8 CO 308/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Martina Putíka, Ph.D., a JUDr. Daniely Kabátové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 45.414 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2021, č. j. 31 C 219/2021-18,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku ohledně zaplacení částky 4.642 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení a ohledně částky 1.775 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení, a v odstavci III. výroku, potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 9.545 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 1. 3. 2020 do zaplacení (odstavec I. výroku), jinak žalobu co do částky 21.133 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.117,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.541,74 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020, se zákonným úrokem s prodlení z částky 8.733,74 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 8.300,58 Kč a dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 15.541,74 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do částky 14.736 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.482,11 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 10.027,45 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a z částky 7.290,45 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.927,34 Kč a dále úroku ve výši 28 % ročně z částky 10.027,45 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítl (odstavec II. výroku). Dále rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku) a že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši [částka] (odstavec IV. výroku).

2. Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se právní předchůdce zavázal zapůjčit žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši [částka] sestávajícím se z úroku ve výši [částka] a s poplatky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení v celkové výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka měla činit [částka]. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že část půjčky v částce [částka] převzala v hotovosti, zbývající část půjčky ve výši [částka] měla být použita na splacení (refinancování) zůstatku z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na tento svůj dluh žalovaná uhradila pouze částku v celkové výši [částka]. Dále žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši [částka] sestávajícím se z úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka měla činit [částka]. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že část půjčky v částce [částka] převzala v hotovosti, zbývající část půjčky ve výši [částka] měla být použita na splacení (refinancování) zůstatku z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na tento svůj dluh žalovaná uhradila pouze částku v celkové výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila obě výše uvedené pohledávky za žalovanou s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne [datum] se lhůtou k plnění novému věřiteli do 10 dnů od doručení tohoto oznámení.

3. Po právní stránce posoudil okresní soud takto prokázaný skutkový stav ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle ust. § 9 odst. 1 zák. [číslo] o spotřebitelském úvěru účinného do 30. 11. 2016, a dále dle ust. § 86, 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, kdy se zabýval otázkou, zda byla u žalované před uzavřením obou smluv objektivním způsobem vyhodnocena její možnost úvěr fakticky splácet, přičemž následně dospěl k závěru, že nikoliv. Ke zkoumání úvěruschopnosti klienta žalobkyně ničeho netvrdila. Okresní soud proto dospěl k závěru o neplatnosti předmětných úvěrových smluv, a to ve smyslu ust. § 86, 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a ust. § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Žalobkyně tak má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi skutečně poskytnutou a dosud nevrácenou jistinou úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení. V případě první smlouvy [číslo] znějící na částku [částka], činila fakticky poskytnutá jistina pouze částku [částka], kdy žalovaná svým podpisem stvrdila, že ji převzala. Částka [částka] měla být právním předchůdcem žalobkyně použita na uhrazení předchozího závazku žalované, nicméně zda se tak skutečně stalo, žalobkyně neprokázala. Na tento svůj dluh pak žalovaná uhradila částku [částka]. V případě druhé smlouvy [číslo] znějící na částku [částka] žalovaná oproti svému podpisu převzala toliko částku [částka] a částka [částka] měla být právním předchůdcem žalobkyně použita na uhrazení dalšího předešlého závazku žalované, nicméně zda se tak skutečně stalo, žalobkyně neprokázala. Na tento svůj dluh pak žalovaná uhradila částku [částka]. V této souvislosti okresní soud akcentoval, že žalobkyně, ačkoliv byla u jednání řádně poučena o nutnosti doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů právě ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti a ve vztahu k vyplacení celé částky [částka] a [číslo] žalované, nedoplnila v tomto směru ničeho. Odůvodněný nárok žalobkyně tedy představuje pouze částku [částka] a částku [částka] spolu s úrokem z prodlení běžícím po marném uplynutí lhůty k plnění dle výzvy k plnění, která byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum].

4. Proti tomuto rozsudku, v rozsahu odstavce II. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, když se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude vyhověno i v části na zaplacení částky [částka] spolu s úrokovým příslušenstvím z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a co do zaplacení částky [částka] s úrokovým příslušenstvím z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Dále požadovala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení. Vytýkala soudu I. stupně, že učinil nesprávný skutkový závěr, pokud se jedná o obohacení žalované ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] kdy okresní soud uzavřel, že se jedná pouze o částku [částka], resp. [částka], když předmětem smluv však byla částka [částka] a [číslo]. V případě první smlouvy se přímo uvádí, že výše zápůjčky činí [částka] a že byla poskytnuta tak, že žalované byla vyplacena částka [částka] a částka [částka] byla použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. V případě druhé smlouvy se uvádí, že výše zápůjčky činí [částka] a že byla poskytnuta tak, že žalované byla vyplacena částka [částka] a částka [částka] byla použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. Obohacením je tak nutno rozumět celý finanční prospěch žalované, tedy i ten, který byl započten na úhradu jejích dluhů, přestože jí příslušná část reálně„ na ruku“ vyplacena nebyla. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky (tj. bezdůvodného obohacení) v případě první smlouvy ve výši [částka] ([částka] - [částka]) a v případě druhé smlouvy ve výši [částka] ([částka] - [částka]). V tomto směru pak odkazovala na příslušné smlouvy o zápůjčce a přehledy plateb ze dne [datum].

5. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení mu předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.)) v napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Pokud se jedná o skutkový stav věci, okresní učinil správná skutková zjištění, a sice že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelské zápůjčce, a to dne [datum] smlouvu [číslo] na částku [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši [částka] a dne [datum] smlouvu [číslo] na částku [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši [částka]. V případě prvé uvedené smlouvy žalovaná vyčerpala v hotovosti částku [částka], která jí byla vyplacena oproti podpisu, přičemž právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal zbylou částku ve výši [částka] použít na úhradu závazku žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. V případě druhé smlouvy žalovaná vyčerpala v hotovosti částku [částka], která jí byla vyplacena oproti podpisu, přičemž právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal zbylou částku ve výši [částka] použít na úhradu závazku žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo].

8. Odvolací soud na daném místě souhlasí se závěrem okresního soudu, že žalobkyně neprokázala, že předmětné závazky k úhradě dluhů z předcházejících smluv byly skutečně splněny, neboť žalobkyně soudu v této souvislosti předložila pouze příslušné smlouvy, jejichž obsahem je jen uvedená povinnost a dále doložila listinu -„ přehled plateb“, z níž ovšem nelze dovodit, že předmětné platby na závazky žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně byly skutečně provedeny. V tomto směru pak žalobkyně neoznačila a nenavrhla žádného důkazu, a to i přes poučení ze strany nalézacího soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Skutkové závěry okresního soudu vyjádřené v odůvodnění jeho rozhodnutí proto zcela obstojí.

9. Pokud se dále jedná o zjištění ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak žalobkyně ohledně této skutečnosti neprokázala, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně postupovala.

10. Vzhledem k době uzavření smluv ([datum] a [datum]) správně soud prvního stupně poměřoval vztah účastníků ustanovením § 2390 o. z. (podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 o. z.) a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného do 30. 11. 2016 a §§ 86, 87 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016.

11. Rovněž lze přitakat právnímu posouzení věci okresního soudu, kdy předmětné smlouvy o zápůjčce hodnotil jako absolutně neplatné dle ust. § 588 občanského zákoníku, když žalobkyni nelze přisvědčit, že by její právní předchůdce dostál odborné péči při zkoumání aktivní (příjmové) a pasivní (výdajové) stránky majetkových poměrů žalované tak, jak požaduje již ustálená judikatura (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). V tomto směru totiž ze strany žalobkyně absentují rozhodná tvrzení a důkazy a žalobkyně tedy na daném místě neunesla břemeno tvrzení a důkazní (§ 120 o. s. ř.). V daném případě bylo na místě žalobní nárok žalobkyně posoudit dle ust. § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající skutečně vyčerpané a nevrácené částce. I v tomto okresní soud postupoval zcela správně, když na jeho výpočet výše bezdůvodného obohacení z obou (neplatně) uzavřených smluv lze zcela odkázat.

12. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v napadené části v souladu s ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení.

13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je opřen o ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 a ust. § 151 odst. 2 in fine o. s. ř., když úspěšné žalované v této fázi řízení prokazatelně nevznikly náklady účelně vynaložené.