8 CO 114/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 11.654,22 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. 1. 2022, č. j. 14 C 385/2021-22,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku ohledně částky 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 2. 7. 2021 do zaplacení, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 2. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 2.273 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta sídlem [adresa].

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.259 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žaloba co do částky 9.395,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 871,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.547,79 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7.567,99 Kč od 19. 12. 2020 do 1. 7. 2021 ve výši 8,50 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 5.308,99 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a úroku 29 % ročně z částky 7.567,99 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, byla zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 25. 9. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě této smlouvy úvěrující společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr hradit a zaplatit za to kapitalizované úroky ve výši 1.331 Kč, administrativní poplatek ve výši 2.920 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 3.148 Kč. Celková dlužná částka měla být hrazena ze strany žalovaného v pravidelných týdenních splátkách po 387 Kč Poslední splátka byla splatná dne 6. 8. 2018. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, celkem uhradil 7.741 Kč. Naposledy uhradil dne 26. 9. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědoměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021. Skutková zjištění okresní soud podřadil pod ust. § 2390, § 2991 a násl. o. z., a dospěl k závěru, že s ohledem na nedostatek posouzení úvěruschopnosti je smlouva o zápůjčce absolutně neplatnou. Nárok posoudil z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž přiznal žalobkyni rozdíl mezi žalobkyní vyplacenou částkou a částkou zaplacenou žalovaným, takže zbývá k úhradě jistina ve výši 2.259 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím.

3. Proti tomuto rozsudku, a to proti odstavcům II. a III. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 2. 7. 2021 do zaplacení a že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedla, že nesouhlasí se závěrem soudu, pokud dospěl ke skutkovému zjištění, že žalovaný uhradil celkem 7.741 Kč, a tudíž zbývá na dluh zaplatit částku 2.259 Kč. Žalobkyně v podané žalobě výslovně uvádí, že žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 4.741 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Soud I. stupně neprovedl důkaz přehledem plateb - tabulkou umoření. Žalobkyně je toho názoru, že pokud soud I. stupně měl pochybnosti o výši provedených plateb ze strany žalovaného, pak měl žalobkyni vyzvat k upřesnění výše plateb.

4. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

6. Odvolací soud plně odkazuje na skutková zjištění, jak je učinil okresní soud, s výjimkou zjištění, jaké částky žalovaný na dluh uhradil. Odvolací soud provedl důkaz tabulkou umoření, ze které zjistil, že žalovaný celkem na dluh zaplatil částku 4.741 Kč. Tato částka uvedená v tabulce umoření zcela odpovídá rovněž skutkovým tvrzením, jak jsou uvedeny žalobkyní v žalobě.

7. Odvolací soud se plně ztotožňuje s právními závěry učiněnými okresním soudem, pokud smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 25. 9. 2017 vyhodnotil v souladu s ust. § 2390 o. z. jako smlouvu o zápůjčce, neboť v daném případě byla částka 10.000 Kč poskytnuta žalovanému v hotovosti. Nicméně i pokud se jedná o zápůjčku a účastníci si sjednali úroky z této zápůjčky, administrativní poplatek a poplatek za hotovostní režim splátek, pak je nutno předmětnou smlouvu hodnotit rovněž ve smyslu ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a v tomto směru je nutno v souladu s ust. § 86 odst. 2 a § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona posoudit, zda žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Tato skutečnost nevyplývá z žalobkyní předložených listin, navíc žalobkyně se nedostavila k jednání, takže se zbavila možnosti být poučena o těchto tvrzeních a předložení důkazu, pak okresní soud dospěl správně k závěru, že daná smlouva je absolutně neplatná a návrh žalobkyně je nutno posuzovat z titulu bezdůvodného obohacení, tj. v souladu s ust. § 2991 a násl. o. z., což také ani žalobkyně nezpochybňovala, jak vyplývá z odvolání.

8. V daném případě je nutno souhlasit s názorem odvolatelky, že žalovaný na poskytnutou částku 10.000 Kč zaplatil celkem 4.741 Kč a zbývá uhradit částku 5.259 Kč. Pokud již okresní soud přiznal žalobkyni v odstavci I. výroku částku 2.259 Kč, zbývá k úhradě částka 3.000 Kč, jak rovněž žalobkyně uvádí ve svém odvolání. Kromě této částky náleží žalobkyni také úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., a to za dobu od 2. 7. 2021, jak ji okresní soud rovněž přiznal v případě přiznané částky 2.259 Kč, když doba, od kdy je žalovaný v prodlení, se odvíjí od doby, kdy byl žalovaný k plnění vyzván, tj. od předžalobní výzvy.

9. S ohledem na shora uvedené tak byl rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části v souladu s ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

10. V souladu s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

11. V řízení před soudem I. stupně byla žalobkyně v převážné míře neúspěšná, žalovanému žádné náklady nevznikly, proto o nich bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

12. V odvolacím řízení naopak byla žalobkyně plně úspěšná, proto jí v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení učinil zástupce žalobkyně 1 úkon právní služby, a to je podané odvolání, za což mu náleží odměna ve výši 1.000 Kč, 1 režijní paušál ve výši 300 Kč, to vše v souladu s ust. § 7, § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a z těchto částek 21% DPH, což je částka 273 Kč Celkem tak činí odměna advokáta částku 1.273 Kč. Kromě této částky má žalobkyně nárok na úhradu zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 1.000 Kč Celkem tak činí náklady odvolacího řízení částku 2.273 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.