8 Co 211/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 308.514,52 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 18. 7. 2024, č. j. 16 C 86/2024-36,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně splatnosti částky 183.945,56 Kč mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 180.945,56 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a pro případ prodlení se zaplacením této částky je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to až do zaplacení této částky, ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 183.945,56 Kč od 4. 8. 2023 do splatnosti shora uvedené částky, se rozsudek potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 183.945,56 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3.000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, a pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné splátky ode dne následujícího po její splatnosti, až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o 8 procentních bodů. Žaloba byla co do částky 124.568,96 Kč, úroku v částce 55.724,36 Kč a úroku ve výši 10,73 % ročně jdoucího z částky 308.514,52 Kč od 3. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení v částce 36.539,13 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 124.568,96 Kč a úroku z prodlení jdoucího z částky 183.945,56 Kč od 3. 5. 2023 do splatnosti jednotlivých splátek, zamítnuta. Žalovanému nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni.

2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce I. výroku ohledně splatnosti přiznané částky a úroku 15 % ročně z částky 183.945,56 Kč od 4. 8. 2023 do zaplacení, podala žalobkyně odvolání, jímž se domáhala změnit rozsudek v této části tak, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku do tří dnů od právní mocí rozsudku spolu s 15% úrokem ročně z této částky od 4. 8. 2023 do zaplacení, příp. aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 183.945,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 4. 8. 2023 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po 9.000 Kč, pod ztrátou výhody splátek. V odvolání uvedla, že úroky z prodlení žalobkyně žádala a požaduje v zákonné výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek řádně splnila, když žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 401.466 Kč. V prodlení je pak podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, protože pak s odkazem na § 1957 odst. 2 o. z. může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu, proto považuje žalobkyně jako první den prodlení 4. 8. 2023. Žalovaný byl vyzván k plnění svého peněžitého dluhu novému věřiteli – žalobkyni v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2023, které mu bylo odesláno 19. 7. 2023. Nejpozději třetí den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Po marném uplynutí 10denní lhůty se tak 4. 8. 2023 žalovaný dostal do prodlení a od té doby žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. Dále žalobkyně namítala, že ke stanovení možnosti hradit dluh žalovaného ve splátkách nebylo ze strany soudu I. stupně důvodu přistupovat, neboť žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, soud neměl nikterak prokázanou skutečnost, že žalovaný je vůbec schopen závazek uhradit ve stanovených splátkách.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. ohledně splatnosti přiznané částky s přísl. i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně bylo zčásti podáno důvodně.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 401.466 Kč, který se zavázal splácet v dohodnutých měsíčních splátkách po 5.470 Kč. Žalovaná na tento úvěr uhradil částku 217.520,44 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

6. Pokud se týká právního posouzení věci, okresní soud správně posoudil vztah mezi účastníky jako smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 o. z. a správně se zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru ve smyslu ust. § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. a dospěl ke správnému závěru, že předchůdkyně žalobkyně této povinnosti nedostála a z tohoto důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná. Z tohoto důvodu přiznal okresní soud žalobkyni rozdíl mezi tím, co předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakticky poskytla a mezi tím, co uhradil. Proti tomuto závěru žalobkyně v odvolání nebrojila.

7. Pokud se týká splatnosti předmětné částky, odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěry okresního soudu, který určil splatnost jistiny úvěru. V rozsudku z 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, vyslovil Nejvyšší soud názor, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatele „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení je podle § 1970 o. z. mohou vznikat teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. V daném případě nebyla uzavřena dohoda ohledně splatnosti jistiny úvěru, proto je na soudu, aby určil splatnost jistiny úvěru.

8. Odvolací soud se ztotožňuje s argumenty žalobkyně uvedenými v odvolání, že žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a okresní soud neznal poměry žalovaného natolik, aby mu mohl povolit plnění ve splátkách. Z těchto důvodů odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že zavázal žalovaného zaplatit jistinu úvěru do tří dnů od právní moci rozsudku.

9. Vzhledem k tomu, že odvoláním byla napadena toliko splatnost jistiny, úroky z části, byl žalovaný zavázán spolu s jistinou zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, pokud by se dostal do prodlení s plněním. Ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 183.945,56 Kč od 4. 8. 2023 do splatnosti předmětné částky, byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen, poněvadž v té době se ještě nemohl dostat žalovaný do prodlení s plněním, jak vyplývá ze shora uvedené argumentace odvolacího soudu.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně je odůvodněn převážnou mírou neúspěchu žalobkyně v tomto řízení, výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn toliko částečným úspěchem žalobkyně v odvolacím řízení.