83 C 5/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Zavrtálkovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A za účasti: účastník , narozený dne datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C v řízení o žalobě podle části páté o. s. ř.

I. Žaloba o vklad vlastnického práva žalobkyně k pozemkům v katastrálním území , adresa, zapsaným na LV č. , hodnota, u , správní orgán, , Katastrální pracoviště , adresa, parc. č.- , parc. č., , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , rodinný dům,- , parc. č., , zahrada,- , parc. č., , zahrada,- , parc. č., , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž,- , parc. č., , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba,a tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí , správní orgán, , Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 27. 2. 2025, č. j. , číslo jednací, ,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 25. 3. 2025 ve znění úpravy a doplnění žalobního petitu u jednání dne 27. 10. 2025 žalobkyně navrhla, aby byl povolen vklad jejího vlastnického práva k pozemkům:- parc. č. , parc. č., , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , rodinný dům stojící na pozemku na parc č. , parc. č., ,- parc. č. , parc. č., , zahrada,- parc. č. , parc. č., , zahrada,- parc. č. , parc. č., , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž stojící na pozemku parc. č. , parc. č., a- parc. č. 1688/4, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba stojící na pozemku parc. č. , parc. č., ,všech zapsaných v katastru nemovitostí vedeném , správní orgán, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, a rozsudkem soudu nahrazeno rozhodnutí , správní orgán, , Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 27. 2. 2025, č. j. , číslo jednací, . Žaloba byla odůvodněna žalobním tvrzením o tom, že žalobkyně a další účastník řízení jsou bývalými manželi, jejichž manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 19. 12. 2016, č. j. , číslo jednací, s právní mocí dne 19. 12. 2016. Smlouvou o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu si účastníci mimo jiné dohodli, že žalobkyně se stane výlučným vlastníkem nemovitostí náležejících do společného jmění manželů, tj. pozemků se stavbami v k. ú. , adresa, označených petitem žaloby. Bývalí manželé uzavřeli dne 4. 10. 2017 opětovně manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 14. 10. 2024, č. j. , číslo jednací, s právní mocí ke dni 29. 10. 2024. Vzhledem k opětovnému uzavření manželství a jeho trvání nebyl účastníky podán návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem na základě smlouvy ze dne 16. 12. 2016. Na základě návrhu dalšího účastníka s argumentací, že ve tříleté lhůtě od právní moci rozvodu v pořadí 1. manželství mělo dojít k nástupu právní domněnky podle § 741 písm. b) občanského zákoníku, byl povolen vklad práva účastníků k nemovitostem tak, že účastníci řízení jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci, každý v rozsahu ideální ½. Další účastník řízení předložil potvrzení Okresního soudu v , adresa, ze dne 19. 11. 2024, že nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů po zániku v pořadí 1. manželství. Žalobkyně dovozuje, že jde o chybný právní výklad týkající se právní domněnky, podle které mělo dojít ke vzniku podílového spoluvlastnictví bývalých manželů k nemovitostem. V důsledku opětovného uzavření manželství stejnými účastníky řízení nedošlo k uplynutí lhůty a k nastoupení účinků zákonné domněnky podle § 741 občanského zákoníku. Ust. § 741 obsahuje dispozitivní právní úpravu s možností odchylného ujednání v dohodě o vypořádání společného jmění manželů. Účinky Smlouvy o vypořádání společného jmění ze dne 16. 12. 2016 byly sjednány ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Od tohoto okamžiku vznikl žalobkyni nárok na převod nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví. Podle čl. II odst. 2 bodu 1.1 smlouvy se účastníci výslovně dohodli, že nemovitosti se stávají výlučným vlastnictvím žalobkyně dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Žalobkyně podala návrh na vklad svého vlastnického práva k nemovitostem a katastrální úřad rozhodnutím ze dne 27. 2. 2025 její návrh zamítl. Jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením věci.

2. Další účastník řízení ve vyjádření ze dne 10. 4. a 22. 10. 2025 vyjádřil nesouhlas s obsahem žaloby, která je v rozporu s platnou právní úpravou. Žalobkyně si neujasnila okruh účastníků, běh zákonných lhůt a režim společného jmění manželů. Účastník není pasivně legitimován. Pokud došlo k rozvodu manželství a k následnému uzavření manželství mezi stejnými účastníky, běží pro každé z uzavřených manželství samostatná lhůta, která nepřestane běžet proto, že došlo k uzavření dalšího manželství. Pro následně uzavřené manželství platí nová lhůta a aktiva a pasiva vzniklá za trvání tohoto manželství jsou předmětem samostatného vypořádání. Účastník navrhl zamítnutí žaloby a vyjádřil požadavek, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení. V následném podání ze dne 27. 5. 2025 účastník vyjádřil nesouhlas s přerušením řízení, jež navrhla žalobkyně. Žalobkyně kromě řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , číslo jednací, vede další řízení u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , číslo jednací, . Obě žaloby jsou vedeny jako žaloby o určení vlastnického práva, v obou řízeních má účastník postavení žalovaného a navrhuje zamítnutí žaloby. Účastník dále odkázal na stanovisko vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2201/2005.3. , správní orgán, , Katastrální pracoviště , adresa, ve vyjádření ze dne 23. 4. 2025 uvedl, že řízení pod sp. zn. , spisová značka, bylo zahájeno návrhem na vklad podaným žalobkyní dne 27. 12. 2024. Přílohou návrhu byla úředně ověřená kopie Smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových poměrů… pro dobu po rozvodu ze dne 16. 12. 2016. Podle čl. II dohody nabude nemovitosti dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalobkyně. Předmětem vypořádání jsou pozemky parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, a dále pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, . K návrhu na vklad byla doložena kopie rozsudku o rozvodu manželství Okresního soudu v , adresa, č. j. , číslo jednací, ze dne 19. 12. 2016 s vyznačenou právní mocí ke stejnému datu. Z ukončeného spisu sp. zn. , spisová značka, katastrální úřad zjistil, že jeho součástí je autorizovaná konverze listinného dokumentu do elektronické podoby rozsudku o rozvodu manželství vydaného Okresním soudem v , adresa, č. j. , číslo jednací, . Z evidence katastru nemovitostí dále zjistil, že označené nemovitosti v k. ú. , adresa, jsou k okamžiku podání návrhu na vklad evidovány v podílovém spoluvlastnictví , Jméno žalobkyně, a , účastník, , každého s podílem ½. Zápis do podílového spoluvlastnictví byl proveden v řízení sp. zn. , spisová značka, na základě Prohlášení o zániku a vypořádání společného jmění manželů a vzniku podílového spoluvlastnictví s právními účinky vkladu k datu 4. 12. 2024. Vzhledem k tomu, že k datu podání návrhu na vklad žalobkyní byly nemovitosti zapsány v podílovém spoluvlastnictví nikoli ve společném jmění manželů, není splněna podmínka pro povolení vkladu podle § 17 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona. Katastrální úřad zastává názor, že vklad na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů má konstitutivní účinky. Návrh na vklad musí být doručen nejpozději do tří let od zániku společného jmění manželů, tj. do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Věcněprávní účinky takové dohody nastávají až konstitutivním vkladem do katastru nemovitostí. Není-li v zákonné lhůtě návrh na vklad podán, platí zákonná domněnka dle § 741 občanského zákoníku, tj., že k vypořádání dojde ex lege. Výše uvedené je výslovně zdůrazněno v § 738 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku, podle něhož dohoda o vypořádání společného jmění manželů ve vztahu k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí nabývá právní účinky až zápisem do katastru. Smlouva o vypořádání společného jmění manželů ze dne 16. 12. 2016 byla s návrhem na vklad podána u katastrálního úřadu až po uplynutí tří let od zániku SJM a nastoupila tedy nevyvratitelná právní domněnka podle § 741 písm. b) OZ. V souvislosti se dvěma manželstvími stejných účastníků katastrální úřad má za to, že vznikla dvě rozdílná společná jmění manželů. Prvé společné jmění manželů se novým sňatkem neobnovilo. Katastrální úřad navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

4. Krajský soud poté, kdy usnesením ze dne 11. 6. 2025, č. j. 83 C 5/2025-49 nevyhověl návrhu žalobkyně na přerušení řízení, projednal žalobu u jednání dne 27. 10. 2025 bez osobní účasti účastníka a jeho právní zástupkyně na základě písemné omluvy obsažené ve vyjádření účastníka k věci samé ze dne 22. 10. 2025.

5. Na základě listinných důkazů provedených u jednání dne 27. 10. 2025 a přednesu advokátky žalobkyně krajský soud učinil následující skutková zjištění.

6. Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne 15. 10. 2025 zamítl žalobu žalobkyně na určení jejího vlastnictví k dalším nemovitostem, které byly předmětem vypořádání společného jmění manželů v rámci téže dohody účastníků v roce 2016. U Okresního soudu v , adresa, je vedeno obsahově podobné řízení o žalobě žalobkyně, kterou žalobkyně usiluje o určení vlastnictví ke stejným nemovitostem, které jsou předmětem tohoto řízení podle části páté o. s. ř. Řízení před Okresním soudem v , adresa, není skončeno.

7. Ze spisu , správní orgán, , Katastrální pracoviště , adresa, sp. zn. , spisová značka, krajský soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva k pozemkům v kat. území , adresa, , parc. č. , parc. č., žalobkyně podala u katastrálního úřadu dne 27. 12. 2024. Přílohou návrhu byla Dohoda o vypořádání SJM a rozsudek o rozvodu manželství, jehož originál je založen ve spise sp. zn. , spisová značka, . Z fotokopie rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 19. 12. 2016, č. j. , číslo jednací, -12, jehož právní moc je vyznačena s datem 19. 12. 2016, bylo zjištěno, že manželství manželky , Jméno žalobkyně, , roz. , jméno FO, a , účastník, , uzavřené 25. 4. 2009 před Magistrátem města , adresa, , bylo rozvedeno. Ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu ze dne 16. 12. 2016 s ověřovací doložkou podpisů účastníků smlouvy bylo zjištěno, že , Jméno žalobkyně, a , účastník, , smluvní strany, prohlásili, že do společného jmění manželů k datu uzavření smlouvy náležejí: pozemky parc. č. , parc. č., , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , hodnota, , rodinný dům, parc. č. , parc. č., , zahrada, parc. č. , parc. č., , zahrada, parc. č. , parc. č., zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž a parc. č. , parc. č., , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba, zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, a dále pozemky parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , hodnota, , objekt bydlení a parc. č. , hodnota, , zahrada, zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . Smluvní strany se dohodly, že výše uvedené nemovité věci 1 a 2 včetně jejich součástí a příslušenství se dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství stávají výlučným vlastnictvím , Jméno žalobkyně, . Podle bodu VI, odst. VI.1 Závěrečných ustanovení je smlouva platná dnem podpisu oběma smluvními stranami a účinná dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství postupem podle § 757 OZ bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Smluvní strany berou v potaz, že vlastnické právo k nemovitostem přejde na , Jméno žalobkyně, ke dni, kdy nastanou právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Návrh na vklad podá , Jméno žalobkyně, na svoje náklady do 30 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu. Smluvní strany se zavazují poskytnout pro účely vkladového řízení nezbytnou součinnost, aby bylo dosaženo vkladu vlastnického práva.

8. Katastrální úřad oznámením ze dne 2. 1. 2025 informoval účastníky, že došlo k zahájení vkladového řízení, ve seznámení se s podklady pro rozhodnutí ze dne 17. 1. 2025 účastníky vkladového řízení informoval o tom, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru podle § 17 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona a rozhodnutím ze dne 27. 2. 2025, č. j. , číslo jednací, návrh na vklad zamítl se zdůvodněním, že navrhovaný vklad nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru podle § 17odst. 1 písm. g) katastrálního zákona. Vklad na základě Dohody o vypořádání SJM má konstitutivní účinky. Návrh na vklad na základě Dohody o vypořádání SJM musí být doručen nejpozději do tří let od zániku SJM. Věcně právní účinky takové dohody nastávají až konstitutivním vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky k okamžiku podání návrhu na vklad. Není-li v zákonné lhůtě návrh na vklad podán, uplatní se zákonná domněnka podle § 741 OZ (dojde k vypořádání ex lege). Výše uvedené je zdůrazněno v § 738 odst. 1 věta druhá OZ, podle něhož Dohoda o vypořádání SJM ve vztahu k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí nabývá právní účinky až zápisem do katastru nemovitostí. Smlouva o vypořádání SJM byla podána po uplynutí tří let od zániku SJM a nastoupila tedy nevyvratitelná právní domněnka podle § 741 OZ a nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů. Z doručenek datové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyni bylo zamítavé rozhodnutí katastrálního úřadu doručeno do datové schránky s účinky doručení k datu 28. 2. 2025 a účastníku stejnou cestou k datu 10. 3. 2025.

9. Krajský soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu zvukovým záznamem z ústního jednání Okresního soudu v , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, jako důkazu nadbytečného. Podle advokátky žalobkyně měl být obsahem zvukového záznamu předběžný právní závěr soudkyně projednávající danou věc. Právní názor jiného soudu vyjádřený v jiném soudním řízení, byť by šlo o soudní řízení stejných účastníků, v rámci kterého žalobkyně usiluje o určení vlastnického práva k jiným nemovitostem, není pro krajský soud právně závazný (viz § 135 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Navrhovaný důkaz je nadbytečný a nemohl by přispět k jinému zjištění skutkového stavu věci.

10. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř., rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

11. Podle § 245 o. s. ř., není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

12. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř., k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

13. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř., účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

14. Podle § 250i o. s. ř., soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

15. Podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v aktuálním znění, vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv:a) vlastnické právo.

16. Podle § 13 téhož zákona, účastníkem řízení o povolení vkladu (dále jen „vkladové řízení“) je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

17. Podle § 15 odst. 1 téhož zákona, přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení jea) listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen „vkladová listina“).

18. Podle § 17 odst. 1 téhož zákona, ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zdag) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

19. Podle § 18 odst. 1 téhož zákona, jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

20. Podle § 708 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v aktuálním znění, to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“) (věta prvá).

21. Podle § 708 odst. 2 OZ, společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

22. Podle § 736 OZ, je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

23. Podle § 738 odst. 1 OZ, dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

24. Podle § 741 OZ, nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, žeb) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné.

25. Žaloba doručená Krajskému soudu v Ostravě dne 25. 3. 2025 byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí katastrálního úřadu oběma účastníkům vkladového řízení (§ 247 odst. 1 o. s. ř.).

26. Krajský soud v Ostravě je k projednání žaloby podle části páté o. s. ř. věcně a místně příslušný (§ 249 odst. 2 a § 250 odst. 2 o. s. ř.).27. , účastník, má postavení dalšího účastníka řízení bez ohledu na jeho označení žalobou jako žalovaného. V řízení podle části páté o. s. ř. jde o odlišné procesní postavení a účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo jimi byli v řízení před správním orgánem (§ 250a odst. 1 o. s. ř.).

28. Na základě skutkových zjištění krajský soud dospěl ke shodným právním závěrům jako katastrální úřad.29. 1. manželství účastníků, za jehož trvání účastníci nabyli do společného jmění manželů označené pozemky s budovami v k. ú. , adresa, , zaniklo rozvodem k datu 19. 12. 2016. Účastníci si smlouvou ze dne 16. 12. 2016 vypořádali společné jmění tak, že, kromě jiného, výlučným vlastníkem pozemků se stavbami v k. ú. , adresa, se stává žalobkyně. Smlouvou bylo deklarováno, že její účinnost nastává právní mocí rozvodu manželství účastníků a vlastnické právo k nemovitostem přejde na žalobkyni ke dni právních účinků vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Návrh na vklad měla podat žalobkyně na vlastní náklady ve 30denní lhůtě od právní moci rozsudku o rozvodu (viz závěrečná ustanovení smlouvy, bod VI., odst. VI.1).

30. Uzavření nového manželství stejnými účastníky nemá žádný právní dopad na majetkový režim a způsob vypořádání majetku nabytého účastníky za trvání 1. manželství. Původní majetek tvořící společné jmění manželů byl vypořádán citovanou smlouvou a netvořil „nové společné jmění“ vznikající za trvání v pořadí 2. manželství stejných účastníků. Jestliže ve tříleté lhůtě od zániku 1. manželství účastníků nedošlo k podání návrhu na zápis změn ve vlastnickém právu k nemovitostem u příslušného katastrálního úřadu na podkladě smlouvy ze dne 16. 12. 2016, jak to předpokládá ust. § 738 OZ a tříletá lhůta marně uplynula, platí pro nemovité věci nevyvratitelná právní domněnka definovaná v § 741 písm. b) OZ, podle které jsou nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2193/2005 a rozhodnutí sp. zn. I.ÚS 412/2000, ve kterém Ústavní soud přijal obdobné závěry v souvislosti s právní úpravou zaniklého bezpodíl. spoluvlastnictví bývalých manželů podle občanského zákoníku č. 40/64 Sb. § 149 odst. 4). Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2193/2013 na daný případ nedopadá. Rozhodnutí řeší platnost dohody bývalých manželů o vypořádání společného majetku bez ohledu na to, zda majetek spadal do režimu zaniklého bezpodíl. spoluvlastnictví nebo do podílového spoluvlastnictví podle zákonné domněnky dle § 149 odst. 4 občanského zákoníku č. 40/64 Sb.

31. K návrhu účastníka došlo k zápisu podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem s právními účinky k datu 4. 12. 2024 pod sp. zn. , spisová značka, . Návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem podle vkladové listiny, kterou je Smlouva o vypořádání SJM ze dne 16. 12. 2016, doručený katastrálnímu úřadu dne 27. 12. 2024, byl podán dávno po uplynutí tříleté lhůty stanovené v § 741 OZ. Dohoda o vypořádání SJM má charakter soukromé listiny, u které katastrální úřad zkoumá, kromě jiného, zda navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy dle § 17 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona. V situaci, kdy zápis podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem předchází návrhu na vklad vlastnického práva žalobkyně, katastrální úřad navrhovaný vklad nemohl povolit a věcně správně návrh zamítl podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona. Překážkou zápisu vlastnického práva žalobkyně na podkladě smlouvy ze dne 16. 12. 2016, je podle § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona rovněž skutečnost, že žalobkyně byla k datu podání návrhu na vklad omezena v nakládání s nemovitostmi právním předpisem, tj. § 741 písm. b) OZ. Na základě těchto právních závěrů krajský soud rozhodl o zamítnutí žaloby podle § 250i o. s. ř.

32. V řízení podle části páté o. s. ř. účastníci nemají postavení účastníků ve sporu a přiznání náhrady nákladů účastníku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v úvahu nepřichází. Žádnému z účastníků řízení podle části páté o. s. ř. náhrada nákladů nenáleží (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2505/11).