75 CO 402/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudkyň JUDr. Hany Poláškové Wincorové a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený opatrovníkem advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 138.359 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 6. 2021, č. j. 17 C 11/2018-292, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 22. 9. 2021, č. j. 17 C 11/2018-300,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1. na náhradu nákladů řízení před okresním soudem částku 19.895,67 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované 1.

III. Rozsudek okresního soudu se ve výroku V. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku na náhradu nákladů řízení žalovaného 2. před okresním soudem částku 11.814,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Rozsudek okresního soudu se ve výroku VI. mění tak, že a) Česká republika – Okresní soud v Šumperku nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a b) žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně státu - České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů řízení částku 16.780 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1. na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 9.559,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované 1.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku na náhradu nákladů odvolacího řízení žalovaného 2. částku 9.155,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení okresní soud uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 45.032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), ohledně částky 50.431,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení žalobu žalobkyně zamítl (výrok II.), ohledně částky 42.895,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení řízení zastavil (výrok III.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované 1. na náhradu nákladů řízení 24.217 Kč (výrok IV.) a rozhodl, že se žalovanému 2. vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok V.) a že České republice se právo na náhradu nákladů státu také nepřiznává (výrok VI.).

2. Okresní soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno zaviněné protiprávní jednání právního předchůdce žalovaných [jméno] [příjmení] st., který v blíže neurčené době od [datum] do [datum] v obci [adresa] u rodinného domu na parcele [číslo] v k. ú. [část obce] vykácel bez povolení na pozemku poškozené žalobkyně více než 80 kusů jehličnatých stromů a za toto jednání byl rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [anonymizováno] služby ČR ve věci služebního poměru ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku a byl mu uložen kázeňský trest, a to pokuta ve výši 2.000 Kč. Příkazem [obec] inspekce životního prostředí, [anonymizováno] inspektorát [obec], oddělení ochrany přírody ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] [číslo], pak byl právní předchůdce žalovaných [jméno] [příjmení] st. za popsané jednání uznán vinným i ze spáchání přestupku podle § 87 odst. 3 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., za což mu byla uložena pokuta ve výši 4.000 Kč Okresní soud tedy uzavřel, že se právní předchůdce žalovaných [jméno] [příjmení] st. dopustil zaviněného protiprávního jednání, kterým porušil vlastnické právo žalobkyně k porostu na pozemku p. [číslo] v příčinné souvislosti s tímto jeho protiprávním jednáním došlo ke vzniku škody na majetku žalobkyně. Výše této škody byla určena znaleckým posudkem znaleckého ústavu [anonymizováno] univerzita v [obec], [ulice] fakulta, [číslo] ze dne [datum] částkou 46.956 Kč, když byl vzat v úvahu i charakter předmětné zahrady, která byla vyhodnocena jako zahrada se smíšenou funkcí, neboť ji nebylo možno zařadit jako okrasnou zahradu, ale nejednalo se ani o pouze funkční zahradu, když právě rozdílné hodnocení funkce zahrady vedlo k nejednotnosti při stanovení výše škody na vykáceném porostu ve znaleckých posudcích, které byly předloženy ve správním řízení, s jejichž závěry se znalecký ústav při revizi řádně vypořádal. Okresní soud tedy zavázal žalované jako právní nástupce [jméno] [příjmení] st., kteří jako rovnodílní dědicové za dluhy právního předchůdce odpovídají rovným dílem, a to do výše ceny nabytého dědictví, když v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] st. uplatnili výhradu soupisu majetku, aby žalobkyni společně a nerozdílně zaplatili na náhradu škody částku 45.032 Kč, když výše škody byla stanovena částkou 46.956 Kč a na vzniklou škodu právní předchůdce žalovaných žalobkyni zaplatil částku 1.924 Kč. K úhradě škody vyzvala žalobkyně právního předchůdce žalovaných výzvou ze dne [datum], na kterou právní předchůdce žalovaných dne [datum] reagoval, okresní soud tedy žalované rovněž zavázal k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 45.032 Kč od [datum] do zaplacení dle nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se po žalovaných po částečném zpětvzetí žaloby domáhala zaplacení jen částky 95.463,36 Kč, ohledně částky 50.431,36 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl.

3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výrokům II. a IV. ve znění opravného usnesení, podala včasné odvolání žalobkyně, jímž se domáhala jeho zrušení v napadeném rozsahu a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení, příp. změny v intencích závěrečného návrhu před okresním soudem, tedy vyhovění žalobě i v této části. Své odvolání žalobkyně odůvodnila tím, že po celou dobu tvrdí, že šlo o zahradu okrasnou, ne užitkovou a byl to právě [jméno] [příjmení] st., který zřejmě v domnění, že žalobkyně již své nemovitosti v [část obce] nenavštíví (probíhalo exekuční řízení), zcela svévolně a protiprávně vnikl vědomě na její pozemek, kde bez povolení žalobkyně vykácel 87 ks stromů různých druhů a stáří a za toto jednání byl kárně postižen u zaměstnavatele (Věznice Mírov). Ačkoliv se žalobkyně snažila vyřešit věc mimosoudně, protinávrhy žalovaných považovala za výsměch. Žalobkyně pak nesouhlasila se znaleckým posudkem znaleckého ústavu [anonymizováno] univerzita v [obec], který vycházel z určitého průměru, něčeho mezi dvěma pojmy. Ačkoliv předchozí posudky dle žalobkyně pracovaly se škodou nejméně v částkách nad 100.000 Kč (mimo posudek RNDr. [příjmení] dle žalobkyně vedený jasnou snahou vyvinil [jméno] [příjmení] st., kterému šlo o zaměstnání), akceptovala žalobkyně ze znaleckého posudku [anonymizováno] univerzity v [obec] částku 95.463,39 Kč. Žalobkyně subjektivně chápala stromy a veškerý porost na pozemku jako okrasnou zahradu, byla si vědoma, že bude nutné postupně provádět zásahy, zahrada však plnila funkci okrasnou i rekreační, navíc stromy zamezovaly viditelnosti z domu [anonymizováno] a naopak a plnily funkci zpevnění svahu a odhlučňovací bariéry. Navíc znalci u jednání uvedli, že po zásazích by se výsledný počet stromů 15 až 20 mohl dožít i 100 let. Otázku napadení porostu kůrovcem ponechala žalobkyně na soudu, ale zdůraznila, že dřevo na pozemku není totožné s vykáceným, když [jméno] [příjmení] st. nejprve dřevo odvezl a teprve po urgencích nějaké dřevo v menším rozsahu vrátil na místo, je tedy těžko uvěřitelné, že by si dřevo napadené kůrovcem odvezl na svůj pozemek. Navíc jeden smrk na pozemku stále stojí.

4. Žalovaná 1. se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že napadený rozsudek považuje za věcně správný, a navrhla jeho potvrzení. Dále žalovaná 1. uvedla, že odvolání žalobkyně je záměrně zkreslující a obsahuje obecná prohlášení. Žalovaná ačkoliv zcela vylučuje, že by se mohlo jednat o okrasnou zahradu (stromy plnily funkci zpevnění břehu mezi pozemky účastníků, když proto je [jméno] [příjmení] st. zhruba 12 let před pokácením sám vysadil a od té doby byly ponechány bez jakékoliv údržby a šlechtění), akceptovala závěry znaleckého posudku [anonymizováno] univerzity v [obec], když má zájem na ukončení celého sporu. Dále žalovaná 1. zpochybnila posudky předkládané žalobkyní, které považovala za účelové (dosáhnout co nejvyšší náhrady) a značně se lišící. Celý prostor pozemku kolem domu i domu samotného vykazoval známky značného zanedbání, opuštění a neschopnosti udržet alespoň obvyklý pořádek a údržbu. Žalobkyně tedy dle žalované 1. neunesla důkazní břemeno ohledně funkce zahrady jako okrasné. Dále žalovaná 1. namítala, že žalobkyně v emailech i telefonátech naznačovala [jméno] [příjmení] st., že pokud se s ní nedohodne a nezaplatí jí požadovanou náhradu, může mu způsobit problémy v zaměstnání a připravit ho o práci. V řízení pak pokračovala i po tragické smrti [jméno] [příjmení] st.

5. Žalovaný 2. se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že napadený rozsudek považuje za věcně správný, a rovněž navrhl jeho potvrzení. Dále žalovaný 2. uvedl, že žalobkyně jen opakuje argumenty uvedené již před okresním soudem, ačkoliv okresní soud své rozhodnutí pregnantně odůvodnil. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] univerzity v [obec] vyplynulo, že výše škody byla objektivizována s přihlédnutím k charakteru těžbou dotčeného pozemku, počtu a stavu vykácených stromů a byl vzat v úvahu i charakter předmětné zahrady, která byla vyhodnocena jako zahrada se smíšenou funkcí, na čemž nemůže nic změnit skutečnost, že žalobkyně subjektivně chápala stromy a veškerý porost na pozemku jako zahradu okrasnou.

6. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, a to jak ve výslovně napadených výrocích II. a IV., tak v závislých výrocích V. a VI. o náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalovanému 2. a náhradě nákladů řízení státu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není ve věci samé důvodné.

7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala původně po [jméno] [příjmení] st., [datum narození] (dále jen„ původní žalovaný“), zaplacení částky 138.359 Kč s blíže nespecifikovaným příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené tím, že původní žalovaný neoprávněně vniknul na její pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], kde neoprávněn pokácel 87 ks jehličnatých stromů, které následně odcizil, za což byl uznán vinným rozhodnutím ředitele [stát. instituce], [číslo jednací]. Způsobená škoda pak dle znaleckého posudku Ing. [příjmení] činí 125.051 Kč a dále žalobkyně požadovala blíže nespecifikované náklady na právní zastoupení advokátem v [anonymizováno] a správním řízení ve výši 15.232 Kč, když na způsobenou škodu jí původní žalovaný uhradil dne [datum] jen částku 1.924 Kč. Usnesením ze dne 1. 12. 2017, č. j. 25 C 354/2017-17, které nabylo právní moci dne [datum], vyslovil Okresní soud v Olomouci svou místní nepříslušnost a po právní moci věc postoupil Okresnímu soudu v Šumperku (dále jen„ okresní soud“). Usnesením ze dne 14. 3. 2018, č. j. 17 C 11/2018-46, které nabylo právní moci dne [datum], bylo žalobkyni přiznáno plné osvobození od soudních poplatků. Původní žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl její zamítnutí, když uvedl, že pokácené stromy se na pozemku stále nacházejí, porost byl zanedbaný, byl napaden škůdci a hrozil jejich přenos na dřeviny na pozemku původního žalovaného, navíc tyto dřeviny původní žalovaný sám vysázel, zásadně tedy nesouhlasil s tvrzenou výší škody 125.051 Kč Okresní soud svolal jednání, vyslechl žalobkyni a provedl listinné důkazy a rovněž provedl místní šetření u domu [adresa] v [část obce]. Následně však zjistil, že původní žalovaný dne [datum] zemřel, usnesením ze dne 8. 2. 2019, č. j. 17 C 11/2018-170, tedy řízení přerušil do skončení řízení o pozůstalosti vedeného pod sp. zn. 21 D 154/2019 a poté usnesením ze dne 25. 11. 2019, č. j. 25 C 11/2018-174, rozhodl o pokračování v řízení a usnesením ze dne 25. 11. 2019, č. j. 25 C 11/2018-175, rozhodl, že na místo původního žalovaného bude v řízení pokračovat se současnými žalovanými. Usnesením ze dne 12. 2. 2020, č. j. 25 C 11/2018-180, pak nezletilému žalovanému 2. ustanovil kolizního opatrovníka. Poté pokračoval okresní soud v řízení, provedl další listinné důkazy a nechal zpracovat znalecký posudek znaleckým ústavem [anonymizováno] univerzita v [obec], [ulice] fakulta a vyslechl i zástupce znaleckého ústavu. Podáním doručeným okresnímu soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky 42.895,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení částečně zpět a upřesnila, že nadále po žalovaných požaduje zaplacení částky 95.463,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, která představuje náhradu škody za pokácené stromy. Oba žalovaní s částečným zpětvzetím žaloby souhlasili. Na to vyhlásil okresní soud dne [datum] napadený rozsudek, který následně ve výroku IV. opravil opravným usnesením.

8. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s tím doplněním, že z výpisu z katastru krajský soud zjistil, že ke dni [datum] byla žalobkyně zapsána v katastru nemovitostí jako výhradní vlastník pozemku p. č. st. 30, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku p. č. st. 30, a pozemků p. [číslo] zahrada, a p. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [část obce], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Na těchto nemovitých věcech vázla řada zástavních práv a exekuce.

9. Z podacího lístku a výzvy ze dne [datum] krajský soud zjistil, že výzvou ze dne [datum] vyzval advokát žalobkyně původního žalovaného k zaplacení částky 137.931 Kč z titulu náhrady škody. Tato výzva byla původnímu žalovanému odeslána na adresu [adresa].

10. S ohledem na částečně zopakované dokazování přejímá krajský soud jako správné všechny skutkové závěry okresního soudu s tím doplněním, že k náhradě škody ve výši 137.931 Kč byl původní žalovaný vyzván výzvou ze dne [datum], která mu byla stejného dne odeslána.

11. V první řadě krajský soud předesílá, že stejně jako okresní soud posoudil věc v souladu s ustanovením § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle nové právní úpravy, tedy dle o. z., neboť k porušení právní povinnosti, která založila nárok na náhradu škody ze strany původního žalované, došlo po [datum].

12. Krajský soud jako správné přejímá právní závěry okresního soudu, že původní žalovaný [jméno] [příjmení] st. porušil svou právní povinnost tím, že bez souhlasu žalobkyně vykácel 87 ks stromů na pozemku žalobkyně a v důsledku toho vznikla žalobkyni škoda, žalovaní jsou pak na základě pozůstalosti právními nástupci původního žalovaného a odpovídají za jeho dluhy společně a nerozdílně.

13. V řízení bylo prokázáno, že původní žalovaný [jméno] [příjmení] st. byl rozhodnutím ředitele [stát. instituce], [anonymizováno] služby ČR ve věci služebního poměru ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku, kterého se dopustil tím, že v blíže neurčené době od [datum] do [datum] v obci [adresa] u rodinného domu na parcele [číslo] v k. ú. [část obce] vykácel bez povolení na pozemku žalobkyně přibližně 50 kusů vzrostlých stromů a za toto jednání mu byla uložena pokuta ve výši 2.000 Kč. Tímto rozhodnutím o vině jsou pak soudy dle ustanovení § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vázány, v řízení tedy bylo prokázáno, že původní žalovaný dle ustanovení § 2910 o. z. vlastním zaviněním (dle § 2911 o. z. se předpokládá zavinění z nedbalosti) porušil povinnost stanovenou zákonem (tj. počínat si tak, aby nezpůsobil újmu na cizím vlastnictví dle § 2900 o. z.) a zasáhl tak do absolutního práva žalobkyně (porušil její vlastnické právo pokácením stromů na jejím pozemku bez jejího souhlasu), čímž žalobkyni způsobil škodu. Podmínky vzniku odpovědnosti původního žalovaného dle ustanovení § 2910 o. z. tedy byly prokázány, stejně jako to, že žalovaní jsou právními nástupci původního žalovaného a za jeho dluhy tedy odpovídají dle ustanovení §§ 1706 a 1707 o. z. společně a nerozdílně až do výše ceny nabytého majetku (tj. u žalované 1. částka 367.967,50 Kč a u žalovaného 2. částka 122.656 Kč). Pokud pak jde o odvolací námitky žalobkyně, tak spornou otázkou byla výše škody, když žalobkyně nesouhlasila se závěry znaleckého ústavu [anonymizováno] univerzity v [obec], [příjmení] fakulty. Pokud však jde o závěry okresního soudu ohledně stanovení výše škody, tak se krajský soud zcela ztotožňuje s tím, že okresní soud z tohoto znaleckého posudku vycházel, když znalecký ústav se s oceněním výše způsobené škody řádně vypořádal a vypořádal se i se závěry předchozích znaleckých posudků (které však v daném řízení měly pouze charakter listinných důkazů, neboť neobsahovaly doložku dle ustanovení § 127a o. s. ř.). Pokud pak jde o určení charakteru předmětné zahrady, uzavřel znalecký ústav, že se jedná o zahradu se smíšenou funkcí a nejde ani o čistě okrasnou zahradu, ani o produkční zahradu a že vykácený jehličnatý porost měl funkci stínovou, měl vliv na mikroklima porostu a zlepšení intimity zahrady. Za této situace pak nebylo možno vykácený porost ocenit čistě ani jako nelesní porost na nelesním pozemku dle § 44 vyhlášky č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) (dále jen„ oceňovací vyhláška“), ani jako okrasné dřeviny dle § 46 oceňovací vyhlášky, a proto zvolil znalecký ústav metodu, při které obě takto určené ceny zprůměroval, když jiný způsob ocenění oceňovací vyhláška nestanovuje a od této částky pak odečetl hodnotu vytěženého dřeva, čímž získal konečnou výši škody 46.956 Kč. Tento postup znaleckého ústavu považuje krajský soud za logický a odpovídající oceňovací vyhlášce i skutkovým zjištěním ohledně charakteru příslušné zahrady (znalecký ústav vycházel z fotografií založených ve spise, z vlastního terénního šetření i dalších podkladů uvedených ve znaleckém posudku včetně dříve zpracovaných znaleckých posudků a přestupkového spisu), když ohledně charakteru předmětné zahrady je rozhodný její objektivní charakter, který hodnotil znalecký ústav, nikoliv subjektivní přesvědčení žalobkyně. Pokud pak jde o otázku napadení stromů kůrovcem, dospěl znalecký ústav k závěru, že toto bylo pouze v počátku a jednalo se jen o několik stromů (13 kusů smrku ztepilého na pozemku [parcelní číslo]) a k tomuto závěru dospěl z fotodokumentace založené ve spisu. V rámci hodnocení stavu vykácených stromů pak navíc vycházel znalecký ústav i z toho, že se jednalo o přeštíhlené, zastíněné stromy s řadou různých vad a handicapů, vysokovětvené, habitatem deformované, přirozeně destruované chorobami a škůdci a málo životaschopné. Rovněž znalecký ústav přihlédl k provedenému ořezu cca 3 ks stromů z důvodu jejich kolize s nadzemním vedením přenosové soustavy. Počínající zasažení několika stromů kůrovcem tedy nebylo jediným nedostatkem vykáceného porostu. Závěry znaleckého ústavu tak krajský soud považuje za přiléhavé a odpovídající výsledkům dokazování v daném sporu.

14. S ohledem na výše uvedené jsou tedy právní závěry okresního soudu zcela správné a správný je i výpočet dosud neuhrazené výše škody, když na tyto závěry okresního soudu krajský soud zcela odkazuje. Dle ustanovení § 1970 o. z. pak žalobkyni rovněž vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení, když k úhradě nároku na náhradu škody byl původní žalovaný vyzván výzvou ze dne [datum], která mu byla stejný den odeslána, do sféry dispozice původního žalovaného se tak dle obvyklého běhu věcí musela dostat nejpozději třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne [datum], splatnost tohoto nároku tak nastala nejpozději dne [datum], když dne [datum] byla sobota, a od [datum] jsou tak žalovaní (a před nimi původní žalovaný) v prodlení. Žalobkyně tak má nárok i na přiznaný úrok z prodlení z této částky, když jej požadovala od pozdějšího data.

15. Z výše uvedených důvodů krajský soud rozsudkem výrok I. napadeného rozsudku okresního soudu dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

16. Pokud však jde o výroky IV. a V. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, tak v tomto rozsahu krajský soud rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je třeba rozhodnout dle ustanovení § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. v části, v níž bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby z důvodu jejího částečného zpětvzetí žalobkyní, když žalobkyně netvrdila, že by ke zpětvzterí došlo pro chování žalovaných. V této části tedy byli procesně úspěšní žalovaní. Ve zbytku žalobního nároku pak je třeba o náhradě nákladů řízení rozhodnout dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jak opět správně postupoval okresní soud, když v daném případě dospěl krajský soud k závěru, že nejsou splněny podmínky ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť základní spornou otázkou mezi účastníky byl charakter předmětné zahrady, k čemuž bylo prováděno dokazování a podrobně se jím zabýval i znalecký posudek, neboť původní žalobce ještě před zahájením řízení uhradil škodu odpovídající škodě na nelesním porostu na nelesním pozemku, ale žalobkyně požadovala uhradit škodu na okrasných dřevinách. Vyřešení této předběžné otázky pak bylo nezbytné k řádnému ocenění výše způsobené škody. Krajský soud se však neztotožňuje s výpočtem úspěchu a neúspěch stran sporu okresním soudem, ani s vyčíslením účelně vynaložených nákladů řízení obou žalovaných.

17. S ohledem na výsledek odvolacího řízení byla žalobkyně se svou žalobou úspěšná co do částky 45.032 Kč spolu s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku okresního soudu, tedy v částce 59.502,51 Kč při vyčíslení úroku z prodlení ke dni právní moci výroku I. rozsudku okresního soudu, tj. ke dni [datum], když v tento okamžik přestala být přiznaná částka předmětem řízení, což představuje 32,25 % předmětu řízení, tj. částky 184.509,68 Kč při vyčíslení úroku z prodlení uvedeného ve výrocích I. a III. rozsudku okresního soudu ke dni právní moci těchto výroků, tj. ke dni [datum], a úroku z prodlení uvedeného ve výroku II. rozsudku okresního soudu ke dni vyhlášení tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 154 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně tedy v řízení před okresním soudem neuspěla v 67,75 % a je tak povinna uhradit žalovaným 35,50 % (tj. 67,75 % - 32,25 %) účelně vynaložených nákladů řízení před okresním soudem.

18. Pokud jde o účelně vynaložené náklady řízení žalované 1. před okresním soudem (které zahrnují i náklady původního žalovaného, jehož je žalovaná 1. právním nástupcem), vyčíslil je krajský soud částkou 56.044,13 Kč, která sestává z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši 42.780 Kč (6x 6.660 Kč z tarifní hodnoty 138.359 Kč – převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na místním šetření dne [datum] a účast u jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] a 1x 2.820 Kč z tarifní hodnoty 42.895,64 Kč – sepis souhlasu s částečným zpětvzetím žaloby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalované 1. ve výši 7x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, z cestovních výdajů ve výši 637,46 Kč za jízdu [značka automobilu] ix35, [registrační značka], ze [obec] do [anonymizováno] a zpět v délce 30 km při průměrné spotřebě ve výši 6,8 l [číslo] km dle [příjmení] [číslo] k jednání dne [datum] při ceně benzínu 95 30,50 Kč dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. a paušálu za opotřebení 4 Kč/km dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., za jízdu osobním automobilem Hyundai ix35, [registrační značka], ze [obec] do [obec] - [část obce] a zpět v délce 19 km při průměrné spotřebě ve výši 6,8 l [číslo] km dle [příjmení] [číslo] k místnímu šetření dne [datum] při ceně benzínu 95 30,50 Kč dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. a paušálu za opotřebení 4 Kč/km dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., za jízdu osobním automobilem Peugeot 3008, [registrační značka], ze [obec] do [anonymizováno] a zpět v délce 30 km při průměrné spotřebě ve výši 4,07 l [číslo] km k jednání dne [datum] při ceně nafty 31,80 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a paušálu za opotřebení 4,20 Kč/km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a za jízdu osobním automobilem Mercedes GLC, [registrační značka], ze [obec] do [anonymizováno] a zpět v délce 30 km při průměrné spotřebě ve výši 5,27 l [číslo] km k jednání dne [datum] při ceně nafty 27,20 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a paušálu za opotřebení 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., z náhrady za promeškaný čas ve výši 800 Kč za 8 půlhodin strávených cestou k místnímu šetření dne [datum] a k jednáním dne [datum], dne [datum] a dne [datum] dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, když jedna cesta ze [obec] do [obec] i ze [obec] do [obec] - [část obce] a zpět trvá 2 půlhodiny, a dále z 21 % DPH z odměny a náhrad, tj. 9.726,67 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., když advokát žalované 1. osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobkyni tedy bylo uloženo uhradit žalované 1. 35,5 % z této částky, tedy částku 19.895,67 Kč.

19. Pokud pak advokát žalované 1. účtoval i poradu s klientem – původním žalovaným ze dne [datum], tak z předloženého potvrzení o konání porady se nepodává, že by porada přesáhla jednu hodinu, což je ke vzniku nároku na odměnu za další poradu s klientem dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu nezbytné. Navíc by tato další porada nebyla ani účelným úkonem ve věci, když od prvního jednání ve věci dne [datum] do konání porady dne [datum] nedošlo k žádné změně v argumentaci žalobkyně, která pouze předložila okresnímu soudu již v žalobě označené důkazy. Pokud pak advokát žalované 1. (tehdy původního žalovaného) sepsal vyjádření doručené okresnímu soudu dne [datum], jednalo se zejména o vyjádření k žalobkyní předloženým důkazům, tedy k dokazování, což nepředstavuje účtovatelný úkon, tedy úkon ve věci samé. Pokud pak v tomto podání advokát žalovaná 1. uvádí i skutková tvrzení, pouze opakuje svá předchozí tvrzení, uvedená ve vyjádření k žalobě, za které mu odměna a náhrada hotových výdajů přiznána byla. Nejedná se tedy opět o účelný úkon ve věci a ani odměna, ani náhrada hotových výdajů za něj nepřísluší. Odměnu a náhradu hotových výdajů za sepis závěrečného návrhu na výzvu okresního soudu pak žalovaná 1. nepožadovala, krajský soud tedy dospěl k závěru, že se tohoto nároku vzdala. Toto se však nemůže vztahovat na souhlas s částečným zpětvzetím žaloby, který byl učiněn až po vyúčtování nákladů řízení před okresním soudem. Za tento úkon tedy byla žalované 1. odměna i náhrada hotových výdajů přiznána.

20. Pokud pak jde o účelně vynaložené náklady řízení žalovaného 2. před okresním soudem, vyčíslil je krajský soud částkou 33.280 Kč, která sestává z odměny za zastupování advokátem, který mu byl ustanoven opatrovníkem, dle ustanovení § 7 odst. 5 advokátního tarifu ve výši 25.000 Kč (5x 5.000 Kč z tarifní hodnoty 138.359 Kč, když u výše odměny za jeden úkon krajský soud respektoval skutečnost, že usnesením ze dne 30. 9. 2021, č. j. 17 C 11/2018-301, přiznal a vyplatil okresní soud odměnu ve výši dle ustanovení § 12a advokátního tarifu, které pak bylo od [datum] zrušeno – první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, sepis závěrečného návrhu na výzvu okresního soudu a účast u jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. b/, d/ a g/ advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalovaného 2. ve výši 5x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, z cestovních výdajů ve výši 1.004 Kč za jízdu [značka automobilu], [registrační značka], z [obec] do [anonymizováno] a zpět v délce 52 km při průměrné spotřebě ve výši 7,2 l [číslo] km dle [číslo] k jednání dne [datum] při ceně benzínu 95 32 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a paušálu za opotřebení 4,20 Kč/km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a za jízdy z [obec] do [anonymizováno] a zpět v délce 52 km za každou jízdu při průměrné spotřebě ve výši 7,2 l [číslo] km dle [číslo] k jednáním dne [datum] a dne [datum] při ceně benzínu 95 27,80 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a paušálu za opotřebení 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a dále z 21 % DPH z odměny a náhrad, tj. 5.776 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. d) o. s. ř., když advokát žalovaného 2. osvědčil, že je zaměstnancem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátcem této daně. Žalobkyni tedy bylo uloženo uhradit žalovanému 2. 35,5 % z této částky, tedy částku 11.814,40 Kč.

21. Náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednáním okresního soudu dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, ani odměnu a náhradu hotových výdajů za sepis souhlasu s částečným zpětvzetím žaloby pak advokát žalovaného 2. v rámci svého vyúčtování nepožadoval, krajský soud tedy dospěl k závěru, že se těchto nároků vzdal a tyto mu tedy přiznány nebyly. 22. [obec] plnění náhrady nákladů řízení žalované 1. před okresním soudem určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalované 1. Pokud však jde o žalovaného 2., kterému byl ustanoven opatrovník, který je advokátem, rozhodl krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil žalobkyni uhradit tuto náhradu nákladů řízení žalovaného 2. před okresním soudem státu. Lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách, neboť žalobkyně netvrdila, že by úhrada nákladů řízení v obecné pariční lhůtě nebyla v jejích současných možnostech.

23. Pokud pak jde o výrok VI. o náhradě nákladů řízení státu, tak v tomto rozsahu krajský soud rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. rovněž změnil, když okresní soud chybně vycházel z toho, že by tyto náklady měla hradit jako procesně méně úspěšný účastník řízení výlučně žalobkyně, která je však plně osvobozena od placení soudních poplatků, místo, aby je podle poměru úspěchu a neúspěchu stran mezi strany rozdělil. Krajský soud tedy rozhodl o náhradě nákladů řízení státu dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že s ohledem na úspěch a neúspěch stran v řízení před okresním soudem, kdy náklady státu vznikly, by žalobkyně měla být povinna uhradit tyto náklady v rozsahu svého neúspěchu (tj. 67,75 %) a žalovaní pak v rozsahu svého neúspěchu (tj. 32,25 %). Náklady státu pak sestávají ze znalečného vyplaceného znaleckému ústavu za vypracování znaleckého posudku ve výši 52.031 Kč, které bylo zcela vyplaceno ze státních prostředků. Vzhledem k tomu, že je žalobkyně plně osvobozena od soudních poplatků, změnil krajský soud výrok VI. rozsudku okresního soudu tak, že ve vztahu k žalobkyni stát právo na náhradu nákladů řízení nemá, žalovaným (kteří netvrdili, ani nedoložili, že by u nich byly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků) pak uložil zaplatit státu společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení státu 32,25 % výše uvedené částky, tedy částku 16.780 Kč.

24. Lhůtu k plnění těchto nákladů určil krajský soud třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.

25. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně nebyla se svým odvoláním ve věci samé úspěšná, má tedy povinnost nahradit žalovaným v plné výši účelně vynaložené náklady odvolacího řízení, které u žalované 1. sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 odst. 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 50.431,36 Kč ve výši 6.280 Kč (2x 3.140 Kč – sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání krajského soudu dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g/ a k/ advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalované 1. ve výši 2x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, z cestovních výdajů ve výši 620,63 Kč za jízdu [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], ze [obec] do [obec] a zpět v délce 94 km (dle [webová adresa]) při průměrné spotřebě ve výši 5,27 l [číslo] km k jednání dne [datum] při ceně nafty 36,10 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a paušálu za opotřebení 4,70 Kč/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., z náhrady za promeškaný čas ve výši 400 Kč za 4 půlhodiny strávené cestou k jednání dne [datum] dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, když jedna cesta ze [obec] do [obec] a zpět trvá 4 půlhodiny, a dále z 21 % DPH z odměny a náhrad, tj. 1.659,13 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Náklady odvolacího řízení žalované 1. tak činí 9.559,76 Kč.

26. Účelně vynaložené náklady odvolacího řízení žalovaného 2. pak sestávají z odměny za zastupování advokátem, který je ustanoveným opatrovníkem, dle ustanovení § 7 odst. 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 50.431,36 Kč ve výši 6.280 Kč (2x 3.140 Kč – sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání krajského soudu dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g/ a k/ advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalované 1. ve výši 2x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, z cestovních výdajů ve výši 486,50 Kč za jízdu osobním automobilem Honda Accord, [registrační značka], z [obec] do [obec] a zpět v délce 66 km (dle [webová adresa]) při průměrné spotřebě ve výši 7,2 l [číslo] km dle [číslo] k jednání dne [datum] při ceně benzínu 95 37,10 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a paušálu za opotřebení 4,70 Kč/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., z náhrady za promeškaný čas ve výši 200 Kč za 2 půlhodiny strávené cestou k jednání dne [datum] dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, když jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět trvá 2 půlhodiny, a dále z 21 % DPH z odměny a náhrad, tj. 1.588,97 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. d) o. s. ř. Náklady odvolacího řízení žalovaného 2. tak činí 9.155,47 Kč.

27. Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení žalované 1. určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalované 1. Pokud však jde o žalovaného 2., kterému byl ustanoven opatrovník, který je advokátem, rozhodl krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil žalobkyni uhradit tuto náhradu nákladů odvolacího řízení žalovaného 2. státu. Lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách, jak je uvedeno již výše.