83 C 3/2020

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Zavrtálkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o zrušení rozhodčího nálezu

I. Žaloba o zrušení rozhodčího nálezu ze dne [datum], sp. zn. [číslo], rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala zrušení rozhodčího nálezu rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], sp. zn. [číslo]. Žalobu odůvodnila odkazem na ust. § 31 písm. a), b), c), e) a f) zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a žalobními tvrzeními o tom, že spotřebitelská úvěrová smlouva, uzavřená žalobkyní jako spotřebitelkou a žalovaným – podnikatelem, je neplatná a neplatná je rovněž rozhodčí smlouva. Rozhodce tedy neměl pravomoc ve věci rozhodnout. Neplatnost úvěrové smlouvy a nedostatek pravomoci rozhodce žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že úvěrovou smlouvou byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta a nezákonné poplatky spojené s administrací úvěru. Smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně a administrativní poplatky odporují veřejnému pořádku a dobrým mravům (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 nebo nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3308/16). Smluvní pokuta převyšuje jistinu, činí fakticky 73 % ročně a výše smluvní pokuty tak neplní preventivní a sankční funkci. Absolutní neplatnost úvěrové a rozhodčí smlouvy žalobkyně dovozuje dále ze skutečnosti, že rozhodce ex officio nezkoumal úvěryschopnost žalobkyně podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Úvěryschopnost žalobkyně rozhodce nijak nehodnotil (odkaz na rozhodnutí NSS č. j. 1 As 30/2015-39 a NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Text spotřebitelské smlouvy, zvláště, jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečný čitelný, přehledný a logicky uspořádaný a smlouva nemá být složitě formulována či obsahovat skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná, vyjádřená malým písmem. Současně s návrhem na zrušení rozhodčího nálezu žalobkyně navrhla, aby bylo rozhodnuto o odkladu jeho vykonatelnosti.

2. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. 11. 2019, č. j. Ncp 298/2019-17 rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné krajské soudy a věc postoupil k vyřízení Krajskému soudu v Ostravě.

3. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 5. 2020, č. j. 83 C 3/2020-32 návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu nevyhověl. Usnesením ze dne [datum] krajský soud vyzval oba účastníky k vyjádření v 10denní lhůtě od doručení usnesení, zda souhlasí s projednáním žaloby bez nařízení jednání s poučením, že nedojde-li k vyjádření stanoviska účastníka k navrhovanému procesnímu postupu v předepsané lhůtě, bude krajský soud předpokládat, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. K doručení usnesení advokátu žalobkyně a žalovanému do datové schránky došlo k datu [datum]. Žádný z účastníků na výzvu obsaženou v usnesení v 10denní lhůtě od data jeho doručení nereagoval. Krajský soud ve věci rozhodl rozsudkem vyhlášeným bez účasti obou procesních stran dne [datum].

4. Krajský soud zjistil z rozhodčího spisu rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka], že návrh na vydání rozhodčího nálezu pro částku [částka] s přísl. včetně smluvní pokuty podal žalobce [právnická osoba] proti žalované [jméno] [příjmení] dne [datum]. Žaloba byla adresovaná rozhodci [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení]. Ta se funkce rozhodce v uvedeném sporu vzdala (viz vzdání se funkce rozhodce ze dne [datum], [číslo listu]) a funkci rozhodce přijal [titul]. [jméno] [příjmení] zapsaný Ministerstvem spravedlnosti v seznamu rozhodců, kteří mohou být určeni rozhodčí doložkou pro rozhodovaní sporů ze spotřebitelských smluv pod [číslo] (viz přijetí funkce rozhodce ze dne [datum], [číslo listu]). V rozhodčí žalobě je obsaženo žalobní tvrzení o tom, že mezi žalobcem v postavení věřitele a žalovanou – dlužnicí byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které věřitel poskytl dlužnici hotovostní spotřebitelský úvěr v částce [částka] s úrokovou sazbou 20 % z jistiny, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí [částka]. Dlužnice se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku [částka] v měsíčních splátkách ve výši [částka], 1. splátku 30. den po uzavření smlouvy, každou další splátku až do úplného zaplacení, vždy 30. den od splatnosti předchozí splátky. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Stejné smluvní strany uzavřely dále rozhodčí smlouvu, kterou byla založena pravomoc rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení] rozhodovat spory vzniklé ze smlouvy či v souvislosti s ní. Za náhradního rozhodce smluvní strany určily [titul]. [jméno] [příjmení]. Podle žalobního tvrzeního v rozhodčí žalobě byla na úhradu úvěru uhrazena pouze částka [částka]. Ze smlouvy úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že smluvními stranami jsou věřitel [právnická osoba] a dlužnice [jméno] [příjmení] a obsahem smlouvy je smluvní ujednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši [částka] a závazek dlužnice zaplatit věřiteli kromě jistiny celkové náklady spotřebitelského úvěru v částce [částka], v součtu tedy částku [částka] ve 13měsíčních splátkách ve výši [částka] se splatností 1. splátky 30. den po uzavření smlouvy. Součástí smlouvy je předpis jednotlivých splátek. Z rozhodčí smlouvy uzavřené stejnými smluvními stranami dne [datum] bylo zjištěno, že smluvní strany si dohodly, že veškeré majetkové spory vzniklé z úvěrové smlouvy či v souvislosti s ní jediným rozhodcem, kterým strany určily [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení] zapsanou Ministerstvem spravedlnosti v seznamu rozhodců, kteří mohou být určeni rozhodčí smlouvou pro rozhodování sporů ze spotřebitelských smluv pod [číslo]. Pro případ, že se určený rozhodce vzdá funkce rozhodce, určují smluvní strany náhradním jediným rozhodcem [titul]. [jméno] [příjmení] zapsaného v seznamu rozhodců Ministerstvem spravedlnosti pod [číslo] Smluvní strany si dohodly, že spor bude rozhodcem rozhodován bez ústního jednání na základě písemných důkazů předložených stranami a nebude-li rozhodce písemné důkazy považovat za dostačující, je oprávněn ústní jednání nařídit. Rozhodce nařídí ústní jednání také v případě, že alespoň jedna ze smluvních stran to navrhne při 1. písemném úkonu ve věci samé. Písemnou předžalobní upomínkou adresovanou žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalovanou vyzvala ke splnění zůstatku ze spotřebitelského úvěru v částce [částka] s upozorněním na výši smluvní pokuty k datu sepisu předžalobní výzvy v částce [částka]. Podle záznamu v podací knize ze dne [datum] prostřednictvím pošty byla žalobkyni odeslána doporučená zásilka na adresu [adresa]. Rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] písemnou výzvou ze dne [datum] žalovanou vyzval k vyjádření se k rozhodčí žalobě v 10denní lhůtě od doručení výzvy. Žalovaná obdržela žalobní návrh a výzvu k vyjádření dne [datum]. Do data [datum], kdy došlo k vydání rozhodčího nálezu rozhodcem, žalovaná na výzvu rozhodce nereagovala a vyjádření k rozhodčí žalobě nepodala. Rozhodčím nálezem ze dne [datum], sp. zn. [číslo] rozhodce rozhodl o povinnosti žalované [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci společnosti [právnická osoba] jistinu ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši [částka] a na náhradě nákladů rozhodčího řízení částku [částka], všechny 3 částky do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález byl doručen žalované do vlastních rukou dne [datum] a téhož dne nabyl právní moci.

5. Podle § 31 zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezu v jeho aktuálním znění („ ZRŘ), soud na návrh kterékoli strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, nebo se na dohodnout věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, e) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému.

6. Podle § 32 odst. 1 téhož zákona, návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do 3 měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak.

7. Podle § 32 odst. 2 téhož zákona, podání návrhu podle odst. 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma, nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný.

8. Podle § 33 téhož zákona soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé.

9. O jednotlivých důvodech pro zrušení rozhodčího nálezu uplatněných žalobkyní platí následující závěry. Důvod podle § 31 písm. b), c) ZRŘ nemohl obstát, neboť stejné důvody žalobkyně neuplatnila v rozhodčím řízení, ač mohla nejpozději do započetí jednání ve věci samé v rámci rozhodčího řízení. Žalobkyně obdržela písemnou výzvu rozhodce, aby se vyjádřila k rozhodčí žalobě dne [datum] spolu s rozhodčí žalobou a na tuto výzvu žádným způsobem nereagovala. Bez možnosti přezkumu správnosti rozhodčího nálezu podle ust. § 31 písm. b), c) ZRŘ je soud povinen zamítnout návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o stejné důvody, neboť žalobkyně stejné námitky v rozhodčím řízení neuplatnila.

10. Žalobní důvod odkazující na ust. § 31 písm. e) ZRŘ rovněž neobstál. Z obsahu rozhodčího spisu plyne, že žalobkyni byla poskytnuta možnost k projednání věci, neboť jí byla řádně doručena s jednoročním předstihem před vydáním rozhodčího nálezu rozhodčí žaloba a současně výzva, aby se žalobkyně k rozhodčí žalobě vyjádřila. Žalobkyně vyjádření k rozhodčí žalobě nepodala, a ač tak mohla učinit, nevyužila možnosti iniciovat ústní projednání věci při prvém písemném úkonu ve věci samé, jak to umožňuje rozhodčí smlouva v bodě III. písm. c) ze dne [datum]. Není tedy pravdivé žalobní tvrzení, že žalobkyni nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat.

11. Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. f) ZRŘ není rovněž naplněn. Není pravdivé žalobní tvrzení, že rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno či k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému. Rozhodčí nález v daném případě odsuzuje žalobkyni k plnění, které bylo žalující stranou žádáno. Jde o plnění podle tuzemského práva možné a dovolené (viz § 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Žalobkyně se v rozhodčím řízení nedomáhala snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty s odkazem na ust. § 2051 o. z. a v řízení o zrušení rozhodčího nálezu se výší smluvní pokuty soud nezabývá. K dřívější aplikační praxi soudů, v rámci které bylo ust. § 31 písm. f) vykládáno tak, že nedovolené plnění je plnění odporující dobrým mravům, lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2675/2007, 32 Cdo 761/2009, 33 Cdo 153/2013, 23 Cdo 4542/2016). Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu soudem míří především na ochranu dodržování základních procesních práv a povinností účastníků rozhodčího řízení s ohledem na zásadu rovnosti účastníků. Účastníkům musí být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. Všechny námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu musí být nutně procesního charakteru a týkat se postupu rozhodčího soudu (rozhodce) při projednávání sporu, nikoli správnosti jeho skutkových nebo právních závěrů. Při posuzování otázky, zda straně v rozhodčím řízení byla poskytnuta možnost věc projednat, soud zkoumá, zda v rozhodčím řízení byla straně poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejích procesních práv a zda procesním postupem rozhodčího soudu (rozhodce) se jedna ze stran nedostala do nerovného postavení vůči straně druhé. Takový případ nenastal, žalobkyně svého procesního práva vyjádřit se k rozhodčí žalobě či navrhnout její ústní projednání a označit důkazy ve svůj prospěch nevyužila. Podle § 31 písm. f) ZRŘ nelze rozhodčí nález zrušit proto, že zavazuje k plnění, které je podle mínění žalobkyně zjevně nepřiměřené. Odkaz na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 není přiléhavý. Podle obsahu rozhodnutí NS ČR šlo o soudní řízení, v němž okresní soud rozhodoval o žalobě o peněžité plnění ze spotřebitelského úvěru. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu není krajský soud oprávněn přezkoumávat skutkové a právní závěry rozhodčího nálezu. Hodnotí rozhodčí nález jen z hlediska procesních důvodů pro jeho případné zrušení podle § 31 písm. a) – g) ZRŘ. Za nemožné či nedovolené plnění podle tuzemského práva je nutno považovat plnění, které české hmotné právo neumožňuje a o takový případ se nejedná. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu se proto neuplatní závěry přijaté v rozhodnutí NS ČR či NSS ČR (viz sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo č. j. 1 As 30/2015-39), v citovaných judikátech soudy hodnotily spory ze spotřebitelského úvěru věcně podle hmotného práva. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu krajský soud takovou možnost nemá, není totiž oprávněn přezkoumávat skutkové a právní závěry rozhodčího soudu.

12. Výčet důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu je taxativní a neobsahuje důvod spočívající v rozporu s hmotným právem nebo veřejným pořádkem. Možnost zrušení rozhodčího nálezu soudem podle § 31 ZRŘ představuje jen zpětnou kontrolu zaměřenou na řešení otázek, zda byly splněny základní podmínky pro to, aby spor byl v rozhodčím řízení projednán a autoritativně rozhodnut, nikoli přezkum věcné správnosti rozhodnutí (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 57/15). Institut zrušení rozhodčího nálezu soudem není v právním řádu chápán jako řádný opravný prostředek, nýbrž jako přezkum toho, zda byly splněny podmínky pro delegaci soudní pravomoci soukromoprávnímu subjektu a splnění zásadních předpokladů jeho činnosti.

13. Se závěrem, že žádný z důvodů uplatněný žalobou o zrušení rozhodčího nálezu neobstál, krajský soud žalobu zamítl.

14. Podle výsledku řízení, kterým je procesní neúspěch žalobkyně s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu neplyne, že náklady spojené s řízením o zrušení rozhodčího nálezu vznikly žalovanému. Z téhož důvodu žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení krajský soud nepřiznal.