75 CO 91/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa 64 obec zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1.839.600 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 5. 8. 2021, č. j. 15 C 284/2013-450,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 30.911 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1.839.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 12. 2010 do zaplacení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 558.755 Kč (výrok II.), dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu – České republice na nákladech řízení částku 964 Kč (výrok III.) a žalované povinnost zaplatit státu - České republice na nákladech řízení částku 26 Kč (výrok IV.).

2. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že mezi účastníky byla dne [datum] podle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku uzavřena nepojmenovaná smlouva, kterou se účastníci dohodli, že se jejich vztah bude řídit obchodním zákoníkem. Následně byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání ze dne 31. 8. 2009, která svým obsahem podle okresního soudu není dohodou o narovnání dle § 585 a nás. občanského zákoníku, protože nenahrazuje žádné sporné nároky. Podle okresního soudu se jedná o dohodu, kterou účastníci změnili část obsahu závazku vyplývajícího ze smlouvy původní a reagující na nastalou situaci v příbřežní části výcvikového prostoru. Tato dohoda změnila původní smlouvu a prodloužila následně termín smlouvy na provedení prací do 31. 1. 2010. Podle okresního soudu z provedených důkazů, zejména zápisu ve stavebním deníku žalované z prosince 2009 spolu s projektovou dokumentací z roku 2007 a projektovou dokumentací k sanaci z července 2009, vyplývá, že žalovaná již v prosinci 2009 ukončila provedení díla dle smlouvy a dohody, i když bylo konstatováno smluvními stranami, že dílo není provedeno v celém rozsahu. Žalobkyně však nepořídila žádnou fotodokumentaci či jinou dokumentaci a zaměření stavu nedokončenosti díla k prosinci 2009, které by bylo možné ověřit a porovnat s tím, co tedy následně za žalovanou měla provést a provedla [právnická osoba], když k provedení prací ani nemá žalobkyně žádné doklady a relevantní fotodokumentaci. Výměry nedokončené části díla a množství zeminy, která se měla na určité, nespecifikované místo ještě doplnit, nebyla známá žalobkyni dne 6. 4. 2010, kdy toto žádala sdělit od [anonymizována dvě slova], zda je toto vůbec nutné, tedy zda nadále přetrvává nebezpečí protržení břehového pásma v úseku sanace, přičemž v únoru 2010 sama žalobkyně bez účasti žalované konstatovala, že zbývá nedokončeno asi 0,1 až 0,2 m. Následně však žalobkyně nechala provést práce [právnická osoba], kdy se měla hutnit po 30 cm navážka zeminy asi po třech vrstvách. Ačkoliv žalobkyně i žalovaná v prosinci 2009 konstatovaly dokončenost díla asi z 60 %, následně v lednu a únoru 2010 už asi jen v rozsahu 10 až 20 % k dokončení, nebyla provedena žádná kontrola s původní projektovou dokumentací. Okresní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalovaná musela splnit řádně a včas smlouvu i dohodu, když od prosince 2009 doposud žalobkyně po žalované nic dalšího, co bylo předmětem smlouvy a dohody, nepožadovala ani od smlouvy a dohody neodstoupila, či nepožadovala odstranění vad. Smlouva a dohoda tedy podle okresního soudu zanikly splněním předmětu plnění ze strany žalované. Pokud se týká požadavku žalobkyně na náhradu škody, kterou mohla uplatnit na základě dohody po žalované v případě, že žalovaná nesplní dle dohody, co má, a takto požadovala částku 1.839.600 Kč s příslušenstvím, za práce provedené [právnická osoba], pak okresní soud tento nárok za důvodný nemá, a to ani v případě, že by žalovaná měla dokončit nějaké práce. Je tomu tak za situace, že žalobkyně neprokázala rozsah takových prací, které žalovaná nesplnila, ani rozsah prací, které takto za ni splnila [právnická osoba]. Podle okresního soudu tedy nebylo prokázáno, v jakém rozsahu žalovaná porušila své povinnosti, a nebyla prokázána ani výše škody, která by s takovým porušením povinností byla v příčinné souvislosti.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny a vyhovění žalobě, eventuelně zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci k dalšímu řízení. Odvolatelka namítala, že soud prvého stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a uplatnila tak odvolací důvody podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem okresního soudu uvedeném v bodě 50. jeho rozsudku, který nevzal za prokázané žalobkyní tvrzené porušení smluvních povinností žalovanou. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně konstatováno, že žalovaná porušila podmínky provozního řádu zařízení a v důsledku její činnosti došlo k ohrožení stability břehu řeky [příjmení] a současně k možnému ohrožení záplavou (povodní). Okresní soud také dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním, když uzavřel, že žalovaná již v prosinci 2009 ukončila provedení díla dle smlouvy a dohody. Z provedeného dokazování však jednoznačně vyplývá, že dílo dokončeno nebylo. Žalovanou nedokončené práce byly provedeny [právnická osoba], což bylo v řízení rovněž prokázáno. Oprávněnost nároku žalobkyně dostatečně vyplývá také ze závěrečné zprávy„ [anonymizována tři slova] - [anonymizována dvě slova]“ z [anonymizováno] [rok] a také ze stavebního deníku, kde jsou uvedeny denní záznamy autorského dozoru. Oba tyto dokumenty prokazují, že dílo nebylo v prosinci 2009 dokončeno a bezpečně prokazují také nutnost žalobkyně vynaložit předmětné finanční prostředky, které jsou předmětem sporu.

4. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že porušení podmínek provozního řádu v příbřežní části lokality [anonymizováno] nemá žádný právní význam pro posouzení toho, zda a v jakém rozsahu žalovaná splnila dohodu o narovnání ze dne [datum] uzavřenou mezi účastníky za účelem nápravy škod. Své pochybení spočívající v odtěžení štěrkové vrstvy až po hladinu spodní vody v příbřežní části lokality [anonymizováno] napravila žalovaná právě dle uzavřené dohody o narovnání. Pokud [právnická osoba] v příbřežní části lokality [anonymizováno] nějaké práce prováděla, nečinila tak za žalovanou, protože dohoda o narovnání neukládala žalované povinnost vyrovnat terén, který byl předmětem sanace, až na úroveň příbřežní komunikace, jak bylo v řízení prokázáno. Dokument [anonymizováno 5 slov] - [anonymizována dvě slova]“ z [anonymizováno] [rok] a ani stavební deník neprokazují nutnost vynaložení finančních prostředků, jež jsou předmětem tohoto sporu, žalobkyní za žalovanou.

5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení původně částky 3.537.985 Kč s příslušenstvím z titulu tvrzené náhrady škody s odůvodněním, že žalovaná měla na základě smlouvy o bezplatném provedení revitalizační modernizace výcvikového sportoviště„ [anonymizováno]“ ze dne [datum] provést bezúplatně revitalizační modernizaci výcvikového sportoviště„ [anonymizováno]“ v k. ú. [obec], přičemž činnost prováděla v rozporu s touto smlouvou, když žalovaná svojí činností narušila stabilitu břehového pásu řeky [příjmení], čímž se zvýšilo riziko jeho protržení, kdy následně byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání ve znění dodatku [číslo] na základě které měla žalovaná bezúplatně provést sanaci výcvikového sportoviště„ Závrbek“, což neučinila v rozsahu sjednaném, a žalobkyně pak musela vynaložit žalovanou částku na odstranění vzniklé škody s tím, že žalovaná částka sestává z částky 153.819,40 Kč (za zpracování projektové dokumentace„ Sanace vojenského areálu [anonymizováno] u [příjmení], [anonymizováno] – I. a II. etapa“), částky 324.240 Kč (za provedení hydrogeologického průzkumu), částky 870.249,60 Kč (za zpracování analýzy ekologických rizik), částky 65.676 Kč (za zpracování kontrolní zprávy - analýza rizik), částky 1.839.600 Kč (za provedení sanačních prací břehové části řeky [příjmení] – I. etapa) a částky 284.400 Kč (za nařízený autorský dozor při provádění sanačních prací I. etapa). Okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 20. 4. 2016, č. j. 15 C 284/2013-222, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 6. 2017, č. j. 15 C 284/2013-257, tak, že žalobu žalobkyně o zaplacení částky 3.537.985 Kč s příslušenstvím zamítl a zavázal žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 390.152 Kč a na náhradu nákladů řízení státu částku 72 Kč. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci po podstatném doplnění dokazování rozhodl rozsudkem ze dne 1. 11. 2018 tak, že rozsudek okresního soudu co do částky 1.603.875,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 12. 2010 do zaplacení potvrdil a co do částky 94.509,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 12. 2010 do zaplacení změnil tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 94.509,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od 21. 12. 2010 do zaplacení. Ve zbývající části, tj. co do částky 1.839.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 12. 2010 do zaplacení, rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Předmětem řízení tak zůstala žaloba žalobkyně na zaplacení částky 1.839.600 Kč s příslušenstvím za provedení sanačních prací [právnická osoba] a zde krajský soud dospěl k závěru, že okresní soud předčasně uzavřel, že žalovaná nemusí platit takto vzniklé náklady za situace, kdy dohoda o narovnání obsahuje výslovné ustanovení o tom, že pokud žalovaná nedodrží stanovený termín, má žalobkyně právo provést sanaci na své náklady a požadovat vzniklou škodu po žalované, přičemž žalovaná termín objektivně nedodržela. Je nerozhodné, zda žalobkyně plnila práce podle požadavku [anonymizována tři slova], který byl sdělen až po uzavření dohody o narovnání, ale rozhodné je toliko, v jakém rozsahu splnila dohodu, tedy sjednaný rozsah prací. Okresnímu soudu bylo uloženo, aby vyzval účastníky řízení k doplnění tvrzení týkajících se konkrétních provedených prací [právnická osoba] na sanaci břehové části řeky [příjmení], neboť pouhá skutečnost, že žalobkyně prokázala vynaložení této částky, sama o sobě neznamená, že byly provedeny pouze takové práce, které podle dohody měla provést a neprovedla žalovaná. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] dokončila sanaci namísto žalované, a tíží jí tedy důkazní břemeno a břemeno tvrzení ohledně konkrétních [právnická osoba] provedených prací. Dále odvolací soud okresnímu soudu uložil, aby zhodnotil stav provedených prací žalovanou a nutnost provedených prací [právnická osoba], tedy zda bylo skutečně nutné, aby uvedená společnost v souladu s projektem sanace tak, jak byl vymezen, práce ve vyúčtovaném rozsahu (1.839.600 Kč) provedla. Okresnímu soudu bylo rovněž uloženo, aby porovnal předmět dohody o narovnání s předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] na provedení uvedených prací, neboť v případě, že by předmět těchto smluv nebyl totožný, bylo by třeba rovněž řešit to, které práce byly [právnická osoba] provedeny nad rámec sanace, kterou měla provést žalovaná. Okresní soud dle pokynu krajského soudu vyzval žalobkyni i žalovanou dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů, přičemž obě strany sporu na tato poučení řádně reagovaly. U soudního jednání dne 13. 1. 2020 pak okresní soud provedl listinné důkazy, vyslechl svědka [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. U dalšího jednání dne 26. 7. 2021 doplnil okresní soud dokazování dalšími listinnými důkazy a dne 5. 8. 2021 vyhlásil napadený rozsudek, kterým žalobu žalobkyně i ve zbývajícím rozsahu zamítl.

7. Krajský soud považuje skutková zjištění učiněná okresním soudem z jednotlivých jím provedených důkazů za správná a pro stručnost na tato zjištění odkazuje. Správné jsou skutkové závěry okresního soudu týkající se uzavření smlouvy, jejích změn, jejího předmětu a plnění včetně činnosti žalované před uzavřením této smlouvy. Rovněž tak jsou správné skutkové závěry okresního soudu týkající se uzavření dohody o narovnání a její změny. Stejně tak akceptuje odvolací soud závěry okresního soudu týkající se činnosti správních orgánů a dotčených orgánů v rámci provádění rekultivace výcvikového prostoru a následně sanace pobřežní části výcvikového prostoru a závěry týkající se žalobkyní vynaložených částek vztahujících se k provádění sanace a důvodu jejich vynaložení. Okresní soud rovněž správně uzavřel, že souhrnná technická zpráva [číslo] [spisová značka] představuje změnu smlouvy, byť se obsah této zprávy neprojevil v textu samotné smlouvy. Nelze opomenout tu skutečnost, že smlouva odkazovala na to, že rekultivace výcvikového prostoru bude provedena v souladu se schválenou projektovou dokumentací, která byla součástí smlouvy. Technickou zprávu schválil jak investor, tak i žalovaná, a podle této technické zprávy se následně oba účastníci smlouvy dále řídili. Je třeba konstatovat, že žalovaná svojí činností dle smlouvy porušila ustanovení této smlouvy. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že v příbřežní části výcvikového prostoru bylo v květnu 2009 zjištěno, že byly prováděny v této části práce, které v ní neměly být dle smlouvy žalovanou prováděny, tedy konkrétně že v této části byly zjištěny vytěžené jámy přesahující hloubku, kterou by měly mít dle smlouvy. Došlo tak k neoprávněné těžbě a tím k porušení povinností ze strany žalované. Po zjištění těchto skutečností byl příslušnými orgány vznesen požadavek, aby byla neodkladně příbřežní část sanována, což následně vedlo účastníky k uzavření dohody o narovnání a k vyhotovení projektové dokumentace I. etapy sanace tohoto území. Sama žalovaná na tuto dohodu přistoupila a sama si nechala vypracovat projektovou dokumentaci k této sanaci. Porušení smluvních povinností žalovanou bylo tedy v řízení jednoznačně prokázáno. Pokud jde o závěr okresního soudu, že žalovaná již v prosinci 2009 ukončila provedení díla dle smlouvy a dohody, nelze jej zcela akceptovat, když z provedeného dokazování a ostatně i z vyjádření obou stran sporu vyplývá, že v prosinci 2009 nebylo dílo ze strany žalované dokončeno v celém rozsahu. Spornou otázkou však zůstal rozsah, v jakém nebylo dílo žalovanou dokončeno, přičemž tato otázka v průběhu řízení provedenými důkazy objasněna nebyla.

8. Pokud jde o právní posouzení věci okresním soudem, nelze okresnímu soudu vytknout nesprávnou aplikaci právních norem na zjištěný skutkový stav. Krajský soud považuje za správný závěr okresního soudu o tom, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena platná písemná nepojmenovaná smlouva dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, jejímž předmětem byla rekultivace vojenského cvičiště [anonymizováno]. Uvedená smlouva byla výslovně sjednána v režimu obchodního zákoníku. Jak správně okresní soud uzavřel, nejedná se o smlouvu o dílo dle § 536 a nás. obchodního zákoníku, neboť smlouva nesplňuje základní předpoklady takové smlouvy, a to konkrétně cenové ujednání, když smlouva o dílo je smlouvou úplatnou, a to i v případě, že byla sjednána bez dohody o ceně (§ 536 odst. 3 obchodního zákoníku), neboť v takovém případě má zhotovitel právo na zaplacení ceny obvyklé za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. Ve smlouvě si však účastníci výslovně sjednali, že plnění žalované je bezúplatné, tedy že splnění povinnosti žalovanou nebude mít za následek vznik povinnosti žalobkyně zaplatit cenu (sjednanou či obvyklou). Není zde tedy dána synallagmatická povinnost. Předmět plnění pak byl vymezen v samotné smlouvě a v jejích přílohách - projektových dokumentacích. Správný je též závěr okresního soudu, že souhrnná technická zpráva [číslo] [spisová značka] představuje změnu smlouvy, byť se obsah této zprávy neprojevil v textu samotné smlouvy. I dle závěru krajského soudu byla smlouva uvedeným dodatkem řádně změněna. Dohoda o narovnání pak není dohodou o narovnání dle § 585 a násl. občanského zákoníku, neboť z jejího obsahu se nepodává, že by mezi sebou její účastníci narovnávali nějaká sporná či pochybná práva, popřípadě že by se narovnávala touto dohodou všechna práva ze smlouvy. Shodně s okresním soudem krajský soud konstatuje, že se jedná o dohodu o změně části obsahu závazku vyplývajícího ze smlouvy a reagující na nastalou situaci v příbřežní části výcvikového prostoru. Uvedená dohoda byla uzavřena v režimu § 516 občanského zákoníku a měnila smlouvu v té části, která se netýkala rekultivace v příbřežní části výcvikového prostoru. Byť tato smlouva byla dle krajského soudu uzavřena dle § 516 občanského zákoníku, měnila závazek sjednaný v režimu obchodního zákoníku a je třeba na práva a povinnosti v této dohodě upravené aplikovat ustanovení obchodního zákoníku. Pokud se jedná o projektové dokumentace a to jak u smlouvy, tak i u dohody o narovnání, je třeba považovat tyto projektové dokumentace za nedílnou součást provedených právních úkonů, neboť jimi dochází ke specifikaci předmětu plnění smlouvy či dohody o narovnání. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaná nepostupovala v souladu se smlouvou a v příbřežní části výcvikového prostoru prováděla činnost mimo předmět plnění dle smlouvy. Došlo ke stavu, který vyžadoval okamžité řešení ze strany vlastníka pozemků nacházejících se v příbřežní části, tedy žalobkyně, a to v souladu s požadavky příslušných orgánů veřejné moci. K odstranění tohoto závadného stavu ve vztahu k příslušným správním právním předpisům byl povinen vlastník pozemku, který taktéž zajistil vyhotovení projektové dokumentace, která řešila odstranění závadného stavu v příbřežní části výcvikového prostoru. Rozhodující otázkou pro právní posouzení věci byl skutkový závěr o tom, zda žalovaná provedla veškeré práce, které dle dohody o narovnání provést měla, a zda bylo skutečně nutné, aby [právnická osoba] v souladu s projektem sanace provedla práce ve vyúčtovaném rozsahu (1.839.600 Kč).

9. Jak je uvedeno výše, neztotožňuje se krajský soud se závěrem okresního soudu, že by žalovaná již v prosinci 2009 ukončila provedení díla dle smlouvy a dohody v celém rozsahu. Sporným a v celém řízení neprokázaným však zůstal rozsah, v jakém žalovaná své povinnosti dle smlouvy a dohody nesplnila. V tomto směru leželo důkazní břemeno jednoznačně na žalobkyni, jak také krajský soud konstatoval v kasačním usnesení. Žalobkyně byla okresním soudem poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby v tomto směru tvrdila potřebné skutečnosti a k těmto tvrzením navrhla důkazy. Žalobkyně na toto poučení okresního soudu řádně reagovala, důkazy navrhla, avšak ani jejich provedením nelze konstatovat, že by prokázala rozsah, v jakém v prosinci 2009 nebyly provedené práce ze strany žalované dokončeny. Tato otázka je však otázkou podstatnou pro závěr, zda porušení povinností žalované vedlo ke vzniku škody na straně žalobkyně, pokud jde o provedení prací [právnická osoba], a zda provedení prací [právnická osoba] je v příčinné souvislosti s porušením povinností žalované v tom směru, že svůj závazek ze smlouvy a dohody o narovnání nesplnila.

10. K základním předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 373 a násl. obchodního zákoníku patří: 1. porušení právní povinnosti (protiprávní úkon), 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody (kauzální nexus). Tyto předpoklady jsou objektivního charakteru a důkazní břemeno ohledně nich leží na poškozeném - žalobkyni. Otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, např. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 32 Cdo 1733/2008). Pokud jde o protiprávní jednání, rozumí se tím jednání a jeho protiprávnost, přičemž jednáním je každé lidské konání nebo opomenutí (zdržení se určitého konání). Prvek protiprávnosti je nezbytným předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu, jedná se o objektivní prvek. Určité jednání je protiprávní, pokud se příčí zákonnému zákazu nebo příkazu, který chrání dotčený právní úsek (teorie objektivní protiprávnosti). Protiprávnost se primárně odvozuje od porušení výslovné povinnosti stanovené zákonem či porušení povinnosti smluvní. Z provedeného dokazování vyplynulo, že na straně žalované existuje zaviněné protiprávní jednání spočívající v tom, že bez smluvního důvodu prováděla práce nad rámec ve smlouvě dohodnutý. Okolnostmi vylučujícími protiprávnost může být plnění zákonné povinnosti, zvláštní soukromoprávní oprávnění, svolení poškozeného, svépomoc, nutná obrana nebo krajní nouze. Krajský soud uzavírá, že ani jedna z těchto okolností vylučujících protiprávnost jednání žalované v řízení prokázána nebyla.

11. Protiprávní jednání žalované tak v řízení bylo prokázáno, a rovněž tak bylo v řízení prokázáno, že žalobkyni vznikla v souvislosti s jednáním žalované škoda tak, jak to odvolací soud konstatoval v předchozím kasačním rozhodnutí. Pokud jde o žalobkyní uplatněnou zbývající částku ve výši 1.839.600 Kč za provedení prací [právnická osoba], konstatuje krajský soud, že v průběhu řízení nebyla prokázána otázka rozsahu, v jakém žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy a dohody o narovnání, a nebylo tedy ani prokázáno, v jakém rozsahu žalobkyni škoda v souvislosti s jednáním žalované - nedokončení prací vznikla. Za situace, kdy v řízení nebyl prokázán rozsah nedokončení prací ze strany žalované, nelze ani kvantifikovat výši škody, která žalobkyni vznikla. Žalobkyně tvrdila, že výše škody představuje žalovanou částku, kterou byla nucena zaplatit za práce provedené [právnická osoba]. Z v řízení provedených důkazů však jednoznačně vyplývá, že práce provedené [právnická osoba] jednoznačně a ve velkém rozsahu přesahovaly rozsah prací, které bylo nutno vynaložit na dokončení prací, které byly povinností žalované. V žádném případě nelze ztotožnit částku, která byla vyplacena žalobkyní [právnická osoba] za částku, která představuje výši škody způsobenou žalovanou. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala konkrétní rozsah, v jakém nebyly práce žalovanou provedeny, protože pouze v tomto rozsahu neprovedených prací by mohlo dojít ke vzniku škody na straně žalobkyně. Z dohody o narovnání vyplývá, že žalobkyně byla oprávněna dokončit dílo jiným subjektem v případě porušení povinností ze strany žalované, ale v řízení nebyl prokázán rozsah, v jakém práce ze strany žalované nebyly provedeny. Za této situace lze konstatovat, že žalobkyně v řízení přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neunesla břemeno důkazní k prokázání skutečné výše škody. Za tohoto stavu je pak závěr okresního soudu o nedůvodnosti žaloby správný a odvolací soud jej akceptuje.

12. Ze shora uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroků o nákladech řízení účastníků a o nákladech řízení státu, kde okresní soud rovněž nepochybil a správně výši nákladů určil, když v tomto směru lze odkázat na podrobné odůvodnění rozsudku okresního soudu.

13. Výrok o nákladech odvolacího řízení je dle ustanovení § 224 a ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalobkyně nebyla s odvoláním úspěšná, a je tedy povinna zaplatit žalované vzniklé náklady odvolacího řízení, které představují náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (účast u jednání dne 12. 5. 2022, účast u vyhlášení rozhodnutí dne 17. 5. 2022) ve výši 15.660 Kč a ve výši 7.830 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále žalované náleží 2x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 téhož předpisu, náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč a cestovné 2x 528 Kč. K těmto nákladům je nutno připočíst 21 % DPH ve výši 5.365 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., když advokát žalované osvědčil, že je plátcem uvedené daně. Náklady odvolacího řízení tak celkem představují částku 30.911 Kč Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souvislosti s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.