8 Co 32/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 15.458,67 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 11. 2024, č. j. 21 C 348/2024-45,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku, ohledně zaplacení částky 292,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 2. 2024 do zaplacení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 292,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 25. 2. 2024 do zaplacení, ohledně zaplacení částky 13.366,24 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 774,09 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.366,24 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení, se rozsudek potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 15.166,24 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 774,09 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 15.166,24 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 %, úrokem 29 % ročně z částky 13.366,24 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení a částky 292,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 2. 2024 do zaplacení. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že společnost , Anonymizováno, jako banka a žalovaná jako klient uzavřeli smlouvu o běžném účtu č. , č. účtu, dne 7. 12. 2009, ke kterému ode dne 6. 5.2019 byl povolen úvěrový limit 10.000 Kč a žalovaná byla povinna udržovat na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem odpovídající 50 % poskytovaného povoleného limitu, tj. 5.000 Kč. Po právní stránce okresní soud smlouvu vyhodnotil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a povinností soudu bylo zvážit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 31. 3. 2024. Při posuzování úvěruschopnosti bylo vycházeno z příjmů žalované, které uvedla v žádosti, kdy příjmy žalované ověřeny byly, nebyly však ověřeny výdaje, kdy výdaje žalovaná uvedla 0. Z toho důvodu okresní soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti dané smlouvy. Dále okresní soud žalobu zamítl z důvodu, že žalobkyně na výzvu soudu nesdělila, jaká byla výše skutečně vyplacené jistiny, a to bez úroků, poplatků a smluvních pokut, kterou žalovaná dosud nesplatila. Nebylo tak možno zjistit, zda žalovaná povolený limit kontokorentu překročila. Soud proto žalobu zamítl.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání proti odstavci I. výroku v části, kde se domáhala zaplacení částky 13.366,24 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 774,09 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.366,24 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení, v rozsahu částky 292,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 2. 2024 do zaplacení a domáhala se jeho změny tak, aby v této části bylo žalobě vyhověno. Uvedla, že se žalovaná dostala do nepovoleného záporného zůstatku a tím porušila své závazky ze Smlouvy. Banka využila svého práva a v souladu se smlouvou prohlásila vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 5. 9. 2023. Tvrzení o tom, kolik bylo žalovanou za celou dobu smluvního vztahu uhrazeno, nenese žalobkyně, ale v tomto směru se jedná o břemeno tvrzení na straně žalované. Aby žalobkyni mohlo být přiznáno plnění z žalovaného nároku, stačí jen tvrdit a prokázat, že prostředky byly na základě absolutně neplatného úkonu žalovanou čerpány a že nebyly vráceny. Žalobkyně má za to, že banka jako právní předchůdkyně žalobkyně poskytla jako jistinu minimálně žalované právě částku ve výši 13.676,85 Kč. Čerpání bylo prokázáno výpisem z účtu. Trvá na tom, že v souladu se soudní praxí jsou výpisy banky způsobilým důkazem k prokázání převodu.

4. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné pouze částečně.

6. Odvolací soud plně odkazuje na skutková zjištění, jak je učinil okresní soud a stejně tak se ztotožnil s jeho právními závěry.

7. Žalobkyně odvoláním nezpochybňovala, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované tak, jak jí to ukládá ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 517/2016 Sb., ve znění ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Okresní soud tak zcela správně dospěl k závěru, že z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti žalované je daná smlouva v souladu s ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona (věta prvá) absolutně neplatná. Žalobkyně se tak mohla domáhat částky poskytnuté z tvrzeného úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Lze však souhlasit se soudem I. stupně, že žalobkyně řádně netvrdila, jaké částky byly skutečně z titulu úvěrové smlouvy žalovanou čerpány, a to bez úroků, poplatků a smluvních pokut. Toto žalobkyně netvrdila, byť byla ze strany soudu vyzvána k doplnění skutkových tvrzení usnesením ze dne 9. 10. 2024 (č. l. 23). Žalobkyně řádně soudem požadované skutečnosti v tomto směru nedoplnila. Důkaz přehledem transakcí, kde je již výsledná částka debetního obratu ve výši mínus 13.676,85 Kč, je nedostatečný, toto nic nevypovídá o tom, jaké částky žalovaná vyčerpala, příp. kolik na tyto částky uhradila a jaký je celkový dluh žalované bez úroků, poplatků či smluvních pokut.

8. Pokud z těchto důvodů okresní soud žalobu žalobkyně zamítl, rozhodl věcně správně a odvolací soud jeho rozsudek v souladu s ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil ohledně zaplacení částky 13.366,24 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 774,09 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.366,24 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení.

9. Jiná je situace ohledně nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. , hodnota, , kdy žalobkyně prokázala výpisem z účtu, že zde byl tento debetní zůstatek ve výši 292,43 Kč. Žalobkyně rovněž prokázala, že se zaplacením této částky byla žalovaná v prodlení od 25. 2. 2024 a v tomto směru byl rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 292,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 2. 2024 do zaplacení.

10. V souladu s ust. § 244 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně byla v převážné míře neúspěšná, žalované žádné náklady řízení nevznikly, z toho důvodu bylo o náhradě nákladů řízení jak před soudem I. stupně, tak o odvolacích nákladech rozhodnuto tak, že žádný z účastníků na ně nemá právo.