8 Co 203/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem advokát sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 32.300 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 27. 6. 2025, č. j. 21 C 155/2025-17,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně splatnosti částky 25.000 Kč s úrokovým příslušenstvím, potvrzuje.

II. V odstavci III. výroku se rozsudek mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5.308 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokát, advokáta sídlem adresa

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 2.964,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokát, advokáta sídlem adresa.

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25.000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku a pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o 8 procentních bodů. Žaloba byla zamítnuta v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25.000 Kč od 13. 1. 2025 do splatnosti částky uložené zaplatit v odstavci I. výroku rozsudku, žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5.839 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně a žalobkyni byla povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 323 Kč na účet okresního soudu do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce I. výroku ohledně splatnosti přiznané částky s úrokovým příslušenstvím, podal žalovaný včas odvolání, v němž se domáhal změnit v této části rozsudek tak, že mu bude uložena povinnost zaplatit tuto částku s úrokovým příslušenstvím žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč měsíčně. V odvolání uvedl, že lhůta stanovená soudem je pro něho likvidační, způsobilo by mu to rychlou exekuci a zjevně přímou cestu do insolvence. Svou finanční situaci je schopen doložit důkazy, výplatními páskami, náklady spojenými s bydlením a s povinností hradit dlužné částky ostatním věřitelům.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části, tj. ohledně splatnosti přiznané částky s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pokud žalovaný žádal o povolení splátek přiznané částky, tak je na něm, aby tvrdil a prokázal své majetkové poměry, které by povolení splátek odůvodňovaly. Dále podotkla, že pokud by se obrátila na žalobkyni, tak by mu s největší pravděpodobností umožnila plnění ve splátkách, pokud by pohledávku zaplatil do jednoho roku, příp. by povolila lhůtu delší pro splnění této povinnosti. Žalovaný navíc od vydání rozhodnutí nezaplatil žalobkyni ani korunu a účelově se snaží oddálit vykonatelnost napadeného rozsudku.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně splatnosti přiznané částky 25.000 Kč s úrokovým příslušenstvím a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že účastníci uzavřeli dne Anonymizováno smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému částku 25.000 Kč, kterou mu zaslala na jeho účet a žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 32.500 Kč do 12. 1. 2025, kdy úroková sazba činila 1 % denně. Vzhledem k tomu, že žalovaný zápůjčku řádně žalobkyni nevrátil, byl vyzván k vrácení dopisem ze dne 28. 4. 2025.

6. Pokud se týká právního posouzení věci, pak okresní soud správně posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z. a správně se také zabýval tím, zda před poskytnutím zápůjčky řádně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl ke správnému závěru, že své povinnosti nedostála. Žalobkyně ani v žalobě, ani na výzvu okresního soudu neuvedla, zda a jakým způsobem úvěruschopnost žalovaného posuzovala, k jednání se nedostavila, takže se zbavila možnosti být poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Z tohoto důvodu soud I. stupně posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako absolutně neplatnou a v takovém případě má žalobkyně nárok na vrácení částky 25.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 a násl. o. z.

7. Při určení splatnosti této částky s úrokovým příslušenstvím pak správně vycházel z rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021, z něhož vyplývá, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla splatnost dohodnuta, byla určena soudem, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Pokud měl žalovaný za to, že není v jeho možnostech zaplatit přiznanou částku s úrokovým příslušenstvím ve stanovené lhůtě, bylo na něm jako na spotřebiteli, aby skutkově tvrdil, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh a o takto uplatněných skutkových tvrzení navrhnout důkazní prostředky. Důkazní břemeno v tomto směru je tedy na žalovaném jakožto spotřebiteli, jak vyplývá z rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 1902/2025. To, že není v možnostech žalovaného zaplatit přiznanou částku s úrokovým příslušenstvím, začal tvrdit žalovaný až v odvolacím řízení, tedy po koncentraci řízení, což je v rozporu s ust. § 205a o. s. ř., poněvadž se jedná o skutečnosti a důkazy, které mohl uplatnit již v řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení již přípustné nejsou. Navíc své poměry žalovaný v průběhu odvolacího řízení neprokázal 8. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. ohledně splatnosti přiznané částky s úrokovým příslušenstvím jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.

9. Pokud se týká náhrady nákladů řízení před okresním soudem, pak v odstavci III. odvolací soud v souladu s ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5.308 Kč. Zástupci žalobkyně náleží podle názoru odvolacího soudu odměna za 3 úkony právní služby á 2.420 Kč, tj. 7.260 Kč, 3 režijní paušály á 150 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 7.710 Kč a 21% DPH z těchto částek, což je 1.619 Kč a k tomu náleží žalobkyni zaplacený soudní poplatek v částce 1.615 Kč, tj. 10.944,10 Kč, poměr úspěchu a neúspěchu pak okresní soud správně vypočetl na 48,5 %, což z této částky činí 5.308 Kč.

10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 odůvodněn úspěchem žalobkyně v odvolacím řízení, které náleží odměna za zastoupení, a to za účast u ústního jednání u odvolacího soudu ve výši 2.100 Kč v souladu s ust. § 7 a § 11 advokátního tarifu, dále náleží zástupci žalobkyně 1 režijní paušál ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH z těchto částek, což je 514,50 Kč, celkem tedy činí náklady odvolacího řízení 2.964,50 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.