8 CO 313/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 24.511,20 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 10. 2021, č. j. 10 C 163/2021-33,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně 8,50 % úroku z prodlení ročně z částky 10.600 Kč za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8,50 % úrok z prodlení ročně z částky 10.600 Kč za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ohledně 8,50 % úroku z prodlení ročně z částky 10.600 Kč za dobu od 2. 5. 2018 do 18. 5. 2020, se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 18.142,10 Kč s ročním 29% úrokem z částky 14.589,30 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.589,30 Kč od 2. 5. 2018 do zaplacení. Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení nedoplatku jistiny zápůjčky, když prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši částka, z níž zbývá uhradit 10.600 Kč, přičemž zbývající částku představující poplatky, kapitalizované úroky a úroky z prodlení za dobu prodlení vyplývající ze smluvních ujednání, soud nepřiznal, neboť smlouvu o zápůjčce považuje jako celek neplatnou ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně nesplnila podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení, když nezkoumala výdaje žalovaného a rovněž dostatečně dlužník nevysvětlil původ tzv. dalšího příjmu ve výši částka. Přiznaná částka představuje výši bezdůvodného obohacení.

3. Proti tomuto rozsudku, a to proti odstavci I. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že jí bude přiznán zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10.600 Kč od 2. 5. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Uvedla, že se neztotožňuje s rozsudkem soudu I. stupně, kterým bylo žalobě vyhověno pouze co do nároku na bezdůvodné obohacení bez zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se v důsledku neplnění svých smluvních povinností dostal do prodlení, z toho důvodu po něm žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Funkce úroku z prodlení je zcela zřejmá - jedná se o zákonem předpokládanou sankci za to, že dlužník nesplnil svůj závazek řádně a včas, tak jak bylo mezi smluvními stranami ujednáno. Druhou funkcí úroku z prodlení je funkce kompenzační, zajišťuje, aby se věřiteli alespoň částečně nahradila újma za to, že nemůže disponovat svými penězi, které mu měl dlužník vrátit.

4. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné pouze částečně.

6. Žalobkyně nezpochybňovala jak skutková zjištění učiněná okresním soudem, tak rovněž právní posouzení věci, proto odvolací soud v plném rozsahu na zjištění učiněná okresním soudem i na jeho právní závěry stran neplatnosti smlouvy jako na správné zcela odkazuje.

7. Předmětem odvolacího řízení jsou úroky z prodlení.

8. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968, věta první o. z.).

11. Jestliže okresní soud posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, a to § 2991 a násl. o. z., kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky bez právního důvodu a vyzvala ho k plnění, tj. vrácení částky, v daném případě předžalobní upomínkou, pak s včasným a řádným nesplněním dluhu spojuje § 1970 o. z. pro dlužníka nepříznivý důsledek v podobě věřitelova oprávnění požadovat nejen dlužnou částku (jistinu), ale také úroky z prodlení. Jednou z podmínek vzniku práva na úroky z prodlení je, že věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Smluvní povinnosti žalobkyni nezatěžovaly, protože vztah mezi účastníky, o který v řízení jde, není založen smlouvou. Povinnost úvěrujícího s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout ho jen tehdy, pokud je zřejmé, že bude schopen úvěr splácet, byla obsahem závazkového vztahu založeného (neplatnou) smlouvou o úvěru. Tento závěr vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 33 Cdo 2885/2020.

12. Pokud tedy okresní soud nepřiznal žalobkyni z částky 10.600 Kč úrok z prodlení, pochybil.

13. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2020, která byla odeslána dne 12. 5. 2020. V souladu s ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě tak je nutno předpokládat, že výzva k zaplacení byla doručena žalovanému 15. 5. 2020, tento den připadl na pátek, takže k plnění byl povinen následující všední den, tj. 18. 5. 2020 a od 19. 5. 2020 je žalovaný v prodlení se zaplacením žalované částky. Z toho důvodu odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně 8,50% úroku z prodlení ročně z částky 10.600 Kč za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. z., když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení.

14. Rozhodnutí okresního soudu ohledně zamítnutí zaplacení 8,50% úroku z prodlení ročně z částky 10.600 Kč od 2. 5. 2018 do 18. 5. 2020 je správné a v souladu s ust. § 219 o. s. ř. v této části byl rozsudek okresního soudu potvrzen.

15. V souladu s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

16. V řízení před soudem I. stupně byla v převážné míře neúspěšná žalobkyně, žalovanému žádné náklady nevznikly, proto o nich bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Pokud se týká nákladů odvolacího řízení, žalobkyně byla neúspěšná v 60 % a ve 40 % byla úspěšná. Žalovanému by tak náležela náhrada nákladů odvolacího řízení v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 20 %. Žalovanému žádné náklady nevznikly, proto o nich bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.