75 CO 93/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců Mgr. Bronislava Berana a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 12.722,07 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. prosince 2021, č. j. 12 C 103/2021-107,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12.722,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.722,07 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 12.722,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.722,07 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení (výrok I.) a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1.600 Kč (výrok II.).

2. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že má v řízení za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o účtu a následně smlouvy o platební kartě, přičemž na základě reklamací žalovaného mu byla na účet poukázána reklamovaná částka. Poté, co žalobkyně vyhodnotila reklamaci jako neoprávněnou, byla částka 12.720,07 Kč převedena z účtu žalovaného zpět na vnitřní účet žalobkyně, čímž došlo ke vzniku dluhu (debetního zůstatku) na účtu žalovaného ve výši 12.722,07 Kč. Tato částka pak dle názoru okresního soudu představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, tedy majetkový prospěch, který se žalovanému dostal bez spravedlivého důvodu, když reklamace transakcí na účtu byla vyhodnocena jako neoprávněná. Tento majetkový prospěch je pak žalovaný povinen vydat žalobkyni. Okresní soud neakceptoval procesní obranu žalovaného založenou na argumentaci, že v řízení žalobkyní uplatněná pohledávka měla být přihlášena v insolvenčním řízení, v němž měl žalovaný postavení dlužníka. V tomto směru okresní soud uzavřel, že usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 1. 11. 2018 byl zjištěn úpadek žalovaného a mimo jiné dosud nepřihlášeným věřitelům bylo uloženo, aby své pohledávky přihlásili ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (tj. ode dne 1. 11. 2018 v 6:59 hod.). Protože v řízení uplatněná pohledávka, dle okresního soudu, vznikla až dne 6. 11. 2018, tj. po rozhodnutí o úpadku žalovaného, dospěl nalézací soud k závěru, že žalobkyně tuto pohledávku nemohla uplatnit v rámci insolvenčního řízení a musela vyčkat na jeho skončení, aby mohla nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit u soudu žalobou. Protože žalobě bylo zcela vyhověno, byla žalobkyni rovněž přiznána plná náhrada nákladů řízení.

3. Uvedený rozsudek napadl v celém rozsahu včasným odvoláním žalovaný a domáhal se jeho zrušení. Nerozporoval vznik v řízení uplatněné pohledávky. Brojil však proti závěru okresního soudu o tom, že v řízení uplatněná pohledávka nemohla být přihlášena do insolvenčního řízení, v němž vystupoval jako dlužník. Podle jeho názoru měla žalobkyně pohledávku uplatnit v insolvenčním řízení, když insolvenční řízení bylo na začátku a přihlašování pohledávek v té době bylo možné. Současně uváděl, že o správnosti svého názoru byl utvrzován insolvenčním správcem.

4. Žalobkyně v rámci vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zopakovala svá žalobní tvrzení stran vzniku pohledávky, tedy neoprávněná reklamace tři karetních transakcí, kdy 6. 11. 2018 si žalobkyně částku z účtu žalovaného převedla na svůj vnitřní účet. Podle žalobkyně tak pohledávka vznikla po datu povolení oddlužení (1. 11. 2018), z čehož dovozuje správný závěr okresního soudu stran nemožnosti přihlášení v řízení uplatněné pohledávky do insolvenčního řízení, v němž žalovaný vystupoval jako dlužník.

5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

6. Z obsahu spisu mimo jiné vyplývá, že žalobou podanou u okresního soudu dne 15. 4. 2021 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 12.722,07 Kč s úrokovým příslušenstvím, jak uvedeno shora. K tomu žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] Smlouva o [anonymizována tři slova], na základě které byl žalovanému zřízen účet [bankovní účet] v měně CZK a dále na základě Smlouvy o vydání platební karty byla žalovanému vydána platební karta. Dne 15. 10. 2018 žalovaný reklamoval tři transakce provedené platební kartou na vrub jeho účtu, a to ze dne 11. 10. 2018 v částkách 2.244,46 Kč, 4.488,66 Kč a 6.018,83 Kč, které byly provedeny v obchodním místě [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], o nichž žalovaný prohlásil, že tyto neprovedl. Žalobkyně pak reklamovanou částku celkem 12.720,07 Kč poukázala ve prospěch účtu žalovaného a oprávněnost reklamace začala prověřovat u společnosti [právnická osoba] se závěrem, že reklamace byla neoprávněná a částka 12.720,07 Kč byla z účtu žalovaného převedena na vnitřní účet banky, čímž vznikl dluh ve výši 12.720,07 Kč. Žalobkyně dále uváděla, že reklamované platby nebylo možno provést bez platební karty, přičemž bylo povinností žalovaného zabezpečit kartu a [příjmení] proti zneužití třetí osobou, přičemž případné porušení této povinnosti žalovaného mělo dle smluvních ujednání jít k jeho tíži. V rámci podaného odporu se žalovaný vyjádřil k okolnostem vzniku pohledávky tak, že společnost [právnická osoba] neměla v té době právo provádět platby z jeho účtu k uspokojování svých pohledávek, když v té době již měl podaný insolvenční návrh a že jeho reklamace u žalobkyně byla vedena jako neoprávněná splátka úvěru v době insolvenčního návrhu, o čemž žalobkyně věděla. Dále proti žalobě brojil tím, že mu insolvenční správce deklaroval, že všichni věřitelé musí své pohledávky přihlásit do insolvenčního řízení a že tak namítá, že si měla žalobkyně svou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení a ne postupovat tak, že vyčká skončení uvedeného řízení a pak po dvou a půl letech bude nárokovat zaplacení uvedeného dluhu. V rámci repliky k odporu žalovaného argumentovala žalobkyně shodně jako v odvolání, tedy že pohledávka vznikla až po datu povolení oddlužení. Za podmínek § 115a o. s. ř., tedy rozhodnutí bez jednání na základě listinných důkazů a se souhlasem účastníků, pak okresní soud vydal napadený rozsudek.

7. Krajský soud akceptuje skutková zjištění okresního soudu z listinných důkazů, jak tyto vyplývají z bodu 4 a 5 napadeného rozsudku, a pro stručnost na tato odkazuje s tím, že odvolací soud dále dílem zopakoval dokazování, a to Smlouvou o vydání platební karty ze dne [datum], z níž má za prokázané, že obsah této smlouvy je dále tvořen Podmínkami pro platební karty klientů [anonymizováno] ze dne 1. 11. 2009 a Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] ze dne 1. 11. 2009 a že platební karta vydaná na základě uvedené smlouvy byla vydaná žalovanému jako majiteli účtu [číslo]. Z listiny Podmínky pro platební karty klientů [anonymizováno] účinných od 1. 11. 2009 (dále jen Podmínky) má odvolací soud za prokázané, že mezi účastníky bylo mimo jiné ujednáno, že: pokud je zúčtována platební transakce provedená platební kartou, se kterou držitel karty nesouhlasí, je oprávněn podat reklamaci ve smyslu reklamačního řádu [anonymizováno], při vyřizování reklamace platební transakce bude [anonymizováno] posuzovat, zda držitel karty splnil všechny podmínky, tj. zejména zda dodržel termíny pro hlášení reklamace, povinnosti vyplývající ze Smlouvy a Podmínek (např. závažné porušení ochrany bezpečnostních prvků platební karty), v případě, že [anonymizováno] v průběhu reklamačního řízení zjistí, že reklamace je neoprávněná, reklamaci zamítne; [anonymizováno] bude vždy informovat držitele karty o výsledku reklamačního řízení (bod 44 Podmínek); z uvedené listiny má odvolací soud dále za prokázané, že: pokud by vzhledem k okolnostem a složitosti případu bylo zřejmé, že lhůta pro posouzení reklamace sjednaná podle obecně přijímaných pravidel karetních asociací může být překročena, [anonymizováno] vrátí Majiteli částku ve výši platební transakce sníženou o částku ve výši ztráty, kterou ze zákona nese majitel účtu, v takovém případě [anonymizováno] může do řádného ukončení reklamačního řízení tuto částku na jeho účtu blokovat; po ukončení reklamačního řízení [anonymizováno] v případě oprávněné reklamace částku uvolní nebo v případě neoprávněné reklamace částku z účtu odepíše (bod 52 Podmínek). Z historie účtu č. [bankovní účet] odvolací soud dále zjistil, že žalobkyně dne 6. 11. 2018 provedla inkaso přednostní úhrady ve výši 12.720,07 Kč a dne 30. 11. 2018 na vrub účtu zaúčtovala poplatek ve výši 2 Kč za sms zprávu a k uvedenému datu evidovala zůstatek na účtu - 12.722,07 Kč. Z insolvenčního rejstříku k věci Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. KSOL 20 INS 15548/2018 odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 25. 9. 2018 a dále, že usnesení v dané věci ze dne 9. 12. 2019, jímž vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení a osvobodil mimo jiné dlužníka od splacení nepřihlášených pohledávek, které přihlášeny býti měly, nabylo právní moci dne 28. 12. 2019. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl BXXXVI, složka 46, vzal odvolací soud za prokázané, že žalobkyně je existující právnickou osobou.

8. Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen OZ) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

9. Podle § 173 odst. 1, věty prvé, insolvenčního zákona (dále jen IZ) věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku.

10. Podle § 173 odst. 3, věty prvé IZ přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.

11. Podle § 414 odst. 1 IZ jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku; odst. 2 osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

12. Na základě revidovaného skutkového stavu odvolací soud neakceptuje právní závěr okresního soudu o tom, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah z jiného právního důvodu, a to bezdůvodného obohacení. Odvolací soud uzavírá, že závazek žalovaného k zaplacení žalobkyní požadovaného plnění vyplývá ze smlouvy sjednané mezi účastníky, konkrétně ze Smlouvy o vydání platební karty uzavřené dne [datum], jejíž obsah dále tvoří Podmínky pro platební karty klientů [anonymizováno]. Pokud žalobkyně na základě reklamace transakcí provedených platební kartou připsala ve prospěch účtu žalovaného částku, kterou po vyhodnocení reklamace jako nedůvodné následně z účtu odepsala, nepostupovala tak podle interní instrukce, jak tvrdila, nýbrž takto postupovala ve smyslu příslušných ustanovení Podmínek. Vhodné je připomenout, že žalobkyně měla právo připsanou částku až do vyřešení reklamace na účtu žalovaného blokovat, toto své právo však nevyužila a žalovanému s touto částkou disponovat umožnila. Odvolací soud tak uzavírá, že žalobkyni v souvislosti s reklamací platebních transakcí provedených platební kartou vznikla proti žalovanému tzv. podmíněná pohledávka, vázaná na výsledek reklamace transakcí. Tato podmíněná pohledávka pak žalobkyni vznikla již momentem, kdy ve prospěch účtu žalovaného připsala částku související s reklamovanými transakcemi, tj. dnem 17. 10. 2018. Zbývá tedy posoudit, zda žalobkyně měla (mohla) tuto podmíněnou pohledávku (§ 173 odst. 3 IZ) za žalovaným přihlásit v insolvenčním řízení dlužníka žalovaného a v případě kladného zodpovězení této otázky, jaké právní následky jsou spojeny se situací, pokud takto žalobkyně nepostupovala, a to i s ohledem na procesní obranu žalovaného. V situaci, kdy insolvenční řízení žalovaného jako dlužníka bylo zahájeno dne 25. 9. 2018, pohledávka žalobkyně za žalovaným vznikla dne 17. 10. 2018, o zjištění úpadku a zvolené formě jeho řešení bylo rozhodnuto insolvenčním soudem dne 1. 11. 2018 a lhůta k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení uplynula dne 1. 12. 2018, nemá odvolací soud žádné pochybnosti o tom, že v řízení uplatněná pohledávka měla (mohla) být přihlášena do insolvenčního řízení žalovaného, v němž měla být podle pravidel tohoto řízení uspokojována (uspokojena). Pokud žalobkyně takto nepostupovala a vyčkávala skončení insolvenčního řízení, aby v nalézacím řízení tuto pohledávku uplatnila, pak stran v řízení uplatněné pohledávky platí ust. § 414 odst. 1, 2 insolvenčního zákona v rozhodném znění, podle něhož je žalovaný od placení v řízení uplatněné pohledávky osvobozen. V řízení uplatněná pohledávka má pak charakter naturální obligace, kterou i s přihlédnutím k žalovanému uplatněné procesní obraně nelze žalobkyni v soudním řízení přiznat.

13. Z výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. dle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl.

14. V důsledku změny napadeného rozsudku krajský soud nově rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem a dále i o nákladech odvolacího řízení dle ustanovení § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je třeba vycházet z procesního výsledku, který odráží to, že žalovaný byl zcela procesně úspěšný a to jak v řízení před soudem I. stupně, tak i před odvolacím soudem. Protože žalovaný žádné náklady řízení před soudem I. stupně nepožadoval, bylo o nákladech tohoto řízení rozhodnuto způsobem vyplývajícím z výrokové části II. tohoto rozsudku. Jde-li o náklady odvolacího řízení, pak z obsahu spisu vyplývá, že procesně úspěšnému žalovanému vznikly náklady související se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, když jiné náklady řízení žalovaného této fáze projednávaní věci z obsahu spisu nevyplývají a ani žalovaným nebyly uplatněny. Proto bylo o nákladech odvolacího řízení rozhodnuto způsobem vyplývajícím z výrokové části III. tohoto rozsudku.