75 CO 404/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa o zaplacení 240.939 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2021, č. j. 20 C 13/2020-437, Rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 240.939 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 240.939 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč (výrok I.), žalované a vedlejšímu účastníku uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 148.404 Kč (výrok II.) a žalované a vedlejšímu účastníka uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 13.353,28 Kč.

2. Okresní soud uzavřel, že v řízení bylo svědeckými výpověďmi a dodatkem znaleckého posudku prokázáno, že řidič žalované jakožto její zaměstnanec dne [datum] v obci [obec] náhle zastavil a začal couvat s vozidlem Peugeot Boxer ve vlastnictví žalované, přičemž nacouval do za ním stojícího vozidla VW Passat ve vlastnictví žalobkyně. Znalec připustil možnost vzniku škody nacouváním vozidla Peugeot Boxer do vozidla VVW Passat jako technicky možnou, byť uvedl, že by se tak muselo stát tím způsobem, že vozidlo Peugeot muselo couvat naprosto neobvyklým a riskantním způsobem s využitím cca 60 – 80 % maximální dosažitelné rychlosti pro couvání na vzdálenost 20 či 25 m, doslova„ na plný plyn.“ Čistě teoreticky je tedy možné připustit nehodový děj vzniklý abnormálně agresivním couváním vozidla Peugeot. Tento způsob vzniku škody pak koresponduje s tím, co uvedl ve své výpovědi svědek [jméno] [příjmení], který vypověděl, že couval dost rychle, sešlápl plyn pořádně a jel na plný plyn, protože v dálce viděl ještě nějaké jiné auto a chtěl to stihnout, než dojede. Výpověď svědka [příjmení] jakožto řidiče couvajícího vozidla tak lze považovat v tomto směru za nejvíc relevantní, protože tento jako řidič couvajícího vozidla ví nejlépe, jakým způsobem couval. Soud hodnocením všech důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu dospěl ke spolehlivému závěru, že škoda na vozidle žalobkyně byla způsobena řidičem žalované, když při couvání s vozidlem Peugeot Boxer ve vlastnictví žalované nedodržel povinnost stanovenou mu jako řidiči ve shora cit. ust. § 24 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, počínat si při couvání tak, aby neohrozil ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Tímto jednáním řidiče žalované pak byla způsobena škoda na vozidle žalobkyně ve výši 240.939 Kč, když co do částky 212.453 Kč učinili účastníci výši škody na vozidle VW Passat [registrační značka] nespornou. Zbývající část nároku ve výši 28.486 Kč pak vyplývá z faktury [číslo] kterou společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni za opravu poškozeného vozidla, přičemž soud má oprávněnost této části nároku za prokázanou z vyjádření společnosti [právnická osoba], která potvrdila, že se jednalo o opravu nezbytnou k obnovení funkčnosti vozidla. Žalobkyně částku v celkové výši 240.939 Kč společnosti [právnická osoba] uhradila. Z tohoto důvodu žalobě zcela vyhověl včetně požadovaného příslušenství.

3. Proti tomuto rozsudku, a to v celém jeho rozsahu, podala včasné odvolání žalovaná, která se domáhala jeho změny tak, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a tomuto věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, případně po zopakovaní dokazování rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne.Žalovaná má za to, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když napadené rozhodnutí je založeno pouze na značně se rozcházejících svědeckých výpovědích, které jsou nedůvěryhodné, neboť tyto se rozcházejí ve vzdálenosti, na kterou mělo vozidlo couvat.Z vypracovaného znaleckého posudku, včetně jeho dodatku, je zřejmé, že poškození přední části vozidla tovární značky Volkswagen neodpovídá poškození od couvajícího vozidla tovární značky Peugeot, avšak odpovídá a je typické pro náraz jedoucího vozidla směrem dopředu do jiného stojícího nebo pomalu jedoucího vozidla (tedy byla způsobena nárazem vozidla tovární značky Volkswagen do stojícího nebo zastavujícího vozidla tovární značky Peugeot). Této variantě vypovídá střetová poloha, poškození obou vozidel, pohyb střepin a úlomků po nárazu a pohyb vozidla Peugeot do konečné dokumentované polohy. Charakter a velký rozsah poškození vozidla tovární značky Volkswagen v přední části včetně příslušenství motoru vylučuje nízkou nárazovou rychlost (pod hodnotou cca [číslo] km/h) – z této skutečnosti jasně plyne, že couvající automobil tovární značky Peugeot narazil do jedoucího vozu, nikoli do zaparkovaného. V případě couvání s takto rozměrným a těžkým vozidlem, které bylo navíc zatíženo cca 800 kg, v rychlosti nad 30 km/h dochází k obtížné ovladatelnosti vozidla (až k neovladatelnosti), se kterým se velmi obtížně manévruje. Dle soudního znalce by byl tento manévr řidiče vůbec těžko představitelný. Dále lze mít také za to, že v případě tvrzené rychlosti při couvání by při nárazu došlo také k značnému pohybu nákladu uvnitř automobilu tovární značky Peugeot, který by mohl vozidlo poškodit či z vozidla vypadnout. Ze svědeckých výpovědí plyne, že je sporný způsob, jak a v jaké rychlosti došlo ke středu osobou vozidel, hodnoty uvedené v rámci svědeckých výpovědí jsou mimo technicky přijatelný rozsah a snižují tak vypovídající schopnost a pravděpodobnost těchto výpovědí. Po zhodnocení důkazů v jejich vzájemné souvislosti je zřejmé, že z technického hlediska je vyloučeno, aby k nehodě mohlo dojít způsobem popisovaným v rámci svědeckých výpovědí, které si v mnoha ohledech odporují. Dále také nesouhlasila s přiznanou částkou 28.486 Kč na náhradě škody, když autorizovaný servis vystavil další fakturu [číslo] ze dne 1. 3. 2019 na částku 28.486 Kč, kdy tato faktura obsahuje položky, které nesouvisí se vzniklou škodou. Autorizovaný servis ono ponížení původní faktury [číslo] na částku 236.826 Kč s DPH, o 24.373 Kč zvýšil touto fakturou o dalších 4.113 Kč s DPH, čímž se obohatil o 4.113 Kč s DPH.

4. K odvolání žalované žalobkyně uvedla, že navrhuje rozsudek okresního soudu potvrdit s tím, že tento je věcně správný, kdy žalovaná pouze polemizuje s hodnocením důkazů soudem prvního stupně.Je zjevné, že veškeré svědecké výpovědi se v jádru – základním průběhu nehodového děje – shodují v tom, že couváním ve vysoké rychlosti vozidla žalované došlo k nárazu do vozidla žalobkyně. Námitka žalované, že svědecké výpovědi se značně liší, je zavádějící, neboť žalovaná poukazuje na rozdíly pouze dílčích detailů výpovědí – zejm. vzdálenosti, kterou řidič couvajícího automobilu ujel, než narazil do poškozeného automobilu žalobkyně. Je zcela pochopitelné, že odhady vzdálenosti či času couvání nejsou po delší době příliš přesné/shodné; navíc jde o odhady obtížné, kdy se celý děj stal poměrně rychle. Za klíčový žalobkyně považuje dodatek ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení], ve kterém znalec připustil variantu, že couvající vozidlo Peugeot narazilo do stojícího vozidla VW jako technicky možnou a reálnou.Soud prvního stupně došel ke správnému závěru, že oprávněnost této faktury/části škody je prokázána vyjádřením společnosti [právnická osoba], ze kterého nepochybně vyplývá, že se jedná o opravu, která byla nezbytná k obnovení funkčnosti vozidla. Námitka zvýšení výsledné částky –„ součtu obou žalovaných faktur“ – oproti původní celkové faktuře [číslo] (která byla ze strany vedlejšího účastníka rozporována a proto následně„ rozdělena“ na dvě faktury) je uváděna v odvolání poprvé, žalovaná tvrzení o údajném obohacení autoservisu v rámci řízení u soudu prvního stupně nečinila. K tomuto žalobkyně doplňuje, že dle jejích informací je navýšení způsobeno tím, že s pojišťovnou (vedlejším účastníkem) má [právnická osoba] sjednány výhodnější ceny pro opravy při pojistných událostech. Pro fakturu [číslo] na částku 28.486 Kč, kterou však pojišťovna rozporovala, pak autoservis tyto zvýhodněné ceny logicky nepoužil.

5. Vedlejší účastník k odvolání argumentoval v podstatě shodně jako žalovaná s tím, že rovněž poukazoval na nesrovnalosti ve svědeckých výpovědích ohledně couvané vzdálenosti, toho jak se nehoda odehrála, jakou rychlostí se vozidla pohybovala. Dále polemizoval s výší vyúčtované částky za opravu vozidla ve výši 28.486 Kč, kdy původní faktura na 236.826 Kč byla ze strany pojišťovny rozporována z důvodu fakturace nesouvisejících položek, na to byla doložena opravná faktura na částku 212.453 Kč, tj. došlo k ponížení o 24.373 Kč. Nesouvisející položky pak byly opětovně vyúčtovány fakturou na 28.486 Kč s DPH, tj. ještě navýšenou.

6. Krajský soud při konstatování, že odvolání žalované je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že rozsudek okresního soudu jako správný prozatím neobstojí.

7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou doručenou dne 8. 1. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 240.939 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo v obci [obec] k dopravní nehodě, při které se střetla vozidla VW Passat [registrační značka] (vlastník a provozovatel žalobkyně) a Peugeot Boxer [registrační značka] (vlastník a provozovatel žalovaná). [příjmení] byla způsobena a zaviněna řidičem žalované, a to panem [jméno] [příjmení], zřejmě zaměstnancem žalované. [příjmení] byla způsobena nepozorností při couvání, když si řidič vozidla žalované nevšiml automobilu žalobkyně a narazil do něj. Poškozený automobil žalobkyně řídil zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení]. Vše je pak zadokumentováno v záznamu o dopravní nehodě, který byl na místě řidiči sepsán a taktéž byla celá událost pozorována i dalšími osobami. V přímém důsledku nastalé srážky, zaviněné jednáním řidiče vozidla žalované, který jednal v rozporu s povinnostmi kladenými právními předpisy na řidiče při provozu vozidla na pozemních komunikacích (zejm. nevěnoval náležitou pozornost řízení a způsobil dopravní nehodu), byla žalobkyni způsobena škoda, spočívající v poškození její věci – vozidla VW Passat [registrační značka]. Výše škody pak vyplývá z nákladů, které byla žalobkyně nezbytně nucena vynaložit na uvedení vozidla do předešlého stavu, tj. na opravu vozidla. [jméno] provedla společnost [právnická osoba], kteréžto společnosti žalobkyně za opravu fakticky zaplatila částku celkem 240.939 Kč, a to zaplacením faktury č. [tel. číslo] ze dne 1. 3. 2019 znějící na částku 28.486 Kč a faktury č. [tel. číslo] ze dne 20. 12. 2018 znějící na částku 212.453 Kč. Žalobkyně má za to, že povinností žalované, jako provozovatele předmětného vozidla Peugeot Boxer [registrační značka], je nahradit žalobkyni škodu, která jí výše popsaným způsobem - provozem vozidla – vznikla. Výše škody pak vyplývá z nezbytně a účelně vynaložených nákladů na opravu, tj. částce 240.939 Kč. [příjmení] 1.200 Kč je požadována v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jako paušální minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky (mezi podnikateli). Splatnost pohledávky je stanovena jako poslední den 7-denní lhůty stanovené v předžalobní výzvě, kterou žalobkyně žalované zaslala a která jí byla fakticky doručena dne 18. 7. 2019. Úroky z prodlení jsou pak požadovány ode dne následujícího po dni splatnosti. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, když předmětnou dopravní nehodou se zabývala [právnická osoba], která zadala v této věci vypracování znaleckého posudku na stanovení příčiny poškození motorového vozidla a znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 15. 1. 2019 uvedl, že poškození vozidla uváděné žalobkyní zcela jistě neodpovídá deklarovanému nárazu. Z toho důvodu žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.Vedlejší účastník se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalobní nárok neuznává, když ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 15. 1. 2019 o stanovení příčiny poškození motorového vozidla vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že na základě dostupných zjištění a prováděných simulací lze z technického hlediska jednoznačně vyloučit, že by mohlo takto k popisované dopravní nehodě tímto způsobem a tímto průběhem a popsanými následky na obou vozidlech, zejména na vozidle VW Passat, dojít. Není možné, aby vozidlo Peugeot Boxer při couvání způsobilo poškození vozidla VW Passat v dokumentovaném rozsahu. Popsaná poškození byla způsobena nárazem vozidla VW Passat do stojícího nebo zastavujícího vozidla Peugeot. Ve věci bylo po dalších vyjádřeních žalobkyně a vedlejšího účastníka nařízeno na den 18. 8. 2020 jednání, kde soud provedl listinné důkazy včetně znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ohledně příčiny dopravní nehody a žalobkyně byla poučena dle ust. § 118 a o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení ohledně dalších poškození, která na jejím vozidle vnikla, za něž požaduje uhradit další částku 28.486 Kč, mimo mezi stranami nesporné částky 212.453 Kč, a k těmto tvrzením označila důkazy. Rovněž byla v tomtéž smyslu poučena, aby označila důkazy k prokázání svého tvrzení, že škoda na vozidle žalobkyně vznikla jednáním žalované tak, že řidič žalované při couvání narazil do vozidla žalobkyně. Řízení bylo dle § 118b koncentrováno.Žalobkyně doplnila podáním z 17. 9. 2020 svá tvrzení k výzvě soudu, další jednání pak proběhlo dne 14. 10. 2020, kde soud provedl důkazy listinami a vyslechl svědky nehody – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne 18. 1. 2021 soud zadal znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] doplnit znalecký posudek ohledně toho, jak mohlo dojít k předmětné dopravní nehodě s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným z výpovědí svědků v průběhu tohoto řízení. Další jednání ve věci se konalo dne 12. 8. 2021, zde byly provedeny listinné důkazy včetně dodatku znaleckého posudku. Následně proběhlo jednání dne 8. 9. 2021, kde byl vyslechnut bývalý jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení]. Jednání bylo odročeno na den 17. 9. 2021 za účelem vyhlášení rozsudku Dne 17. 9. 2021 pak byl vyhlášen napadený rozsudek 8. S ohledem na podané odvolání krajský soud částečně zopakoval dokazování provedené před okresním soudem, a to znaleckým posudkem a dodatkem znaleckého posudku.

9. Ze znaleckého posudku ze dne 23. 2. 2019 [číslo] podaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], krajský soud zjistil, že tento ohledně skutečnosti, zda mohlo dojít k předmětné dopravní nehodě s takovými následky způsobem popsaným v zadání posudku, tj. že by vozidlo Peugeot nacouvalo do stojícího vozidla VW učinil závěr, že lze z technického hlediska zcela jednoznačně vyloučit, že by takovýmto způsobem a s takovými následky v podobě poškození na vozidle VW mohlo dojít. Poškození vozidla VW zcela jednoznačně neodpovídá deklarovanému nárazu vozidla Peugeot při couvání. Poškození přední části vozidla VW odpovídá a je typické pro náraz jedoucího vozidla do jiného stojícího nebo pomalu jedoucího vozidla. Popsaná poškození vozidla VW byla způsobena nárazem vozidla VW do stojícího nebo zastavujícího vozidla Peugeot.

10. Z dodatku [číslo] ze dne 23. 3. 2021 ke znaleckému posudku [číslo] podaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], krajský soud zjistil, že je nesporným faktem, že došlo ke střetu obou vozidel, sporným se ale jeví způsob, jakým způsobem a v jakých rychlostech došlo ke střetu s ohledem na nejasnosti a rozptyl uváděných a označených hodnot v jednotlivých svědeckých výpovědích, které jsou mnohdy mimo technicky přijatelný rozsah například střetových rychlostí. Rozhodnutí o míře pravděpodobnosti či důvěryhodnosti jednotlivých svědeckých výpovědí je otázkou právní. Není možné stanovit jednoznačně způsob pohybu účastníků dopravní nehody, tj. rychlost charakter či směr pohybu, na základě uvedených rozmezí není možné stanovit jednoznačný závěr ohledně příčiny vzniku předmětné dopravní nehody, tedy, zda příčinou bylo couvaní vozidla Peugeot či nedodržení bezpečné vzdálenosti řidičem vozidla VW. Pokud by došlo k nárazu couvajícího vozidla Peugeot do stojícího vozidla VW, tak vozidlo Peugeot muselo couvat naprosto neobvyklým a riskantní způsobem s využitím cca 60- 80 % maximální dosažitelné rychlosti pro couvání, to vše na frekventované komunikaci v obci při couvání, k němuž mělo dojít za účelem vyhledání přejeté odbočky. Muselo by tak dojít k couvání doslova„ na plný plyn“, těžko si lze představit takový manévr v reálném provozu, tj. v rychlosti 45 km/hod se zatížením vozidla 800 kg. Čistě teoreticky je možno připustit nehodový děj vzniklý abnormálně agresivním couváním vozidla Peugeot, ovšem míra neobvyklosti tohoto provedení společně s vysokou rychlostí couvajícího vozidla výrazně snižuje pravděpodobnost této varianty jako příčiny. Je ovšem teoreticky možné, že v místě došlo k nějaké kombinaci dopředného pohybu vozidla VW, které nestačilo dobrzdit za vozidlem Peugeot, které ovšem mohlo být případně v pohybu couvání.

11. S ohledem na částečné zopakované dokazovaní krajský soud jako správná přebírá skutková zjištění učiněná okresním soudem z dalších provedených důkazů, vyjma těch které byly zopakovány.

12. S ohledem na níže uvedené pak krajský soud skutkový stav tak, jak byl zjištěn okresním soudem, zcela převzít nemůže. Na zjištěný skutkový stav lze odkázat pouze pokud jde o zjištění, že, kdy a kde došlo k předmětné dopravní nehodě, jaká vozidla a účastníci v ní figurovali, že došlo při nehodě ke škodě na vozidle VW Passat ve výši 212.452,94 Kč, kdy výše nutné opravy byla mezi účastníky v této výši nesporná. Tyto skutkové závěry krajský soud přebírá a pro stručnost na ně odkazuje. Pokud jde však o průběh nehodového děje, příčinu předmětné dopravní nehody a výši způsobené škody co do částky 28.486 Kč, zde se krajský soud se závěry o skutkovém stavu tak, jak je zjistil okresní soud, ztotožnit nemůže.

13. Po přezkoumání obsahu spisu, napadeného rozhodnutí a částečném zopakovaní dokazování dospěl krajský soud k závěru, že napadené rozhodnutí neobstojí, neboť okresní soud dospěl na základě již provedených důkazů, pokud se týká příčin a průběhu předmětné dopravní nehody a rovněž pokud se týká uplatněné náhrady škody za opravu poškozeného vozidla co do částky 28.486 Kč k nesprávným skutkovým zjištěním, jeho závěry o skutkovém stavu jsou předčasné a není pro ně v provedených důkazech jednoznačný podklad. Dle názoru krajského soudu ve věci zpracovaný znalecký posudek a dodatek znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] není přesvědčivým podkladem pro stanovení příčiny předmětné dopravní nehody a průběhu nehodového děje, tj. ani podkladem ke zjištění, kdo předmětnou nehodu zavinil a zda toto zavinění jako podmínka pro povinnost hradit jakoukoli škodu leží výlučně na žalované, či zda podíl na nehodě (v jakém poměru) nesou případně obě strany.

14. Znalec nejprve v původně zpracovaném posudku uvedl, že došlo k nárazu jedoucího vozidla VW do stojícího vozidla Peugeot, následně pak v dodatku k tomuto původnímu znaleckému posudku na základě rozcházejících se svědeckých výpovědí připustil další varianty, že mohlo dojít k nacouvání vozidla Peugeot do stojících vozidla VV (což označil s ohledem na shora popsané v posudku za nepravděpodobné) a připouští jako teoreticky možné, že došlo ke kombinaci dopředného pohybu vozidla VW, které nestihlo dobrzdit za vozidlem Peugeot, které ovšem mohlo být v pohybu při couvání.Tento sám v dodatku 1. znaleckého posudku uvádí, že není možné stanovit jednoznačný závěr ohledně příčiny vzniku předmětné dopravní nehody, tedy zda příčinou bylo couvání vozidla Peugeot nebo naopak nedodržení bezpečné vzdálenosti vozidla VW. Sporné je, jakým způsobem a v jaké rychlosti došlo ke střetu. Vznik nehodového děje zapříčiněný abnormálně agresivním couváním vozidla Peugeot připouští znalec pouze čistě teoreticky, kdy míra neobvyklosti takového manévru vzhledem k nutné rychlosti couvání a při zatížení vozidla jej činí těžko představitelným a snižuje pravděpodobnost této varianty jako příčiny. Víceméně tedy znalec nebyl schopen příčinu nehody určit, kdy spolu s původním posudkem, z něhož okresní soud nevycházel, předestřel několik variant a okresní soud si z nich vybral jednu variantu s příčinou nehody stanovenou jako nacouvání. Uvedenou variantu pak podpořil výpovědí řidiče [příjmení], který sám v řízení uvedl, že do vozidla žalobkyně nacouval a za nehodu může, jedním dechem však také uvedl, že auto za sebou neviděl a v momentě, kdy do něj narazil, auto za ním stálo. To, zda se vozidlo žalobkyně pohybovalo či stálo, však nemůže s ohledem na to, že jej neviděl, vědět. Tudíž jeho výpověď je vnitřně rozporná. I s ohledem na zásadní nesrovnalosti v jednotlivých svědeckých výpovědích ohledně couvané vzdálenosti a rychlosti couvání, které zcela jednoznačně a přesvědčivě nepodporují žádnou z variant příčin nehody uvedených znalcem, považuje krajský soud za nutné zpracovat ve věci revizní znalecký posudek, jak ostatně již navrhovala sama žalovaná dříve, než bylo uloženo zpracovat dodatek k původnímu posudku.

15. Dále bude nutno znalecky objasnit rozporovanou částku 28.486 Kč vyfakturovanou za opravu poškozeného vozidla, kdy žalovaná a vedlejší účastník namítají, že se jednalo o opravy nesouvisející s předmětnou nehodou, nejsou s touto v příčinné souvislosti, okresní soud pak vycházel ve svém rozhodnutí pouze z toho, že společnost [právnická osoba] ve svém vyjádření uvedla, že tato částka zahrnovala opravy nezbytné k obnovení funkčnosti vozidla.

16. Uvedené je však otázkou znaleckou a rozsah a výši škody nelze dovozovat pouze z tohoto sdělení a z výpovědí jednatele společnosti, která vlastní poškozené vozidlo. S ohledem na žalovanou a vedlejším účastníkem rozporované položky, které dle nich nemohly být způsobeny při popsaném nehodovém ději, bude nutno se rozporovanými položkami zabývat v tom směru, zda mohly či nemohly vzniknout při předmětné dopravní nehodě a u těch, u nichž o tom nebude pochyb, teprve stanovit výši vzniklé škody.

17. Ze shora uvedených důvodů tedy bylo řízení před okresním soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť okresní soud neúplně zjistil skutkový stav, kdy ve věci bude třeba podstatně doplnit dokazování, což ve smyslu ust. § 213 odst. 4 o. s. ř. přesahuje rámec činnosti odvolacího soudu. Z těchto důvodů bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí dle § 219 a) odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

18. V dalším řízení pak okresní soud nechá zpracovat revizní znalecký posudek za účelem objektivizace příčin a průběhu nehodového děje, a otázky zavinění či případného spoluzavinění předmětné nehody. Rovněž v rámci tohoto posudku případně za přibrání konzultanta objasní rozporované položky u faktury na částku 28.486 Kč (či případně další, pokud budou dodatečně rozporované) v tom smyslu, zda tyto vznikly v důsledku předmětné dopravní nehody či nikoli a nechá vyčíslit výši způsobené škody u relevantních položek znalecky. Nad rámec uvedeného pak krajský soud uzavírá, že okresní soud doplní případně dokazovaní (o zjištění z technického průkazu, dále lze vycházet i ze shodných tvrzení účastníků) a učiní řádný závěr o skutkovém stavu ve vztahu k tomu, kdo je vlastníkem a provozovatelem jednotlivých vozidel účastných dopravní nehody, kdo jednotlivá vozidla v době nehody řídil (jednatel žalobkyně a že se jednalo u řidiče [příjmení] o zaměstnance žalované). Po provedení shora uvedeného okresní soud opětovně učiní celkový závěr o skutkovém stavu ohledně příčin a průběhu dopravní nehody, ohledně případného zavinění/spoluzavinění stran na jejím vzniku. Až v případě, že dospěje okresní soud k závěru, že žalovaná je s ohledem na zavinění povinna k náhradě škody, po objektivizaci výše škody znaleckým zkoumáním pak může žalovanou zavázat zčásti či zcela (dle míry případného spoluzavinění) k její náhradě.

19. V rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno, okresní soud neopomene rovněž rozhodnout o nákladech tohoto odvolacího řízení.