8 CO 203/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa anonymizováno obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení , příjmení sídlem adresa , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o zaplacení částky 1.000.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2022, č. j. 131 C 55/2017-151,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem byla žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.000.000 Kč s přísl. zamítnuta a dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala změnit rozsudek tak, aby žalobě bylo vyhověno. V odvolání žalobkyně uvedla, že v řízení nebyl mezi účastníky sporný skutkový stav věci, nicméně sporné bylo posouzení právní otázky, kdy je účastník výběrového řízení vybraným dodavatelem ve smyslu § 122 ZZVZ, tj. zda tedy žalobkyně byla či nebyla ve vztahu k žalovanému a spornému výběrovému řízení vybraným dodavatelem. Žalobkyně nadále trvá na tom, že vybraným dodavatelem nebyla a žalovaný neoprávněně využil institutu bankovní záruky. Nadále tedy žalobkyně trvá na tom, že účastník, který nesplňuje požadavky zadávací dokumentace, nemůže být vybraným účastníkem. Vybraným účastníkem je až ten účastník, se kterým zadavatel skutečně hodlá uzavřít smlouvu. Pokud je nabídka účastníka neúplná a je účastník vyzván, aby ji doplnil, nelze na něj pohlížet jako na vybraného účastníka. V opačném případě by jinak muselo dojít k paradoxním situacím, že by již nedocházelo k jakémukoliv posuzování materiálů, které vyzvaný účastník dokládá, a bylo by tedy zcela na libovůli vyzvaného účastníka, jaké materiály doloží, pokud by po formální stránce odpovídaly výzvě - tak jako tak by byl přece vybraným účastníkem a mohl by se domáhat, aby s ním byla uzavřena smlouva. Nad rámec shora uvedeného uvedla, že účelem institutu bankovní záruky je zajistit situaci, kdy skutečně vybraný účastník - tj. subjekt, se kterým je smlouva uzavírána, z nějakého důvodu nechce plnit své závazky. Jeho smyslem tedy není sankcionovat ostatní účastníky výběrového řízení. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že je nezbytné vyhodnotit, zda kumulace důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení může mít vliv na vznik práva zadavatele na plnění jistoty, či nikoliv. Podle názoru žalobkyně není zadavatel oprávněn vybrat dodavatele, jehož nabídková cena byla mimořádně nízká. Pokud vybral dodavatele a vyzval jej k odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, tak nebyl vůbec oprávněn jej ve výběrovém řízení ponechat. Dále má žalobkyně za to, že výklad, jež provedl soud, tedy že by zadavatel mohl provést posouzení nabídkových cen účastníků z pohledu případné existence mimořádně nabídkové ceny v zásadě kdykoliv během zadávacího řízení a ve zjednodušení si vybrat, jaký postup v hodnocení provede, je v rozporu s článkem 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud tedy existují dva důvody pro vyloučení účastníka, je nutné je posuzovat odděleně. Jestliže zde existuje důvod pro obligatorní vyloučení účastníka a tento není spojen s nárokem na inkaso kauce, zadavatel nemá na výběr a účastníka na základě zákona vyloučit musí a není důvod, aby jakkoliv posuzoval, zda zde existuje jakýkoliv důvod, pro který by jej vyloučit pouze mohl.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení rozsudku jako věcně správného s tím, že není možné přisvědčit závěru žalobkyně, že v případě, že vybraným dodavatelem je účastník zadávacího řízení, jehož nabídka vykazuje určité nejasnosti, by mělo docházet k paradoxním situacím, že by již nedocházelo k jakémukoliv posuzování materiálů, které vyzvaný účastník dokládá, a že by mělo být na libovůli vyzvaného účastníka, jaké materiály doloží, pokud by po formální stránce odpovídaly výzvě. Není zřejmé, jakým způsobem k takovému závěru žalobkyně došla. Ve vztahu k problematice vymezení pojmu„ vybraný dodavatel“ žalovaný poukazoval na komentářovou literaturu, podle níž zákon definuje pro své potřeby i pojem„ vybraný dodavatel“, že vybraným dodavatelem může být jen účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral podle § 122 k uzavření smlouvy; takový dodavatel se považuje a označuje od uvedeného okamžiku za vybraného dodavatele, a to bez ohledu na to, zda následně skutečně došlo k uzavření smlouvy, k vyloučení vybraného dodavatele (např. z důvodu, že nedoložil doklady požadované zadavatelem ve vazbě na § 104 nebo odmítne uzavřít se zadavatelem smlouvu), nebo ke zrušení zadávacího řízení na základě jiného důvodu uvedeného v § 127. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že je nezbytné vyhodnotit, zda kumulace důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení může mít vliv na vznik práva zadavatele na plnění z jistoty, či nikoliv. Žalovaný se ztotožňuje s právním posouzením soudu I. stupně, který dospěl k závěru, že i v takovém případě je právo na plnění z jistoty opodstatněné. Určitá část důvodů pro vyloučení ze zadávacího řízení je fakultativní, určitá, část důvodů je obligatorní. Jestliže vybraný dodavatel nepředloží údaje, doklady nebo vzorky podle § 122 odst. 3 nebo odst. 5 ZZVZ, což žalobkyně neučinila, jedná se o obligatorní důvod pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 122 odst. 7 ZZVZ, a tedy zadavatel je povinen vybraného dodavatele vyloučit. V § 41 odst. 8 ZZVZ je stanoveno, že zadavatel má v takovém případě právo na plnění z jistoty. Pokud by zákonodárce zamýšlel, že za situace, kdy jsou dány alespoň dva důvody pro vyloučení ze zadávacího řízení, a pouze s jedním z nich je spojeno právo na uplatnění jistoty, by v takové situaci nemělo právo na uplatnění jistoty zadavateli náležet, pak by to výslovně zakotvil v ZZVZ. Ze ZZVZ zadavateli neplyne povinnost uplatnit právo na jistotu, nicméně s ohledem na péči řádného hospodáře žalovaného podle § 17 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a péči řádného hospodáře dle § 1411 o. z. byl žalovaný povinen k uplatnění jistoty přistoupit. Nárok na jistotu ze strany žalovaného byl tedy nárokem opodstatněným a uplatněným v souladu se ZZVZ.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá, a na která odkazuje. Platí to zejména o zjištění, že dne [datum] žalovaný vyhlásil veřejnou zakázku vyhotovení stavby [název] [anonymizována tři slova], a to na stavební práce podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb. Dne [datum] proběhlo v sídle zadavatele otevírání obálek, kdy došlo k tomu, že žalobkyně vystupující jako uchazeč pod pořadovým číslem 7, podala nabídku s nejnižší nabídkovou cenou. Dne [datum] se konalo prvé jednání hodnotící komise žalovaného a v návaznosti na podmínky stanovené zadavatelem provedla komise hodnocení nabídek podle § 119 zákona č. 134/2016 Sb., to znamená, že seřadila nabídky dle výše nabídkové ceny. Na prvním místě se tak umístila žalobkyně s nejnižší nabídkovou cenou. Na základě uvedeného tedy komise rozhodla, že je namístě vyzvat vybraného dodavatele, tedy žalobkyni, v souladu s ust. § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., aby dodala potřebné doklady a s odkazem na § 113 odst. 4 téhož zákona požádala o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žalobkyně předmětné doklady nedoložila, což sama v řízení připustila, a proto byla vyloučena ze zadávacího řízení, což jí bylo oznámeno [datum] a zároveň bylo žalobkyni doručeno oznámení o výběru dodavatele ze dne 24. 5. 2017, v němž žalovaný uvedl, že smlouva bude uzavřena s dodavatelem - [právnická osoba] V řízení bylo rovněž učiněno nesporným, že žalobkyně poskytla v souvislosti se svou účastí v zadávacím řízení jistotu v podobě bankovní záruky, a že žalovaný uplatnil právo z jistoty u [právnická osoba], ve výši 1.000.000 Kč.

6. Okresní soud pak věc správně posoudil i po právní stránce. Podle ust. § 39 zákona č. 134/2016 Sb. zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.

7. Podle odst. 2 téhož právního ustanovení v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil c) hodnocení nabídek.

8. Podle odstavce 3 pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídek zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související a) s předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, nebo b) kvalifikací dodavatele.

9. Podle odstavce 4 není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek, nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

10. Podle ust. § 41 odst. 1 ZZVZ stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu.

11. Podle odstavce 2 výši jistoty stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo do 5 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jestliže v zadávacím řízení bude použita elektronická aukce.

12. Podle odstavce 3 jistotu poskytne účastník zadávacího řízení formou a) složení peněžní částky na účet zadavatele b) bankovní záruky ve prospěch zadavatele nebo c) pojištění záruky ve prospěch zadavatele.

13. Podle odstavce 8 zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 5 nebo § 124 odst. 2.

14. Podle ust. § 122 odst. 1 ZZVZ zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledků hodnocení nabídek nebo výsledků elektronické aukce, pokud byla použita.

15. Podle odstavce 3 zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení a) originálu nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici a b) dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si ji zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 a c) informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a) a b), je-li vybraný dodavatel právnickou osobou; v takovém případě se postupuje podle § 46 odst. 1 obdobně.

16. V případě výzvy podle odstavce 3 se postupuje podle ust. § 46 odst. 1 obdobně.

17. Podle odstavce 5 zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředloží údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo 5 nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

18. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Odvolací soud se ztotožňuje s odůvodněním uvedeném v napadeném rozsudku, že průběh zadávacího řízení je určený jednak zákonem, jednak zadávacími podmínkami, které v daném případě žalovaný stanovil. Z ust. § 39 odst. 4 ZZVZ vyplývá, že zadavatel se může rozhodnout, zda při výběru dodavatele bude nejdříve provádět posouzení plnění podmínek účasti účastníků zadávacího řízení, nebo zda nejdříve provede hodnocení a následně posouzení splnění podmínek účasti. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobkyně podala svou nabídku do shora uvedeného výběrového řízení a že její nabídka obsahovala nejnižší cenu a byla tak pro žalovaného ekonomicky nejvýhodnější. Komise posoudila nabídky dle § 119 ZZVZ dle hodnotících kritérií, tj. nabídkové ceny, kdy na prvním místě se jako uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou umístila žalobkyně. Komise se usnesla v souladu s ust. § 122 odst. 3 ZZVZ vyzvat vybraného dodavatele, tj. žalobkyni, k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci dle článků 5.1 a 5.3 zadávací dokumentace, originálu nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci dle článku 6.5 zadávací dokumentace a zároveň byla vyzvána k objasnění nejasností ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu ust. § 113 odst. 4 ZZVZ. Z této výzvy, tj. z jejího označení, z jejího obsahu a z odkazu na příslušná ustanovení ZZVZ jednoznačně vyplývá, že žalovaný jednal s žalobkyní jako s vybraným dodavatelem, tj. dodavatelem ve smyslu ust. § 122 odst. 1 ZZVZ, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Dodavatel, který je vyzván k předložení dokumentů podle § 122 odst. 3 ZZVZ, je zákonem označený jako„ vybraný dodavatel“, i když se však nezbytně nemusí jednat o finálního dodavatele, s nímž bude smlouva uzavřena. Žalobkyně na kumulovanou výzvu nereagovala, proto byla vyloučena ze zadávacího řízení, což jí bylo oznámeno. Následně pak došlo ze strany žalovaného k uplatnění práva z jistoty žalovaného - bankovní záruky u [právnická osoba] ve výši 1.000.000 Kč. Takovýto postup je v souladu s ust. § 41 odst. 8 ZZVZ. Podle závazného názoru Nejvyššího soudu vysloveném v jeho rozsudku se měly soudy obou stupňů zabývat tím, zda kumulace důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení může mít vliv na vznik práva zadavatele na plnění z jistoty, či nikoliv. Jinak řečeno, jestliže zde byly dva důvody pro vyloučení žalobkyně ze zadávacího řízení, přičemž pouze s jedním z nich by bylo možné spojovat vznik práva na plnění z jistoty podle § 41 odst. 8 ZZVZ, je nezbytné posoudit, zda inkaso jistoty je i za tohoto stavu opodstatněné. Okresní soud dospěl k závěru, že pro případ souběžného naplnění více důvodů vyloučení téhož dodavatele zákon nestanoví žádná pravidla, nestanoví žádné pořadí důvodů, příp. to, zda jeden důvod má přednost před jedním nebo ostatními důvody, kdy tyto stojí vedle sebe a lze je posuzovat samostatně. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry okresního soudu, že kumulace důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení nemá vliv na vznik práva zadavatele na plnění z jistoty, byť zde byly dva důvody pro vyloučení žalobkyně ze zadávacího řízení. To, že byl účastník zadávacího řízení vyloučen z více důvodů, nemá samo o sobě vliv na vznik práva na plnění z jistoty, i když pouze s jedním z nich bylo možné nárok na plnění z jistoty uplatnit. Z těchto důvodů nevzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 a okresní soud žalobu žalobkyně správně zamítl.

21. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu jakožto věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který je rovněž správný. Odvolací soud má shodně s názorem okresního soudu za to, že zde nebylo namístě zastoupení žalovaného advokátem, tyto náklady považuje za neúčelně vynaložené, když žalovaný je veřejnoprávní korporací, má dostatečný aparát zabývající se touto problematikou. V podrobnostech pak odkazuje odvolací soud na odůvodnění okresního soudu.

22. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn neúspěchem žalobkyně v odvolacím řízení a tím, že žalovaný se tohoto práva výslovně vzdal.