78 A 3/2015

Rubrum

78A 3/2015-31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Jany Záviské a Mgr. Jarmily Úředníčkové v právní věcii žalobce M. D., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha, proti žalovanému Městskému úřadu Bruntál, se sídlem Nádražní 994/20, Bruntál, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 9.2.2015 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému správnímu orgánu vydat rozhodnutí v řízení pod sp. zn. MUBR/61029-14/horn-SO- hor_10236/2014/horn ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku a dále uložit žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku. Současně vyslovil, že souhlasí s rozhodnutím o žalobě bez jednání. Žalobu odůvodnil tím, že označený správní orgán vydal dne 10.9.2014 příkaz, č.j. MUBR/61029-14/horn-SO- hor_10236/2014/horn, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku dle § 16 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce podal v zákonné lhůtě prostřednictvím svého zmocněnce Ing. M.J., nar. X, bytem M. 989, P. 9 cestou e-mailové zprávy se zaručeným elektronickým podpisem z e-mailové adresy X dne 25.9.2014 odpor. Žalovaný byl povinen vydat do 60ti dnů ode dne podání odporu rozhodnutí. Žalobce vyčerpal prostředek ochrany, který mu poskytuje procesní právní předpis, když podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti nadřízenému správnímu orgánu. Žalovaný byl povinen v řízení pokračovat a rozhodnutí vydat. Absence perfektní plné moci nebyla překážkou. Takový závěr by pokračování -2- 78A 3/2015 bylo možné dovodit teprve tehdy, pokud by žalovaný vyzval přímo žalobce k odstranění údajné vady plné moci a tento by vadu neodstranil ve stanové lhůtě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jen předložil podklady.

3. Ze spisu bylo zjištěno, že Městský úřad Bruntál, obec s rozšířenou působností, vydal dne 10.9.2014 pod č.j. MUBR/61029-14/horn-SO-hor_10236/2014/horn příkaz, kterým byl M. D., nar. X, bytem P. 606, V.p. P. uznán vinným tím, že dne 8.5.2014 v 21:45 hod. v obci Velká Bystřice na ul. Týnecká v průběhu silniční kontroly, jako řidič motorového vozidla tovární značky BMW, rz X, neměl při řízení u sebe a na požádání příslušníkovi Police ČR v průběhu silniční kontroly nepředložil zelenou kartu nebo doklad prokazující pojištění odpovědnosti vozidla za škodu způsobenou provozem vozidla. Pro tento skutek byl uznán vinným z porušení povinnosti podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, a tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu přestupku podle ust. § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. a byla mu uložena pokuta v částce 2.500,- Kč dle ust. § 16 odst. 2 cit. zákona s lhůtou splatnosti do 30ti dnů ode dne nabytí právní moci příkazu. Příkaz byl doručen M. D. dne 18.9.2014 do vlastních rukou. Dne 25.9.2014 v 9:49:15 hod. správní orgán obdržel elektronické podání s ověřeným podpisem od Ing. M. J. Součástí tohoto podání byla plná moc ze dne 19.9.2014 k zastupování ve věci MUBR/61029-14/horn-SO-hor_10236/2014/horn, ve které je označen zmocnitel M. D. a zmocněnec Ing. M. J., avšak na této plné moci není podpis zmocnitele a není z ní zřejmé ani to, že zmocněnec plnou moc přijal; plná moc nenese žádný podpis a označené místo pro podpis zmocnitele (vytečkováno pro podpis zmocnitele) je prázdné. V podání je uvedeno, že M. J. podává odpor v dané věci s žádostí, nechť pošta je doručována na adresu Ing. M. J., M. 989/7, P. 9, K. Dne 3.10.2014 správní orgán vyhotovil usnesení k odstranění vady odvolání ve lhůtě 5ti dnů spočívající v podpisu obviněného, a to způsobem spočívající v doložení – prokázání zastoupení ve smyslu ust. § 33 odst. 1 a ust. § 37 odst. 4 správního řádu, neboť plná moc přiložená k elektronickému podání ze dne 25.9.2014 prostřednictvím elektronické podatelny není možno považovat za způsobilou, neboť nemá veškeré náležitosti potřebné k její platnosti. Správní orgán dále uvedl, že plnou moc lze udělit buďto ústně do protokolu, nebo písemně, kdy pod pojmem písemně je nutno rozumět listinný originál nebo písemnost vzniklou v elektronické podobě a podepsanou uznávaným elektronickým podpisem osoby, která projev vůle činí, nebo písemnost v elektronické podobě (datovou zprávu) vzniklou cestou autorizované konverze původního listinného dokumentu ve smyslu ust. § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, kdy taková písemnost má stejné účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením dokument vznikl. Tato písemnost byla doručována prokazujícímu se zmocněnci Ing. M. J. a také tento byl v usnesení vyzván k odstranění vady. Usnesení bylo doručeno dne 16.10.2014 M. J.

4. Žalobce uplatnil u žalovaného opatření proti nečinnosti Městského úřadu Bruntál dne 28.11.2014 a žalovaný jej neshledal důvodným, neboť řízení ve věci je ukončeno vydáním pravomocného příkazu.

5. V prvé řadě bylo posouzení, zda předložená plná moc ve správním řízení byla bezvadná co do obsahu i formy. Správní orgán dospěl k závěru, že předložená plná moc nemá zákonné náležitosti, neboť není zmocnitelem podepsána a nemá ani formální náležitosti, neboť plnou moc lze udělit buďto ústně do protokolu nebo písemně, přičemž pod pojmem písemně je nutno rozumět listinný originál pokračování -3- 78A 3/2015 nebo písemnost vzniklou přímo v elektronické podobě a podepsanou závazným elektronickým podpisem osoby, která projev vůle činí, nebo písemnost v elektronické podobě (datovou zprávou) vzniklou cestou autorizované konverze původního listinného dokumentu ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb. Soud se s názorem správního orgánu ne zcela ztotožnil. Nejvyšší správní soud již opakovaně judikoval, že k prokázání oprávnění zmocněnce zastupovat ve správním řízení účastníka postačí plná moc předložená v kopii, pokud správní orgán nemá na základě konkrétních okolností případu pochybnosti, zda byla účastníkem řízení skutečně udělena (např. rozhodnutí ze dne 17. 10. 2014 čj. 4 As 171/2014-26). Nejvyšší správní soud tak ponechal na úvaze správního orgánu vyžadovat plnou moc i v jiné formě než pouze v kopii, která by nezpochybňovala, že zmocnění je pro toho konkrétního zmocněnce. Jestliže v dané věci se správní orgán nespokojil s kopií plné moci, měl právo vyžadovat originál, měl-li pochybnosti, avšak tyto pochybnosti měl v odůvodnění svého rozhodnutí vyjádřit. Tak, jak byla správním orgánem ve výzvě naformulována povinnost předložit plnou moc v originálu včetně odůvodnění výzvy, nelze než dojít k závěru, že správní orgán zcela vyloučil možnost předložení plné moci v kopii a s tímto názorem soud nemůže souhlasit.

6. Jako další bylo třeba posoudit, zda předmětná plná moc má náležitosti, které pro plnou moc jsou vyžadovány, tj. zda dostatečně vypovídá, že zmocnitel toho konkrétního zmocněnce zmocnil a v jakém rozsahu, datum, kdy byla plná moc sepsána a podpis zmocnitele, a mělo by též být zřejmé, že zmocněnec zastoupení přijal. Plná moc, jak již výše uvedeno, nebyla zmocněncem podepsána; soud tak správnímu orgánu zcela přisvědčil, že plná moc, ve které absentuje podpis zmocněnce, je vadná, a tudíž bylo povinností správního orgánu činit úkony směřující k odstranění této vady.

7. Otázkou navazující na výše uvedené bylo, zda usnesení o odstranění vady plné moci byl správní orgán povinen zaslat zmocněnci, zmocniteli či oběma. Krajský soud k argumentaci žalobce rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 27/2011-41 ze dne 29. září 2011 uvádí, že se nejedná o identický případ, neboť v uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud jednak řešil postup správního soudu nikoliv správního orgánu a dále žaloba byla sepsaná advokátem, nikoliv obecným zmocněncem. Krajský soud s odvoláním na ustanovení § 34 odst. 2 věta první správního řádu, dle kterého „s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci“, dospěl k závěru, že u výzvy k odstranění nedostatku prokázání zastoupení se nejedná o úkon, který by měl osobně vykonat pouze účastník řízení (zmocnitel), proto není důvod takovou výzvu účastníku řízení zasílat, přičemž krajský soud tento názor opírá i o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2015 č.j. 10As 266/2014- 32. Správní orgán tedy postupoval správně, jestliže vyžadoval předložení řádné plné moci od zmocněnce, coby podatele odporu, nikoliv od obviněného.

8. Vzhledem k výše uvedenému soud nepřisvědčil důvodnosti žaloby. Správní orgán byl s ohledem na nedostatek plné moci povinen vyzvat osobu, která odpor podala, k odstranění nedostatku, k prokázání, že je osobou oprávněnou k takovému úkonu. Vzhledem k tomu, že správní orgán takto procesně postupoval a zmocněnec vadu v dané lhůtě neodstranil a náležitě neprokázal, že je oprávněn k podání odporu, nabyl příkaz, vydaný správním orgánem dne 1. září 2014, právní moci dne 19.9.2014. V dané věci nelze konstatovat nečinnost žalovaného, neboť ve věci bylo pokračování -4- 78A 3/2015 pravomocně rozhodnuto, a proto žaloba byla dle ust. § 81 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), jako nedůvodná zamítnuta.

9. Soud se souhlasem účastníků řízení rozhodl bez jednání dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

10. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovanému žádné náklady nevznikly (ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě dne 12. října 2015 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu