8 CO 298/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 18.735 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2021, č. j. 136 C 17/2019-96,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 1.200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 18.735 Kč s úrokovým příslušenstvím (odstavec I. výroku) a zavázal žalovaného k úhradě náhrady nákladů řízení žalobci v částce 1.000 Kč (odstavec II. výroku).

2. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce (coby obchodní zástupce) uzavřel dne 15. 5. 2018 s žalovaným Smlouvu o zájezdu, kdy pořadatelem zájezdu byla [právnická osoba] s. r. o. a účastníky leteckého zájezdu byl žalovaný a [jméno] [příjmení] s termínem zájezdu od 16. 6. 2018 do 23. 6. 2018, smlouva byla uzavřena v prostorách žalobce, za žalobce smlouvu uzavřela zaměstnankyně [jméno] [příjmení], která žalovaného před uzavřením smlouvy poučila o obchodních podmínkách a storno poplatcích. Žalovaný Smlouvu o zájezdu dne 15. 5. 2018 podepsal, přičemž tímto stvrdil, že se seznámil s textem smlouvy i s textem všeobecných smluvních podmínek, které zahrnují rovněž ustanovení o storno poplatcích. Žalobce zaplatil pořadateli zájezdu [právnická osoba] cenu zájezdu ve výši 24.980 Kč dne 16. 5. 2018, když termín splatnosti ceny zájezdu byl 17. 5. 2018 a žalovaný při uzavření Smlouvy o zájezdu cenu zájezdu neuhradil a byl dohodnut s žalobcem, že tuto uhradí dodatečně. Dle všeobecných smluvních podmínek výše odstupného - storno poplatku v době od 20. do 15. kalendářního dne před prvním dnem čerpání služeb činila 75 % z ceny zájezdu. Žalobce uhradil pořadateli cenu zájezdu za žalovaného v plné výši 24.980 Kč, nicméně žalovaný poté ničeho žalobci neuhradil a následně se dostavil dne 17. 5. 2018 do prostor žalobce, kde [jméno] [příjmení] roztrhala smlouvu o zájezdu. Písemně od smlouvy o zájezdu žalovaný neodstoupil. Dne 31. 5. 2018 proto žalobce stornoval zájezd u pořadatele zájezdu, o čemž byl pořízen storno protokol a storno poplatek byl vyčíslen na částku 18.736 Kč. Mezi žalobcem a [právnická osoba] byla dále uzavřena dne 15. 8. 2018 Dohoda o narovnání, kdy se účastníci dohody o narovnání dohodli, že [právnická osoba] uhradí žalobci částku ve výši 24.980 Kč do 10 dnů od podpisu dohody v části 18.735 Kč započtením oproti pohledávce za žalobcem z titulu úplaty za postoupení pohledávky za dlužníkem a v části 6.245 Kč bankovním převodem na účet žalobce coby obchodního zástupce. Dne 15. 8. 2018 byla zároveň uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] coby postupitelem a žalobcem coby postupníkem, kdy na základě této smlouvy byla postoupena na žalobce pohledávka z titulu práva na úhradu storno poplatku vyplývajícího ze zrušené cestovní smlouvy ze dne 15. 5. 2018 ve výši 18.735 Kč a postoupení pohledávky bylo sjednáno jako úplatné, když úplata za postoupení pohledávky byla sjednána ve výši 18.735 Kč a úplata dohodou smluvních stran byla započtena oproti pohledávce postupníka za postupitelem z titulu dohody o narovnání ze dne 15. 8. 2018. Žalovaný storno poplatek ve výši 18.735 Kč žalobci doposud neuhradil, ačkoliv byl z jeho strany opakovaně vyzván k úhradě. V souvislosti s vyhotovením písemných výzev adresovaných žalovanému k úhradě a předžalobní upomínky vznikly žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši celkem 126 Kč za úhradu poštovních služeb za tři doporučené zásilky po 42 Kč, a to za zásilek: výzva k úhradě storno poplatku z 6. 6. 2018, předžalobní výzva z 13. 7. 2018 a ze dne 25. 3. 2019.

3. Po právní stránce okresní soud hodnotil prokázaný skutkový stav dle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), ustanovení § 1880 o. z., § 2521 o. z., § 2522 o. z., § 2525 o. z., § 2533 o. z., § 2527 odst. 1 písm. e) o. z., § 1908 o. z., § 513 o. z., § 1968 o. z. a § 1970 o. z. a dospěl k závěru, že mezi pořadatelem zájezdu [právnická osoba] s. r. o. a žalovaným coby zákazníkem byla dne 15. 5. 2018 uzavřena platně smlouva o zájezdu prostřednictvím žalobce, žalovaný přitom byl před podpisem smlouvy seznámen se všeobecnými podmínkami smlouvy, se storno poplatky, i s výší storno poplatků (bod IV. podmínek). Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil cenu zájezdu ve výši 24.980 Kč a že mezi účastníky řízení bylo dohodnuto, že tuto uhradí žalobce a žalobci následně žalovaný, když splatnost ceny zájezdu byla 17. 5. 2018, což se však nestalo, proto byla smlouva o zájezdu zrušena, když před jejím zrušením ovšem žalobce pořádající [právnická osoba] s. r. o. celou cenu zájezdu uhradil (24.980 Kč). Sám žalovaný neodstoupil řádně od smlouvy, když roztrhání smlouvy [jméno] [příjmení] nelze považovat za řádné (písemné) odstoupení od uzavřené smlouvy ve smyslu ujednání ve smlouvě, a dále neuhradil ani cenu zájezdu. Storno poplatky činily 75 % ceny zájezdu od 20. do 15. kalendářního dne před prvním čerpáním služeb, což odpovídá částce 18.735 Kč. Žalovaný storno poplatky neuhradil pořadateli zájezdu [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávky z 15. 8. 2018 pořadatel zájezdu postoupil na žalobce peněžitou pohledávku za žalovaným z titulu práva na úhradu storno poplatku vyplývajícího ze zrušené cestovní smlouvy ve výši 18.735 Kč. Žalobce je tak aktivně legitimován k vymáhání storno poplatku ve výši 18.735 Kč po žalovaném. Pokud byla ze strany žalovaného namítána neplatnost smlouvy o zájezdu z důvodu malé velikosti písma ve storno poplatcích, pak z Cestovní smlouvy vyplynulo, že všeobecné smluvní podmínky jsou psány stejným textem ohledně všech podmínek, text ohledně storna poplatků není psán menší velikostí než ostatní text těchto smluvních podmínek, nejedná se o žádný skrytý text či text obsažený ve smluvních podmínkách na místě, kde by žalovaný coby běžný spotřebitel nepředpokládal umístění textu storno poplatků. Zároveň se pak nejedná ani o ujednání pro spotřebitele nevýhodné či o ujednání rozporné s dobrými mravy. Žalovaný všeobecné smluvní podmínky podepsal, což znamená, že se s nimi seznámil a souhlasil s nimi. Pokud žalovaný tvrdil, že byl uveden v omyl při uzavírání smlouvy, tato tvrzení neprokázal. Pokud k prokázání svých tvrzení navrhoval důkaz výslechem svědkyně, tak v průběhu řízení výslovně sdělil soudu, že na tomto důkazu již netrvá.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, jímž se domáhal změny rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba bude zamítnuta. Uvedl, že nezpochybňuje, že prostřednictvím žalobce uzavřel dne 15. 5. 2018 předmětnou cestovní smlouvu, kterou následně roztrhal. Nicméně učinil tak proto, že pracovnice žalobce, svědkyně [příjmení], jej uvedla v omyl tvrzením, že předchozí zaplacenou zálohu ve výši 6.000 Kč za cestovní smlouvu na zájezd do Černé Hory autobusem použije na letecký zájezd, který mu nabídla. Okresní soud pak rovněž nesprávně posoudil skutečnost, že byl řádně seznámen s všeobecnými podmínkami cestovní smlouvy. Podle ust. § 2524 o. z. je pořadatel nebo zprostředkovatel zájezdu povinen sdělit zákazníkovi jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem předtím, než učiní závaznou objednávku nebo před uzavřením smlouvy, celkovou cenu zájezdu a poplatky a jiná peněžitá plnění a veškeré případné další náklady, přičemž pokud tak neučiní, není zákazník povinen peněžitá plnění a další náklady hradit. V posuzovaném případě pak byla žalovanému předložena cestovní smlouva, jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, které však nemají písemnou formu takovou, aby byl zjistitelný jejich obsah jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem. Text v podmínkách totiž nemá dostatečnou velikost písma a nesplňuje tedy nároky na dodržení zásady poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele. V této souvislosti pak odkazoval na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11.

5. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Uvedl, že soud prvního stupně náležitě zhodnotil, že obchodní podmínky cestovní smlouvy splňovaly veškeré zákonem vyžadované náležitosti a v tomto odkázal na bod 29. odůvodnění napadeného rozsudku. Text obchodních podmínek týkající se stornopoplatků nebyl psán menším písmem než ostatní text a neobsahoval žádná ustanovení, která nemohl žalovaný rozumně očekávat. Nadto tyto podmínky žalovaný výslovně přijal svým podpisem ve smyslu ust. § 1753 o. z., jehož pravost při jednání okresního soudu potvrdil. Obchodní podmínky obsahují pouze obvyklá ustanovení, která se při uzavírání cestovní smlouvy běžně vyskytují a ani jejich vizuální podoba se neliší co do velikosti písma a jeho čitelnosti od jiných, se spotřebiteli standardně používaných podmínek. U jednání odvolacího soudu pak žalobce rovněž namítal, že odvolání žalovaného by mělo být odmítnuto pro opožděnost, neboť nebylo v soudem poskytnuté lhůtě řádně doplněno, resp. bylo doplněno až po jejím uplynutí.

6. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. V prvé řadě je nutno konstatovat, že odvolání bylo podáno včas, a to proti celému výroku rozsudku soudu prvního stupně. Rozsah odvolání byl tedy řádně a včas vymezen, a pokud bylo odvolání doplněno o odvolací důvody po lhůtě stanovené žalovanému okresním soudem, pak tato skutečnost nezakládá důvod pro jeho odmítnutí pro opožděnost, neboť důvody odvolání mohou být ze strany odvolatele měněny i po uplynutí lhůty pro odvolání, a to bez souhlasu soudu (§ 205 odst. 3 o. s. ř.).

8. Pokud se jedná o skutkový stav věci, okresní soud z provedených důkazů učinil správná a úplná skutková zjištění, jeho úvahy při hodnocení provedených důkazů odpovídají postupu dle ustanovení § 132 o. s. ř. a zásadám logického myšlení, v důsledku čehož odvolací soud tato skutková zjištění přejímá a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje, když jsou zcela postačující pro právní posouzení věci. Platí to zejména pro skutková zjištění obsažená v bodech 9. až 24. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

9. Pokud se jedná o právní posouzení věci, pak okresní soud rovněž správně uzavřel, že žalobce je k podání žaloby aktivně legitimován, když mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalovaným byla dne 15. 5. 2018 platně uzavřena smlouva o zájezdu ve smyslu ust. § 2521 a násl. o. z., kdy žalovanému vznikla povinnost zaplatit této společnosti za zájezd dohodnutou cenu ve výši 24.980 Kč, a to ve lhůtě splatnosti do 17. 5. 2018. Tuto povinnost za žalovaného splnil žalobce, nicméně na základě smlouvy o narovnání uzavřené mezi ním a [právnická osoba] s. r. o. ze dne 15. 8. 2018, kdy uvedená společnost částku 24.980 Kč žalobci vrátila způsobem v ní uvedeným, zůstala této společnosti vůči žalovanému předmětná pohledávka (odpovídající právu na uhrazení ceny zájezdu) zachována, a to minimálně v rozsahu storno poplatku ve výši 75 % sjednané ceny za zrušený zájezd v době od 20. do 15. kalendářního dne před jeho počátkem. [právnická osoba] pak tuto pohledávku v daném rozsahu na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dle ust. § 1879 o. z. platně postoupila na žalobce. Žalovaný na tento svůj závazek doposud žalobci, ani jeho právní předchůdkyni, ničeho neuhradil. Proto žalobci svědčí právo na úhradu žalované částky, a to včetně jejího příslušenství. Žalovaný byl prokazatelně s obchodními podmínkami smlouvy o zájezdu seznámen, když tyto tvořily součást smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Zároveň jsou tyto podmínky dostatečně čitelné. Před uzavřením smlouvy o zájezdu mu také byly veškeré platební podmínky, zejména co se týče nároku poskytovatele zájezdu na uhrazení stornopoplatku pro případ zrušení zájezdu (odstoupení od smlouvy), vysvětleny, což vyplynulo z výslechu svědkyně [příjmení]. Závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ohledně (ne) platnosti spotřebitelských smluv se proto v projednávané věci neprosadí. Pokud žalovaný tvrdil, že byl při uzavření předmětné smlouvy o zájezdu uveden ze strany žalobce (jakožto obchodní zástupkyně [právnická osoba] s. r. o.) v omyl, pak toto své tvrzení žádným způsobem neprokázal. Rovněž roztrhání smlouvy dne 17. 5. 2018 nemá ve vztahu k platnosti a účinnosti smlouvy o zájezdu žádných právních účinků.

10. S ohledem na shora uvedené byl proto rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku jako věcně správný potvrzen v souladu s ust. § 219 o. s. ř.

11. Pokud se jedná o náhradu nákladů nalézacího řízení, pak odvolací soud uvádí, že okresní soud správně při svém rozhodování vyšel z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci svědčí nárok na plnou náhradu nákladů řízení, nicméně nesprávně určil jejich výši. V daném případě žalobce u jednání okresního soudu výslovně požadoval na náhradě nákladů řízení částku dle specifikace provedené v žalobě, tj. částku odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku a částku 300 Kč představující paušální náhradu nákladů za sepis žaloby dle ust. § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Tyto náklady pak zároveň prokazatelně účelně vynaložil. Okresní soud tedy pochybil, pokud žalobci na nákladech nepřiznal rovněž částku 300 Kč. Proto byl nákladový výrok v tomto směru změněn dle ust. § 220 odst. 1, písm. a) o. s. ř.

12. V odvolacím řízení byl žalobce plně úspěšný, proto mu v souladu s ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. rovněž náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady odpovídají částce 4 paušálních náhrad á 300 Kč za provedené úkony - sepis vyjádření k odvolání, sepis doplnění vyjádření, příprava na jednání a účast u odvolacího jednání (§ 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náhrada nákladů odvolacího řízení představuje částku 1.200 Kč.