8 CO 13/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 16. 9. 2021, č. j. 8 C 218/2021-29,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku ohledně částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku, ohledně 0,75 % úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, se rozsudek potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta sídlem adresa.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokovým příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba na zaplacení částky částka, úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a částky částka od datum do zaplacení byla zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, dle které právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši částka, administrativní poplatky ve výši částka, v 60 týdenních splátkách po částka. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný byl v roce 2018 zaměstnancem a jeho příjem měl činit částka měsíčně, což bylo ověřováno pracovní smlouvou. Další blíže neurčené čisté příjmy domácnosti, které nebyly ničím ověřeny, měly činit částka. Celkové výdaje měly činit v roce 2018 částku částka, z čehož splátky úvěru činily částka. Tato skutková zjištění podřadil okresní soud pod ust. § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z toho důvodu považoval smlouvu za absolutně neplatnou a nárok žalobkyně posuzoval v souladu s ust. § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení. Dospěl přitom k závěru, že bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši částka, že žalovaný dosud vrátil částka a že je povinen doplatit částka.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, a to proti odstavci II. výroku, když se domáhala jeho změny tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od datum do zaplacení a že mu bude uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedla, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že žalovaný uhradil celkem částka, a tudíž mu zbývá na dluh zaplatit částku částka. Tato skutečnost neplyne ani z tvrzení žalobkyně, ani z jí předložených důkazů (přehled plateb neboli tabulka umoření - předloženo již jako příloha žaloby). Žalobkyně v podané žalobě výslovně uvádí, že žalovaný do postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Ve druhém odstavci článku IV. na straně 4 žaloby pak žalobkyně uvádí, že za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. V případě, že žalobkyně jednoznačně tvrdila, kolik bylo v žalobě uhrazeno, a doložila dokladem, kolik bylo uhrazeno, pak soud není oprávněn vedle tohoto dokladu o úhradě si sám dopočítávat, kolik bylo uhrazeno, neboť nárok z bezdůvodného obohacení je zcela odlišný od nároku žalobního. příjmení s pořadovým číslo tj. datem datum, neuvádí poslední platbu žalovaného. Jedná se o jakýsi přehledový řádek, ve kterém jsou uvedeny zbývající části dluhu. Poslední řádek tabulky umoření tedy nepředstavuje součet úhrad nebo další platbu žalovaného. Tabulku umoření vyhotovil původní věřitel a žalobkyně bohužel nemůže ovlivnit její podobu. Z toho důvodu má žalobkyně za to, že má nárok na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od datum.

4. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části a ve výroku o náhradě nákladů řízení jako výroku závislém ve smyslu ust. § 212 věta prvá a věta druhá písm. a) o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

6. Krajský soud plně odkazuje na skutková zjištění učiněná okresním soudem, tj. že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva číslo o zápůjčce, kdy žalovaný potvrdil, že převzal zápůjčku ve výši částka. Kromě této částky měl za poskytnutí zápůjčky zaplatit částku ve výši částka, když tato částka se skládá z úroku ve výši částka, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka, částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení činila částka. Dále odvolací soud odkazuje na zjištění stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

7. Okresní soud pak zcela správně v souladu s ust. § 86 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. a § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona dospěl k závěru, že z důvodu, že řádně žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když zejména nezkoumala jeho výdaje, pak je nutno na danou smlouvu pohlížet jako na absolutně neplatnou a správně pak okresní soud nárok žalobkyně posuzoval v souladu s ust. § 2993 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení.

8. V daném případě však okresní soud dospěl k nesprávným zjištěním ohledně skutečnosti, že žalovaný na poskytnutou částku částka měl uhradit částku částka. Tvrzení o tom, že měl žalovaný uhradit nějakou částku, ať už do zesplatnění, či po zesplatnění žalované částky, neplyne nijak z žalobních tvrzení žalobkyně a rovněž nevyplývá ani z tabulky umoření (č. l. 22). Z toho důvodu má odvolací soud za to, že výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného činí částku částka, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce, a na tuto částku ničeho žalovaný neuhradil. Pokud žalobkyně v odvolání požaduje kromě již přiznané částky částka dále zaplacení částky částka, je její nárok po právu. Kromě této částky má žalobkyně nárok na úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970, když rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2885/2020 dospěl k závěru, že i v případě bezdůvodného obohacení náleží v případě poskytnutých úvěrů věřiteli rovněž úrok z prodlení z důvodu prodlení úvěrovaných se zaplacením požadované částky. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od datum, když od tohoto data byl žalovaný v prodlení. Předžalobní výzvu ze dne datum žalobkyně odeslala dne datum. Pokud tedy žalobkyně požaduje úrok z prodlení od datum, pak lze tento úrok z prodlení žalobkyni od tohoto data přiznat. Pokud se však týká výše úroku z prodlení, ke dni prodlení žalovaného činil úrok z prodlení 8,25 %, nikoliv žalobkyní požadovaných 9 %.

9. S ohledem na shora uvedené tak byl rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části změněn v souladu s ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

10. Žalobkyni nenáleží nárok na 0,75 % úrok z prodlení ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a proto v této části byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen v souladu s ust. § 219 o. s. ř.

11. Odvolací soud rozhodoval v souladu s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

12. V řízení před soudem I. stupně byla žalobkyně převážně neúspěšná, žalovanému žádné náklady v řízení před soudem I. stupně nevznikly, proto o nich bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. V odvolacím řízení byla žalobkyně v převážné míře úspěšná, proto jí v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, kterému náleží odměna ve výši částka za 1 úkon právní služby v souladu s ust. § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za podané odvolání, dále mu náleží 1 režijní paušál ve výši částka dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, tj. celkem částka a z této částky 21% DPH, což je částka částka Celkem tak činí náklady advokáta částka. Kromě této částky náleží žalobkyni náhrada za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši částka Celkem tak činí náklady odvolacího řízení částku částka, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.