Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

76 A 4/2023

č. j. 76 A 4/2023-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-10 · ECLI:CZ:KSOS:2024:76.A.4.2023.28

Citované zákony (9)

Rubrum

č. j. 76 A 4/2023 - 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci navrhovatele: K. K. zastoupen advokátkou JUDr. Sandrou Juránkovou sídlem Opletalova 1535/4, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: obec Malá Morávka sídlem Malá Morávka 55, 793 36 Malá Morávka o návrhu na zrušení části územního plánu obce Malá Morávka takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – územní plán Malá Morávka ze dne 12. 9. 2022, č. 01/2022, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části grafického i textového vymezení plochy smíšené nezastavěného území (NS) na pozemku parc. č. X v k. ú.

X.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 15 200 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Sandry Juránkové, advokátky se sídlem Opletalova 1535/4, 110 00 Praha 1.

Odůvodnění

Shodu s prvopisem potvrzuje 2 76 A 4/2023 1. Navrhovatel v návrhu doručeném krajskému soudu dne 1. 10. 2023 navrhl, aby krajský soud zrušil část opatření obecné povahy č. 01/2022 – územní plán Malá Morávka, vydaný na základě usnesení Zastupitelstva obce Malá Morávka dne 12. 9. 2022, č. 31/2022, které nabylo účinnosti dne 5. 10. 2022 (dále jen „územní plán“), a to v části grafického i textového vymezení plochy smíšené nezastavěného území (NS) na pozemku parc. č. X v k. ú. X.

2. Navrhovatel namítl zejména, že odpůrce pochybil v procesu pořizování územního plánu, neboť zařadil pozemek navrhovatele mezi de facto nezastavitelné plochy v důsledku chyby, která má původ v koordinovaném stanovisku krajského úřadu, dle jehož názoru nemá zastavitelnost dotčené plochy oporu ve stávajícím územním plánu, což nekoresponduje se skutečností. S výjimkou odkazu na nezákonné koordinované stanovisko krajského úřadu odůvodnění změny (ve funkčním využití pozemku) v novém územním plánu absentuje. Odůvodnění územního plánu je v tomto směru podle navrhovatele nesprávné, resp. nepřezkoumatelné.

3. Odpůrce se k návrhovým bodům nevyjádřil.

4. Krajský soud přezkoumal opatření obecné povahy, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

5. Navrhovatel je vlastníkem pozemku parc. č. X v k. ú. X, který se nacházel, podle již neúčinného územního plánu Malá Morávka ze dne 15. 9. 2005, ve znění pozdějších změn, v zastavitelné ploše s označením „BR/b“ – plochy bydlení v rodinných domech. Podle aktuálního, návrhem napadeného, územního plánu je pozemku navrhovatele přiřazeno funkční využití s označením „NS“ – plochy smíšené nezastavěného území, na kterém nelze realizovat stavby pro bydlení. Krajský úřad Moravskoslezského kraje v rámci bodu 7. koordinovaného stanoviska ze dne 15. 9. 2017, č. j. MSK 101395/2017, nesouhlasil s vymezením plochy pod ozn. Z18 (SO), která je podle úřadu vymezována nově a nemá oporu ve stávající územněplánovací dokumentaci, a byla navrhována na pozemcích II. třídy ochrany, bez prokazatelného veřejného zájmu. Zmíněný text byl převzat odpůrcem v textové části aktuálního územního plánu (viz str. 8) jako jediné odůvodnění pro změnu ve funkčním využití pozemku navrhovatele.

6. Tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné a korespondují s obsahem staré i aktuální územněplánovací dokumentace, včetně spisu vedeného v rámci pořizovacího procesu aktuálního územního plánu, což soud ověřil obsahem těchto spisů.

7. Z výše uvedeného vyplývá, že napadeným územním plánem nepochybně došlo k zásahu do navrhovatelových práv, neboť jím bylo oproti dřívějšímu územnímu plánu změněno funkční využití jeho pozemků. Podstatou projednávané věci je otázka zákonnosti faktické změny v novém územním plánu, spočívající v zahrnutí navrhovatelových pozemků do plochy NS, oproti dřívějšímu zařazení do plochy BR/b, tedy do zastavitelné plochy. Takovou zásadní změnu ve funkčním využití je však třeba odůvodnit přesně, jasně, určitě a srozumitelně (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2016, č. j. 2 As 295/2015-83).

8. Odůvodnění nově přijaté změny ve funkčním využití pozemku je založeno zcela na posouzení funkčního využití pozemku, jenž vychází z předchozího územního plánu, který je v této části nutno považovat též za podklad nového územního plánu. Učiněný závěr, že Shodu s prvopisem potvrzuje 3 76 A 4/2023 předchozí územní plán zapovídá zastavitelnost pozemku navrhovatele, je zcela v rozporu s objektivní realitou. Za situace, kdy je tato okolnost jediným odůvodněním pro změnu, nelze dospět k jinému závěru, než že přijaté řešení nemá řádnou oporu ve zjištěném skutkovém stavu při přijímání územního plánu, resp. je v přímém rozporu s předchozí územněplánovací dokumentací.

9. Krajský soud není omezen skutečností, že žalobce nepodal v procesu přijímání územního plánu řádné a včasné námitky, neboť rozpor skutkového stavu, který vzal správní orgán za základ napadeného územního plánu, s obsahem podkladových spisů způsobuje nezákonnost této části územního plánu ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 101b odst. 4 s. ř. s. Nejedná se tedy o otázku proporcionality, ke které by mohl soud, vzhledem k procesní pasivitě navrhovatele, přihlédnout jen ve výjimečných případech. Pro důvodnost výše uvedené argumentace žalobce je však bezpředmětné se touto otázkou a zbylým obsahem návrhu na zrušení opatření obecné povahy zabývat.

10. Krajský soud shledal návrh na zrušení opatření obecné povahy důvodným a s ohledem na uvedené rozhodl o zrušení napadené části územního plánu Malá Morávka, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, a to ve smyslu § 101d odst. 2 s. ř. s. dnem právní moci tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému navrhovateli vzniklo vůči odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

12. Náklady navrhovatele tvoří: a) zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč náklady právního zastoupení advokátem b ) α) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3 100 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení § 7, § 9 odst. 4 písm. d) 2) sepis návrhu ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) 3) účast na soudním jednání dne 10. 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. 9 300 Kč 2024 α) paušální náhrada hotových výdajů advokáta § 13 odst. 4 ve výši 300 Kč / úkon při úkonech právní vyhl. č. 177/1996 Sb. pomoci vypočtených pod písm. α) 900 Kč Celkem 15 200 Kč Soud proto uložil odpůrci zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k rukám advokátky, která navrhovatele v řízení zastupovala. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 59, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud odpůrci povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Shodu s prvopisem potvrzuje 4 76 A 4/2023 Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ostrava 10. ledna 2024 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.