83 C 3/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Zavrtálkovou v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o žalobě podle páté části o. s. ř.

I. Žaloba o povolení vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni spočívajícího ve služebnosti bytu- ke spoluvlastnickému podílu a) žalobkyně o velikosti 1/3 na pozemcích , parc. č., v katastrálním území , adresa, ve prospěch b) žalobce a- ke spoluvlastnickému podílu b) žalobce o velikosti 2/3 na pozemcích , parc. č., v katastrálním území , adresa, ve prospěch a) žalobkyně ao nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 17. 12. 2024, , číslo jednací, v odstavci 2. výroku,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 21. 1. 2025 ve znění jejího doplnění u jednání dne 5. 5. 2025 žalobci navrhli vydání rozsudku, kterým bude nahrazeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 17. 12. 2024, , číslo jednací, v odstavci 2. jeho výroku a povolen vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni spočívajícího ve služebnosti bytu- ke spoluvlastnickému podílu a) žalobkyně o velikosti 1/3 na pozemcích , parc. č., v k. ú. , adresa, ve prospěch b) žalobce a- ke spoluvlastnickému podílu b) žalobce o velikosti 2/3 na pozemcích , parc. č., v k. ú. , adresa, ve prospěch a) žalobkyně.Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že dne 30. 12. 2024 oba účastníci obdrželi rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým byl v odst. 1 vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/3 na označených pozemcích v k. ú. , adresa, povolen a výrokem v odstavci 2. zamítnut vklad odpovídající věcnému břemeni. Katastrální úřad rozhodoval o návrhu účastníků na základě kupní smlouvy o převodu vlastnického práva se zřízením služebnosti ze dne 6. 9. 2024 a povolil vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/3, ačkoli kupní smlouvou a) žalobkyně převedla na b) žalobce spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3 k označeným nemovitostem a účastníci navrhli vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu b) žalobce o velikosti 2/3. Katastrální úřad však provedl zápis spoluvlastnického podílu b) žalobce o velikosti 2/3, což odpovídá smlouvě a návrhu účastníků na vklad. V odstavci 2. rozhodnutí úřad zamítl vklad vzniku práva odpovídající věcnému břemeni a zamítavý výrok účastníci napadají žalobou. Katastrální úřad odkázal na ust. § 1257 odst. 1 a 1117 OZ a tvrdí, že věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět či něčeho se zdržet a každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem dalšího spoluvlastníka. Vznik práva odpovídajícího věcnému břemenu k ideálnímu podílu blíže neurčenému je proto pojmově vyloučen. S argumenty účastníků se katastrální úřad blíže nevypořádal. Účastníci mají za to, že rozhodnutí katastrálního úřadu je jen obtížně přezkoumatelné. a) žalobkyně převedla na b) žalobce spoluvlastnický podíl k nemovitostem, ve kterých účastníci společně dlouhodobě žijí. Účastníci si vzájemně zřizují věcná břemena doživotního užívání ke spoluvlastnickým podílům vlastněným druhým z účastníků. Účelem smlouvy je zřízení služebnosti k zajištění bytových potřeb do konce života obou účastníků. Smlouva má praktický dopad, kdy oba účastníci budou mít do konce svého života právo užívat nemovitosti částečně z titulu vlastnického práva ke svému spoluvlastnickému podílu, částečně z titulu věcného břemene ke spoluvlastnickému podílu druhého účastníka. Účastníci jsou partneři, kteří dlouhodobě žijí ve společné domácnosti, mají každý své děti a v případě smrti jednoho z nich tak mají smlouvou nastavena práva a povinnosti zajistit každému z nich právo dožít ve svém domově beze strachu z možných jednání dědice druhého účastníka. Ze žádného právního předpisu neplyne, že by zřízení věcného břemene ke spoluvlastnickému podílu bylo vyloučeno. To nelze dovodit z ust. § 1257 odst. 1 či pro rozpor se zákonem. Účastníci odkazují na stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpj 51/84 ze dne 29. 12. 1984 publikovaného pod č. Rc 45/1986 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož nelze vyloučit ani takovou smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou si původní vlastník celé nemovitosti, jenž převedl pouze její část a zůstal tak spoluvlastníkem, zřídil právo odpovídající věcnému břemeni, a to užívání celé věci. Chce-li spoluvlastník své právo užívat celou věc zajistit i vůči právním nástupcům druhého spoluvlastníka, nelze považovat takovou smlouvu odporující zákonu. Účelem smlouvy o zřízení věcných břemen je zajistit klidné doživotní bydlení pro oba účastníky i v době, kdy jeden z účastníků zemře. Závěr katastrálního úřadu o nemožnosti zřídit věcné břemeno ke spoluvlastnickému podílu má absurdní důsledek. Zatímco v případě, kdy by a) žalobkyně prodala celé nemovitosti a účastníci k nim mohli zřídit pro ni věcné břemeno doživotního užívání, naopak v případě, kdy a) žalobkyně převedla jen spoluvlastnický podíl a zůstává tak ve vztahu k nemovitostem v silnější pozici jako spoluvlastník, nemá možnost zajistit si právo doživotního bydlení v nemovitostech. Ust. § 1117 OZ, jež upravuje právo každého spoluvlastníka k celé věci omezené právem dalšího spoluvlastníka, nevylučuje možnost zřídit věcné břemeno spoluvlastníka k podílu jiného spoluvlastníka. Účastníci mají za to, že na věcné břemeno lze ve vztahu k § 1257 a § 1117 OZ pohlížet analogicky jako na vlastnické právo a jeho převod kupní smlouvou. Je přípustné, aby spoluvlastník, který disponuje vlastnickým právem ke svému podílu, jej prodal jinému spoluvlastníkovi. Pokud by v případě prodeje na spoluvlastnictví bylo nahlíženo pouze tak, že spoluvlastník má právo k celé věci, vylučovalo by to možnost spoluvlastníka prodat svůj spoluvlastnický podíl jinému spoluvlastníku, když vlastník sám sobě nemůže prodat to, co již vlastní. Rozdíl je pouze ten, že v případě věcného břemene se nepřevádí vlastnické právo, ale zřizuje se právo užívací.

2. Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 2. 2025 setrval na názoru, že na podkladě návrhu účastníků nelze provést zápis práva odpovídající věcnému břemeni toliko ke spoluvlastnickému podílu. Katastrální úřad uznal, že nedopatřením ve vydaném rozhodnutí o povolení vkladu mylně uvedl spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3, ačkoli správně mělo být uvedeno, že se vlastnické právo povoluje ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 2/3. Vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 2/3 byl v souladu s předloženým návrhem a vkladovou listinou do katastru nemovitostí zapsán. Vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni toliko ke spoluvlastnickému podílu není přípustný. Katastrální úřad má za to, že z ust. § 1123 OZ vyplývá oprávnění spoluvlastníka se svým podílem nakládat podle své vůle. Toto oprávnění není absolutní. Dispoziční volnost spoluvlastníka nakládat se svým spoluvlastnickým podílem podle své vůle je omezena tak, že nakládání nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků. Ze zákona vyplývá požadavek, aby povinnost z věcného břemene zatěžovala pouze konkrétního spoluvlastníka a neomezovala spoluvlastníky zbývající. V případě věcného břemene, které spočívá v povinnosti spoluvlastníka něco konat, tedy v osobním plnění jednoho ze spoluvlastníků, taková povinnost nezatěžuje nemovitost jako celek, ale pouze tohoto spoluvlastníka, který smlouvu uzavřel (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Cpj 51/84 a rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 3864/2014). V případě, že se jedná o služebnost užívání nemovitosti, nelze služebnost pouze ke spoluvlastnickému podílu zřídit. Závazek spočívající v užívání nemovitosti by totiž zcela jistě znamenal nakládání se společnou věcí jako celkem a nepochybně by zbývajícího spoluvlastníka omezoval. Jediný způsob, jak dosáhnout toho, že jeden z podílových spoluvlastníků bude osobou oprávněnou užívat předmětnou nemovitost, je zřízení služebnosti užívání nemovitosti jako celku. Zřízení služebnosti jako celku nebrání ani skutečnost, že se jedná o totožnou osobu. S nemovitostí, která má být zatížena služebností, je v tomto případě nakládáno jako s celkem, a spoluvlastníci se proto v souladu s § 1116 OZ považují za osobu jedinou a s věcí jako jediná osoba nakládají. Podle důvodové zprávy k občanskému zákoníku panuje-li mezi spoluvlastníky shoda, pak navenek dohromady prezentují výhradního vlastníka věci.

3. Krajský soud věcně a místně příslušný s odkazem na ust. § 249 odst. 2 a § 250 odst. 2 o. s. ř. projednal věc u ústního jednání dne 5. 5. 2025 bez účasti žalobkyně a advokáta obou účastníků, který omluvil neúčast u jednání podáním ze dne 11. 4. 2025. Současně jednání proběhlo bez účasti zástupce katastrálního úřadu, který v podání ze dne 23. 4. 2025 vyjádřil své rozhodnutí se jednání nezúčastnit. U téhož jednání krajský soud provedl důkaz katastrálním spisem Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , spisová značka, , z něhož učinil následující skutková zjištění.

4. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí doručeného katastrálnímu úřadu dne 16. 9. 2024, který byl zapsán pod , spisová značka, , bylo zjištěno, že a) žalobkyně a b) žalobce podali společný návrh na vklad- práva odpovídajícího věcnému břemeni ke spoluvlastnickému podílu ve výši 2/3 na pozemcích , parc. č., v k. ú. , adresa, pro a) žalobkyni,- vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni ke spoluvlastnickému podílu ve výši 1/3 ke stejným nemovitostem pro b) žalobce a- vklad vlastnického práva pro b) žalobce ke spoluvlastnickému podílu ve výši 2/3 ke stejným nemovitostem.Jako příloha návrhu byla označena kupní smlouva. Z kupní smlouvy o převodu spoluvlastnického podílu k nemovitostem se zřízením služebnosti ze dne 6. 9. 2024 bylo zjištěno- dle úvodního ustanovení má prodávající (a) žalobkyně) ve výlučném vlastnictví pozemek , parc. č., – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , číslo, – rodinný dům, pozemek , parc. č., – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , číslo, – garáž a pozemek , parc. č., – orná půda v k. ú. , adresa, ,- prodávající převádí smlouvou do vlastnictví kupujícího (b) žalobce) spoluvlastnický podíl k nemovitostem o velikosti 2/3 za kupní cenu ve výši 2 440 000 Kč,- za účelem zajištění práva doživotního užívání nemovitostí k bydlení pro obě strany, a to i pro případ úmrtí jedné strany a přechodu jejího spoluvlastnického podílu k nemovitostem na třetí osobu děděním si smluvní strany vzájemně zřizují služebnost užívání nemovitostí, tj.a) kupující ke svému spoluvlastnickému podílu o velikosti 2/3 na nemovitostech zřizuje ve prospěch prodávajícího služebnost bytu, tedy právo bezplatně a doživotně užívat tento podíl na nemovitostech k účelu bydlení a prodávající tuto služebnost přijímá. Kupující i jeho právní nástupce se zavazuje strpět bezplatné a doživotní užívání svého podílu na nemovitostech prodávajícím,b) prodávající ke svému spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/3 na nemovitostech zřizuje ve prospěch kupujícího služebnost bytu, tedy právo bezplatně a doživotně užívat tento podíl na nemovitostech k účelu bydlení a kupující tuto služebnost přijímá. Prodávající, jakož i jeho právní nástupce se zavazuje strpět bezplatné a doživotní užívání svého podílu na nemovitostech kupujícím.Podle ověřovací doložky České pošty byla smlouva podepsána a) a b) žalobci a podpisy na smlouvě ověřeny dne 6. 9. 2024.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 16. 9. 2024 LV č. , hodnota, , bylo zjištěno, že k tomuto datu byla a) žalobkyně zapsána jako výlučný vlastník pozemků , parc. č., – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , číslo, – rodinný dům, , parc. č., – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , číslo, – garáž a , parc. č., – orná půda v k. ú. , adresa, .

6. Katastrální úřad v Seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 15. 10. 2024 účastníky vkladového řízení informoval o tom, že navrhovaný vklad lze povolit pouze částečně ve vztahu k převodu spoluvlastnického podílu (o velikosti 1/3 na označených nemovitostech) a nelze povolit vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni. Věcné břemeno nelze zřídit pouze ke spoluvlastnickému podílu na věci ve prospěch osoby, která je zároveň vlastníkem (spoluvlastníkem nemovitosti). Na stanovisko katastrálního úřadu reagoval advokát účastníků vkladového řízení vyjádřením stanoviska ze dne 23. 10. 2024, podle něhož ze žádného právního předpisu neplyne, že by zřízení věcného břemene ke spoluvlastnickému podílu bylo vyloučeno. (Obsah vyjádření je totožný s obsahem žaloby podle páté části o. s. ř.). Katastrální úřad ve v pořadí 2. Seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 20. 11. 2024 zopakoval stanovisko, že zřídit věcné břemeno pouze ke spoluvlastnickému podílu na věci nelze. Dle § 1117 občanského zákoníku, v platném znění, má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Spoluvlastnický podíl vyjadřuje pouze rozsah, v jakém jednotliví spoluvlastníci vykonávají a nesou shodně práva a povinnosti, která pro ně vyplývají z vlastnictví společné věci jako celku. U podílových spoluvlastníků jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci. Vznik práva odpovídajícího věcnému břemenu k ideálnímu podílu reálně blíže neurčenému je proto pojmově vyloučen. Katastrální úřad následně rozhodnutím ze dne 17. 12. 2024, , číslo jednací, rozhodl- výrokem v odstavci 1. o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/3 na pozemcích , parc. č., v k. ú. , adresa- výrokem v odstavci 2. o zamítnutí vkladu vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni ke stejným nemovitostem.Katastrální úřad v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že navrhovaný vklad lze povolit pouze částečně, a to vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu tak, že jako spoluvlastníci mají být do katastru nemovitostí zapsáni b) žalobce ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 2/3 a a) žalobkyně ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/3. Nelze zřídit věcné břemeno pouze ke spoluvlastnickému podílu na věci ve prospěch osoby, která je zároveň vlastníkem (spoluvlastníkem) této nemovitosti. Katastrální úřad posoudil právní jednání jako oddělitelné a rozhodl, že vklad lze povolit pouze částečně. Zopakoval citaci ust. § 1117 občanského zákoníku a uvedl, že u podílových spoluvlastníků jde o tzv. ideální podíl, nikoli reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci a vznik práva odpovídajícího věcnému břemenu k ideálnímu podílu (reálně blíže neurčenému) je pojmově vyloučen. Dle § 1257 odst. 1 OZ věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Na základě výše uvedeného katastrální úřad setrval na stanovisku, že věcné břemeno ke spoluvlastnickému podílu na věci nelze zřídit. Rozhodnutí bylo doručeno oběma účastníkům vkladového řízení dne 30. 12. 2024 a téhož dne nabylo právní moci.

7. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř., rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

8. Podle § 245 o. s. ř., není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

9. Podle § 250i o. s. ř., soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

10. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv:c) věcné břemeno.

11. Podle § 12 téhož zákona, vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení.

12. Podle § 15 odst. 1 téhož zákona, přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení jea) listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen „vkladová listina“).

13. Podle § 17 odst. 1 téhož zákona, ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zdaa) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad,d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí.

14. Podle § 18 odst. 1 téhož zákona, jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

15. Podle § 18 odst. 5 téhož zákona, proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

16. Podle § 1115 odst. 1 občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., v aktuálním znění, osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

17. Podle § 1116 téhož zákona, vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.

18. Podle § 1117 téhož zákona, každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

19. Podle § 1121 téhož zákona, každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

20. Podle § 1122 téhož zákona, podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

21. Podle § 1123 téhož zákona, spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

22. Podle § 580 odst. 1 téhož zákona, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 1257 téhož zákona, věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

24. Podle § 1265 odst. 2 téhož zákona, osobní služebnost nelze převést na jinou osobu.

25. Věcné břemeno užívání nemovitosti je jednou z osobních služebností, v níž je osoba oprávněná přímo určena a osobou povinnou je vždy vlastník služebné věci. Uživatel, tj. osoba oprávněná, má právo na základě této služebnosti užívat cizí věc. Není vyloučeno, aby bylo k jedné a téže věci zřízeno právo spoluužívání více osob; pak nepůjde o právo výlučné, nýbrž o právo k jedné a téže věci náležející současně více uživatelům. Občanský zákoník rozlišuje mezi pozemkovou služebností a služebností osobní. Obsahem osobní služebnosti mohou být různé způsoby užívání cizí věci, tedy i takové, které obvykle bývají obsahem služebností pozemkových. Služebnost je vymezena v § 1257 odst. 1 občanského zákoníku tak, že osoba povinná (vlastník nemovitosti) se zavazuje ve prospěch osoby oprávněné něco trpět nebo něčeho se zdržet. Výslovná definice osobní služebnosti v zákoně obsažena není. Její specifikace je dána konkrétní osobou oprávněnou a zpravidla dobou trvání (na dobu života oprávněné osoby).

26. V dané věci byla zčásti předmětem řešení vkladového řízení otázka, zda dva podíloví spoluvlastníci jedné a téže nemovité věci si mohou vzájemně zřídit osobní služebnost ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech spočívající v právu doživotního užívání spoluvlastnického podílu.

27. Spoluvlastnický podíl vyjadřuje tolik rozsah, v jakém jednotliví spoluvlastníci vykonávají a nesou jinak shodná práva a povinnosti, která pro ně vyplývají z vlastnictví společné věci jako celku. U podílových spoluvlastníků jde tedy o tzv. ideální podíl na společné věci, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci. Číselné vyjádření výše spoluvlastnického podílu neznamená, že by spoluvlastník byl výlučně vlastníkem určité hmotné části společné věci, třeba, že by svou velikostí odpovídala výši jeho spoluvlastnického podílu (rozsudek NS ČR sp. zn. 26 Cdo 26/2009).

28. Podle právní úpravy věcných břemen v občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v dříve platném znění, v § 151n odst. 1 a 2 a v komentáři k nim platilo, že věcné břemeno nemohlo být zásadně zřízeno ve prospěch spoluvlastníka dotčené nemovitosti s argumentací, že věcná břemena jsou řazena mezi věcná práva k věci cizí, nikoli k věci vlastní (či k věci částečně vlastní). Za určité situace se připouštělo zřízení věcného břemene spoluvlastníkem k dotčené nemovitosti před „formální čistotou“ v situaci, kdy by z povahy věcného břemene (výminek) takovou možnost bylo možno dovodit. Stal-li se oprávněný z věcného břemene zatěžujícího celou nemovitost jejím spoluvlastníkem, věcné břemeno tím nezaniklo. Oprávněný vykonává částečně spoluvlastnické právo v rozsahu své ideální poloviny, částečně právo na věci cizí. Jelikož nelze vymezit hranice mezi ideálními spoluvlastnickými podíly, nelze stanovit, kdy spoluvlastník vykonává své spoluvlastnické právo a kdy právo k cizí věci. Na druhé straně je věcné břemeno jako takové nedělitelné potud, že je nelze nabýt pouze ve vztahu k ideální části nemovitosti, ani jej k ideální části nemovitosti nelze pozbýt (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3864/2014).

29. Vzhledem k těmto judikaturním závěrům a ke způsobu, jak je definováno podle současně platné právní úpravy v občanském zákoníku podílové spoluvlastnictví k věci jako právo k celé věci společně omezené stejným právem dalšího spoluvlastníka a spoluvlastníci se k věci jako celku považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba, je vyloučeno, aby ve vztahu ke svému spoluvlastnickému podílu vyjádřenému mírou účasti spoluvlastníka na jedné společné věci podílový spoluvlastník ke svému spoluvlastnickému podílu zřídil věcné břemeno. Výše citované judikaturní závěry platí rovněž za současně platné právní úpravy občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění. Nelze však vyloučit, že si podíloví spoluvlastníci vzájemně zřídí společnou smlouvou právo doživotního užívání celé nemovitosti, resp. osobní služebnost s právem doživotního užívání celé nemovitosti pro každého z nich. S tímto závěrem krajský soud žalobu v celém rozsahu zamítl dle § 250i o. s. ř.

30. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl tak, že účastníkům náhrada nákladů nenáleží se závěrem, že řízení podle páté části o. s. ř. navazuje na vkladové řízení katastrálního úřadu. Jde o řízení soluční, v němž účastníci nemají protichůdná postavení a aplikace ust. § 142 o. s. ř. je tak vyloučena (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2505/11). Účastníkům právo na náhradu nákladů krajský soud z téhož důvodu nepřiznal a b) žalobce se ostatně náhrady nákladů výslovně vzdal.