8 Co 60/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A o zaplacení 94.401,99 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. 11. 2024, č. j. 12 C 2/2024-144,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně zaplacení částky 21.376 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 21. 2. 2024 do zaplacení, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21.376 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 21. 2. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 8.679 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně číslo účtu: , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 6.949,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , advokát, , advokáta sídlem , adresa, .

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku 59.474,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46.851,66 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 24,81 % ročně z částky 40.805,20 Kč od 21. 3. 2023 do zaplacení a částku 34.927,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27.013,57 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky 23.287,26 Kč od 27. 2. 2023 do zaplacení (odstavec I. výroku). Dále pak zavázal žalobkyni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení žalobkyně na účet Okresního soudu v Novém Jičíně částku 13.150 Kč (odstavec II. výroku).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalovaná bude zavázána zaplatit žalobkyni částku 21.376 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21.376 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Měla za to, že okresní soud ve věci nesprávně uzavřel, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována, neboť úvěry (ani pojištění) nesjednala, ani finanční prostředky nečerpala. Bez ohledu na to, která osoba smlouvy ve skutečnosti uzavřela, finanční prostředky ve výši 43.000 Kč a 25.000 Kč žalovaná čerpala. Je to tudíž ona, kdo je povinna jejich nesplacenou výši včetně úroků z prodlení žalobkyni uhradit. Peněžní prostředky v celkové výši 68.000 Kč byly totiž právní předchůdkyní žalobkyně bezhotovostně poukázány na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož majitelkou byla žalovaná. Tato skutečnost byla v řízení před soudem prvního stupně bezesporu prokázána. Byla to tudíž žalovaná, kdo je majitelem peněžních prostředků na tomto účtu a kdo měl primárně oprávnění s těmito penězi disponovat. Ve vztahu k žalobkyni jako věřiteli není podstatné, zda žalovaná umožnila k účtu přístup i další osobě. Ze strany žalované pak nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by její údaje byly zneužity také ke zřízení účtu u , právnická osoba, ., na který byly peněžní prostředky fakticky poukázány, a ke zřízení dispozičního oprávnění další osobě. Účet i dispoziční oprávnění k němu pro , jméno FO, , který v konečném důsledku finanční prostředky užil, tak zřídila sama žalovaná. Tudíž odpovědnost za vrácení poskytnutého úvěru vůči žalobkyni jako věřitelce nese žalovaná jako majitelka účtu. Z poskytnuté celkové částky úvěru 68.000 Kč pak byla doposud uhrazena celkem částka 37.766 Kč (21.624,00 Kč + 16.502,00 Kč). Žalobkyně tak požadovala po žalované zaplacení dlužné částky úvěru ve výši 21.376 Kč.

3. Žalovaná se vyjádřila k podanému odvolání tak, že navrhla rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit. Namítala, že v řízení nebylo prokázáno, že by uvedené finanční prostředky čerpala. Předmětné úvěrové smlouvy byly uzavřeny za použití jejích dokladů bez jejího vědomí a účet č. , č. účtu, užíval pouze svědek , jméno FO, . Žalovaná k němu neměla žádný přístup. Za této situace je tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná měla poskytnuté peněžní prostředky čerpat, nesrozumitelné a ničím nepodložené. Dle názoru žalované nelze dovozovat čerpání finančních prostředků pouze z toho titulu, že se nacházejí na účtu, který je veden na její jméno, jestliže tento účet fakticky neužívá, nikdy neužívala a nemá k němu žádný přístup, a tedy ani možnost, jak finanční prostředky použít pro svou potřebu. V řízení pak nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by p. , jméno FO, měl jakýmkoli způsobem omezenou způsobilost k právním úkonům a současně bylo prokázáno, že to byl právě on, kdo poskytnuté finanční prostředky skutečně čerpal. Není tedy důvodu, proč by za jeho jednání měla nést odpovědnost. Úvaha žalobkyně, že se měla žalovaná dostat do prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby, je absurdní, když jak sama žalobkyně zaregistrovala, teprve tohoto dne se o svém údajném dluhu dozvěděla. Žalovaná tak měla nadále za to, že není ve věci pasivně legitimována.

4. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ustanovením § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

5. Odvolací soud v prvé řadě plně odkazuje na skutková zjištění učiněná okresním soudem, když tato odpovídají obsahu provedených důkazů, tedy zejména se ztotožňuje se zjištěním, že žalovaná byla vlastníkem běžného účtu č. , č. účtu, , který pro ni vedla spol. , právnická osoba, . Dne 8. 10. 2021 pak , jméno FO, - , Anonymizováno, uzavřel jménem žalované a bez jejího vědomí s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru č. , hodnota, na částku 25.000 Kč, když v žádosti o úvěr uvedl veškeré informace podle dokladů totožnosti, které vzal žalované bez jejího vědomí, načež téhož dne žalobkyně převedla předmětnou částku na účet žalované s popisem , Anonymizováno, . Poskytnutá částka ve výši 25.000 Kč byla celá z účtu vyčerpána, a to , jméno FO, , kterému žalovaná umožnila s účtem disponovat. Sám svědek , jméno FO, mimo jiné v řízení vypověděl, že předmětný účet mu zpřístupnila žalovaná, když vůči němu bylo vedeno insolvenční řízení, a to prostřednictvím karty či prostřednictvím mobilní aplikace. Následně dne 9. 3. 2022 , jméno FO, rovněž uzavřel jménem žalované a bez jejího vědomí smlouvu o neúčelovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 43.000 Kč, když v žádosti o úvěr uvedl veškeré informace podle občanského průkazu žalované. Žalobkyně předmětnou částku rovněž převedla na shora označený účet žalované. Poskytnutá částka byla celá z účtu žalované , jméno FO, vyčerpána, a to na provoz domácnosti (nájem apod.). Na úhradu poskytnutých finančních prostředků žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně obdržela v prvním případě pouze částku ve výši 16.502 Kč a v druhém případě částku 21.624 Kč.

6. Uvedeným skutkovým závěrům pak odpovídají rovněž zjištění vyplývající ze souvisejícího trestního řízení vedeného vůči , jméno FO, , kdy tento byl za obdobné jednání vůči dalším úvěrujícím společnostem pravomocně odsouzen v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně, a to trestním příkazem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 4 T 121/2023-683, kdy byl uznán vinným ze spáchání 17 skutků přečinů podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Skutky byly spáchány v období od 18. 1. 2021 do 27. 11. 2022 tím, že ačkoliv si byl vědom nedostatečných příjmů domácnosti ke splácení, čerpal úvěry, které neuhradil. Pokud se jedná o úvěrové smlouvy ze dnů 8. 10. 2021 a 9. 3. 2022 uzavřené , jméno FO, s žalobkyní na účet žalované, kdy takto vyčerpal částky ve výši 25.000 Kč a 48.000 Kč, usnesením Policie ČR, ÚO Nový Jičín ze dne 21. 8. 2024, č. j. KRPT-171899-12/TČ-2024-070481, policie odložila věc podezření z přečinu podvodu podle § 209/1 tr. řádu, kterého se měl , jméno FO, tímto jednáním dopustit, a to s odůvodněním, že tento se v rámci podaného vysvětlení sice doznal, že předmětné smlouvy uzavřel za užití údajů své partnerky (žalované), a to bez jejího vědomí, nicméně tyto prověřované skutky jsou dalšími dílčími útoky pokračujícího trestného činu, o kterých policejní orgán v době prověřování původní věci nevěděl a pro který byl již prověřovaný pravomocně odsouzen trestním příkazem.

7. Takto zjištěný skutkový stav okresní soud správně posoudil potud, že obě shora uvedené smlouvy o úvěru nemohly být platně uzavřeny z důvodu absence vůle jednající osoby (žalované) a na takovéto jednání je tedy třeba pohlížet jako na jednání zdánlivé (§ 551 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), které nevyvolává žádné právní následky. Dále však již věc nesprávně právně posoudil s tím, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována a že tedy nemůže nést odpovědnost za uhrazení vyplacených částek ani z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991, § 2993 zák. č. 89/2012 Sb.). Je totiž nutno uvést, že právo dispozice s účtem č. , č. účtu, a s peněžními prostředky na něm měla právě jen žalovaná, a to po celou dobu, kdy byl účet veden. Okolnost, zda vůbec, resp. jak často s prostředky na účtu reálně sama disponovala, není podstatná, neboť projevem dispozice je rovněž to, že účet zpřístupnila svému partnerovi , jméno FO, , a to zcela vědomě. Judikatura obecných soudů pak v takovém případě opakovaně dospívá k závěru, který se plně prosadí i v projednávané věci, a sice, že jestliže je na bankovní účet žalované nedůvodně přesunuta jistá finanční částka a dojde-li následně rovněž bez náležitého titulu k jejímu transferu ze zmíněného účtu ve prospěch třetí osoby, je nutno uzavřít, že povinnost vydat plnění bez právního důvodu stíhá žalovanou jako majitelku daného účtu, nikoliv osobu, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení či osobu, která jej skutečně spotřebovala (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. 28 Cdo 706/2022 a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 221/2002, a ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1856/2012, popřípadě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2998/2014, či ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1155/2016). Žalovaná proto odpovídá žalobkyni za vyčerpané prostředky z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že v řízení bylo prokázáno, že celkem byla ve prospěch jejího účtu vyčerpána celkem částka 68.000 Kč, přičemž doposud bylo žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, vráceno celkem pouze 38.126 Kč.

8. S ohledem na shora uvedené byl proto rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. dle odvolacího petitu změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21.376 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 21. 2. 2024 do zaplacení (srov. ust. § 1958 odst. 2 a § 1970 občanského zákoníku), když žaloba, která zároveň představuje výzvu k úhradě dlužného plnění, byla žalobkyni prokazatelně doručena dne 20. 2. 2024 (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2963/2009).

9. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto podle ust. § 224 a § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, přičemž odvolací soud zohlednil i výši úrokového příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku. Žalovaná tak byla úspěšná v rozsahu 83 % předmětu řízení (co do zamítnutí návrhu na přiznání částky 73.025,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46.851,66 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,81 % ročně z částky 40.805,20 Kč od 21. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27.013,57 Kč od 9. 3. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky 23.287,26 kč od 27. 2. 2023 do zaplacení) a v rozsahu 17 % předmětu řízení neúspěšná (co do přiznání nároku na zaplacení částky 21.376 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 21. 2. 2024 do zaplacení). Dle poměru úspěchu a neúspěchu má tedy žalovaná nárok na náhradu 66 % nákladů řízení (83 % - 17 %). Náklady řízení žalované odpovídají nákladům na ustanoveného opatrovníka z řad advokátů v podobě mimosmluvní odměny advokáta, vypočtené z tarifní hodnoty 94.401,99 Kč, a to za dva úkony právní služby ve výši 4.900 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci a účast u jednání soudu - § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 2.450 Kč (účast u jednání soudu při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí – § 11 odst. 2 advokátního tarifu), paušální náhradě hotových výdajů přináležející k úkonům právní služby ve výši 3x 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkové náklady řízení žalované tak činí 13.150 a poměrná část nákladů řízení přiznaných žalované odpovídající jejímu úspěchu a neúspěchu ve věci odpovídá částce 8.679 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit na účet okresního soudu v Novém Jičíně (§ 149 odst. 2 o. s. ř.)

10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v této fázi řízení plně úspěšná. Náklady odvolacího řízení žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1.069 Kč a dále ve smyslu ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 6 a § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, odměna advokáta za 2 úkony právní služby á 1.980 Kč (z tarifní hodnoty sporu 21.376 Kč), a to za sepis odvolání ze dne 15. 1. 2025 a účast u odvolacího jednání dne 2. 6. 2025, tj. celkem 3.960 Kč, a dále 2x paušální náhrada hotových výdajů přináležející ke každému úkonu á 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, je nutno výslednou částku odměny za zastupování a hotových výdajů navýšit o náhradu za 21% DPH, tj. o částku 1.020,60 Kč. Celkem pak činí náklady žalobkyně za odvolací řízení 6.949,60 Kč. Tuto částku je pak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na účet právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).