8 Co 243/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A o nahrazení projevu vůle Anonymizováno k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12. 9. 2024, č. j. 17 C 155/2023-48,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 4.538 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokátky A, , advokátky sídlem , Adresa advokátky A 1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy na převod vlastnického práva o velikosti , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , z vlastnictví žalovaného do vlastnictví žalobce (odstavec I. výroku) a dále rozhodl tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 7.024 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, aby žalobě bylo zcela vyhověno, případně aby byl rozsudek zrušen věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Namítal, že Okresní soud ve Frýdku-Místku postupoval při svém rozhodování čistě formalisticky, kdy nárok žalobce nebyl posouzen v souladu s tzv. superficiální zásadou, neboť mu bylo upřeno právo na nabytí spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na předmětném pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Dárkyně – příbuzná žalobce, p. , jméno FO, , bezúplatným převodem zvýhodnila žalovaného, , Jméno žalovaného, , oproti ostatním spoluvlastníkům stavby č. p. , Anonymizováno, . Předmětná darovací smlouva je rovněž absolutně neplatná dle § 580 a § 588 občanského zákoníku, když se příčí dobrým mravům a zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť nedůvodně zvýhodňuje jednoho spoluvlastníka nemovitosti oproti ostatním, čímž nastoluje nerovnováhu v jejich spoluvlastnických vztazích a do budoucna vyvolá spor mezi spoluvlastníky, čemuž by se měly obecné soudy při své rozhodovací činnosti snažit zabránit. Dále argumentoval, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jakožto pozemek marginální, je v daném případě celý zastavěn dotčenou budovou, a dle jeho názoru v takovém případě nelze na věc aplikovat ustanovení o přestavku (§ 1087 obč. zák.). Žalobce se tedy dostává do určitých kleští, kdy zároveň v takovémto případě nelze vypořádat podílové spoluvlastnictví.

3. Žalovaný se k podanému odvolání vyjádřil tak, že navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Měl za to, že okresní soud dospěl ke správnému závěru s tím, že v daném případě stavba stojí na dvou pozemcích. V případě, že stavba stojí na několika pozemcích, pak v souladu s § 3059 o. z. vzniká předkupní právo jen k pozemku, na němž je převážná část stavby. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, je tedy v daném případě hlavním pozemkem, na kterém se nachází převážná část stavby, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, je jen pozemkem zbytkovým, k němuž předkupní právo nevzniká. Tyto závěry okresního soudu jsou zcela v souladu s ustálenou judikaturou a argumentace žalobce tak nemůže rozhodnutí okresního soudu zvrátit. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1995/2020, dospěl k závěru, že jestliže trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku zasahuje nikoliv jen malou částí na nikoliv malou část cizího pozemku, nelze použít ustanovení o přestavku. Dotčená darovací smlouva pak nemůže být v rozporu s dobrými mravy, ani být v rozporu se superficiální zásadou, kdy by žalovaného měla zvýhodňovat oproti zbylým spoluvlastníkům stavby, jak se snaží dovozovat žalobce. Rozpor darovací smlouvy s dobrými mravy žalobce dosud nenamítal, a pokud tak činí až v odvolání, postupuje v rozporu se zásadou neúplné apelace.

4. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

5. Pokud se jedná o skutková zjištění učiněná okresním soudem, tato zcela odpovídají obsahu provedených důkazů a stejně tak tyto důkazy okresní soud vyhodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř., tj. jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Na základě hodnocení těchto důkazů dospěl okresní soud ke zcela logickým a dostačujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci, který odvolací soud v celém rozsahu přebírá.

6. Platí to tedy zejména ve vztahu k závěrům ohledně skutečnosti, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec i katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, , druh pozemku , Anonymizováno, , a stavby č. p. , Anonymizováno, , část obce , adresa, , který je postaven na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , kdy výše spoluvlastnického podílu žalobce činí , Anonymizováno, a výše spoluvlastnického podílu žalovaného činí , Anonymizováno, . Žalovaný je dále jediným vlastníkem nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec i katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, druh pozemku , Anonymizováno, Tento pozemek nabyl žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne , Anonymizováno, od dárkyně , jméno FO, . Jedná se o pozemek, který se nachází pod okrajem domu a je domem celý zastavěn. Pozemek je na trhu neobchodovatelný, má skutečnou hodnotu pouze pro jeho vlastníka a vlastníka stavby č. p. , Anonymizováno, a obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, tohoto pozemku činí , Anonymizováno, . Žalobce vyzval žalovaného k uzavření kupní smlouvy na převod jedné poloviny předmětného pozemku, žalovaný kupní smlouvu odmítl uzavřít.

7. Okresní soud pak rovněž nepochybil, pokud takto prokázaný skutkový stav věci ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, právně posoudil ve smyslu ust. § 3059 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého platí, že je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058, tj. ustanovení o předkupním právu vlastníka, resp. spoluvlastníka stavby, jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se následně stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.

8. V projednávané věci tedy stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , jež mají účastníci ve spoluvlastnictví, stojí na dvou pozemcích, přičemž v rozsahu , Anonymizováno, se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a ve zbytkové výměře , Anonymizováno, se nachází na sporném pozemku parc. č. , Anonymizováno, . V souladu s okresním soudem je pak nutno uzavřít, že zastavěná plocha jasně určuje, že převážná část stavby se nachází pozemku parc. č. , Anonymizováno, a jen k tomuto pozemku svědčí vlastníkovi, resp. spoluvlastníkovi předkupní právo. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na kterém se nachází menší část stavby, pak podle § 3059 věta první o. z. předkupní právo nevzniká. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1995/2020, či na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4572/2015.

9. Ve smyslu ust. § 3059 věta druhá o. z. pak lze za splnění podmínek dle ust. § 1087 o. z., které je aplikovatelné i na stavby zřízené před 1. 1. 2014, ve vztahu k spornému pozemku parc. č. , Anonymizováno, odkázat na možnost nabytí vlastnického práva k němu za použití pravidel o přestavku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4572/2015). Nicméně vedení dokazování v tomto směru a zkoumání naplnění hypotézy této právní normy přesahuje předmět daného řízení. Proto se jím odvolací soud již dále pro nadbytečnost nezabýval.

10. Ve vztahu k předmětu řízení, tj. návrhu na nahrazení projevu vůle, jímž má být realizováno tvrzené předkupní právo žalobce, pak není relevantní ani argumentace žalobce o neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovaným a , jméno FO, , když tato skutečnost je rozhodná pro případné určení vlastnického práva k převáděnému pozemku, nikoliv však ve vztahu k tvrzenému nároku vyplývajícímu ze (zákonného) předkupního práva.

11. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný, a to včetně nákladového výroku.

12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl plně úspěšný i v této fázi řízení. Náklady odvolacího řízení žalovaného pak ve smyslu ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tvoří odměna za 2 úkony právní služby ve vyúčtované výši ze strany žalobkyně – á 1.500 Kč, a to za sepis vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání, tj. celkem 3.000 Kč, dále 2x paušální náhrada hotových výdajů přináležející ke každému úkonu, a to za sepis vyjádření k odvolání ve výši 300 Kč a za účast u jednání odvolacího soudu pod 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč (§ 13 téže vyhlášky) a náhrada za 21 % DPH ve výši 787,50 Kč. Celková výše náhrady nákladů odvolacího řízení představuje částku 4.538 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit k rukám advokátky žalovaného.