78 Ad 3/2014

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka v právní věci žalobce Bc. J. Š., proti žalované České průmyslové zdravotní pojišťovně, se sídlem Jeremenkova 11, Ostrava-Vítkovice, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14.3.2014 č.j. FP/SÝ/VN2009_KZ/069205, ve věci pojistného takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 14.3.2014 č.j. FP/SÝ/VN2009_KZ/069205 se z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.600,- Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobci byla výkazem nedoplatků předepsána k úhradě dlužná částka na pojistném a penále za období od 8.1.2009 do 31.1.2013.

2. Žalobce u zdejšího soudu podal dne 23.5.2014 žalobu, ve které uvedl, že napadá výkaz nedoplatků ze dne 14.3.2014 č.j. VN2009KZ/069205. Nezákonnost výkazu nedoplatků spatřoval v tom, že a) ČPZP neúplně zjistila skutkový stav věci, neboť neprovedla navržené důkazy, b) ČPZP nepřihlédla k tvrzení účastníka řízení ke skutečnostem, které jim oznámil a namítal, c) věc byla nesprávně věcně posouzena, d) ČPZP pro rozhodování použila jiné předpisy, než v daný čas byly a nyní jsou v platnosti, e) ČPZP není příslušná, a to ani v přenesené působnosti, rozhodovat v dané věci. Neúplnost skutkového stavu spatřoval v tom, že ČPZP neprovedla kontrolu plátců pojistného zdravotního pojištění u společnosti Stavproj Morava, s.r.o., Kosmonautů 25, Olomouc, u kterého v té době byl zaměstnán. Neprovedla kontrolu OSVČ a neúplně zjišťovala registr plátců pojistného, u které zdravotní pojišťovna, především v období roku 2009 a 2010, měla pro správné stanovení pojistného zjistit. Kdyby tak postupovala, zjistila by, že pojistné bylo placeno ve správné výši a včas. Dále, že pojišťovna ČPZP za poslední období vydala několik zmatečných výkazů nedoplatků, které byly zrušeny. ČPZP nevyhověla ani námitce pro nesprávný výpočet výkazu nedoplatků, kde doložil potvrzení o zdravotním pojištění na Slovensku, kde pracoval. Své rozhodnutí opřela pouze na odkaz pro nedodání evropského formuláře A1, který mu nedodala, a takový formulář navíc nelze nikde sehnat. Od příslušné zdravotní pojišťovny na Slovensku obdržel potvrzení o pojistném vztahu, dle kterého prokazatelně zdravotní pojišťovna potvrdila jeho vztah v daném období ke zdravotnímu pojištění u jiné pojišťovny. ČPZP nereagovala ani na skutečnost jeho pracovního poměru u společnosti Stavproj Morava, s.r.o., kde vyměřuje dlužné pojištění od února 2008 do května 2010. Za toto období neměl povinnost jako fyzická osoba platit pojistné, k čemuž jako důkaz přiložil pracovní smlouvu. Navrhl zrušit rozhodnutí České průmyslové zdravotní pojišťovny a věc vrátit k dalšímu řízení a rozhodnutí.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 17.9.2014 uvedla, že tvrzení v žalobě jsou opakovanými námitkami, o kterých rozhodla v rozhodnutí ze dne 14.3.2014. Z toho důvodu odkazuje na zdůvodnění uvedeného rozhodnutí. K doložené pracovní smlouvě uvedla, že předložený doklad je možné považovat pro potřeby zdravotní pojišťovny za dostatečný pro doložení data zahájení zaměstnání na Slovensku, nikoliv však pro ověření data jeho ukončení. Navrhla žalobě nevyhovět.

4. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna svým rozhodnutím ze dne 14.3.2014 č.j. FP/SÝ/VN2009_KZ/069205 výkaz nedoplatků ze dne 28.1.2014 č. VN2009_KZ/069205, kterým bylo předepsáno dlužné pojistné ve výši 36.585,- Kč a penále ve výši 25.393,- Kč, potvrdila. V odůvodnění uvedla, že ve věci byly vydány tři výkazy nedoplatků, když dvěma bylo vyhověno a námitky vedené proti třetímu výkazu nedoplatků nebyly uznány za důvodné.

5. Krajský soud rozsudkem ze dne 27. října 2015 č.j. 78Ad 3/2014-19 žalobu zamítl. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná nepochybila, jestliže napadeným rozhodnutím ze dne 14.3.2014 potvrdila výkaz nedoplatků ze dne 28.1.2014.

6. Rozsudek zdejšího soudu citovaný v odstavci [5] tohoto rozhodnutí napadl žalobce kasační stížností a Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30. března 2016 č.j. 2 Ads 303/2015-27 rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění zrušujícího rozsudku uvedl, že pokud někdo pro jiného fakticky pracuje ve vztahu majícím znaky pracovního poměru podle předpisů soukromého práva, avšak pracovní poměr nevznikl pro absolutní neplatnost pracovní smlouvy, jež měla být jeho právním podkladem, je příjem, který mu takto za jeho činnost plyne nebo by měl plynout, příjmem ze závislé činnosti. Pokud tedy vskutku ve vztahu mezi stěžovatelem a společností STAVPROJ MORAVA, spol. s r. o., v likvidaci, existoval vztah faktického výkonu činnosti stěžovatele pro tuto společnost, který by, pokud by byl kryt platnou pracovní smlouvou, měl povahu vztahu pracovněprávního, byl stěžovatel „zaměstnancem“ ve smyslu § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Krajský soud pochybil, pokud se blíže nezabýval tím, zda žalovaná před vydáním žalobou napadeného rozhodnutí zkoumala, zda nebylo na základě pracovní smlouvy ze dne 1.12.2007 fakticky plněno, tedy zda mezi stěžovatelem a společností STAVPROJ MORAVA, spol. s. r. o., v likvidaci, existoval vztah faktického výkonu činnosti stěžovatele pro tuto společnost, který by, pokud by byl kryt platnou pracovní smlouvou, měl povahu vztahu pracovněprávního. Pokud by tomu tak totiž bylo a zároveň by v rozhodné době samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem příjmů stěžovatele, závěr žalované o povaze účasti stěžovatele na veřejném zdravotním pojištění a z něho plynoucí konsekvence (předepsání úhrady dlužného pojistného k placení přímo stěžovateli) by nutně byly chybné a musely by být důvodem zrušení napadeného rozhodnutí.

7. Shora uvedeným právním názorem Nejvyššího správního soudu je krajský soud vázán (§ 110 odst. 4 s.ř.s.).

8. Ze správního spisu bylo zjištěno, že výkaz nedoplatků vydaný 12.2.2013 za kontrolované období od 8.1.2009 do 31.1.2013 o povinnosti zaplatit dlužné pojistné ve výši 62.672,- Kč a dlužné penále ve výši 55.403,- Kč bylo k námitkám zrušeno rozhodnutím ze dne 3.4.2013 č.j. FP/SÝ/VN2009_KZ/069205 z důvodu, že plátce namítá, že je z titulu zaměstnání pojištěn na zdravotním pojištění ve Slovenské republice, a dále s ohledem na skutečnost, že plátce dosud nepodal přehledy o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní roky 2008, 2009 a 2010. Další výkaz nedoplatků byl vydán 12.11.2013 č.j. FPVO/PO/VN/2009_KZ/069205/1. Tímto výkazem bylo znovu za kontrolované období od 8.1.2009 do 31.1.2013 předepsáno k úhradě dlužné pojistné ve výši 62.672,- Kč a dlužné penále ve výši 55.403,- Kč. K námitce byl i tento výkaz nedoplatků rozhodnutím ze dne 20.12.2013 sp. zn. FP/SÝ/VN2009_KZ/069205 zrušen z důvodu zohlednění namítaného promlčení u pohledávek vzniklých do prosince 2007 a splatných v lednu 2008. Dne 28.1.2014 tak byl vydán v pořadí třetí výkaz nedoplatků č.j. FPVO/PO/VN/2009_KZ/069205/1 a předepsáno k úhradě za kontrolní období od 8.1.2009 do 31.1.2013 dlužné pojistné ve výši 36.585,- Kč a dlužné penále ve výši 25.393,- Kč. K námitce proti uvedenému výkazu bylo vydáno napadené rozhodnutí. Součástí spisu je i potvrzení Všeobecnej zdravotnej poisťovny, pobočka Čadca ze dne 4.3.2014 o obsahu, že jmenovaný je pojištěncem Všeobecnej zdravotnej poisťovny od 1.1.1995 – nadále, které žalobce předložil dne 11.3.2004, a dále tiskopis E104 – potvrzení týkající se sčítání dob pojištění, zaměstnání nebo bydlení dle nařízení 883/2004, vyžádaný žalovanou.

9. I přes názor Nejvyššího správního soudu ohledně předložené pracovní smlouvy ze dne 1.12.2007 soud tuto důkazní listinu nepovažuje za věrohodnou, neboť tato měla být sepsána dne 1.12.2007 mezi zaměstnavatelem STAVPROJ MORAVA, spol. s r. o. v likvidaci, když prostým nahlédnutím do obchodního rejstříku k uvedenému datu neexistovala firma STAVPROJ MORAVA, spol. s r.o. „v likvidaci“, tato existovala až ode dne 7. října 2009. V den údajného uzavření pracovní smlouvy s odvoláním na obchodní rejstřík existovala firma STAVPROJ MORAVA, spol. s r.o. Nicméně je pravdou, že žalobce již v průběhu správního řízení opakovaně uváděl bez bližšího časového vymezení výkon zaměstnání, a to konkrétně ve svých námitkách ze dne 1.3. a 20.11.2013, že byl zaměstnancem STAVPROJ MORAVA, s.r.o., když dne 20.11.2013 navíc tvrdil, že byl zaměstnancem i firmy STAVBAPROJ, s.r.o. Obsahem předloženého spisu nejsou žádné procesní úkony žalované vedoucí k objasnění tvrzeného v námitkách o dalším výkonu práce v zaměstnaneckém poměru, tedy zda docházelo k faktickému výkonu zaměstnání mezi žalobcem jako zaměstnancem a jeho společnostmi STAVPROJ MORAVA, spol. s.r.o. a STAVBAPROJ, s.r.o., a zda žalobci plynuly příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů i v období od února 2008 do května 2010. Jestliže s odvoláním na ust. § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění je zaměstnancem osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu, a soud má na mysli zákon č. 586/1992 Sb., pak správní orgán musí mít najisto postaveno, že žalobce v posuzovaném období takovou pozici neměl. Žalovaná respektovala u žalobce zaměstnání u společnosti STAVPROJ MORAVA, spol. s r.o. v období od 7.11.2005 do 31.7.2006, dále v období od 1.6.2010 do 31.8.2011 u společnosti STAVBAPROJ, s.r.o. a od 1.9.2011 dále u společnosti STAVPROJ MORAVA, s.r.o. Jestliže žalobce namítal ve správním řízení i další dobu výkonu zaměstnání, pak správní orgán byl povinen se touto námitkou zabývat a tímto směrem vést dokazování. I když soud, jak uvedeno výše, přiloženou pracovní smlouvu vyhodnotil jako nedůvěryhodnou, žalobce mohl vykonávat zaměstnanecký poměr i na základě konkludentního ujednání. Uzavření smlouvy je vždy projevem vůle a kromě projevu písemného je právem aprobován i projev učiněný mlčky (konkludentně), tj. jakýkoli nevýslovný projev, který s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vylučuje pochybnosti o tom, jaká vůle je tímto způsobem projevována. Právní úkony vyjádřené konkludentně (per facta concludentia) jsou interpretovatelné především podle toho, co konkrétní způsob jejich vyjádření obvykle znamená. K otázce, zda došlo k uzavření pracovní smlouvy, nejsou rozhodující subjektivní představy účastníků o tom, zda a kdy podle jejich názoru pracovní poměr vznikl, významné je -bez ohledu na to, jak účastníci následně hodnotí své právní postavení - objektivní zjištění, zda a kdy nastaly takové skutečnosti, s nimiž právní norma vznik tohoto dvoustranného právního úkonu spojuje. Protože v pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce (obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo) a den nástupu do práce, je pracovní smlouva uzavřena, jakmile se účastníci shodli na obsahu těchto esenciálních náležitostí. K tomu může dojít, jak již uvedeno výše, výslovně, tj. písemně nebo ústně, ale i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěli účastníci projevit. Tedy není to jen pracovní smlouva v písemné podobě, která zakládá pracovní poměr. V souzené věci je pak rozhodující s odvoláním na již cit. ust. § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, zda plynuly žalobci příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprováděla žádné dokazování ohledně výkonu zaměstnání žalobce v období roku 2008 a od 8.1.2009 do 31.5.2010, i přes žalobcovy námitky, dospěl soud k závěru, že i při respektování zásady plné jurisdikce mu nepřísluší zjišťovat skutkový stav a v tomto směru provádět dokazování, nezjišťovala-li je ani žalovaná a tak nahrazovat řízení správní, neboť správní soudnictví je založeno převážně na kasačním principu. Z tohoto důvodu soud nevyhověl důkazním návrhům předloženým žalobcem v písemném podání ze dne 13. září 2016.

11. Soud nepřisvědčil námitce nepříslušnosti žalované rozhodovat v dané věci. Podle ust. § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Podle odst. 4) proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší. Podle odst. 5) věty první na základě námitek zdravotní pojišťovna do 30 dnů od jejích doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, nebo byla-li výše nedoplatků stanovena správně, zruší.

12. Vzhledem k uvedenému v odst. [9] tohoto rozsudku se zdůrazněním, že obsah předloženého spisu nedává odpověď na otázku, zda a v jakém rozsahu žalovaná se zabývala tvrzením žalobce ohledně rozsahu činnosti v období roku 2008 a od 8.1.2009 do 31.5.2010, krajský soud napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení při respektování ustanovení § 75 s.ř.s.

13. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu byly přiznány náklady řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním kasační stížnosti v zastoupení advokátem. Žalobci tak byly přiznány náklady ve výši dvou odměn za právní služby advokáta, a to převzetí věci a sepsání kasační stížnosti dle § 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. á 1.000,- Kč, tj. 2.000,- Kč plus dvakrát náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky á 300,- Kč, tj. 600,- Kč; celkem 2.600,- Kč. Neúspěšné žalované byla dle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. uložena povinnost zaplatit tyto náklady žalobci ve lhůtě dané ve výroku II. tohoto rozsudku. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 14.9.2016 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu