Krajský soud v Ostravě · Usnesení

75 Co 149/2025

č. j. 75 Co 149/2025-166

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-23 · ZMENA · ECLI:CZ:KSOS:2025:75.Co.149.2025.1

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci zástavní věřitelky: Jméno zástavní věřitelky., IČO IČO zástavní věřitelky sídlem Adresa zástavní věřitelky zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti zástavním dlužníkům:

1. Jméno zástavního dlužníka, narozený Datum narození zástavního dlužníka bytem Adresa zástavního dlužníka zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice A, narozenou Datum narození opatrovnice A bytem Adresa opatrovnice A 2. Jméno opatrovnice C, narozená Datum narození opatrovnice A bytem Adresa opatrovnice A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o soudní prodej zástavy, k odvolání zástavních dlužníků proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 2. 2025, č. j. 8 C 71/2024-137, I. Usnesení okresního soudu se mění takto: „Soud nařizuje prodej zástavy, a to pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba, Jméno opatrovnice B č. p. Anonymizováno, rodinný dům a pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ve vlastnictví zástavních dlužníků 1. a 2., vše zapsáno v katastru nemovitostí, vedeném Anonymizováno Anonymizováno pro Anonymizováno kraj, Anonymizováno Anonymizováno adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území Jméno opatrovnice B, adresa, k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky vůči zástavním dlužníkům 1. a 2. ve výši 1.944.683,71 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 3,27 % ročně z částky 1.660.167,58 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.660.167,58 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení a nákladů řízení.“ O nákladech řízení před soudy obou stupňů bude rozhodnuto v exekučním řízení. II. Zástavní věřitelce se povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000 Kč na účet Okresního soudu v Šumperku neukládá.

1. Shora označeným usnesením okresní soud zamítl návrh na nařízení prodeje zástavy, a to pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům Jméno opatrovnice B č. p. Anonymizováno, a dále pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota pro katastrální území a obec Jméno opatrovnice B, adresa, u právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno adresa, k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky vůči zástavním dlužníkům ve výši 1.944.683,71 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 3,27 % ročně z částky 1.660.167,58 Kč za dobu od 23. 3. 2024 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.660.167,58 Kč za dobu od 23. 3. 2024 do zaplacení a nákladů řízení (výrok I.), zástavnímu dlužníku 1. okresní soud náhradu nákladů řízení vůči zástavní věřitelce nepřiznal (výrok II.), zástavní věřitelce uložil povinnost zaplatit zástavní dlužnici 2. na náhradu nákladů řízení částku 38.493 Kč (výrok III.) a uložil zástavní věřitelce povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 5.000 Kč (výrok IV.).

2. Okresní soud aplikoval ustanovení § 353a§ 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2786/2011, dle kterého soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda bylo doloženo zástavní právo k zástavě, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. Obdobná úvaha podle okresního soudu platí i pro zkoumání toho, zda byla doložena zástavním právem zajištěná pohledávka. I zde tedy soud, má-li být právním titulem zajištěné pohledávky smlouva, přihlíží k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. To, že důvod neplatnosti smlouvy vyšel z jejího obsahu nebo jinak za řízení najevo, znamená, že je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti a že jej nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a že nevyžaduje tak potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti smlouvy. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená okruhem v řízení posuzovaných okolností totiž soudu neumožňuje provést dokazování k takovým sporným tvrzením. Okresní soud na základě ve spise obsaženého znaleckého posudku vypracovaného tituly před jménem jméno FO ve věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 34 Nc 211/2023, datovaného dne 19. 3. 2024 a protokolu o výslechu tituly před jménem jméno FO ze dne 6. 6. 2024, provedeného v téže věci, dovodil, že v řízení vyšla najevo skutečnost, že schopnosti zástavního dlužníka 1. jméno FO byly vlivem jeho duševní poruchy natolik narušené, že nebyl schopen uzavřít smlouvu o hypotečním úvěru s předchůdkyní žalobkyně právnická osoba Anonymizováno datovanou 15. 4. 2015 ani zástavní smlouvu k nemovitým věcem datovanou téhož dne a těmto smlouvám plně porozumět a pochopit jejich důsledky, což činí obě tyto smlouvy neplatnými dle § 518 občanského zákoníku. Podle okresního soudu tak nebyly naplněny zákonné podmínky požadované § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a proto soud návrh zástavní věřitelky na nařízení prodeje zástavy zamítl. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil zástavní věřitelce povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 5.000 Kč.

3. Proti tomuto usnesení podala zástavní věřitelka včasné odvolání a domáhala se jeho změny a vyhovění žalobě. Odvolatelka namítla, že soud prvého stupně postupoval v rozporu s ustanovením § 358 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, když zástavní věřitelka v daném případě doložila všechny skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí podle § 358 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, tj. existenci zajištěné pohledávky, existenci zástavního práva a osobu zástavního dlužníka. S ohledem na uvedené byly osvědčeny všechny rozhodné skutečnosti a soud prvého stupně měl návrhu zástavní věřitelky na nařízení soudního prodeje zástavy bez dalšího vyhovět. Okresní soud i přesto návrhu zástavní věřitelky nevyhověl a k tvrzení zástavních dlužníků ohledně údajné omezené svéprávnosti zástavního dlužníka 1. provedl dokazování, a to konkrétně rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 20. 6. 2024, č. j. 34 Nc 211/2023-96, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2024, znalecký posudek tituly před jménem jméno FO ve věci vedené Okresním soudem v Šumperku pod sp. zn. 34 Nc 211/2023, protokol o výslechu tituly před jménem jméno FO v této věci a dále spis Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 14 EXE 68/2024. K dalším důkazům navrhovaným ze strany zástavních dlužníků následně soud (zcela rozporně se svým předchozím postupem) konstatoval, že není oprávněn v tomto typu řízení provádět dokazování. Z provedených důkazů, resp. ze znaleckého posudku a z protokolu o výslechu znalce, následně soud prvého stupně dospěl k závěru, že v řízení vyšla najevo skutečnost, že smlouva o hypotečním úvěru a zástavní smlouva jsou neplatné, neboť zástavní dlužník 1. nebyl pod vlivem duševní poruchy schopen uzavřít tyto smlouvy, plně jim porozumět ani pochopit jejich důsledky. Shora uvedený postup okresního soudu je však v rozporu se smyslem řízení o soudním prodeji zástavy. Odvolatelka odkázala na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu a konstatovala, že soud prvého stupně při svém rozhodnutí zcela popřel účel úpravy řízení o soudním prodeji zástavy, když nejprve provedl dokazování k tvrzení zástavních dlužníků o údajné nesvéprávnosti zástavního dlužníka 1. a na základě takto neoprávněně provedených důkazů uzavřel, že neplatnost smluv v řízení vyšla najevo. Navíc okresní soud na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, neboť ze znaleckého posudku ani z protokolu o výslechu znalce v žádném případě nevyplynulo, že by zástavní dlužník 1. nebyl v době uzavření úvěrové a zástavní smlouvy, tj. dne 15. 4. 2015, schopen smluvní dokumentaci uzavřít. Znalecký posudek vypracovaný tituly před jménem jméno FO byl totiž zpracován pro účely řízení o omezení svéprávnosti dne 19. 3. 2023, přičemž úkolem znalce bylo posoudit, zda byl posuzovaný k datu 15. 9. 2022 a 19. 9. 2022, tj. více než 7 let po uzavření předmětné smlouvy o hypotečním úvěru a zástavní smlouvy, schopen samostatně právně jednat. Navíc lékařské zprávy, ze kterých znalec vycházel, se vztahují převážně k období až od konce roku 2020 (nikoliv k roku 2015) a ani ze zdravotní dokumentace nikterak nevyplývá, že by zástavní dlužník 1. v roce 2015 trpěl duševní poruchou a nebyl schopen porozumět uzavřeným smlouvám, nehledě na skutečnost, že v době uzavření smluv pracoval v bance, kde působil 23 let, a problematiku poskytování úvěrů velmi dobře znal. S ohledem na uvedené je zřejmé, že i pokud by důkazy navrhované zástavními dlužníky k jejich obraně (které jsou zásadně nepřípustné) bylo možno provést, rozhodně z nich nebylo prokázáno, že by smlouva o hypotečním úvěru a zástavní smlouva uzavřené dne 15. 4. 2015 byly neplatným právním jednáním.

4. Zástavní dlužníci se k odvolání zástavní věřitelky písemně nevyjádřili, v průběhu odvolacího jednání odkázali na svoji argumentaci v průběhu řízení před soudem prvého stupně a navrhli potvrzení napadeného usnesení.

5. Krajský soud při konstatování přípustnosti, včasnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal usnesení okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání zástavní věřitelky je důvodné.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou ze dne 22. 3. 2024 se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje zástavy shora uvedených nemovitostí s tím, že dne 19. 9. 2023 došlo k postoupení pohledávek mezi postupitelem společností právnická osoba. jako původní věřitelkou a postupníkem společností Jméno zástavní věřitelky., na jejímž základě vstoupila žalobkyně do práv a povinností věřitele ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 15. 4. 2015 a zástavní smlouvy ze dne 15. 4. 2015. Dne 15. 4. 2015 uzavřela původní věřitelka s oběma zástavní dlužníky smlouvu o hypotečním úvěru, na základě které byla vyplacena úvěrovaným částka ve výši 2.080.000 Kč. Vzhledem k tomu, že nebyly včas a řádně hrazeny jednotlivé splátky, odstoupila původní věřitelka od smlouvy, a tím se stal závazek úvěrovaných splatným v plné výši spolu s příslušenstvím. K zajištění výše uvedeného úvěru byla podepsána smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 15. 4. 2015, a to na nemovitosti pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům Jméno opatrovnice B č. p. Anonymizováno a dále pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše zapsané na LV č. hodnota pro katastrální území Jméno opatrovnice B, obec Jméno opatrovnice B, adresa, u právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno. Jelikož zástavní dlužníci k dnešnímu dni stále dluží zástavní věřitelce částku 1.944.683,71 Kč, domáhá se zástavní věřitelka soudního prodeje zástavy. Dne 8. 5. 2024 se k žalobě vyjádřila zástavní dlužnice 2. s tím, že nárok uplatněný zástavní věřitelkou zcela neuznává, když zpochybnila platnost smlouvy o hypotečním úvěru a zástavní smlouvy vzhledem k duševní poruše zástavního dlužníka 1., který dle jejího tvrzení nebyl v době uzavření smluv způsobilým tyto smlouvy uzavřít a následně byl omezen ve svéprávnosti. K vyjádření zástavní dlužnice 2. se dne 27. 6. 2024 vyjádřila zástavní věřitelka. Dne 2. 12. 2024 proběhlo jednání u okresního soudu, kde byly čteny listinné důkazy a dne 5. 1. 2025 proběhlo ze strany zástavních dlužníků doplnění jejich důkazních návrhů. U dalšího jednání dne 20. 1. 2025 okresní soud k důkazu přečetl výpisy ze zdravotnické dokumentace, znalecký posudek tituly před jménem jméno FO ze dne 19. 3. 2024, lékařské zprávy a spis Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 34 Nc 211/2023 a spis Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 14 EXE 68/2024. Další důkazní návrhy zástavních dlužníků jako výslech znalce, popřípadě doplnění znaleckého posudku, výslech zástavní dlužnice 2., vyžádání kompletní zdravotní dokumentace od právnická osoba, pak okresní soud zamítl a jednání odročil za účelem vyhlášení rozhodnutí na den 3. 2. 2025, kdy vyhlásil napadené usnesení.

7. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s odvolací argumentací zástavní věřitelky v tom směru, že okresní soud neměl podmínky pro zamítnutí žaloby zástavní věřitelky, neboť z obsahu smlouvy o hypotečním úvěru a zástavní smlouvy důvod jejich neplatnosti nevyplývá a ani jinak za řízení nevyšel najevo, z obsahu spisu není zřejmý evidentní a nevzbuzující pochybnosti.

8. Je třeba zdůraznit, že v rámci řízení o nařízení soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze vymezený okruh posuzovaných skutečností, tj. pouze předpoklady k nařízení soudního prodeje zástavy dle ust. § 358 z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále také jen „z. ř. s.“), tedy zda je doložena zajištěná pohledávka, existence zástavního práva k zástavě a doloženo, kdo je zástavním dlužníkem. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků (shodně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3834/2019 dostupné na www.nsoud.cz). K důvodům případné neplatnosti titulu pro zajištěnou pohledávku přihlédne soud ex offo pouze tehdy, vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 nebo ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4421/2015 dostupné na www.nsoud.cz), což však není projednávaný případ. Uvedená otázka případné neplatnosti smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí není tak jednoznačnou, jak ji konstatoval okresní soud, tj. tak očividná a nevyžadující další dokazování, jak má namysli shora citovaná judikatura, tudíž by neměla být předmětem přezkumu v rámci řízení o nařízení prodeje zástavy. Je totiž otázkou, zda okresním soudem tvrzené okolnosti vůbec neplatnost předmětné smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí způsobují a zda by se případně jednalo o neplatnost absolutní či pouze relativní. Prostor pro namítnutí případné neplatnosti smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí by se měl dle názoru krajského soudu otevřít až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o výkon rozhodnutí (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4421/2015 dostupné na www.nsoud.cz). Ze shodných důvodů pak nemohou být ve fázi řízení o nařízení soudního prodeje zástavy zkoumány okolnosti k námitce promlčení, k rozporu ujednání, dle něhož může být zástavní právo realizováno i pro promlčenou pohledávku, s dobrými mravy, nebo otázka, kolik bylo žalovaným na dluh uhrazeno (kolik reálně činí případné bezdůvodné obohacení), všechny tyto námitky je potřeba uplatnit až v exekučním řízení. Ve vztahu k případné neplatnosti smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí je pak nutno konstatovat, že tato okolnost není pro právní posouzení v této fázi ani zásadně významná, neboť i kdyby byla teoreticky neplatná, zástavní smlouva je platná v části zajišťující závazek z bezdůvodného obohacení, kdy je možno zástavou zajistit i bezdůvodné obohacení u neplatné smlouvy. V projednávané věci pak byl zástavní smlouvou zajištěn nejen dluh z půjčky, jak okresní soud zcela nesprávně z obsahu smlouvy vyložil, ale i ale veškeré budoucí dluhy vůči zástavnímu věřiteli, vzniklé z titulu odstoupení od smlouvy a z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti této smlouvy, jak je ve smlouvě výslovně uvedeno. Zástavní smlouvou bylo tedy zajištěno více dluhů z různých právních důvodů [ze smlouvy o splátkovém prodeji, z odstoupení od smlouvy, z bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti smlouvy]. Protože zástavní právo může být zřízeno k zajištění více dluhů vznikajících z různých právních důvodů, a protože předmětem zajištění mohou být i dluhy podmíněné, nebránilo sjednání zajištění jak dluhů ze samotné smlouvy, tak dluhů z bezdůvodného obohacení z titulu neplatnosti této smlouvy, že vznik dluhů z neplatnosti předmětné smlouvy by závisel na splnění podmínky, že bude zjištěna její neplatnost. Zástavní právo může být zřízeno nejen k zajištění dluhu, který již vznikl, ale také za účelem zabezpečení dluhu, který má vzniknout teprve v budoucnu. Zástavním právem lze zajistit i dluh, o němž není jisté, zda vznikne, neboť jeho vznik je vázán na splnění podmínky (dluh podmíněný). Ve všech případech musí jít o dluh v určité výši nebo o dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavní právo lze zřídit nejen k zajištění jednoho, ale i více takových (různých) dluhů. Pokud by byla předmětná smlouva neplatná, nevznikl by dluh z této smlouvy, a tedy ani zástavní právo, které bylo zřízeno (též) k jeho zajištění (k akcesoritě zástavního práva srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 957/2001, který byl uveřejněn pod č. 76 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002). V takovém případě by však dlužníkovi vznikly (mohly by vzniknout) dluhy vyplývající z neplatnosti předmětné smlouvy o splátkovém prodeji nemovitostí, a to především závazek k vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. Protože dluhy vzniklé z důvodu neplatnosti předmětné smlouvy byly rovněž předmětem zajištění v zástavní smlouvě, nebrání nic vzniku zástavního práva k zajištění závazku dlužníka k vydání bezdůvodného obohacení (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1014/2021 dostupné na www.nsoud.cz). Žalobce jako zástavní věřitel tedy jednoznačně disponuje pohledávkou zajištěnou zástavním právem, resp. zástavním právem k zástavě.

9. V dané věci má tak krajský soud na rozdíl od okresního soudu za to, že zástavní věřitelka osvědčila veškeré podmínky pro vyhovění návrhu dle ustanovení § 358 zákona o zvláštních řízeních soudních, tedy doložila zajištěnou pohledávku (tato pohledávka a její výše včetně příslušenství jednoznačně vyplývá z doložených listin), existenci zástavního práva k zástavě a doložila, kdo je zástavním dlužníkem. Jsou tedy splněny všechny podmínky pro vyhovění návrhu zástavní věřitelky na nařízení prodeje zástavy.

10. Nelze akceptovat závěr okresního soudu, který dovodil neplatnost právního jednání předchůdkyně zástavní věřitelky a zástavního dlužníka 1., tedy neplatnost smlouvy o hypotečním úvěru a zástavní smlouvy pro nezpůsobilost zástavního dlužníka 1. Tato námitka byla zástavní dlužnicí 2. v průběhu řízení vznesena a okresní soud se jí správně zabýval, a v tomto směru mu nelze vytknout, že provedl důkaz znaleckým posudkem znalce tituly před jménem jméno FO ve věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod 34 Nc 211/2023, datovaným dne 19. 3. 2024, protokolem o výslechu tohoto znalce ze dne 6. 6. 2024 a spisem Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 34 Nc 211/2023. Pokud by z těchto důkazů vyšel zcela jednoznačně najevo důvod neplatnosti smlouvy o hypotečním úvěru a zástavní smlouvy, byl by to důvod pro zamítnutí návrhu zástavní věřitelky. Takto tomu však v projednávané věci, jak správně argumentuje zástavní věřitelka, není. Lze souhlasit s argumentací odvolatelky, že okresní soud na základě těchto provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, neboť ze znaleckého posudku ani z protokolu o výslechu znalce nevyplývá, že by zástavní dlužník 1. nebyl v době uzavření úvěrové a zástavní smlouvy, tj. dne 15. 4. 2015, schopen tyto smlouvy platně uzavřít. Je třeba poukázat na to, že znalecký posudek vypracovaný tituly před jménem jméno FO byl zpracován pro účely řízení o omezení svéprávnosti dne 19. 3. 2023, přičemž úkolem znalce bylo posoudit, zda zástavní dlužník 1. byl k datu 15. 9. 2022 a 19. 9. 2022 schopen samostatně právně jednat ve věci sepisu notářského zápisu, jehož obsahem bylo uzavření dohody o splnění a uznání závazku. Znalec se přitom na základě předložené zdravotnické dokumentace a pohovoru s posuzovaným vyjadřoval výlučně k tomuto období, nikoliv k roku 2015, kdy byly uzavřeny obě předmětné smlouvy a toto období nebylo ani předmětem zkoumání (a k jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu). Je tedy zřejmé, že na základě těchto důkazů rozhodně nelze dospět k závěru o omezené svéprávnosti zástavního dlužníka 1. k datu uzavření předmětné smluvní dokumentace, jak to nesprávně učinil okresní soud. K otázce způsobilosti zástavního dlužníka 1. uzavřít smlouvu o hypotečním úvěru a smlouvu zástavní, by bylo zapotřebí provést další rozsáhlé dokazování tak, jak to ostatně oba zástavní dlužníci v řízení navrhovali, avšak takovéto dokazování je v souvislosti se závěry ustálené judikatury v první fázi řízení o soudním prodeji zástavy zásadně nepřípustné.

11. Ze shora uvedených důvodů krajský soud usnesení okresního soudu změnil a návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhověl (§ 220 o. s. ř.).

12. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, rozhodl krajský soud, že o nákladech řízení před soudy obou stupňů bude rozhodnuto v exekučním řízení s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 6816, dostupný na www.nalus.cz, z něhož vyplývá, že je třeba vycházet z toho, že řízení o soudním prodeji zástavy je řízením zvláštním, kde nelze jednoznačně náklady řízení poměřovat podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník zde nemá v podstatě žádnou možnost obrany, nelze v této fázi řízení, přestože je žalobě vyhověno a soudní prodej zástavy nařízen, uvažovat o tom, že zástavní věřitelka byla v řízení plně úspěšná a neúspěšní zástavní dlužníci by měli povinnost k náhradě nákladů řízení. Řízení o soudním prodeji zástavy není totiž řízením zcela samostatným. Zatímco v této první fázi jde pouze o opatření exekučního titulu pro zástavní věřitelku, až teprve ve druhé fázi v navazujícím vykonávacím řízení se soud může zabývat námitkami zástavních dlužníků vůči pohledávce zajištěné zástavním právem, takže teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy.

13. Odvolací soud rovněž změnil výrok IV. napadeného usnesení, kterým okresní soud uložil zástavní věřitelce povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 5.000 Kč za situace, kdy toto rozhodnutí je rovněž nesprávné, neboť jak vyplývá z obsahu spisu (č. l. 30), zástavní věřitelka soudní poplatek ve výši 5.000 Kč zaplatila na účet Okresního soudu v Šumperku dne 15. 4. 2024, a nebyl tedy důvod ukládat zástavní věřitelce opětovně povinnost k zaplacení soudního poplatku. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.