75 CO 60/2022
č. j. 75 CO 60/2022-149
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 160 § 219 § 224
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 430 § 1751
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , země o zaplacení 53.637 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 12. 2021, č. j. 20 C 141/2021-98,
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 838,60 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53.637 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 28.455 Kč od 25. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.024 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.991 Kč od 9. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.614 Kč od 15. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.553 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 6.000 Kč (výrok I.) a náhradu nákladů řízení ve výši 3.793 Kč (výrok II.).
2. Okresní soud v napadeném rozsudku dospěl závěru, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová kupní smlouva, na jejímž základě byly uzavírány jednotlivé kupní smlouvy, na základě kterých žalobkyně dodávala žalované zboží-pohonné hmoty, a žalované tak vznikl závazek zaplatit žalobkyni za dodané zboží kupní cenu. Žalovaná se hájila tím, že dle rámcové smlouvy byl oprávněn nakládat s tankovacími kartami za žalovanou [jméno] [příjmení] a osoby uvedené ve výdejkách na tankovací karty, a že osoby pan [příjmení] a druhá osoba nečitelného jména, nebyly oprávněné jednat jménem a na účet žalované a odebírat pohonné hmoty. Neexistuje propojení mezi žalovanou a těmito osobami. Toto tvrzení žalované bylo dle okresního soudu vyvráceno provedenými důkazy, když žalobkyně prokázala, že [jméno] [příjmení] byl dle rámcové smlouvy osobou oprávněnou pouze k převzetí tankovací karty, nikoli již k nakládání s tankovací kartou, navíc pak žalobkyně prokázala, že žalovaná odebírala v předchozím období od žalobkyně pohonné hmoty na základě tankovací karty právě skrze osobu jménem [anonymizováno] a tyto odebrané pohonné hmoty byly žalovanou řádně uhrazeny. Žalovaná dále namítala, že chybí propojení mezi výdajovou tankovací kartou a mezi osobami, které jsou na té kartě uvedeny, kdy v tomto smyslu odkazuje na čl. 9 odst. 2 VOP, kde je uvedeno, že za předpokladu, kdy je vydána nečipová tankovací karta, může být tato vydána na základě písemné žádosti určité osoby a musí být o tomto sepsán písemný protokol. Žalobkyně prokázala, že žalovaná písemně požádala žalobkyni o vydání tankovací karty a že tato jí byla oproti podpisu předávacího protokolu předána. Nad rámec všech těchto skutečností okresní soud poukázal na to, že účastníci si v čl. 9 odst. 3 všeobecných podmínek ke smlouvě, kterými byli vázáni, sjednali, že případné zneužití tankovací karty jde k tíži kupujícího. I kdyby tedy bylo pravdou tvrzení žalované, že mezi osobami uvedenými na výdejce pohonných hmot a mezi žalovanou neexistuje žádné propojení (což však bylo vyvráceno provedenými důkazy), pak tato skutečnost by šla k tíži žalované, která převzala tankovací kartu od žalobkyně a za další nakládání s kartou pak již byla odpovědná ona. Žalobkyně prokázala, že žalované dodala na základě kupních smluv zboží, které žalované řádně vyúčtovala, a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost uhradit žalobkyni kupní cenu. Jelikož žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, dostala se do prodlení a žalobkyni tak náleží i zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek běžící ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur.
3. Proti tomuto rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, podala včasné odvolání žalovaná, která navrhovala zrušit rozsudek okresního soudu v celém rozsahu a vrátit věc okresnímu soudu k dalšímu řízení, kdy primárně namítala, že všeobecné podmínky, na něž odkazuje kupní smlouva jsou podepsány pouze žalovanou a nikoli žalobkyní, tudíž nebyla platně uzavřena dohoda stran ohledně právního řádu, kterým se bude právní vztah mezi stranami řídit a rovněž tak ani ohledně místní příslušnosti soudu podle obecného soudu žalobce. Touto okolností se okresní soud nezabýval. Rovněž tak vytýkala okresnímu soudu, že z obsahu jednotlivých výdejek nevyplývá, že uvedené množství nafty bylo vydáno právě na tankovací kartu č. [anonymizováno] a na vozidlo [anonymizována dvě slova], nebylo prokázáno, že ve výdejkách uvedená nafta byla účtována k tíži kupujícího, protože údaje o osobách uvedených na výdejce neodpovídají podmínkám uvedeným v rámcové kupní smlouvě, tj. oprávněné osoby – [jméno] [příjmení] nebo jakékoli jiné osoby přítomné v provozovně kupující, o kterých může mít prodávající v dobré víře a při zachování běžné obezřetnosti za to, že osoba jedná za kupujícího. Na výdejkách nejsou uvedeny údaje o tankovací kartě č. [anonymizováno] a vozidle [anonymizována dvě slova]. Dále je nesprávné právní posouzení soudu prvního stupně v tom směru, že je vyloučeno, aby se prodávající domáhal vydání bezdůvodného obohacení od toho, kdo tankovací katru zneužil, kdy zneužití karty jde dle všeobecných podmínek k tíži kupujícího. Uvedené je v rozporu s kogentní úpravou. Čl. 9 bod 3 všeobecných podmínek tak nezákonně opravňuje prodávajícího požadovat plnění za pohonné hmoty od žalované bez ohledu na to, jakou osobou a jakým vozidlem byla tankovací karta k čerpání pohonných hmot použita. Také namítala, že nepotvrdila a nepodepsala žalobkyní vystavené faktury za odebrané pohonné hmoty na zadní straně.
4. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že navrhla rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit s tím, že žalovaná se omezuje pouze na tvrzení, kterými zpochybňuje provázanost údajů uvedených na„ výdejce“ a skutečností, že tyto pohonné hmoty byly vydány žalované. Co se týče vymezení osob zmocněných v Rámcové kupní smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky pro prodej zboží žalobkyně, zmocnění výslovně uvedené v této smlouvě se uplatní zejména při uzavírání realizačních kupních smluv s místem plnění v prostorách provozovny kupujícího, když s ohledem na povahu většiny zboží, jehož prodej je mj. podnikatelskou činností žalobkyně, se obecně zpravidla předpokládá dodání zboží s místem plnění v místě provozovny kupujícího. Takové ujednání v Rámcové kupní smlouvě však nevylučuje zmocnění, resp. zástupčí oprávnění vzniklé na základě jiné skutečnosti, resp. vyplývající z právního předpisu. Uzavírání realizačních kupních smluv o koupi zboží uzavíraných na základě Rámcové kupní smlouvy, jejímž předmětem jsou pohonné hmoty (resp. jiné doplňkové zboží), s místem dodání v prostorách čerpacích stanic žalobkyně, je oproti kupním smlouvám uvedeným v předchozí větě specifické, když právě v souvislosti s uzavíráním těchto realizačních kupních smluv jsou vydávány zákazníkům žalobkyně tankovací karty (příp. jiné identifikátory – tankovací čipy apod.), které umožňují odběr pohonných hmot v prostorách čerpacích stanic jménem a na účet konkrétního zákazníka, s nímž je rámcová kupní smlouva uzavřena. Žalobkyně na základě žádosti žalované vydala žalované příslušnou tankovací kartu, když tuto žalovaná převzala. Na tankovací kartě je vždy mj. natištěn obchodní název zákazníka, kterému byla vydána, a číslo tankovací karty. Na výdejce je kupující (žalovaná) jako odběratel pohonných hmot identifikován uvedením obchodní firmy a uvedením jeho identifikačního čísla, když neexistuje právní norma či smluvní ujednání žalobkyně a žalované, které by stanovovalo obsahové či formální náležitosti výdejky pohonných hmot. Žalované byla vydána jediná tankovací karta a pokud je na výdejce pohonných hmot jako odběratel uvedena žalovaná, pak je beze vší pochybnosti, že tyto byly žalovanou odebrány na základě předložení jediné, žalované vydané a žalovanou převzaté, tankovací karty. Pakliže žalovaná svěřila tankovací kartu jiné osobě (zaměstnanci nebo osobě s jiným vztahem k žalované), pak se dle žalobkyně jedná o pověření takové osoby žalovanou, aby jednala při uzavírání realizačních kupních smluv jménem a na účet žalované. Osoba, která při odběru pohonných hmot předloží tankovací kartu, je pak ve smyslu ust. § 430 občanského zákoníku osobou zastupující kupujícího. Současně žalobkyně uvádí, že dle odst. 3 Článku 9 všeobecných podmínek se žalobkyně a žalovaná dohodly, že v případě odběru pohonných hmot skrze použití RF klíčenky nebo tankovací karty je vlastní kupní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena a odebírané pohonné hmoty jsou prodávajícím dodány kupujícímu v okamžiku výdeje pohonných hmot bez ohledu na to, jakou osobou a v spojení s jakým vozidlem bude RF klíčenka nebo tankovací karta k odběru pohonných hmot použita, když účel vydávání samotných tankovacích karet spočívá v tom, že umožní odběr pohonných hmot v prostorách čerpací stanice žalobkyně poté, co se osoba, která se dostaví k odběru pohonných hmot prokáže obsluze čerpací stanice příslušnou tankovací kartou. Na základě této skutečnosti je žalobkyni prokázáno, čím jménem a na čí účet tato osoba jedná. Žalobkyně má za to, že touto kontrolou předložené tankovací karty při samotném odběru pohonných hmot zachovává dostatečnou míru obezřetnosti dle obchodních zvyklostí ke ztotožnění kupujícího. Zcela shodným způsobem docházelo k odběrům pohonných hmot jménem a na účet žalované, resp. k uzavírání jednotlivých realizačních smluv na základě Rámcové kupní smlouvy prostřednictvím předmětné tankovací karty, již v předcházejícím období (červen – srpen 2018), když v těchto případech žalovaná kupní cenu prodaných pohonných hmot řádně uhradila, a tedy zcela očividně považovala tímto způsobem uzavřené kupní smlouvy za platně uzavřené a proti nárokům žalobkyně z takto uzavřených kupních smluv neměla žádné námitky, když nikdy nezpochybnila provázanost žalované s osobami odebírajícími pohonné hmoty na základě předložení předmětné tankovací karty. Žalovaná od okamžiku převzetí tankovací karty do dnešního dne nikdy netvrdila, že by došlo ke ztrátě, odcizení předmětné karty nebo k jakémukoliv jinému omezení nakládání žalované s tankovací kartou, tudíž nic nenasvědčuje tomu, že by tankovací kartu neměla do dnešního dne. Ujednání všeobecných podmínek ohledně zneužití tankovací karty není v rozporu se jakoukoliv kogentní úpravou, naopak je projevem smluvní volnosti smluvních stran. Mezi žalobkyní a žalovanou nebylo ujednáno žádné výslovné smluvní ujednání, na jehož základě by měla žalobkyně povinnost umožnit odběr pohonných hmot jen a pouze při jejich odběru přímo do palivové nádrže vozidla uvedeného v žádosti o vydání tankovací karty, když jednoznačné ztotožnění vozidla není podmínkou pro umožnění odběru pohonných hmot. Dle ust. § 1751 občanského zákoníku lze část smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy, když obchodní podmínky se pak stávají tzv. nepřímým ujednáním smlouvy, které jsou její součástí bez dalšího, tedy bez nutnosti podpisu obchodních podmínek kteroukoliv ze smluvních stran. V daném případě se všeobecné podmínky staly součástí každé kupní smlouvy na základě výslovného odkazu v Rámcové kupní smlouvě a byly smluvními stranami, resp. žalobkyní i žalovanou oboustranně přijaty, a to žalobkyní i žalovanou na základě výslovného odkazu v Rámcové kupní smlouvy; žalobkyní jejich zahrnutím do nabídky k uzavření Rámcové kupní smlouvy; a žalovanou jejich podpisem, tedy v daném případě bylo splněno hned několikero podmínek pro jejich přijetí. Proto ujednání ve všeobecných podmínkách jsou platná.
5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou podanou u okresního soudu dne 20. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 53.637 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalovaná (dříve s názvem [právnická osoba]), jako kupující se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ společnost [právnická osoba]“) rámcovou kupní smlouvu [anonymizováno] [číslo] [právnická osoba] jako zanikající společnost a žalobkyně jako nástupnická společnost realizovaly ve smyslu zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, proces fúze sloučením. V důsledku realizace fúze došlo s účinností ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku, tj. ke dni 31. 12. 2018, k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace a k přechodu veškerého jejího jmění na žalobkyni, která se stala univerzálním právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Na základě rámcové kupní smlouvy uzavíraly žalovaná jako kupující a žalobkyně jako prodávající realizační kupní smlouvy, na jejichž základě dodala žalobkyně žalované dne 4. 9. 2018 144 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne 4. 9. 2018 60 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne 5. 9. 2018 86 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne 5. 9. 2018 58 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne 6. 9. 2018 86 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne xanon [číslo] 84 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne xanon [číslo] 85 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne [anonymizováno] -184 20 litrů oleje OH HM 46 za kupní cenu 60 Kč /litr, dne 8. 9. 2018 180 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, za celkovou kupní cenu ve výši 28.455 Kč. K úhradě kupní ceny byl společností [právnická osoba] vystaven daňový doklad [číslo]. Shora uvedená celková kupní cena byla splatná dne 24. 9. 2018. Dále žalobkyně dodala žalované dne 11. 9. 2018 44 litrů benzínu Natural 95 za kupní cenu 32,40 Kč /litr, dne 11. 9. 2018 82 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne 12. 9. 2018 80 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr a dne 14. 9. 2018 80 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, tj. za celkovou kupní cenu ve výši 9.024 Kč. K úhradě kupní ceny byl společností [právnická osoba] vystaven daňový doklad [číslo]. Shora uvedená celková kupní cena byla splatná dne 1. 10. 2018. Dále žalobkyně dodala žalované dne 17. 9. 2018 34 litrů benzínu Natural 95 za kupní cenu 32,40 Kč /litr, dne 20. 9. 2018 39 litrů benzínu Natural 95 za kupní cenu 32,40 Kč /litr, dne 19. 9. 2018 88 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, dne 20. 9. 2018 85 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr a dne 20. 9. 2018 38 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr, tj. za celkovou kupní cenu ve výši 8.991 Kč. K úhradě kupní ceny byl společností [právnická osoba] vystaven daňový doklad [číslo]. Shora uvedená celková kupní cena byla splatná dne 8. 10. 2018. Dále dodala žalobkyně žalované dne 24. 9. 2018 80 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr a dne 24. 9. 2018 34 litrů benzínu Natural 95 za kupní cenu 32,40 Kč /litr, tj. za celkovou kupní cenu ve výši 3.614 Kč. K úhradě kupní ceny byl společností [právnická osoba] vystaven daňový doklad [číslo]. Shora uvedená celková kupní cena byla splatná dne 14. 10. 2018. Dále žalobkyně dodala žalované dne 3. 10. 2018 76 litrů motorové nafty za kupní cenu 31,40 Kč /litr a dne 3. 10. 2018 36 litrů benzínu Natural 95 za kupní cenu 32,40 Kč /litr, tj. za celkovou kupní cenu ve výši 3.553 Kč. K úhradě kupní ceny byl společností [právnická osoba] vystaven daňový doklad [číslo]. Shora uvedená celková kupní cena byla splatná dne 22. 10. 2018. Žalovaná na svůj závazek ničeho neuhradila. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, když dle rámcové smlouvy byl oprávněn nakládat s tankovací kartou, na kterou byly pohonné hmoty odebírány, za žalovanou [jméno] [příjmení]. Podle předložených výdejek byly pohonné hmoty vydané žalobkyní do kanystrů osobám uvedeným v kolonce Odebírající, kdy první jméno je nečitelné a druhá osoba je podepsána„ Žabka“. Tyto osoby nebyly oprávněné jednat jménem a na účet žalované. Neexistuje propojení mezi žalovanou a těmito osobami. Žalobkyně dále vydala pohonné hmoty vozidlu s [registrační značka], kdy žalovaná nevlastnila toto vozidlo. Žalobkyně tedy neprokázala, že nákup zboží měl být účtovaný žalované. Žalovaná dále uvedla, že nerozporuje uzavření rámcové kupní smlouvy. Žalovaná však namítá, že chybí propojení mezi výdajovou tankovací kartou a mezi osobami, které jsou na té kartě uvedeny, kdy v tomto smyslu odkazuje na čl. 9 odst. 2 všeobecných podmínek, kde je uvedeno, že za předpokladu, kdy je vydána nečipová tankovací karta, může být tato vydána na základě písemné žádosti určité osoby a musí být o tomto sepsán písemný protokol. Tyto písemnosti žalobkyně nepředložila a není tedy zřejmé, zda tankovací karta byla vydána skutečně žalované na základě jejich písemné žádosti. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 2. 12. 2021, k němuž se dostavila žalobkyně a zástupce žalované. Po provedení listinných důkazů byl u tohoto jednání vyhlášen napadený rozsudek.
7. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s doplněním, že z rámcové kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2018 krajský soud dále zjistil, že předmětem koupě byly pohonné hmoty s termínem plnění červen až prosinec za cenu ceníkovou se splatností kupní ceny 7 dní. Osoby zmocněné k uzavření jednotlivých kupních smluv a k převzetí zboží či služby za kupujícího jsou ve smluvních věcech [jméno] [příjmení] a pro převzetí karet [jméno] [příjmení], případně jakákoliv osoba přítomná v provozovně kupujícího, o níž může mít prodávající v dobré víře a při zachování běžné obezřetnosti za to, že jedná za kupujícího. Kupující podpisem této smlouvy zmocňuje výše uvedené osoby k uvedeným úkonům.
8. Z obchodních podmínek, zejména z čl. 3, čl. 5, čl. 7 a čl. 9 bod 2.3, krajský soud zjistil, že vlastní kupní smlouva je uzavřena především akceptací objednávky kupujícího prodávajícím. Prodávající je oprávněn akceptovat nabídky písemně, elektronicky, ústně nebo i konkludentně, zejména pak dodáním zboží. Pokud neexistuje kvalitnější záznam o obsahu uzavřené kupní smlouvy, plní funkci takového záznamu např. i dodací list stvrzující převzetí dodaného zboží kupujícím nebo daňový doklad vystavený prodávajícím. Pokud není splatnost kupní ceny zboží sjednána ve smlouvě jinak, je kupující povinen zaplatit kupní cenu zboží prodávajícímu na základě daňového dokladu vystaveného prodávajícím se splatnostní 30 kalendářních dnů ode dne vystavení. V pochybnostech se má za to, že kupující je povinen zaplatit prodávajícímu kupní cenu zboží v okamžiku, kdy mu prodávající umožní se zbožím nakládat. V případě odběru pohonných hmot skrze použití tankovací karty je vlastní kupní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena a odebírané pohonné hmoty jsou prodávajícím dodány kupujícímu v okamžiku výdeje pohonných hmot bez ohledu na to, jakou osobou a ve spojení s jakým vozidlem bude tankovací karta k odběru pohonných hmot použita. Ztrátu tankovací karty je kupující povinen ihned oznámit na oddělení pohonných hmot prodávajícího, zneužití tankovací karty jde k tíži kupujícího.
9. Ze záznamů o výdeji na tankovací kartu z 29. 6. 2018, za období 23. 7.- 26. 7. 2018, z 3. 10. 2018, za období 3. 9.- 8. 9.2018, za období 11. 9.- 14. 9. 2018, za období 17. 9.- 24. 9. 2018, krajský soud zjistil, že na výdejkách je napsáno v kolonce odběratel: [právnická osoba], [IČO], jako dodavatel je uvedena žalobkyně. U odebírajících osob jsou na výdejkách v období září a říjen uvedeny a podepsány jako odebírající osoby pan [příjmení] a zřejmě„ pan Kamil“, na výdejkách za červen a červenec 2018 jsou jako odebírající osoby uvedeny a podepsány pan [příjmení] a pan [příjmení]. Pohonné hmoty byly v převážné části odebrány do kanystru.
10. S ohledem na částečné zopakování dokazování, přejímá krajský soud jako správné všechny skutkové závěry okresního soudu uvedené pod bodem 21. odůvodnění rozsudku s tím doplněním, že předmětem rámcové kupní smlouvy mezi účastníky byly pohonné hmoty s termínem plnění červen až prosinec za cenu ceníkovou a se splatností kupní ceny 7 dní. [příjmení] zmocněné k uzavření jednotlivých kupních smluv a k převzetí zboží či služby za kupujícího jsou ve smluvních věcech [jméno] [příjmení] a pro převzetí karet [jméno] [příjmení], případně jakákoliv osoba přítomná v provozovně kupujícího, o níž může mít prodávající v dobré víře a při zachování běžné obezřetnosti za to, že jedná za kupujícího. Kupující podpisem smlouvy zmocnil výše uvedené osoby k uvedeným úkonům. V případě odběru pohonných hmot skrze použití tankovací karty je vlastní kupní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena a odebírané pohonné hmoty jsou prodávajícím dodány kupujícímu v okamžiku výdeje pohonných hmot bez ohledu na to, jakou osobou a ve spojení s jakým vozidlem bude tankovací karta k odběru pohonných hmot použila. Pokud neexistuje kvalitnější záznam o obsahu uzavřené kupní smlouvy, plní funkci takového záznamu např. i dodací list stvrzující převzetí dodaného zboží kupujícím nebo daňový doklad vystavený prodávajícím. V pochybnostech se má za to, že kupující je povinen zaplatit prodávajícímu kupní cenu zboží v okamžiku, kdy mu prodávající umožní se zbožím nakládat. Ztrátu tankovací karty je kupující povinen ihned oznámit na oddělení pohonných hmot prodávajícího, zneužití tankovací karty jde k tíži kupujícího. Na předmětných výdejkách pohonných hmot za žalované období je jako odběratel uveden [právnická osoba], [IČO] (tj. předchůdce žalované), jako dodavatel je uvedena žalobkyně a u odebírajících osob jsou na výdejkách v období září a říjen uvedeny a podepsány jako odebírající osoby pan [příjmení] a pan [jméno], na výdejkách za červen - červenec 2018 jsou jako odebírající osoby uvedeny a podepsány pan [příjmení] a pan [příjmení].
11. Co se týká právního hodnocení věci, krajský soud jako zcela správné přejímá závěry okresního soudu uvedené v bodu 4. odůvodnění rozsudku v tom směru, jak se vypořádal s okolností, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný sílem žalované, kdy okresní soud správně aplikoval ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis) a č. 593/200 (Řím I). Na uvedené závěry lez beze zbytku odkázat. Námitka žalované ohledně toho, že nebyla ujednána mezinárodní příslušnost soudu a zvoleno rozhodné právo z důvodu toho, že žalobkyně nepodepsala své vlastní obchodní podmínky, je pak irelevantní. Žalobkyně podepsala rámcovou kupní smlouvu, kde je na podmínky odkazováno, tuto rámcovou smlouvu podepsala i žalovaná, a samotný podpis obchodních podmínek již není podmínkou jejich platnosti, kdy tyto se staly součástí smlouvy, v níž je na ně odkazováno, již podpisem samotné rámcové smlouvy oběma stranami. Navíc žalovaná ještě z důvodu vyloučení pochybností podepsala i samotné seznámení se z obsahem obchodních podmínek, přičemž postrádá smysl, aby žalobkyně rovněž podepsala seznámení se s vlastními obchodními podmínkami, které vytvořila a učinila součástí kupní smlouvy. Ujednání o rozhodném právu a mezinárodní soudní příslušnosti obsažená v obchodních podmínkách jsou tak platná a závěry okresního soudu pod bodem [číslo] odůvodnění rozsudku správné.
12. Pokud jde o samotné hmotněprávní posouzení věci, zde lze rovněž zcela odkázat na právní hodnocení okresního soudu uvedené pod bodem 26. odůvodnění rozsudku s tím, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová kupní smlouva, na jejímž základě byly uzavírány jednotlivé kupní smlouvy, na základě kterých žalobkyně dodávala žalované zboží (byly dodány a odebrány pohonné hmoty za ceníkovou cenu), a žalované tak vznikl závazek zaplatit žalobkyni za dodané zboží kupní cenu, která byla splatná dle smlouvy do 7 dnů. V pochybnostech se má za to, že kupující je povinen zaplatit prodávajícímu kupní cenu zboží v okamžiku, kdy mu prodávající umožní se zbožím nakládat. Jednotlivé odběry pohonných hmot tak, jak je uvedl okresní soud ve svém rozsudku, tedy jsou a byly splatné dle smlouvy do 7 dnů, v pochybnostech ihned po jejich odběru, jakmile s nimi bylo možno nakládat. Splatnost žalovaných částek tedy v zásadě nezávisí na vystavení a doručení faktur žalované, natož na jejich podpisu a odsouhlasení z její strany, kdy jednotková cena a množství odebraných pohonných hmot je evidentní již ze samotného výdejového lístku.
13. Krajský soud dále k odvolacím námitkám žalované uvádí, že pokud žalovaná namítá, že nebylo prokázáno, zda osoba odebírající pohonné hmoty prostřednictvím tankovací karty jednala za kupujícího, uvedené není opodstatněné. Z provedeného dokazování je evidentní, že tímto způsobem strany jednaly již dříve, kdy pohonné hmoty byly odebírány totožným způsobem, byla to mezi stranami zavedená praxe a žalovaná za odběr pohonných hmot bez problému plnila. O osobě přítomné v provozovně kupujícího, která předloží tankovací kartu vystavenou na konkrétního zákazníka, může mít prodávající v dobré víře a při zachování běžné obezřetnosti za to, že jedná za tohoto zákazníka- kupujícího. S tímto nelze než souhlasit. Dále pak lze odkázat na ustanovení všeobecných podmínek, že případné zneužití tankovací karty jde k tíži žalované, na tomto ujednání neshledává krajský soud ničeho v rozporu s kogentními ustanovením občanského zákoníku, kdy tvrzené ujednání uváděné žalovanou ohledně toho,že by se prodávající nemohl domáhat vydání bezdůvodného obohacení po třetí osobě, která zneužila tankovací kartu, nikde v těchto podmínkách nefiguruje. V případě odběru pohonných hmot skrze použití tankovací karty je vlastní kupní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena a odebírané pohonné hmoty jsou prodávajícím dodány kupujícímu v okamžiku výdeje pohonných hmot bez ohledu na to, jakou osobou a ve spojení s jakým vozidlem bude tankovací karta k odběru pohonných hmot použila. Ztrátu tankovací karty je kupující povinen ihned oznámit na oddělení pohonných hmot prodávajícího, zneužití tankovací karty jde k tíži kupujícího. Žalovaná pak v průběhu řízení ani netvrdila a neprokazovala, že by jí byla tankovací karta odcizena, že by hlásila její ztrátu apod. Uvedenou obranu žalované, že osoby uvedené na výdejce jako přebírající pohonné hmoty, nebyly oprávněny takto učinit, považuje soud za čistě účelovou, kdy pohonné hmoty odebrané za dřívější období, kdy byl na výdejce rovněž uveden jako odběratel pan [příjmení], žalovaná bez problému uhradila, jak uvedl již okresní soud.
14. K námitce ohledně toho, že ne výdejce není uvedeno číslo tankovací karty ani SPZ vozidla a že není prokázáno, že pohonné hmoty byly vydány na individuálně určenou tankovací katru a na konkrétní vozidlo, krajský soud uvádí, že na výdejce je jako odběratel jednoznačně uvedena žalovaná, která je identifikována názvem (předchůdce) a IČO, kdy v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by existovalo více tankovacích karet a dle identifikace žalované je jasné, na jaký subjekt je výdej pohonných hmot evidován. Podmínkou odběru pohonných hmot pak není jejich přímé natankování do tohoto kterého konkrétního vozidla, kdy tyto mohou být čerpány i do kanystru, jak se v převážné většině odběrů stalo. Identifikace vozidla spojeného s tankovací kartou je pak podmínkou vydání tankovací karty, nikoli podmínkou jejího použití, okolnost, do jakého vozidla následně žalovaná použila pohonné hmoty odebrané do kanystru, je věcí žalované. Je však podstatné, že výdejový lístek je vydán na odběratele žalovanou, přičemž žádný právní předpis ani dohoda nestanovují náležitosti takové výdejky.
15. Jak již bylo výše zmiňováno, námitka žalované ohledně neodsouhlasení a nepodepsání faktur je rovněž irelevantní - splatnost odebraných pohonných hmot byla v rámcové kupní smlouvě ujednána odchylně od všeobecných podmínek, a to do 7 dnů od odebrání, přičemž navíc dle všeobecných podmínek v pochybnostech má kupující zaplatit kupní cenu v okamžiku, kdy mu prodávající umožní nakládat se zbožím, což je v den odběru, bez ohledu na fakturaci. Podpis faktury pak není podmínkou splatnosti kupní ceny za odebrané zboží.
16. S ohledem na výše uvedené okresní soud žalovanou správně zavázal k úhradě celé žalované částky, která odpovídá množství odebraných pohonných hmot dle výdejových dokladů a jejich jednotkové ceně, a to včetně zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek, kdy okresní soud tento úrok přiznal a žalobkyně jej požadovala v návaznosti na splatnost vystavených faktur, tedy až ode dne následujícího po dni splatnosti vystavených faktur, tj. 30 dnů od jejich vystavení. Jednotlivé částky za odebrané pohonné však byly spatné již 7. den po odebrání pohonných hmot, tj. žalobkyně žádala úrok od data pozdějšího, tj. méně, než mohla, jeho výše však odpovídá skutečnému datu prodlení žalobkyně, tj. 8. dni po odebrání jednotlivých položek. Správně také okresní soud přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, který je dán dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za uplatnění 5 pohledávek, celkem 6.000 Kč.
17. Ze všech uvedených důvodů považuje krajský soud s přihlédnutím k doplněnému dokazování rozhodnutí okresního soudu za věcně správné, kdy okresní soud převážně správně zjistil skutkový stav a věc právně vyhodnotil, proto krajský soud rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení, kdy okresní soud správně aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ohledně úspěchu ve věci na straně žalobkyně a správně vypočítal výši nákladů řízení.
18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení z procesního hlediska zcela úspěšná, neboť odvolání žalované nebylo vyhověno. Žalovaná tedy má povinnost uhradit žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka v paušální výši dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. z částky 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., v daném případě celkem 600 Kč za dva úkony, a to vyjádření k odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem Náklady řízení dále představuje cestovné pověřené osoby žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět k jednání odvolacího soudu dne 3. 5. 2022 v celkové délce 36,2 km při použití [značka automobilu], [registrační značka], při kombinované spotřebě 5,1 l/ 100 km, při použití pohonných hmot Benzin Natural 95 v ceně dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 37,10 Kč litr a paušální náhradě za použití vozidla 4,70 Kč/km dle téže vyhlášky, tedy cestovné ve výši 238,60 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení celkovou částku 838,60 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., když krajský soud neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.