8 Co 96/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o 109.904,01 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 5. 3. 2026, č. j. 22 C 327/2025-85,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku, ohledně splatnosti částky 36.970 Kč s úrokovým příslušenstvím mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36.970 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 256,26 Kč od 22. 8. 2025 do 12. 9. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 36.970 Kč od 13. 9. 2025 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč, když první splátku je povinen zaplatit do konce měsíce, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci a další splátky pak vždy do konce každého následujícího měsíce, až do úplného zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 36.970 Kč s úrokovým příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla zamítnuta v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 72.934,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 505,54 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 72.934,01 Kč od 13. 9. 2025 do zaplacení a dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce I. ohledně splatnosti přiznané částky s úrokovým příslušenstvím, podal žalovaný včas odvolání, v němž se domáhal změnit rozsudek v této části tak, aby mu byly povoleny splátky ve výši 1.000 Kč měsíčně. V odvolání uvedl, že není objektivně schopen uhradit rozsudkem přiznanou částku do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kdy aktivně řeší dluhovou situaci s poradnou Člověk v tísni. Momentálně pobírá důchod ve výši 22.192 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč, dále platí bytovému družstvu vodu a teplo ve výši 5.713 Kč měsíčně, za elektřinu 990 Kč měsíčně, za Vodafone 700 Kč měsíčně, SIPO platí 210 Kč měsíčně a čtvrtletně pojištění za byt 800 Kč měsíčně. Je svobodný, bez vyživovací povinnosti, s obchodními společnostmi uzavřel dohody o narovnání o splácení pohledávek.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání souhlasila s povolením splátek žalovanému pod podmínkou, že mu budou tyto splátky povoleny pod ztrátou výhody splátek.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. ohledně splatnosti přiznané částky 36.970 Kč s úrokovým příslušenstvím i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného bylo podáno důvodně.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že , Anonymizováno, uzavřeli účastníci smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru, kdy žalobkyně poskytla žalovanému část úvěru ve výši 99.182 Kč účelově na předčasně splacení dluhu z jiné smlouvy, kterou žalovaný rovněž uzavřel s žalobkyní, a zbývající část jistiny ve výši 20.000 Kč byla zaslána žalovanému neúčelově na jeho běžný účet. Úvěr se zavázal splácet žalovaný ve 120 měsíčních splátkách po 2.652 Kč, celkem čerpal úvěr 119.182 Kč a na splátkách uhradil 82.212 Kč.

6. Pokud se týká právního posouzení věci, pak okresní soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z.

7. Okresní soud se pak správně zabýval tím, zda před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl ke správnému závěru, že žalobkyně této povinnosti nedostála, a proto je smlouva uzavřená mezi účastníky absolutně neplatná a okresní soud žalobkyni správně přiznal z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. rozdíl mezi tím, co fakticky poskytla žalovanému a mezi tím, co žalovaný žalobkyni uhradil, a to včetně úrokového příslušenství.

8. Pokud se týká splatnosti předmětné částky s úrokovým příslušenstvím, pak okresní soud mylně rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Při určení splatnosti však měl vycházet z rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021, z něhož vyplývá, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Pokud má žalovaný jakožto spotřebitel za to, že není v jeho možnostech zaplatit přiznanou částku s úrokovým příslušenstvím ve stanovené lhůtě, je na něm jako spotřebiteli, aby skutkově tvrdil, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky, když důkazní břemeno v tomto směru je na žalovaném, jak vyplývá z rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 1902/2025. Okresní soud tak měl žalovaného poučit podle ust. § 118a odst. 1 a 3, aby tvrdil, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh a aby navrhl důkazy k prokázání svého tvrzení. Pokud tak žalovaný učinil v odvolacím řízení, kdy doplnil tvrzení o svých sociálních a majetkových poměrech a navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení, nemusel ho již v tomto směru odvolací soud poučovat a mohl k těmto novým tvrzením i důkazům přihlédnout. Žalovaný tedy tvrdil, že není objektivně schopen zaplatit dlužnou částku do tří dnů, že pobírá důchod 22.192 Kč a příspěvek na mobilitu 900 Kč, výdaje má na bydlení za teplo 5.713 Kč měsíčně, za elektřinu 990 Kč měsíčně, za VODAFONE 700 Kč měsíčně, za SIPO 210 Kč měsíčně a čtvrtletně platí pojištění za byt ve výši 800 Kč měsíčně. Kromě toho uzavřel s 15 obchodními společnostmi dohodu o narovnání, v níž se zavázal své závazky splnit ve dohodnutých splátkách. Odvolací soud tedy doplnil dokazování zprávou ČSSZ, z níž zjistil, že žalovaný pobírá důchod 22.192 Kč měsíčně a příspěvek na mobilitu 900 Kč měsíčně, z výpisu z účtu za měsíc únor 2026 pak zjistil, že celkové příjmy žalovaného byly v tomto měsíci 29.043,56 Kč a výdaje 28.569,97 Kč a z dohod o narovnání pak zjistil, že s 15 obchodními společnostmi uzavřel dohodu o narovnání, v níž se zavázal platit těmto společnostem své závazky ve splátkách ve výši 200 – 1.000 Kč měsíčně. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že je v možnostech žalovaného splnit dluh včetně úrokového příslušenství ve splátkách po 1.000 Kč, a proto rozsudek v souladu s ust.§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Pokud žalobkyně namítala, že mají být povoleny splátky pod ztrátou výhody splátek, pak tomuto nebylo možno vyhovět, poněvadž je to v rozporu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně je odůvodněn převážným neúspěchem žalobkyně v tomto řízení, výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn úspěchem žalovaného, který se však tohoto práva výslovně vzdal.