75 Co 153/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 71.051,63 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 4. 2025, č. j. 17 C 56/2025-66,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. v napadeném rozsahu, a to ohledně částky 8.867,55 Kč mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.867,55 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 3.359,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni částku 35.013,26 Kč do tří dnů od právní rozsudku (výrok I.), žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 36.038,37 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.481 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10.800 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60.900 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úrokem 30 % ročně z částky 60.000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III.).

2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že žalobkyně řádně nedostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného, kdy z tohoto důvodu je smlouva o úvěru v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) absolutně neplatná. Jelikož je úvěrová smlouva neplatná, má žalobkyně právo na vrácení pouze dosud nevrácené jistiny (bezdůvodné obohacení žalovaného), a to podle § 87 odst. 1 ZSÚ v době přiměřené možnostem spotřebitele. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyně nemá právo na úhradu jiných nároků založených na této (neplatné) smlouvě. tj. sjednaný úrok a poplatky. Co se týče požadavku na úrok z prodlení, ani ten soud nevyhodnotil jako důvodný, jelikož dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých finančních prostředků započne v souladu s ust. § 87 odst. 1 ZSÚ až uplynutím lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpání úvěru do výše 60.000 Kč, na účet žalovaného bylo právní předchůdkyní zasláno celkem 68.867,55 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni dohromady uhradil 24.986,74 Kč. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl ve zbývající (dosud nevrácené) části jistiny 35.013,29 Kč (60.000 Kč – 24.986,74 Kč), ve zbytku pak žalobu zamítl (výrok II.).

3. Proti tomuto rozsudku, a to do výroku II. pouze v rozsahu nepřiznané částky 8.867,55 Kč, podala včasné odvolání žalobkyně, která se domáhala změny rozhodnutí tak, že žalobě bude v tomto rozsahu vyhověno. Namítala, že smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou o revolvingovém úvěru, tedy že žalovaný měl ve smlouvě stanoven celkový limit 60.000 Kč, avšak pokud v průběhu čerpání také hradil, pak mohl čerpat do celkového limitu 60.000 Kč opakovaně, což je i tento případ. Z denní historie jednoznačně vyplývá z devátého sloupce zleva (nazvaném „Čerpání úvěru“), že žalovaný vyčerpal celkem částku 68.867,55 Kč. Z denní historie (desátý sloupec zleva nazvaný „Splátka klienta“) jednoznačně vyplývá, že žalovaný zaplatil celkem částku 24.986,74 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Bezdůvodné obohacení tak činí 43.880,81 Kč (výpočet: 68.867,55 Kč minus 24.986,74 Kč = 43.880,81 Kč). Soud I. stupně tak rozhodl nesprávně, pokud dospěl k názoru, že žalovaný vyčerpal pouze částku 60.000 Kč, která odpovídá sjednanému limitu. Sjednaný limit znamená, že žalovaný nemůže vyčerpat více, než činí sjednaný limit, bez toho, aniž by částečně uhradil. Pokud však žalovaný v průběhu také částečně hradil, pak může opakovaně čerpat až do částky sjednaného limitu. V tomto případě tak žalovaný vyčerpal částku celkem 68.867,55 Kč. Soud I. stupně tak nesprávně došel k závěru ohledně výpočtu bezdůvodného obohacení4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu ve výroku II. a dále i ve výroku III. o náhradě nákladů řízení, který je na napadeném výroku II. závislý, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zcela důvodné.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou doručenou okresnímu soudu dne 3. 9. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 71.051,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly rovněž Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že , právnická osoba, před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného tak, že vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů a informace získané z výpisu z bankovního účtu nebo náhledem do bankovního účtu žalovaného. Na základě smlouvy poskytla , právnická osoba, žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do výše 60.000 Kč a žalovaný na základě smlouvy úvěr čerpal. Žalovaný se zavázal platit minimální měsíční platby až do doby úhrady celkové dlužné částky a zavázal se za poskytnutý úvěr hradit sjednaný smluvní úrok a také ujednané poplatky a náklady. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. , právnická osoba, zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl v souladu se smlouvou zesplatněn ke dni 26. 9. 2023. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024. Žalovaný od uzavření smlouvy do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 24.986,74 Kč, poté již neuhradil ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 60.000 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 26. 9. 2023 ve výši 10.151,63 Kč, kapitalizovaných úroků od 27. 9. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 10.800 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 27. 9. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 5.481 Kč, dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků ve výši 30 % p. a. z dlužné jistiny ve výši 60.000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky ve výši 60.900 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 60.000 Kč a dlužného poplatku ve výši 900 Kč, od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v průběhu řízení zůstal nečinný. Okresní soud věc projednal u jednání konaného dne 9. 4. 2025, kde provedl k důkazu listiny a vyhlásil napadený rozsudek.

7. Předně krajský soud konstatuje, že přejímá skutková zjištění a závěry okresního soudu učiněné pod body 3.-4. odůvodnění napadeného rozsudku, kdy na tyto pro stručnost zcela odkazuje.

8. Z detailu čerpání úvěru krajský soud zjistil, že žalovaný celkem načerpal na základě předmětného úvěru částku 68.867,55 Kč.

9. Na základě důkazů provedených okresním soudem a důkazů zopakovaných krajským soudem, krajský soud doplňuje zjištěný skutkový stav tak, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem 68.867,55 Kč.

10. Pokud jde o právní hodnocení věci, krajský soud v prvé řadě zcela přejímá právní závěr okresního soudu o tom, že předmětná smlouva je neplatná z důvodu řádného nepřezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jak podrobně odůvodnil okresní soud, kdy na toto odůvodnění krajský soud pro stručnost odkazuje. Své povinnosti prověřit řádně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru tak žalobkyně jednoznačně nedostála a krajský soud uzavřel, že smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, a spotřebitel je pak povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy má nárok pouze na vrácení jistiny, která nebyla žalovaným uhrazena ve výši 43.880,81 Kč (poskytnuto 68.867,55 Kč, vráceno 24.986,74 Kč), kdy žalovaný v řízení vrácení dalších částek ani netvrdil ani neprokazoval. Odvolací argumentace žalobkyně v tom směru, že okresní soud provedl nesprávný výpočet částky, která má být na jistině vrácena, je pak zcela správná, kdy bylo okresním soudem přiznáno pouze 35.013,26 Kč, tj. o 8.867,55 Kč méně, než být přiznáno mělo.

11. Z výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku II. dle ust. § 220 o. s. ř. v napadené části změnil tak, že žalobě vyhověl co do částky 8.867,55 Kč.

12. Lhůtu k plnění stanovil krajský soud jako třídenní s tím, že počíná dnem právní moci tohoto rozsudku, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či plnění ve splátkách.

13. V důsledku alespoň částečné změny napadeného rozsudku krajský soud nově rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem a dále i o nákladech odvolacího řízení dle ustanovení § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1, 2 o. s. ř.

14. Pokud jde o náklady řízení před okresním soudem, zde bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch žalovaného je při porovnání částky požadované v žalobě žalobkyní včetně kapitalizovaného příslušenství a částky celkově žalobkyni přiznané stále převažující. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně, neboť úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

15. Pokud jde o odvolací řízení, zde byla žalobkyně zcela úspěšná, náleží jí tedy plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného poplatku z odvolání 1.000 Kč, odměny právního zástupce z punkta 8.867,55 Kč za 1 úkon právní pomoci po 1.500 Kč dle § 7 bodu 4, § 11 odst. 1 písm. k/ vyhl. č. 177/1996 S., advokátní tarif, náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 409,50 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náleží žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částka 3.359,50 Kč.

16. Povinnost k náhradě nákladů soud uložil žalované splnit v obecné třídenní pariční lhůtě, a to k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).