8 Co 252/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalovaného B , narozený dne Datum narození žalovaného B bytem Adresa žalované A 3. Jméno žalovaného C , narozený dne Datum narození žalovaného C bytem Adresa žalovaného C zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 4. Jméno žalované D , narozená dne Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D zastoupená advokátem jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 5. jméno žalovaného E , narozený dne Datum narození žalovaného E bytem Adresa žalovaného E o určení vlastnictví pozemku k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 9. 2024, č. j. 17 C 100/2023-70, I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1), 2) a 5) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 3) a 4) náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 7.529,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , jméno advokáta A, , advokáta sídlem , adresa, .

1. Napadeným rozsudkem byla žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, – oddělených dílů v k. ú. , adresa, , a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem , jméno FO, č. , hodnota, , zamítnuta. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1), 2) a 5) bylo rozhodnuto tak, že nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení a žalobce byl zavázán zaplatit žalovaným 3) a 4) náklady řízení ve výši 12.071 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, v němž se domáhal změnit rozsudek tak, aby žalobě bylo vyhověno. Žalobce je přesvědčen, že je aktivně legitimován k podání žaloby na určení vlastnictví a že má naléhavý právní zájem na tomto určení. Okresní soud ve svém rozhodnutí uvedl, že žalobce se u příslušného správního orgánu domáhal ze stejných skutkových důvodů napravení, podle něj nezákonného, stavu a že o tomto požadavku bylo správními orgány pravomocně rozhodnuto a že soud se s odůvodněním těchto rozhodnutí ztotožňuje. Pokud tomu tak je, tak si musí být vědom i odůvodnění Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Opavě na str. 7 bod 28, v němž je mj. uvedeno, že právní nesoulad je možné řešit postupem dle § 1028 o. z., příp. žalobou na určení vlastnictví. Tento orgán pak v odůvodnění uvedl, že při zápisu do katastru nemovitostí mohou v zásadě vznikat dva typy nesouladu – technický a právní. Technický nesoulad spočívá v technické chybě, která vznikla při provádění zápisu do katastru nemovitostí – zapsaný stav neodpovídá podkladům, na jejichž základě byl proveden, naopak právní nesoulad spočívá ve sporu o to, zda podklady, na kterých byl zápis do katastru proveden, odpovídají skutkové a právní realitě. I žalobce je toho názoru, že se v dané věci jedná o nesoulad právní, a tento je třeba řešit žalobou na určení vlastnictví. Okresní sodu pak pochybil, pokud uvedl, že pokud žalobce jako právní důvod, z něhož dovozuje vlastnické právo, uvedl chybný úkon – doměření provedené katastrálním úřadem, nemůže být se svou žalobou úspěšný, neboť na základě takového právního důvodu nelze vlastnické právo k nemovitostem určit. Doměření je však jen uvedením důvodu, pro který došlo k nesouladu. Žalobce tvrdí a tvrdil, že nikdy o vlastnické právo nepřišel a je stále vlastníkem žalobou požadovaných částí nemovitostí a že tento stav byl založen kupní smlouvou ze dne 19. 11. 1987, jejíž součástí byl i geometrický plán č. , hodnota, vyhotovený dne 14. 9. 1987 , jméno FO, , nikoliv doměřením. Dále žalobce namítal, že u správního orgánu se nedomáhal vydání rozhodnutí ze stejných skutkových důvodů, neboť v době rozhodování správního orgánu o doměření neměl povědomí. Tuto skutečnost tvrdil v rámci prováděného dokazování a hodlá ji prokázat též výslechem svědka – geometra , jméno FO, , který tvořil návrh geometrického plánu, který byl přílohou žaloby. Žalobce tedy tvrdil v řízení, že chyba nastala na straně katastrálního úřadu – katastrálního pracoviště , adresa, chybným doměřením a doložil své tvrzení patřičnými důkazy, ovšem v řízení o opravu chyby v katastrálním operátu takovéto tvrzení vůbec neučinil, protože ani toto zjištění neměl v době rozhodování k dispozici. Chybné doměření zjistil až posléze po vydání správního odvolacího rozhodnutí , jméno FO, . Soud měl provést dokazování a vyhovět návrhům na doplnění dokazování, což neučinil a založil tak vadu nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Soud nemá pravdu, že žalobce brojí určovací žalobou de facto proti rozhodnutí správního orgánu, žalobce brojí proti žalovaným žalobou na určení vlastnictví, neb tito žalovaní kromě žalovaného ad 2) odmítli poskytnout žalobci potřebnou součinnost k narovnání právního a skutkového stavu, který koliduje s údaji v katastru nemovitostí. Dále žalobce vytýkal okresnímu soudu nepředvídatelnost a překvapivost soudního rozhodnutí.3. 2) žalovaný s žalobou souhlasil.4. 1) žalovaná a 5) žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřili.5. 3) žalovaný a 4) žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhovali potvrzení rozsudku okresního soudu. Žalovaní zdůraznili, že žalobce se v žalobě vůbec nezmínil o tom, že by vedl před podáním žaloby správní řízení o opravě chyby u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, k. ú. v , Anonymizováno, . Odvolání žalobce je samo o sobě vnitřně rozporné. Na jednu stranu uvádí, že při zápisu do katastru mohou v zásadě vznikat dva typy nesouladů – technické a právní, a v čem technický nesoulad spočívá, s tím, že podle přesvědčení žalobce se v daném případě jedná o nesoulad právní. Dále žalobce uvedl, že jako právní důvod, z něhož dovozuje vlastnické právo, je chybný úkon – doměření provedené katastrálním úřadem. Uvedl, že v době rozhodování správního orgánu o doměření neměl povědomí a že tuto skutečnost hodlá prokázat výslechem svědka geometra , jméno FO, . Je tedy otázka, jakým způsobem lze vyložit ust. § 135 odst. 2 o. s. ř., v němž se uvádí, že otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. Z tohoto pohledu soud zcela správně vyhodnotil tvrzení žalobce, který se domnívá, že průběh hranic pozemku v katastru nemovitostí je zaevidován nesprávně v důsledku chybného, nesprávného úkonu správního orgánu – Katastrálního úřadu, pracoviště , adresa, , a to tzv. doměřením v dubnu 1991. Jiný právní důvod žalobce neuvedl. Pokud soud z těchto rozhodnutí vyšel, pak postupoval podle § 135 odst. 2 o. s. ř. a tento postup mu jako nesprávný nelze vytýkat. Okresní soud také správně posoudil chování 2) žalovaného, který o několik desítek let později zjistil, že hranice pozemku nevede tak, jak se domníval, že sice hranice pozemku označil lomovými body, avšak o věc se již dále nezajímal, neseznámil se s navrhovanou obnovou katastrálního operátu, nepodal proti ní námitky, či nečinil žádné jiné právní kroky a jeho nečinnost tak nemůže jít k tíži ostatních žalovaných. Rovněž je pravdou, že žalobce se proti závěrům katastrálního úřadu a inspektorátu mohl bránit formou žaloby ve správním soudnictví, když této možnosti nevyužil.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

7. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud předjímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , žalovaný 3) a žalovaná 4) jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , 4) žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a žalovaný 5) je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Dále bylo převzato zjištění okresního soudu, že žalobce spolu s žalovaným 2) podal dne 13. 10. 2021 u katastrálního úřadu návrh na opravu tvaru, polohy a výměry pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , a to na stav dle geometrického plánu č. , hodnota, ze dne 15. 9. 1987. Katastrální úřad prošetřil zápis parcely parc. č. , hodnota, a zjistil, že geometrickým plánem č. , hodnota, ze dne 15. 9. 1987 byly odměřeny mimo jiné nové parcely parc. č. St. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , přičemž hranice pozemků byly tvořeny sloupkem plotu a trubkami 1, 2, 3 až 4. V roce 1992 byla v k. ú. , adresa, zplatněna nová mapa, tzv. základní mapa velkého měřítka, která vznikla na základě nového mapování, při němž byly hranice pozemků v terénu nově vyšetřeny a zaměřeny za součinnosti vlastníků pozemků. Místního šetření, které se konalo dne 20. 9. 1988, se zúčastnil tehdejší vlastník pozemku – 2) žalovaný, který potvrdil svým podpisem souhlas s vyznačeným průběhem hranic pozemků, a to takovým, že lomové body pozemku označil jako sloupek plotu (bod č. 102), kolíky (body č. 106 a č. 107) a bod označený jako „r.kůlny“ (bod č. 108), bod 109 neoznačil, tento byl určen početním způsobem. Hranice pozemků byly zaměřeny jako spojnice nově vyšetřených lomových bodů a parcely č. 71/2 a 563/4 byly označeny jako parcela č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2 a parcela č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2. Po převodu ZMPV na digitální katastrální mapu v roce 2001 byla parcela parc. č. , hodnota, zapsána s výměrou , Anonymizováno, m2. Katastrální úřad vydal dne 7. 12. 2021 oznámení o neprovedení opravy, s čímž žalobce nesouhlasil, a tudíž bylo zahájeno ve věci správní řízení. V řízení pak žalobce svůj nesouhlas doplnil o výsledek vytýčení , jméno FO, ze dne 28. 6. 2021, nazvaný transformace p. č. , Anonymizováno, podle prvotního geometrického plánu z roku 1987. V tomto řízení poukazoval také na skutečnost, že 2) žalovanému nebylo vysvětleno, že dojde ke změně oproti geometrickému plánu z roku 1987. O jiné hranici pozemku p. č. , hodnota, není v měřické dokumentaci v k. ú. založen žádný výsledek zeměměřičské činnosti, který by takovou skutečnost prokazoval. Okamžikem vyhlášení platnosti nového operátu pozbyly platnosti všechny předchozí výsledky zeměměřičských činností a začaly platit údaje nové, zjištěné při obnově novým mapováním. Dalším důvodem pro neprovedení opravy bylo, že v roce 2009 došlo na základě darovací smlouvy k převodu vlastnického práva k parcele č. , hodnota, podle stavu v katastru nemovitostí, jak byl na základě mapování vyhlášen. Lomové body, které byly žalovaným 2) označeny v terénu, byly následně zobrazeny v náčrtu o místním šetření č. , hodnota, , zaměřeny a zobrazeny v katastrální mapě. Prověřením zápisu v operátu katastrální úřad zjistil, že parcela č. , hodnota, je evidována v souladu s výsledky obnovy operátu novým mapováním, v dokumentaci obnovy katastrálního operátu nebyly nalezeny žádné listiny svědčící o tom, že by zápis parcely byl chybný. Inspektorát k odvolání žalobce změnil rozhodnutí katastrálního úřadu tak, že nesouhlasu s neprovedením opravy se nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona s tím, že pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, bude i nadále v katastru nemovitostí evidován podle výsledků obnovy operátu evidence nemovitostí novým mapováním, jehož platnost byla vyhlášena 28. 12. 1992, a tedy nadále evidován s výměrou , Anonymizováno, m2. V odvolacím řízení soud dospěl ke zjištěním, že dne 29. 2. 1988 bylo na podkladě kupní smlouvy z 19. 11. 1987 zapsáno do evidence nemovitostí vlastnické právo k pozemkům parc. č. St. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na manžele , jméno FO, . Nedílnou součástí kupní smlouvy byl geometrický plán ze dne 15. 9. 1987, na základě kterého byla určena výměra pozemku parc. č. , Anonymizováno, s hodnotou , hodnota, m2 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, s hodnotou , hodnota, m2, přičemž nové hranice byly určeny lomovými body č. 1, 2, 3, 4 a v terénu označeny železnými trubkami a sloupkem plotu. V březnu 1988 bylo zahájeno místní šetření a měřičské práce týkající se tvorby ZMVP a obnovy operátu evidence nemovitostí novým mapováním. Dne 21. 3. 1988 oznámil MNV v , adresa, , že bude zahájeno místní šetření a vyzval vlastníky a uživatele pozemků, aby označili lomové body svých pozemků. Dne 20. 9. 1988 se 2) žalovaný osobně zúčastnil zjišťování hranic pozemku, jehož výsledky jsou zdokumentovány v náčrtu místního šetření, měřičském náčrtu a soupisu nemovitostí č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . Z těchto vyplývá, že pozemky označené parcelními čísly St. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byly nahrazeny novými parcelními čísly , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . 2) žalovaný potvrdil souhlas s výsledky šetření a s vyznačeným průběhem hranic pozemků. Z náčrtu místního šetření č. , hodnota, je znatelné, že lomové body parcely č. , hodnota, byly vlastníkem – 2) žalovaným, v terénu označeny sloupkem plotu, želenou trubkou a dřevěným kolíkem – lomové body tedy nebyly 2) žalovaným označeny v souladu s geometrickým plánem ze dne 15. 9. 1987. V dubnu 1991 pak byly nově označené lomové body vlastnické hranice pozemku zaměřeny a výsledek byl zaznamenán v zápisníku podrobného měření č. , hodnota, . Inspektorát vizuálně porovnával zobrazení původních parcel č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, se zobrazením nově vyšetřených parcel č. , hodnota, a č. , hodnota, a tímto prověřením nebyly zjištěny prokazatelné chyby zobrazení hranic předmětných parcel v ZMVM a zobrazení parcel odpovídalo výsledkům místního šetření. Vlastníci měli možnost podat v případě nesouhlasu proti obnovenému operátu námitky a není zřejmé, že by 2) žalovaný tyto námitky vznesl. Po ukončení námitkového řízení byla dne 28. 12. 1992 v k. ú. , adresa, vyhlášena platnost obnoveného operátu novým mapováním. Ode dne vyhlášení platnosti obnoveného operátu se předchozí operát stal neplatným a začal se používat operát obnovený. V roce 2001 byla analogická katastrální mapa převedena do digitální formy a od 27. 2. 2001 je v k. ú. , adresa, platná digitální katastrální mapa. Žalobcem namítaný celkový rozdíl mezi původní a současnou celkovou výměrou pozemků (, Anonymizováno, m2) vznikl v důsledku nového geometrického určení pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , tedy v souladu s výsledky obnovy operátu novým mapováním a v souladu s převodem analogové katastrální mapy do digitální podoby. Žalobce vyzýval žalované k součinnosti při zpracování souhlasného prohlášení za účelem zápisu skutečné hranice pozemků do katastru nemovitostí, avšak bezvýsledně.

8. Podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Okresní soud se nejprve správně zabýval tím, zda žalobce má na takovémto určení naléhavý právní zájem a dospěl ke správnému závěru, že je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

10. Pokud se týká právního posouzení věci, pak odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že právní důvod, z něhož žalobce dovozuje své tvrzené vlastnické právo, které se má projevit v odlišném průběhu hranic pozemku p. č. , hodnota, , než jak jsou evidovány v katastru nemovitostí, spatřuje žalobce v tom, že průběh hranic v katastru nemovitostí byl zaevidován nesprávně v důsledku chybného, nesprávného úkonu správního orgánu, příslušného katastrálního úřadu, a to tzv. „doměřením“ v dubnu 1991, nemůže být důvodem pro určení vlastnického práva ke sporným nemovitostem. Dále opíral svou určovací žalobu o tvrzení, že lomové body předmětné hranice byly původně vlastníkem – 2) žalovaným, při místním šetřením označeny v souladu s geometrickým plánem , Anonymizováno, ze dne 15. 9. 1987 a že v dubnu 1991 došlo bez vědomí a souhlasu právního předchůdce žalobce k tzv. „doměření“ a toto doměření již neodpovídá stavu, s nímž předchůdce žalobce vyslovil souhlas. Z tohoto důvodu považoval žalobce provedené doměření za nesprávné, nezákonné. Správný je závěr soudu I. stupně, že na základě těchto tvrzení žalobce neprokázal, že by mu tvrzené vlastnické právo svědčilo. V řízení, které se vedlo u katastrálního úřadu, bylo navíc prokázáno, že k žádné chybě při „doměření“ pozemku nedošlo.

11. Pokud žalobce v odvolání tvrdil, že doměření je jen uvedením důvodu, pro který došlo k nesouladu, a že žalobce tvrdí i tvrdil, že nikdy o vlastnické právo nepřišel a je stále vlastníkem žalobou požadovaných částí nemovitostí a že tento stav byl založen kupní smlouvou ze dne 19. 11. 1987, jejíž součástí byl i geometrický plán č. , hodnota, vyhotovený dne 14. 9. 1987 , jméno FO, , pak se jedná o zcela nová tvrzení, která jsou podle ust. § 205a nepřípustná a nemohlo tedy být již k těmto tvrzením přihlédnuto.

12. Pokud žalobce v odvolání uvedl, že rozhodnutí bylo překvapivé a nepředvídatelné, pak odvolací soud má za to, že soud I. stupně nemusí vždy předběžně přednést svůj názor na posuzovanou věc, a to zejména za situace, kdy není namístě poučit účastníky dle § 118a o. s. ř. Na základě zjištěného skutkového stavu mohl žalobce předvídat výsledek tohoto řízení, a to i s přihlédnutím k tomu, že je zastoupen advokátem.

13. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu jakožto věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který je rovněž správný.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěch v řízení měli žalovaní, kdy ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1), 2) a 5) bylo rozhodnuto tak, že žádný z nich nemá vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, poněvadž těmto žalovaným prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly. Žalovaným 3) a 4) vznikly náklady za právní zastoupení, proto zástupci těchto žalovaných náleží odměna za vyjádření k odvolání, tj. částka 2.400 Kč dle ust. § 7 a § 11 advokátního tarifu a režijní paušál 300 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, za účast u odvolacího jednání mu náleží odměna ve výši 2.700 Kč podle ust. § 7, 11 a 12 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, dále mu náleží 1 režijní paušál 450 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada za ztrátu času 3x 150 Kč, tj. 450 Kč a cestovné ve výši 1.229,50 Kč z , adresa, a zpět při ujetí celkem 156 km osobním autem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km nafty, vyhláškové ceně 34,70 Kč/l a paušální sazbě 5,80 Kč/km, tj. celkem 7.529,50 Kč.