárok u žalované uplatnil dříve, než žalovaná revokovala předmětné usnesení. Žalobce tedy má vůči žalované nárok z titulu bezdůvodného obohacení, jehož výše byla objektivizována znaleckým posudkem na částku 820.000 Kč.

11. Pokud jde o mezi stranami zásadní spornou skutečnost, jak žalobce s tímto svým nárokem naložil a zda se ho eventuelně v prohlášení ze dne 21. 12. 2015 vzdal, pak krajský soud se po doplněném dokazování ztotožňuje s názorem okresního soudu, že tomu tak nebylo, jak okresní soud podrobně vyložil v bodech 24., 25. odůvodnění rozsudku. Vůle žalobce od počátku směřovala k tomu, že předmětné rozšíření kanalizace nekoná pro sebe a bezplatně, ale legitimně očekával, že za rozmnožení obecního majetku mu bude proplacena částka stanovená znaleckým posudkem, neměl v úmyslu tak činit zdarma. Své pohnutky k podpisu předmětného protokolu ze dne 21. 12. 2015 pak žalobce logicky vysvětlil a odůvodnil, za jakých okolností a víceméně pod tlakem stavebníků a svých dalších závazků jednal, přičemž krajský soud nemá důvodu této argumentaci neuvěřit, neboť je v kontextu všech okolností přesvědčivá.

12. Ze všech uvedených důvodů krajský soud rozhodnutí okresního soudu až na nepatrnou část příslušenství potvrdil, kdy okresní soud správně zjistil skutkový stav, ačkoli věc zčásti odlišně právně posoudil, což však nemělo v konečném důsledku na vyhovění žalobě vliv. Proto krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. dle ustanovení § 219 o. s. ř. v převážné části potvrdil s drobnou úpravou, pokud se týká požadovaného příslušenství, u něhož došlo k částečnému zamítnutí a rozsudek okresního soudu byl v tomto směru dle ust. § 220 o. s. ř. změněn. Krajský soud má na rozdíl od okresního soudu za to (okresní soud své úvahy v tomto směru nijak v rozsudku neodůvodnil), že k prodlení žalované se zaplacením žalované částky došlo až v důsledku doručení žaloby, jako první výzvy k plnění, kdy dřívější výzva k plnění nebyla v řízení doložena. Předžalobní výzva pak výzvu k úhradě žalované částky neobsahuje. Žaloba byla žalované doručena dne 16. 1. 2019, dnem následujícím je tedy v prodlení s úhradou dluhu a žalobci náleží úrok z prodlení, který v době prodlení činil 9,75 % ročně, žalobkyně však požaduje pouze 9 % ročně, proto jej krajský soud přiznal v těchto intencích, kdy není možno jít nad rámec návrhu žalobce.

13. Pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně (včetně nákladů již dříve proběhnuvšího řízení před soudem odvolacím), krajský soud se neztotožňuje s aplikací ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. (okresní soud patrně mínil aplikovat ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy i v původním rozsudku uvádí, že žalobce byl zcela úspěšný, neboť výše požadované částky záležela na výsledcích znaleckého posudku), kdy krajský soud nemá za to, že se jedná o případ, kdy je vhodné toto ustanovení aplikovat. Uvedené ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. je mimo jiné možno aplikovat v případě, kdy výše plnění zcela závisí na znaleckém posudku. Typické to je např. u náhrady škody, jejíž přesnou výši žalobce při podání žaloby nezná, a teprve znalec ji v průběhu řízení vyčíslí. V daném případě byl žalobní nárok jednoznačně dán a opřen o znalecký posudek, který nechal zpracovat pro účely proplacení sám žalobce. Okolnost, že nárok žalobce byl pak na základě provedených důkazů zčásti zamítnut, není důvodem pro aplikaci ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. V daném případě je tak přiléhavější aplikace ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobce měl úspěch ve věci jen částečný (posuzováno včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozhodnutí), a to 92,36 %, neúspěch pak 7,64 % - celkový úspěch žalobce pak činí 84,72 %, a má tedy nárok na náhradu 84,72 % vynaložených nákladů. Rovněž tak při výpočtu výše nákladů řízení došlo ze strany okresního soudu k chybě, kdy v původním odvolacím řízení nečiní tarifní hodnota předmětu sporu částku 880.000 Kč, ale pouze 820.000 Kč, kdy odvolání bylo podáno ze strany žalované pouze co do částky 820.000 Kč.

14. Za řízení před okresním soudem před vyhlášením prvního rozhodnutí ve věci činí výše nákladů řízení žalobce částku 144.505,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 44.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 880.000 Kč sestávající z částky 11.820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 11.820 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11.820 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11.820 Kč za písemné podání ze dne 15. 2. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 2. 2019, z částky 11.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 5. 2019, z částky 11.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 7. 2020 a z částky 5.910 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 7. 2020, u kterého bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí ve věci, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 78.930 Kč ve výši 16.575,30 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o.s.ř v částce 5.000 Kč. Žalobci pak podle míry jeho úspěchu ve věci náleží pouze 84,72 % z celkové částky nákladů řízení, což je 122.424,90 Kč.

15. Pokud jde o původní odvolací řízení, zde vznikly žalobci náklady řízení v částce 14.374,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 820.000 Kč sestávající z částky 11.580 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. g) a. t. – účast ujednání odvolacího soudu - včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11.880 Kč ve výši 2.494,80 Kč. Žalobci pak podle míry jeho úspěchu ve věci náleží pouze 84,72 % z částky 14.374,80 Kč, což je 12.178,30 Kč.

16. Za řízení před okresním soudem po zrušení rozhodnutí odvolacím soudem vznikly žalobci náklady řízení v částce 36.118,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a.t. z tarifní hodnoty ve výši 820.000 Kč sestávající z částky 11.580 Kč za doplnění tvrzení a důkazů k výzvě soudu dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 16. 4. 2021, z částky 11.580 Kč za účast u jednání dne 4. 11. 2021 dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 5.790 Kč za účast u vyhlášení rozsudku dne 12. 11. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29.850 Kč ve výši 6.268,50 Kč. Žalobci pak podle míry jeho úspěchu ve věci náleží pouze 84,72 % z částky 36.118,50 Kč, což je 30.599,60 Kč.

17. Celkem tak náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka 165.202,80 Kč. S ohledem na shora uvedené krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku II. o nákladech řízení dle § 220 o. s. ř. změnil. 18. [obec] plnění u náhrady nákladů řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.

19. Dále pak krajský soud s ohledem na aplikaci jiného ustanovení u nákladů řízení účastníků změnil dle § 220 o. s. ř. i výrok III. napadeného rozsudku, kterým okresní soud rozhodl o nákladech řízení státu, kde je rovněž nutno rozhodnout o povinnosti k náhradě nákladů řízení státu podle výsledku řízení v souladu s ustanovením § 148 o. s. ř., tj. podle míry úspěchu a neúspěchu ve věci. Z tohoto důvodu uložil žalované povinnost zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení částku 3.214,30 Kč, představující 92,36 % celkové částky vynaložené na náklady státu (3.480,20 Kč) a žalobci povinnost zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení částku 265,90 Kč, představující 7,64 % celkové částky vynaložené na náklady státu (3.480,20 Kč).

20. Lhůtu k plnění u nákladů řízení státu určil soud třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.

21. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl v odvolacím řízení z procesního hlediska až na nepatrnou část příslušenství úspěšný. Žalovaná tedy má povinnost uhradit žalobci plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení ve výši 14.374,80 Kč, které sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 820.000 Kč sestávající z částky 11.580 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. g) a. t. – účast ujednání odvolacího soudu - včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11.880 Kč ve výši 2.494,80 Kč. 22. [obec] plnění u náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.