76 A 4/2025

Rubrum

č. j. 76 A 4/2025 - 94 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, PhD., a JUDr. Zory Šmolkové v právní věci navrhovatele: Ing. R. K. proti odpůrkyni: Obec Malenovice sídlem Malenovice 85, 739 11 Malenovice za účasti osob zúčastněných na řízení: I. Ing. H. H. II. Ing. J. Š. III. D. O. všichni zastoupeni advokátem Mgr. Ondřejem Kurkou sídlem nám. Republiky 679/5, Předměstí, 746 01 Opava o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 3 Územního plánu Malenovice takto:

Výrok

Shodu s prvopisem potvrzuje 2 76 A 4/2025

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení předmětu řízení

1. Navrhovatel se návrhem ze dne 7. 9. 2025, doručeným soudu dne 16. 9. 2025, domáhal zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 3 Územního plánu Malenovice, v části, v níž byl schválen záměr vybudovat nové parkoviště (ozn. v projektu P Z3.17) na velké podhorské louce.

II. Argumentace navrhovatele

2. Navrhovatel v podaném návrhu uvádí, že vybudování nového parkoviště má značně zatížit již tak zkoušenou beskydskou přírodu. V podaném návrhu namítl, že je zarážející, že Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dává souhlas k budoucí výstavbě parkoviště pro osobní automobily přímo v centru beskydské přírody (rozsáhlé podhorské louky), přestože potenciální návštěvníci mají dostatek možností parkování jinde, dále je pro něj nepředstavitelné, že potenciální uživatelé parkoviště zde nebudou mít možnost využívat např. WC, o dalším nepořádku, který za sebou mohou neukáznění návštěvníci zanechat, již nemluvě. V případě, že předmětné parkoviště bude plně obsazeno, popojíždění automobilů, jejich časté startování, ponechávání motorů v chodu v zimním období (před odjezdem) zapříčiní značné znečištění ovzduší blízkého okolí výfukovými zplodinami automobilů. Dnes se na podhorské louce pase dobytek, v budoucnu by měli obyvatelé pozorovat pohybující se automobily. Přijatým opatřením obecné povahy má být též zasaženo do soukromí navrhovatele (když mezi hranicí zamýšleného parkoviště a jeho pozemku vede pouze úzká místní komunikace o šířce cca 2 metry) a při využívání jak přilehlého pozemku, tak i jeho rodinného domu, který je jeho součástí, dojde ke zhoršení ovzduší výfukovými plyny a nastanou další eventuální problémy, související s provozem tak rozlehlého parkoviště, umístěného na podhorské louce.

3. Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel navrhl, aby soud zrušil to ustanovení změny č. 3 územního plánu Malenovice, ve kterém je kromě jiného souhlas s návrhem vymezení plochy Z3.17 jako funkčního parkoviště v rozsahu 0,38 ha. Náhradu nákladů navrhovatel nepožaduje.

III. Vyjádření odpůrkyně

4. Odpůrkyně podáním ze dne 9. 1. 2026, doručeným soudu téhož dne, uvedla, že navrhovatel byl při procesu pořizování předmětné změny územního plánu aktivní již od fáze projednávání zadání. Připomínky či námitky byly z jeho strany uplatňovány mimo samotné zadání také v etapách společného jednání a veřejného projednání, přičemž jeho podáním bylo částečně vyhověno (mj. i na základě postojů jiných subjektů v rámci procesu pořizování změny územního plánu). Co se týká vymezené zastavitelné plochy Z3.17 (plocha pro Shodu s prvopisem potvrzuje 3 76 A 4/2025 parkoviště), tak bylo v rámci procesu po důkladném prověření shledáno, že v této situaci převažuje zájem na zajištění usměrnění statické dopravy v obci nad jinými zájmy. I s ohledem na připomínky/námitky/podněty podatele byla lokalitě věnována značná pozornost při prověřování v procesu změny územního plánu. Podrobné vyhodnocení připomínek a námitek je součástí textové části odůvodnění změny územního plánu.

IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení

5. Osoby zúčastněné na řízení, (dále jen „OZNŘ“), v podání ze dne 14. 4. 2026, doručeným soudu téhož dne, uvedly, že jsou vlastníky nemovitostí v k. ú. X, když OZNŘ 1 a OZNŘ 2 jsou spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. X v k. ú. X a OZNŘ 3 je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. XA v k. ú. X.

6. Návrh na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 3 Územního plánu obce Malenovice se dotýká plochy označené jako Z3.17, která se má nacházet na pozemku parc. č. XB v k. ú. X, který je v bezprostřední blízkosti pozemků vlastněných OZNŘ. S poukazem na pětikrokový algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy (pravomoc a působnost orgánu, který napadené opatření vydal, dodržení zákonem stanoveného postupu, souladu obsahu opatření se zákonem a proporcionalita přijatého řešení), mají OZNŘ za to, že čtvrtý a pátý krok (soulad obsahu opatření se zákonem a proporcionalita přijatého řešení) v daném testu neobstojí, neboť vymezení plochy P Z3.17, jako funkční plochy parkoviště, není dostatečně odůvodněno konkrétní potřebou, není přesvědčivě poměřeno s méně zatěžujícími alternativami a představuje nepřiměřený zásah do práv vlastníků blízkých nemovitostí užívaných k rekreaci. Napadená část opatření obecné povahy neobstojí z hlediska zákonnosti obsahu a proporcionality, neboť bez dostatečných podkladů a bez přesvědčivého odůvodnění připouští intenzivní dopravní funkci v území dosud klidového a rekreačního charakteru. Odpůrkyně dostatečně nevysvětlila, proč je umístění parkoviště pro cca 80 vozidel potřebné a slučitelné s charakterem této lokality. Ze zprávy o uplatňování územního plánu Malenovice OZNŘ vyvozují závěr, že prioritami v oblasti rozvoje obce je ochrana přírody a kulturních hodnot území a krajiny, rozvoj zástavby přizpůsobit možnostem ochrany přírody a směřovat jej ke zlepšení kvality bydlení, ne k extenzivnímu plošnému využití území. Odůvodnění změny č. 3 územního plánu považují OZNŘ za nedostatečné a obsahující zavádějící informace. V lokalitě se nachází několik parkovišť, a současně má každé ubytovací zařízení zajištěny parkovací místa pro své hosty, a kromě toho lze parkovací místa a plochy umisťovat i na plochách vymezených jako OV-U. V daném odůvodnění není ani stanoveno, jaký konkrétní počet parkovacích míst v obci chybí, odpůrkyně ani přesvědčivě nevysvětluje, proč nebylo možné řešit potřebu statické dopravy využitím či optimalizací stávajících parkovacích kapacit, případně jiným méně zatěžujícím řešením. Vzhledem k rozloze pozemku, na níž se má plánované parkoviště vybudovat, nepovažují OZNŘ tuto zastavitelnou plochu za zanedbatelnou, když v případě podhorské louky je třeba chránit každý metr takto významného krajinného prvku. Napadená část opatření obecné povahy poté nepřiměřeně zasahuje do vlastnického práva OZNŘ. Plocha P Z3.17 je umístěna přímo naproti jejich nemovitostí užívaných k soukromým a rekreačním účelům, kdy plocha pro zamýšlené parkoviště se nachází naproti nemovitostem OZNŘ, pouze přes komunikaci. Funkční využití této plochy jako parkoviště pro cca 80 vozidel objektivně vytváří předpoklad pro výrazné zvýšení dopravního provozu, hluku, světelných imisí a pohybu osob v těsné blízkosti nemovitostí OZNŘ. Umístění parkoviště v Shodu s prvopisem potvrzuje 4 76 A 4/2025 bezprostřední blízkosti představuje zvlášť citelný zásah do možnosti nerušeného a klidného užívání nemovitostí OZNŘ.

7. S ohledem na výše uvedené OZNŘ navrhují, aby soud vyhověl návrhu navrhovatele, tedy aby rozsudkem zrušil opatření obecné povahy – změnu č. 3 územního plánu Malenovice – v části vymezující plochu P Z3.17 jako funkční plochu parkoviště. S ohledem na datum podání návrhu OZNŘ právo na náhradu nákladů řízení neuplatňují.

V. Replika odpůrkyně

8. Odpůrkyně ve vztahu k nemovitostem ve společném vlastnictví OZNŘ 1 a 2, tedy pozemku parc. č. XC a parc. č. st. XD, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci (č. ev. X) uvedla, že tento je od plochy, na které má být vybudováno parkoviště, vzdálen vzdušnou čarou cca 450 m. Nemovitost OZNŘ 3, tedy pozemek parc. č. XC a parc. č. st. XD, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci (č. ev. X), je od plochy, na které má být vybudováno parkoviště, vzdálen cca 275 m. Z toho důvodu lze při nejmenším pochybovat, že by se nemovitosti nacházely „v bezprostřední blízkosti“, a že „napadená část změny č. 3 územního plánu Malenovice proto zasahuje do právní sféry OZNŘ jako vlastníků nemovitosti v blízkosti“. Vybudování parkovací plochy Z3.17 by u nemovitostí OZNŘ vedlo (paradoxně) spíše k omezení dopravního provozu, hluku, světelných emisí apod., neboť auta by jednoduše zaparkovala níže v obci, a k nemovitostem OZNŘ by vůbec nedojela.

9. Důvod vymezení plochy Z3.17 P vychází z potřeby řešení parkovacích ploch pro návštěvníky jak v zimním období (lyžařská sezóna), tak v letním období (turistická a cykloturistická sezóna). Tento důvod byl vysvětlován a dokládán v celém procesu pořizování změny č. 3 Územního plánu a ke stejnému závěru dospěl i Krajský úřad Moravskoslezského kraje ve svém Sdělení k podnětu k zahájení přezkumného řízení ve věci Změny č. 3 Územního plánu Malenovice, kterým reagoval na podnět samotného navrhovatele. Odpůrkyně při vymezování plochy Z3.17 postupovala s ohledem na ochranu přírodních a krajinných hodnot, a proto respektovala upřesňující požadavek CHKO umožnit jako hlavní a přípustné využití pouze samostatné parkovací plochy (bez možnosti realizace doplňkových staveb, jako např. objektů WC apod.). Umístění parkoviště na samém okraji CHKO, v bezprostřední blízkosti již existujícího parkoviště představuje vhodnou alternativu současnému nevyhovujícímu stavu (nedostatek parkovacích míst jako jednu ze slabých stránek formuluje Strategický plán obce Malenovice, již od první verze z roku 2020), a to rovněž s rozmachem tzv. overturismu, který obec zatěžuje. Odpůrkyně pro účely informovanosti vytvořila na svých webových stránkách již v roce 2020 přehled možných parkovacích míst (obecních i soukromých), a vedle spolupráce s lesní stráží, represí (udílení pokut od CHKO), vydává také letáky a instaluje informační plachty.

10. S ohledem na výše uvedené proto odpůrkyně navrhuje, aby soud podaný návrh zamítl a vyhodnotil podání OZNŘ jako bezpředmětné. Náhrady nákladů řízení se odpůrkyně vzdává.

VI. Z obsahu odůvodnění změny ÚP a související dokumentace

11. Z odůvodnění změny č. 3 Územního plánu Malenovice (veřejně dostupné na úřední desce obce), z bodu G. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, vyplývá, že lokalitou, na níž se nachází zastavitelná plocha Z3.17 P, prochází jedna z hlavních turistických cest k vrcholům Beskyd, přičemž se na daném území neustále zvyšuje provoz a Shodu s prvopisem potvrzuje 5 76 A 4/2025 další nárůst dopravy bude pravděpodobně sílit, a to bez ohledu na počet parkovacích míst v dané lokalitě. Vymezení zastavitelné plochy pro účely výstavby parkoviště reaguje na již velmi hraniční situaci v obci, kdy zejména v období víkendů a svátků, případně prázdnin, je území zatíženo odstavováním vozidel „úplně všude“. Z toho důvodu tak obec přistoupila k omezování parkování na nevhodných lokalitách, přičemž na druhé straně považuje za nutné nabídnout alternativy pro potřeby parkování ve vhodnějších místech. S vymezením zastavitelné plochy Z3.17 se má jednat o rozmělnění možností parkování do více ploch s tím, že tato strategie týkající se parkování je citlivější s ohledem na ochranu přírody a krajiny (ve smyslu spíše menší parkovací plochy ve větším množství, než velká centrální parkoviště), což v rámci procesu pořizování změny územního plánu potvrdily i dotčené orgány na úseku ochrany přírody a krajiny. Podhorská louka v obci zaujímá přibližně 100 000 m2, přičemž z celé výměry budou pro účely vybudování parkoviště vymezeny asi jen 4 %. Současně z této dokumentace vyplývá, že dotčené orgány uvedly jednak že lokalizace výstavby parkoviště neomezí organizaci zemědělského půdního fondu, a rovněž, že Agentura ochrany přírody navrhla realizovat toliko výstavbu parkoviště, ve které nebude možná realizace doplňkových staveb (jakými jsou např. WC), přičemž tomuto návrhu bylo (po konání dohodovacího řízení) vyhověno.

12. Soud v daném případě neprováděl odpůrcem navržené důkazy, tedy výslech svědka (pořizovatele územního plánu) a přiložené fotografie parkujících aut ze dne 16. 5. 2026, když provádění těchto důkazů by bylo pro účely zjištění skutkového stavu zjevně nadbytečné a k objasnění projednávané věci by fakticky ničím nemohlo přispět. Soud rovněž neprováděl navrhovatelem navržený důkaz e-mail ředitelky Rajské boudy, když tento důkaz nepovažuje za související s předmětem řízení.

VI. Právní posouzení

13. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání [§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)], a dospěl k závěru, že návrh na jeho zrušení není důvodný, pročež jej v souladu s § 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s., zamítl.

14. Jelikož navrhovatel uplatnil v rámci soudního přezkumu pouze velmi obecnou argumentaci, neprezentoval ani žádnou dostatečně konkrétní námitku a nepředložil ani důkazy prokazující důvodnost podaného návrhu, soud se s podaným návrhem vypořádal rovněž obecně a stručně (jak je uvedeno v následujících odstavcích), neboť obsah a kvalita rozsudku odpovídá kvalitě podané žaloby, resp. návrhu (k tomuto viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2024, č. j. 5 Afs 181/2024-22). Navíc, pakliže navrhovatel usiluje o přezkum aktu vydaného správním orgánem v režimu správního soudnictví, nelze v daném případě pouze odkazovat či opakovat tytéž argumenty, které byly již uplatněny a řádně vypořádány u správního orgánu. Nelze ani uplatňovat toliko obecná skutková tvrzení, aniž by navrhovatel alespoň nastínil konkrétní nesprávnost či nezákonnost vydaného rozhodnutí, potažmo postupu správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (k tomuto srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58). Obecně též platí, že převážná část argumentů, které navrhovatel v rámci tohoto řízení uplatnil, má své místo typicky v řízení o povolení (stavebního) záměru (a jeho případného přezkumu), nikoliv však v řízení, jehož předmětem je vydání a přezkum opatření obecné povahy (územního plánu). Shodu s prvopisem potvrzuje 6 76 A 4/2025 15. Co se týče argumentu navrhovatele, kterým brojil proti výstavbě plánovaného parkoviště s tím, že jeho výstavbou bude zatížena již tak zkoušena beskydská příroda, soud především odkazuje na výše citované odůvodnění změny územního plánu, které považuje za dostatečně odůvodněné a racionální.

16. Samotné odůvodnění uvádí, že míra návštěvnosti obce je na vzrůstající tendenci, přičemž soud plně souhlasí s tím, že četnost návštěv nemůže nikterak korelovat či být odvislá na počtu parkovacích míst či zřízené parkovací kapacitě obce. Pokud by tedy v obci bylo i nadále nedostatečné zázemí pro možnosti zaparkování vozidel, mohli by se mnozí návštěvníci uchýlit k tomu (což dle odůvodnění i činí), že svá vozidla budou parkovat na krajnicích, či na přilehlých travnatých plochách v okolí silnice, což by mohlo být pro přírodu (ať již faunu či flóru) mnohem rizikovější, nežli parkování na označené, zpevněné ploše (tedy mohlo by dojít k ještě většímu zkoušení beskydské přírody). Odpůrkyně rovněž svědomitě přistoupila k vytipování lokalit, na nichž by se parkoviště mohlo nacházet, přičemž zohlednila také i podněty a připomínky dotčených orgánů, když se v případě výstavby parkoviště má jednat pouze o zpevněnou plochu, na níž nebude možné vybudovat žádné další stavby, jako například toalety. Nad rámec soud uvádí, že nelze v žádném případě posoudit, a není mu ani známo, k jakému potenciálnímu znečištění by mohlo v případě vybudování zpevněné plochy na parkování, bez zázemí WC, dojít, avšak na druhou stranu lze logicky dospět k závěru, že i v případě přítomnosti pasoucího se dobytka dochází k jistému „znečištění“, které je životu dobytka vlastní. Za zcela logický krok poté soud považuje plán na vybudování samostatných a menších parkovacích ploch dále od sebe (na vytipovaných vhodných lokalitách), neboť logicky vzato bude tímto způsobená zátěž na životní prostředí nižší, respektive více rozvržená, než by tomu bylo v případě, kdy by se návštěvníci s osobními automobily ocitali na jedné lokalitě, ve které by došlo na větší koncentraci (nejen) zplodin na tomto úzce vymezeném území. Navrhovatel nadto v podaném návrhu uvedl, že potenciální návštěvníci mají dostatek možností parkovat jinde, avšak jakou jinou lokalitu pro účely parkování návštěvníků měl na mysli, navrhovatel již neuvedl. Pokud by tedy navrhovatel měl za to, že návštěvníci mohou pro účely parkování využít plochy neoznačené jako parkoviště (tedy například krajnice či okolní zeleň), takové řešení by poté bylo, a to nejen s ohledem na výše uvedené, přinejmenším nežádoucí. Pokud by snad navrhovatel chtěl setrvávat na tom, že návštěvníci mohou využívat parkoviště vyhrazené u soukromých ubytovacích a restauračních zařízení, pak tyto slouží zpravidla pouze pro omezený počet jejich hostů, a nikoliv pro turisty (nehledě na to, že soukromé osoby mohou taková parkoviště kdykoliv kompletně znepřístupnit). A konečně, pokud by se ve frekventovaných lokalitách v obci nacházel již dostatek vybudované zpevněné plochy, která slouží pro účely parkování (což je v přímém rozporu s odůvodněním změny územního plánu), byla by odpůrkyní provedená změna územního plánu, spočívající v plánovaném vybudování dalšího (redundantního) parkoviště, naprosto nelogická.

17. Dále soud podotýká, že s ohledem na poměrně zanedbatelnou (nerozsáhlou) plochu parkoviště (pouhých cca 0,38 ha), ve spojení se skutečností, že ono parkoviště, včetně zaparkovaných automobilů, nebude zasahovat nikterak vysoko (a zároveň nikoliv výše, než kolem něj projíždějící automobily), nemůže jeho vybudování ani podstatně změnit lokální krajinný ráz (tedy daný horizont).

18. V případě obecně formulovaného argumentu navrhovatele, kterým namítá, že v případě výstavby parkoviště na ploše Z3.17 dojde k nepřiměřenému zásahu do jeho práva Shodu s prvopisem potvrzuje 7 76 A 4/2025 na soukromí, soud poté odkazuje na Hlavní výkres Změny č. 3 územního plánu (který je rovněž veřejně dostupný na úřední desce odpůrkyně). Navrhovatel má pravdu v tom, že se plánovaná výstavba ozn. Z3.17 bude nacházet jen přes cestu od jeho pozemku, nikoliv však přímo naproti jeho rodinného domu, který je situován výše. Ačkoliv navrhovatel dostatečně nekonkretizoval tuto žalobní námitku, tedy nespecifikoval, jakým způsobem a jak dojde k narušení jeho soukromé sféry, soud shodně s jeho tvrzením i textovým odůvodněním územního plánu podotýká, že se v dané lokalitě nachází jedna z hlavních turistických tepen k nejvyšším vrcholům Beskyd. Pokud by se tedy mělo jednat o tzv. imise pohledem, které by zasahovaly do práva na soukromí navrhovatele, nemohlo by v důsledku výstavby parkoviště dojít k jejich navýšení nad přiměřenou míru místním poměrům, neboť i v případě budoucí absence tohoto parkoviště, budou turisté stále proudit po této frekventované dopravní trase. Pakliže by se mělo jednat o imise z výfukových plynů, které by mohly negativně ovlivnit soukromý život navrhovatele, soud má za to, že vybudování nové parkovací plochy může být pro navrhovatele dokonce šetrnějším řešením (a to i při zohledňování častého startování zaparkovaných aut), než by tomu bylo v případě potenciálně vzniknuvší kolony aut, která by popojížděla delší dobu po silnici, vedle jeho rodinného domu (obdobně tomu bude také v případě hlukových či světelných imisí).

19. Vzhledem k tomu, že se argumentace OZNŘ v části shoduje s argumentací navrhovatele, soud v tomto odkazuje na odůvodnění výše a ve zbytku uvádí následující.

20. V případě nedodržení pětikrokového přezkumu, na nějž OZNŘ odkazovali (tento algoritmus nastíněn např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98), soud předně uvádí, že přijaté opatření obecné povahy v tomto testu obstojí. Především však čtvrtým krokem tohoto přezkumu je souladnost přijatého opatření obecné povahy se zákonem, přičemž soudu není známo, s jakým zákonem, potažmo jeho ustanovením by bylo přijaté opatření obecné povahy v rozporu (pro úplnost soud doplňuje, že se v případě zprávy o uplatňování územního plánu Malenovice nejedná o zákon, a dokonce ani s tímto není přijaté řešení formou opatření obecné povahy v rozporu). Co se týče pátého kroku tohoto testu (tedy proporcionálního řešení dané situace), soud uvádí, že jak vyplývá ze samotného odůvodnění přijaté změny územního plánu, odpůrkyně jednak pro řešení statické dopravy v obci, a pro předejití záborů ploch nevhodných na odstavení automobilů, za současného zachování zájmu na udržení turistické návštěvnosti lokality, přijala adekvátní řešení, když se rozhodla pro vybudování relativně menší zpevněné plochy (tedy parkoviště), a to po zvážení více alternativ, zohlednila též stanoviska dotčených orgánů a jala se realizovat vybudování parkoviště vymezené na ploše Z3.17 bez povolení realizace jakýchkoliv dalších staveb či úprav. Soud nesdílí názor, že by odpůrkyně byla povinna přesně vyčíslovat, kolik parkovacích míst na území obce dále absentuje, pokud je jí již v této fázi zřejmé, že doprava v obci je nadále statická a parkovací plocha je zjevně nedostatečná. Co se týče zasahování do soukromí OZNŘ, soud poté opětovně rekapituluje, že se zpevněná plocha Z3.17 nenachází v bezprostřední blízkosti nemovitostí OZNŘ, nýbrž právě přes cestu (a ještě dále od staveb sloužících k rekreaci OZNŘ), přičemž OZNŘ ani blíže neuvedli, o jaký zásah do jejich soukromí by se v tomto případě jednalo.

VII. Závěr a náklady řízení

21. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud návrh v plném rozsahu zamítl jako nedůvodný podle ustanovení § 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s. Shodu s prvopisem potvrzuje 8 76 A 4/2025 22. Procesně úspěšné odpůrkyni (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec její úřední činnosti, nadto se sama odpůrkyně náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 5 s. ř. s., ve znění účinném do 31. 12. 2025, když žádné z těchto osob neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné, které by přiznání náhrady nákladů řízení kterékoliv z těchto osob odůvodňovaly.

24. Osobám zúčastněným na řízení nemohl soud přiznat náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 5 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 1. 2026, když podle čl. XI. odst. 2 se na řízení zahájená před 1. 1. 2026 použijí ustanovení s. ř. s. ve znění účinném do 31. 12. 2025. Toto konkrétní soudní řízení bylo zahájeno dne 16. 9. 2025, kdy žaloba došla soudu.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 20. května 2026 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje