83 C 110/2020

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Zavrtálkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o částku 11.580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč s 10% úrokem z prodlení z téže částky od 22. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu částky 9.580 Kč s 10% úrokem z prodlení - z částky 2.000 Kč za dobu prodlení od 15. 12. 2019 do 21. 6. 2021 včetně a - z částky 9.580 Kč za dobu prodlení od 15. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou s návrhem na vydání platebního rozkazu žalobce uplatnil proti žalovanému požadavek na zaplacení částky 11.580 Kč s 10% úrokem z prodlení z téže částky od 15. 12. 2019 do zaplacení. Žaloba obsahuje žalobní tvrzení o tom, že na základě rozhodnutí Ministerstva kultury [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a smluv o zastupování autorských majetkových práv uzavřených s autory hudebních děl a se zahraničními kolektivními správci je žalobce oprávněn mj. udělovat souhlas k užití hudebních děl a na základě smlouvy uzavřené s kolektivním správcem [anonymizováno 6 slov] udělovat souhlas k užití děl podle § 97g odst. 1 písm. b) autorského zákona, sjednávat a vybírat autorské odměny a domáhat se nároků na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného užití děl. Žalovaný provozoval v období 1. 1. – 14. 8. 2018 chráněná autorská díla prostřednictvím TV přístroje v provozovně„ [anonymizována dvě slova]“ na adrese [ulice a číslo] v [obec] a tuto skutečnost žalobce zjistil kontrolní návštěvou v provozovně dne [datum]. Návrh na uzavření licenční smlouvy ze dne [datum] žalovaný nepřijal a nepodepsal. Ve stejném období obvyklá autorská odměna podle Sazebníku R platného od 1. 1. 2018 za užití děl prostřednictvím TV přístroje odpovídala částce 447,36 Kč měsíčně. Za žalované období se obvyklá odměna rovná osminásobku této částky, tj. částce 3.578,88 Kč. Žalovaný provozoval dále v období 1. 1. – 27. 4. 2018 chráněná autorská díla prostřednictvím TV přístroje a monitoru v provozovně„ [název] [anonymizována dvě slova]“ na adrese [ulice a číslo] v [obec] a tuto skutečnost žalobce zjistil kontrolní návštěvou v provozovně dne [datum]. Návrh licenční smlouvy ze dne [datum] žalovaný nepřijal. Obvyklá autorská odměna za užití TV přístroje se rovná částce 447,36 Kč a za užití monitoru 105,40 Kč, v součtu 552,76 Kč. Za žalované období 4 měsíců jde o částku 2.211,04 Kč. Žalobce uplatňuje proti žalovanému vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku obou výše uvedených částek, tj. v součtu částku 11.580 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení téže částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. Do prodlení s jejím zaplacením se dostal od data [datum] na základě výzvy k zaplacení ze dne [datum].

2. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ostravě k projednání žaloby je odvozena z § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř.

3. Krajský soud ve věci vydal platební rozkaz ze dne 19. 4. 2021, č. j. 83 C 110/2020-13 a usnesením ze dne [datum] platební rozkaz zrušil, neboť se nepodařilo jej účinně doručit žalovanému do vlastních rukou. K projednání věci došlo u jednání ve dnech [anonymizováno] a [datum], vždy v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání včas a řádně obeslán a bez omluvy se jednání nezúčastnil.

4. Krajský soud provedl u jednání důkaz listinami žalobce, z nichž učinil následující skutková zjištění. Z rozhodnutí Ministerstva kultury ČR ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že ministerstvo kultury udělilo žalobci oprávnění k výkonu kolektivní správy majetkových práv autorů a jiných nositelů práv podle § 95 autorského zákona a následným rozhodnutím rozšířilo oprávnění k udělení práv na pronájem originálu či rozmnoženiny a právo na půjčování originálů rozmnoženiny hudebního díla. Ze záznamu o provedené kontrole ze dne [datum] plyne, že kontrola byla provedena v provozovně„ [anonymizována dvě slova]“ na adrese [ulice a číslo] v [obec] pracovníkem [anonymizováno] a kontrolou za účasti zaměstnankyně [jméno] [příjmení] zjištěno použití TV přístroje program ČT2. Podle sdělení zaměstnankyně žalovaný provozuje restauraci od ledna roku 2018. Žalovanému bude zaslán návrh licenční smlouvy pro období 1. 1. 2018 – 31. 7. 2019. Ze záznamu o provedené kontrole ze dne [datum] bylo zjištěno, že kontrolu provedl pracovník [anonymizováno] v provozovně„ [název] [anonymizováno]“ [ulice a číslo] v [obec] za účasti obsluhy [jméno] [příjmení] a kontrolou bylo zjištěno použití TV přístroje program Očko a 1 monitoru. Podle sdělení pracovnice žalovaný převzal provozovnu od [datum]. Žalovanému bude zaslán návrh licenční smlouvy pro období 2. 1. 2018 – 31. 3. 2019. Z návrhu hromadné licenční smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný smlouvu nepodepsal a nepřijal. Z přílohy č. 1 k téže smlouvě lze zjistit, že smlovou byla vyčíslena obvyklá odměna za užití hudebních děl prostřednictvím TV přístroje v provozovně„ [název] [anonymizováno]“ na ulici [anonymizováno] [číslo], [obec] pro období 1. 1. – 30. 11. 2018 a vyčíslena obvyklá odměna pro [anonymizováno] a [anonymizováno] částkou 6.298,80 Kč a pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] částkou 4.723 Kč. Stejnou přílohou byla vyčíslena obvyklá odměna pro užití hudebních děl prostřednictvím monitoru a TV přístroje v provozovně„ [název] [anonymizována dvě slova]“ na adrese [ulice a číslo] v [obec] za období 1. 1. – 30. 11. 2018 a odměna určena částkou 7.782,90 Kč pro [anonymizováno] a [anonymizováno] a částkou 6.205,30 Kč pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Ze Sazebníku R odměn pro užití hudebních a jiných autorských děl prostřednictvím přístrojů platného pro rok 2018 byla zjištěna obvyklá odměna v obci nad 80.000 obyvatel za použití TV přístroje v částce 447,36 Kč (pro [anonymizováno] a [anonymizováno]) a za užití monitoru v částce 105,40 Kč. Z výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení (nárok [anonymizováno] a [anonymizováno]) ze dne [datum] včetně přílohy č. 1 k výzvě bylo zjištěno, že výzvou byla vyčíslena výše bezdůvodného obohacení za užití autorských děl prostřednictvím TV přístroje v provozovně„ [název] [anonymizováno]“ v [obec] v období 1. 1. – 14. 8. 2018 částkou 3.578,90 Kč a za užití TV přístroje a monitoru v provozovně„ [název] [anonymizována dvě slova]“ v [obec] v období 1. 1. – 27. 4. 2018 částkou 5.790 Kč, v součtu bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku těchto částek představuje 11.580 Kč. Výzvou byla určena splatnost částky do [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu České pošty z téhož data bylo zjištěno, že advokát žalobce adresoval žalovanému na adresu bydliště [ulice a číslo] v [obec] předžalobní výzvu, jejímž obsahem je výzva k zaplacení částky 11.580 Kč, která vznikla užíváním předmětů ochrany ve věci odměny, případně bezdůvodného obohacení za užití předmětů ochrany podle občanského zákoníku a autorského zákona.

5. U jednání dne [datum] byl žalobce poučen o tom, že dosud provedenými důkazy nejsou prokázána žalobní tvrzení o porušení autorských práv žalovaným v období 1. 1. – 31. 7. 2018 použitím TV přístroje v provozovně„ [název] [anonymizováno]“ v [obec], porušení autorských práv v období 1. 1. – 31. 3. 2018 použitím TV přístroje a monitoru v provozovně„ [název] [anonymizována dvě slova]“ v [obec] a skutečnost, že žalovaný se dostal se zaplacením bezdůvodného obohacení v celé uplatněné částce 11.580 Kč do prodlení k datu [datum]. Na žádost advokáta žalobce u téhož jednání byla žalobci poskytnuta lhůta 3 týdnů k označení dalších důkazů. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že po něm nelze požadovat, aby prováděl každý měsíc kontroly veškerých provozoven. Provedenými kontrolami v provozovnách žalovaného bylo zjištěno, že k užití chráněných autorských děl došlo. Jako podpůrný důkaz žalobce označil fotografii z provozovny„ [název] [anonymizováno]“ pořízenou dne [datum], kterou na stránkách [webová adresa] zveřejnil žalovaný.

6. Krajský soud provedl dále důkaz spisem KS v Ostravě sp. zn. 83 EC 11/2021 a zjistil z jeho obsahu: Žalobce [název] proti stejnému žalovanému uplatnil u KS v Ostravě v řízení pod sp. zn. 83 EC 11/2021 požadavek na zaplacení částky 7.275,40 Kč s přísl. na základě totožných žalobních tvrzení (o kontrolách v provozovně žalovaného„ [název] [anonymizováno]“ a„ [název] [anonymizována dvě slova]“ v [obec] ve dnech [datum] a [datum]). Žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny svědčící žalobci. Rozsudkem ze dne 19. 8. 2021, č. j. 83 EC 11/2021 KS zamítl žalobu v rozsahu částky 6.003,40 Kč s přísl. a žalovaného zavázal k zaplacení částky 1.272 Kč s přísl. ve 3denní lhůtě od právní moci rozsudku. Rozsudek dosud nenabyl právní moci.

7. Podle zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), § 1, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) práva autora k jeho autorskému dílu.

8. Podle § 95 odst. 1 téhož zákona, kolektivní správou se rozumí plná správa majetkových práv autorských nebo práv souvisejících s právem autorským nositelů práv k jejich zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým nebo zvukově-obrazovým záznamům (dále jen„ předmět ochrany“), která je vykonávána k jejich společnému prospěchu (věta prvá).

9. Podle § 95 odst. 2 téhož zákona, účelem kolektivní správy je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

10. Podle § 95 odst. 3 téhož zákona, nositelem práv se rozumí osoba, které přísluší a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským b) podle tohoto zákona výkon majetkových práv k dílu, nebo c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonům práva kolektivně spravovaného po celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci.

11. Podle § 95 odst. 4 téhož zákona, uživatelem se pro účely kolektivní správy rozumí osoba, která užívá předmět ochrany, nebo která je povinna platit odměnu podle tohoto zákona.

12. Podle § 95a odst. 1 téhož zákona, kolektivním správcem je právnická osoba tvořená nositeli práv.

13. Podle § 97 téhož zákona, odst. 1, kolektivní správce vykonává kolektivní správu pro nositele práv na základě písemné smlouvy nebo, pokud to stanoví tento zákon i bez uzavření takové smlouvy.

14. Podle § 98a odst. 1 téhož zákona, kolektivní správce poskytuje uživateli licenční smlouvou nevýhradní oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně.

15. Podle § 98e odst. 1 téhož zákona, nestanoví-li sazby odměn vybíraných kolektivními správci tento zákon, stanoví je Sazebník kolektivního správce (dále jen„ sazebník“) a jsou vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty.

16. Podle § 40 odst. 4 téhož zákona, právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

17. Podle § 2371 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva autorské dílo užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, a to určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném.

18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (věta prvá).

19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle nařízení vlády č. 142/94 Sb. ve znění změn provedených nařízením vlády č. 180/2013 Sb., § 1, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8% bodů.

21. Žalobou uplatněné nároky jsou důvodné jen zčásti. Pokud jde o provozovnu„ [název] [anonymizováno]“ v [obec], žalobce požadoval bezdůvodné obohacení za užití TV přístroje v provozovně souhrnně v částce 7.158 Kč, tj. dvojnásobek obvyklé autorské odměny v částce 447,36 Kč měsíčně a za 8 měsíců v období 1. 1. – 14. 8. 2018 (částka 3.578,88 Kč před zaokrouhlením). Tvrzení o zneužití majetkových autorských práv žalovaným v této provozovně je prokázáno pouze kontrolou provedenou dne [datum]. Žalobce byl poučen u jednání dne [datum] o tom, že dosud předloženými listinnými důkazy nebyl nárok žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení použitím TV přístroje v této provozovně prokázán v období 1. 1. – 31. 7. 2018. Žalobce nato předložil k prokázání téhož tvrzení pouze fotografii pořízenou dne [datum], která má zachycovat hrající TV přístroj. Z fotografie však nelze dovozovat, že byla pořízena právě v označené provozovně žalovaného. Žalobce tedy neunesl důkazní břemeno k prokázání žalobního tvrzení, že rovněž v období 1. 1. – 31. 7. 2018 žalovaný v provozovně„ [název] [anonymizováno]“ v [obec] porušil majetková autorská práva jejich použitím bez řádné licenční smlouvy prostřednictvím TV přístroje. Porušení autorských práv žalovaným bylo prokázáno pouze k datu [datum] a žalobci lze přiznat bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny za období 1. 8. – 31. 8. 2018 (2 x 447,36 Kč), tj. částku 895 Kč (po zaokrouhlení). V rozsahu zbývající částky 6.263 Kč s 10% úrokem z prodlení z této částky od 15. 12. 2019 do zaplacení krajský soud žalobu zamítl.

22. Žalobce dále uplatnil bezdůvodné obohacení za použití majetkových autorských práv bez udělené licence prostřednictvím TV přístroje a monitoru v provozovně„ [název] [anonymizována dvě slova]“ za období 1. 1. – 27. 4. 2018. Obvyklá odměna podle R Sazebníku odpovídá čtyřnásobku částky 447,36 Kč za použití TV přístroje a 105,40 Kč za použití monitoru, v součtu částce 552,76 Kč, násobeno 4 měsíci, tj. částka 2.211,04 Kč a jako bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku se žalovaná částka rovná částce 4.422 Kč (po zaokrouhlení). Rovněž v případě tohoto nároku žalobce neprokázal žalobní tvrzení o použití práv chráněných autorským zákonem v provozovně v celém žalovaném období, nýbrž pouze k datu provedení kontroly, tj. k datu [datum]. Také v tomto případě platí, že žalobce byl poučen o neprokázání žalobního tvrzení o zneužití práv chráněných autorským zákonem žalovaným v období 1. 1. – 31. 3. 2018 a navzdory tomuto poučení žádný další důkaz k prokázání svého žalobního tvrzení žalobce neposkytl. Krajský soud na základě tohoto závěru rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci z titulu bezdůvodného obohacení toliko částku 1.105 Kč jako dvojnásobek částky 552,76 Kč (součet částek 447,36 a 105,40 Kč) vzhledem k důkazní situaci, kterou je prokázání zneužití práv chráněných autorským zákonem prostřednictvím TV přístroje a monitoru v provozovně„ [název] [anonymizována dvě slova]“ v [obec] k datu [datum]. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v rozsahu částky 3.317 Kč s 10% úrokem z prodlení z téže částky od 15. 12. 2019 do zaplacení krajský soud žalobu zamítl. Zamítnutí se tak týká v souhrnu částky 9.580 Kč (součet částek 6.263 Kč + 3.317 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 10 % za dobu prodlení od 15. 12. 2019 do zaplacení.

23. Se zaplacením částky 2.000 Kč (součet částek 895 + 1.105 Kč) se žalovaný ocitl v prodlení teprve dnem následujícím po doručení žaloby, nikoli v souvislosti s výzvou k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne [datum]. Žalobce neprokázal, že výzvu ze dne [datum] žalovanému skutečně doručil. Počátek prodlení nestanoví rovněž předžalobní výzva advokáta žalobce ze dne [datum] odeslaná prostřednictvím České pošty žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště. Obsah předžalobní výzvy totiž neumožňuje zjištění, jaký nárok částka 11.580 Kč představuje. Teprve doručením stejnopisu žaloby žalovanému k datu [datum], kdy platí fikce řádného doručení žaloby s odkazem na ust. § 49 odst. 4 o. s. ř., se žalovaný mohl dozvědět, jaký nárok v podobě částky 11.580 Kč s přísl. je proti němu uplatněn. Krajský soud s tímto závěrem rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 2.000 Kč s 10% úrokem z prodlení z téže částky od 22. 6. 2021 do zaplacení ve 3denní lhůtě od právní moci rozsudku. V rozsahu 10% úroku z prodlení z částky 2.000 Kč za dobu prodlení od 15. 12. 2019 – 21. 6. 2021 včetně žalobu v tomto rozsahu zamítl. Úrok z prodlení ve výši 10 % odpovídá součtu repo sazby ČNB a 8 procentních bodů podle nařízení vlády č. 142/94 Sb. v aktuálním znění.

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl krajský soud s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z nich náhrada nákladů řízení nenáleží. Žalobce v řízení převážně neuspěl a žalovanému odůvodněné náklady v řízení nevznikly.