83 C 53/2019

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Zavrtálkovou ve věci žalobců: a) právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa b) jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zrušení rozhodčího nálezu s návrhem na odklad jeho vykonatelnosti I. Žaloba o zrušení rozhodčího nálezu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] se zamítá. II. a) žalobce a b) žalobce jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka].

1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne [datum] a), b) žalobci uplatnili společný návrh na zrušení rozhodčího nálezu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] spolu s návrhem na odklad jeho vykonatelnosti. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu žalobci odůvodnili odkazem na ust. § 31 písm. a), c) a e) zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů a žalobu doprovodili žalobním tvrzením o tom, že rozhodčí nález byl vydán na základě rozhodčí doložky, která je součástí listiny„ Schválení žádosti o platbu na fakturu“ ze dne [datum] b) žalobce namítá, že se nejedná o smlouvu, listina neobsahuje žádné záhlaví, b) žalobci nebyla doručována korespondence do místa jeho trvalého bydliště, nýbrž na adresu jeho předchozího bydliště, kde již 2 roky nebydlí. Uzavření rozhodčí smlouvy musí podle platné právní úpravy předcházet poučení spotřebitele ze strany podnikatele o následcích uzavření rozhodčí doložky a o základech rozhodčího řízení, na kterých rozhodčí řízení stojí. V kontrastu k právní úpravě, na kterou je odkazováno (§ 419 NOZ, § 3 odst. 5 a § 8 zákona o rozhodčím řízení) podle obsahu výzvy k plnění ze dne [datum], resp. [datum] právního zástupce žalovaného vyplývá, že rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] stejný právní zástupce využívá ve vícero případech, jednání bývá rychlé a právní zástupce již předem predikoval výsledek sporu, což oba žalobci dovozují z obsahu textu písemné výzvy. Rozhodčí doložku vnímají oba žalobci jako neurčitou postrádající zákonné náležitosti, neurčitou co do specifikace stran, jichž se má týkat a totéž se vztahuje k osobě b) žalobce co do jeho údajného ručitelského závazku. Oba žalobci namítají porušení rovnosti stran v rozhodčím řízení a neplatnost rozhodčí doložky pro případ, že tuto námitku rozhodce neuzná a ve věci bude rozhodovat, aniž proběhlo ústní jednání a účastníci byli vyslechnuti a měli možnost se efektivně a účinně bránit před vydáním rozhodčího nálezu. Toto právo oběma žalobcům rozhodce upřel. I kdyby byla rozhodčí doložka platná, mělo být rozhodováno podle zásad spravedlnosti, kterou rozhodce porušil. Podle názoru a) žalobce rozhodce rozhodoval v rozporu se zásadou spravedlnosti, nevzal v úvahu námitku nedostatku kauzy namítanou a) žalobcem, s předloženými důkazy nakládal účelově, a totéž platí o odůvodnění rozhodčího nálezu. V ostatním žaloba obsahuje citaci písemných podání žalobců podaných v rámci rozhodčího řízení či z odůvodnění rozhodčího nálezu.

2. Krajský soud v pořadí 1. usnesením ze dne [datum] vykonatelnost rozhodčího nálezu odložil a Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. 3. 2020, č. j. 5 Co 9/2020-47 toto usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V pořadí 2. usnesením ze dne 17. 6. 2020, č. j. 83 C 53/2019-67 krajský soud návrh a) a b) žalobců na odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu zamítl a toto usnesení nabylo právní moci [datum].

3. Oba žalobci v doplňujícím podání ze dne [datum], kromě odstranění vad návrhu na odklad jeho vykonatelnosti, doplnili vlastní žalobu především o informaci, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu podali oba žalobci. V rámci doplnění žalobních tvrzení a) žalobce uvedl, že rozhodce rozhodoval v rozporu se zásadou materiální pravdy a v rozporu se zásadou rovnosti stran o neexistujícím nároku, jehož existenci žalující strana v rozhodčím řízení nedoložila, nýbrž pouze tvrdila. Rozhodce se spokojil jen s dodatečně vytvořeným čestným prohlášením zaměstnance žalující strany v rozhodčím řízení, které obsahovalo nepravdivá tvrzení a nevyvrátilo obranu a) žalobce, že má nárok na bezplatnou dopravu. Rozhodčí řízení trpí celou řadou procesních a hmotněprávních vad a rozhodčí nález neměl být vydán. a) žalobce neuzavřel se žalující stranou nikdy v minulosti rozhodčí smlouvu. Žádal pouze o možnost odebírat zboží na fakturu, kterou vždy řádně uhradil a jediné, co odmítl uhradit, jsou neoprávněně vyúčtované náklady na dopravu. Žalující strana v rozhodčím řízení nabídla a) žalobci dopravu zboží zdarma za splnění předem sjednaných podmínek, které a) žalobce splnil. Kdyby rozhodce nařídil ústní projednání věci, jistě by dospěl k závěru, že a) žalobce své povinnosti plynoucí z obchodního styku neporušil. Stejnou námitku a) žalobce uplatnil v rozhodčím řízení s výsledkem, že rozhodce v rozporu s logikou věci v odůvodnění rozhodčího nálezu uvedl, že a) žalobce neprokázal, že mu vznikl nárok na dopravu zdarma, ačkoliv tato skutečnost plyne z objednávky a měla to být strana žalující v rozhodčím řízení, kdo měl prokazovat, že nárok na bezplatnou dopravu a) žalobci zanikl. Rozhodce rozhodl v rozhodčím sporu v rozporu se zásadou spravedlnosti. b) žalobce ve stejném podání doplnil, že neuzavřel se žalovaným dohodu, že jako fyzická osoba ručí za závazky a) žalobce. Se žalující stranou v minulosti jednal vždy v pozici jednatele a) žalobce, nikdy jako fyzická osoba. V rozhodčím sporu nebyl pasivně legitimován.

4. Žalovaný se k obsahu žaloby vyjádřil písemně jen v rámci odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], v němž navrhl zamítnutí návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Uvedl, že rozhodčí doložka byla ve vztahu k a) žalobci sjednána v listině nazvané„ Žádost o platbu na fakturu“ na 1. straně a ve vztahu k b) žalobci na 2. straně téže listiny. Oběma žalobcům bylo známo, že chce-li a) žalobce odebírat od žalovaného zboží, za které nechce platit hotově při jeho odběru, ale později na základě vystavených faktur, žalovaný vyžaduje ručení fyzické osoby, sjednání smluvního úroku z prodlení a uzavření rozhodčí doložky se dlužníkem i ručitelem. V žádosti o platbu na fakturu je uvedena žádající společnost (a) žalobce) a v kolonce„ jméno statutárního orgánu“ je označen b) žalobce. V následujícím textu je-li uváděn pojem„ žádající společnost“, má se tím na mysli a) žalobce. Pokud je v textu na 2. straně uveden pojem„ statutární zástupce žádající společnosti“ má se tím na mysli b) žalobce, který je na druhé straně žádosti rovněž podepsán. V textu žádosti o platbu na fakturu na její 2. straně je sjednáno ručení mezi b) žalobcem a žalovaným za závazky a) žalobce. Obdobnou rozhodčí doložkou sjednanou v žádosti o platbu na fakturu se v minulosti zabýval Okresní soud v Ostravě v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pod sp. zn. 17 C 305/2014, v němž jiný žalobce namítal, že nebylo platně sjednáno ručení a rozhodčí doložka a okresní soud tuto žalobu zamítl. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2015, č. j. 11 Co 255/2015-71. K požadavku žalobců na zrušení rozhodčího nálezu dle ust. § 31 písm. a) ZRŘ, je namítáno, že jde o majetkový spor, nikoli však spotřebitelský spor, a to rovněž ve vztahu k b) žalobci a uzavření platné rozhodčí smlouvy tak nebylo vyloučeno. O odkazu na § 31 písm. c) ZRŘ platí, že rozhodčí doložkou byla provedena volba konkrétního rozhodce advokáta [titul]. [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k námitce dle § 31 písm. e) ZRŘ žalovaný uvádí, že v rámci rozhodčí doložky bylo sjednáno, že rozhodčí řízení nebude ústní a taková dohoda je přípustná. Pokud jde o námitky o nedostatečném doručování b) žalobci v rozhodčím řízení, platí, že zásilky adresované rozhodcem b) žalobci byly vždy řádně doručeny a b) žalobce na ně reagoval. Ve vztahu k osobě rozhodce odkazuje žalovaný na usnesení rozhodce ze dne [datum], v němž rozhodce zamítl námitky nedostatku pravomoci vznesené oběma žalobci. Soudu zřejmě není známo, že usnesením soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] [město] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla exekuce vedená na podkladě rozhodčího nálezu, jehož zrušení se žalobci domáhají, odložena do doby pravomocného rozhodnutí v tomto řízení. Žalobci v postavení povinných složili u exekutora celou vymáhanou částku.

5. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ostravě je dána podle § 41 zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen„ ZRŘ“).

6. Krajský soud projednal žalobu o zrušení rozhodčího nálezu u ústního jednání dne [datum] a provedl důkaz rozhodčím spisem rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] sp. zn. [číslo], z jehož obsahu zjistil:

7. Žalobou na vydání rozhodčího nálezu podanou žalobcem [právnická osoba] proti 1. žalovanému [právnická osoba] a 2. žalovanému [jméno] [příjmení] žalobce uplatnil požadavek na zaplacení částky [částka] s úroky z prodlení -) z částky [částka] od [datum] do [datum], -) z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, -) z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vždy ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného a s požadavkem, aby oba žalovaní zaplatili společně a nerozdílně náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a náklady rozhodčího řízení ve výši [částka] žalobci do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu.

8. V rozhodčí žalobě je odkaz na„ Žádost o platbu na fakturu“ ze dne [datum], ve které je obsažena rozhodčí doložka žalobce a 1. žalovaného, podle které všechny spory vzniklé z dopravy, nájmu či podnájmu, zboží, strojního zařízení či jiného užívání … budou rozhodovány podle zásad spravedlnosti rozhodcem [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec] podle [příjmení] a [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] tím, že řízení před rozhodcem bude písemné bez nařízení ústního jednání. V žádosti o platbu na fakturu učinil 2. žalovaný současně v postavení jednatele 1. žalovaného ručitelské prohlášení o tom, že uspokojí pohledávky 1. žalovaného, které vzniknou nezaplacením pohledávky do 30 dnů po lhůtě splatnosti. 1. žalovaný na základě ústně uzavřených kupních smluv převzal zboží, za něž zaplatil cenu zboží dle vystavených faktur a žalobce zajistil dopravu zboží a 1. žalovanému za tuto dopravu účtuje třemi fakturami v souhrnu částku [částka], na tuto částku žalobce provedl zápočet vzájemných pohledávek, po jejichž zápočtu zbývá k zaplacení částka [částka] a úhrada smluvního úroku z prodlení z nezaplacených faktur, tj. částka [částka] a [částka], v součtu tedy částku [částka].

9. Z úředně ověřené fotokopie„ Žádosti o platbu na fakturu“ a„ Schválení žádosti o platbu na fakturu“, obou listin ze dne [datum], bylo zjištěno, že žadatelem o umožnění platby na fakturu je obchodní společnost [právnická osoba] jednající jménem statutárního zástupce [jméno] [příjmení], [datum narození], žádost je adresována společnosti [právnická osoba] Obsahem téže listiny je ujednání, že bude-li žádost schválena, je současně sjednán mezi žádající společností a společností [právnická osoba], úrok z prodlení z dlužné částky v případě prodlení dlužníka s placením kupní ceny za dodané zboží, a dále ujednání, že všechny spory vzniklé z kupních smluv a v souvislosti s nimi, z dopravy, z nájmu či podnájmu zboží a strojního zařízení či jiného užívání budou rozhodovány s konečnou platností podle zásad spravedlnosti rozhodcem [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec] podle [příjmení] a [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], avšak řízení před rozhodcem bude písemné. Listina je za společnost [právnická osoba] podepsána [titul]. [jméno] [příjmení], za žadatele opatřena razítkem obchodní společnosti a parafou jednatele. Z úředně ověřené fotokopie„ Schválené žádosti o platbu na fakturu“ plyne ujednání, že žádající společnosti bude poskytován dohodnutý kredit, na který není právní nárok a od jeho poskytnutí může společnost [právnická osoba] kdykoliv upustit. Statutární zástupce žádající společnosti (v žádosti označen - [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem …) prohlašuje, že v zájmu zachování kreditu uspokojí všechny pohledávky společnosti [právnická osoba] vzniklé vůči žádající společnosti nezaplacením faktury ani do 30 dnů od lhůty splatnosti uvedené ve faktuře. Stejná fyzická osoba a společnost [právnická osoba] se současně dohodly, že všechny spory vzniklé z tohoto závazku statutárního zástupce budou rozhodovány s konečnou platností podle zásad spravedlnosti rozhodcem [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec] podle [příjmení] a [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], avšak řízení před rozhodcem bude písemné. Listina je opatřena podpisem [titul]. [jméno] [příjmení] za společnost [právnická osoba], opatřena razítkem společnosti [právnická osoba] a parafou [jméno] [příjmení].

10. Z oznámení rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného a) a b) žalobci jim bylo zjištěno, že rozhodce těmto účastníkům oznámil přijetí funkce rozhodce v souladu s rozhodčí doložkou sjednanou dne [datum] v listině označené jako„ Žádost o platbu na fakturu“. Oznámení bylo doručeno a) žalobci dne [datum], podle záznamu pošty na poštovní zásilce adresované b) žalobci, b) žalobce odmítl zásilku převzít a zásilka byla z téhož důvodu vrácena zpět rozhodci. Rozhodce v podání ze dne [datum] adresovaném a) a b) žalobcům účastníkům oznámil zaslání rozhodčí žaloby s výzvou, aby se účastníci k jejímu obsahu vyjádřili ve 14denní lhůtě. Žaloba byla doručena a) žalobci dne [datum] a podle záznamu pošty na vrácené zásilce adresované b) žalobci, b) žalobce odmítl zásilku převzít.

11. Z obsahu písemného vyjádření a) žalobce (v postavení 1. žalovaného v rozhodčím řízení) ze dne [datum] a) žalobce namítl nedostatek věcné legitimace rozhodce k rozhodování sporu, absolutní neplatnost rozhodčí smlouvy pro její neurčitost a obcházení zákona, neexistenci nároku uplatněného rozhodčí žalobou a navrhl v případě, že rozhodce dovodí, že je věcně legitimován, aby rozhodčí žalobu zamítl. Obsahem téhož podání je vyjádření a) žalobce k nároku uplatněnému žalobou. Z vyjádření b) žalobce (v postavení 2. žalovaného v rozhodčím řízení) k obsahu rozhodčí žaloby ze dne [datum] plyne, že b) žalobce neuznal nárok uplatněný rozhodčí žalobou, namítl nepříslušnost rozhodce a nedostatek jeho legitimace k rozhodování sporu, absolutní neplatnost rozhodčí doložky, neboť se žalobcem si nikdy nesjednal možnost, aby jej žalobce jako fyzickou osobu mohl žalovat za závazky společnosti [právnická osoba], za stejnou obchodní společnost jednal vždy jako její statutární zástupce. Namítl absenci své pasivní legitimace v rozhodčím sporu, neboť se žalobcem neuzavřel žádnou dohodu o ručení. Ručitelský závazek je neplatný pro neurčitost. Žalovaný (v postavení žalobce v rozhodčím řízení) k obsahu písemných vyjádření obou žalovaných k rozhodčí žalobě podal písemné vyjádření ze dne [datum] a toto písemné vyjádření rozhodce doručil a) žalobci dne [datum]. Ze vrácené zásilky se stejným vyjádřením adresované b) žalobci lze zjistit, že zásilka byla adresována b) žalobci na adresu [adresa], zásilka nebyla v úložní době vyzvednuta z pošty a následně byla vrácena jako nedoručená zpět rozhodci. b) žalobce podal k obsahu rozhodčí žaloby doplňující vyjádření ze dne [datum], v němž opakovaně namítl nedostatek legitimace rozhodce k projednání rozhodčího sporu, absolutní neplatnost rozhodčí doložky a zpochybnil existenci svého ručitelského závazku za závazky a) žalobce. Rozhodce usnesením ze dne [datum], číslo sporu [číslo] zamítl námitky nedostatku pravomoci rozhodce vznesené 1. a 2. žalovanými.

12. Rozhodčím nálezem ze dne [datum], číslo sporu [číslo] rozhodce zavázal oba žalované povinností zaplatit žalobci částku [částka] s úroky z prodlení vždy ve výši 2,5 promile denně za každý den prodlení z částek [částka] od [datum] do [datum], -) [částka] od [datum] do zaplacení, -) [částka] od [datum] do zaplacení, -) [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého. Oba žalované společně a nerozdílně zavázal k zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky žalobci ve výši [částka] a náklady řízení ve výši [částka], obě částky ve 3denní lhůtě od právní moci rozhodčího nálezu k rukám právního zástupce žalobce. Rozhodčí nález byl doručen do datové schránky advokáta žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], do datové schránky zmocněnce 1. žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Zásilka s rozhodčím nálezem adresovaná 2. žalovanému byla uložena u pošty dne [datum] a po uplynutí úložní doby dne [datum] vrácena zpět rozhodci.

13. Podle § 31 zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v jeho aktuálním znění („ ZRŘ“), soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat.

14. Podle § 32 odst. 1 ZRŘ návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do 3 měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak.

15. Podle § 33 ZRŘ soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé.

16. Žalobu o zrušení rozhodčího nálezu podali a) a b) žalobci včas před uplynutím 3 měsíců od data doručení rozhodčího nálezu. Ačkoliv v žalobě ze dne [datum] žalobci označili důvody ke zrušení rozhodčího nálezu odkazem na § 31 písm. a), c) a e) ZRŘ, obsahem samotné žaloby se dovolali také neplatnosti rozhodčí doložky pro nedostatek náležitostí a pro neurčitost, co do specifikace stran, jichž se rozhodčí doložka týká a pro neexistenci ručitelského závazku b) žalobce, tedy důvodu ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. b) ZRŘ. K jednotlivým důvodům přijal krajský soud následující právní závěry.

17. K § 31 písm. a) ZRŘ: Nelze souhlasit se tvrzením žalobců, že rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu. Závazkový vztah mezi účastníky, a) žalobcem a žalovaným a dále b) žalobcem a žalovaným zahrnuje finanční plnění. Zákon o rozhodčím řízení umožňuje alternativu k řízení před obecnými soudy pro určitý druh sporů (finanční plnění) a umožňuje přenos pravomoci spor rozhodnout na rozhodce. Ustanovení § 31 písm. a) ZRŘ dopadá na případy, kdy spor v rozhodčím řízení nelze projednat. Podle ust. § 2 odst. 1 ZRŘ se strany mohou dohodnout na projednání majetkových sporů rozhodcem. Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany mohou o předmětu sporu uzavřít smír (§ 2 odst. 1 a 2 ZRŘ). Platí tedy závěr, že předmět sporu, totiž peněžní nárok žalovaného vůči a) žalobci v postavení dlužníka a vůči b) žalobci v postavení ručitele nebránil v uzavření platné rozhodčí doložky. Podle § 31 písm. a) ZRŘ zrušení rozhodčího nálezu v úvahu nepřicházelo.

18. K § 31 písm. c) ZRŘ: Nedostatek pravomoci rozhodce spor rozhodnout řeší ust. § 15 ZRŘ. Námitku nedostatku pravomoci rozhodce mohli a) a b) žalobci uplatnit při prvém úkonu v rozhodčím řízení podle § 15 odst. 2 ZRŘ. Ve vyjádření k rozhodčí žalobě ze dne [datum] a) žalobce namítl nedostatek věcné legitimace rozhodce (pro neexistenci rozhodčí doložky). Stejnou námitku uplatnil b) žalobce v prvém vyjádření ze dne [datum]. S námitkami obou žalobců se rozhodce vypořádal v usnesení ze dne [datum], kterým námitky o nedostatku své pravomoci zamítl. Obsahem listin ze dne [datum]„ Žádosti o platbu na fakturu“ a„ Schválení žádosti platby na fakturu“ je konkrétní volba rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení]. Důvod podle § 31 písm. c) ZRŘ ke zrušení rozhodčího nálezu rovněž neobstojí.

19. K § 31 písm. e) ZRŘ: Obsahem žalobních tvrzení a) a b) žalobců je tvrzení, že rozhodce porušil zásadu rovnosti stran v rozhodčím řízení, zásadu spravedlnosti při svém rozhodování a rozhodčí nález nedostatečně odůvodnil. Z obsahu rozhodčího spisu lze zjistit, že rozhodce informoval všechny strany rozhodčího řízení o tom, že přijal funkci rozhodce s odkazem na rozhodčí doložku ze dne [datum]. Oběma žalobcům rovněž zaslal rozhodčí žalobu a umožnil jim, aby ve 14denní lhůtě od data jejího doručení se k obsahu rozhodčí žaloby vyjádřili, uvedli všechny skutečnosti, na nichž staví procesní obranu a doložili listiny, o něž svá tvrzení opírají, případně navrhli důkazy k jejich prokázání. Skutečnost, že b) žalobce opakovaně odmítl převzetí zásilek adresovaných mu rozhodcem, nemá vliv na zjištění, že rozhodce umožnil b) žalobci se s obsahem rozhodčí žaloby seznámit, vyjádřit se k ní a označit důkazy o něž opírá svou procesní obranu. Zásadu rovnosti účastníků a spravedlnosti při svém rozhodování rozhodce neporušil. b) žalobce v 1. vyjádření k rozhodčí žalobě žádné důkazy neoznačil. a) žalobce nabídl k důkazu listiny související s předmětem závazkového vztahu mezi a) žalobcem a žalovaným. Rozhodce v odůvodnění rozhodčího nálezu uvedl, že provedl důkaz listinami předloženými žalovaným (v rozhodčím řízení v postavení žalobce) a rovněž listinami předloženými a) žalobcem (v rozhodčím řízení v postavení 1. žalovaného). Hmotněprávní posouzení žalobního nároku rozhodcem s výsledkem, kterým je procesní neúspěch a) a b) žalobců, nelze hodnotit jako porušení rovnosti stran či zásady spravedlnosti jenom z toho důvodu, že a) a b) žalobci v rozhodčím řízení se svou obranou neuspěli. Z judikatury Nejvyššího soudu České republiky plyne jasný závěr o tom, že při rozhodování o zrušení rozhodčího nálezu není soud oprávněn přezkoumávat napadené rozhodnutí věcně, tedy z hlediska správnosti hodnocení provedených důkazů, správnosti skutkových zjištění a následného právního posouzení věci. Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu totiž nemůže sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu. Při posuzování otázky, zda protistraně v rozhodčím řízení byla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, musí soud zkoumat, zda v konkrétním rozhodčím řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu byla této straně poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejích procesních práv a zda procesním postupem rozhodce se jedna strana nedostala do nerovného postavení vůči straně druhé. Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu soudem směřuje především k ochraně dodržování základních procesních práv a povinností účastníků rozhodčího řízení. Všechny námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu musí být nutně procesního charakteru a týkat se postupu rozhodčího soudu (rozhodce) při projednávání sporu, nikoli správnosti skutkových nebo právních závěrů rozhodce (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2570/2007 a sp. zn. 33 Cdo 153/2013). Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) ZRŘ nebyl zjištěn.

20. K § 31 písm. b) ZRŘ: Procesní obranou a) a b) žalobců v rozhodčím řízení byla námitka absolutní neplatnosti rozhodčí doložky pro její neurčitost a obcházení zákona. K obsahu listin, ve kterých je rozhodčí doložka obsažena, krajský soud konstatuje, že co do specifikace stran, které uzavřely rozhodčí doložku, pochybnosti nevznikly. V listině„ Žádost o platbu na fakturu“ je smluvní stranou sjednávající rozhodčí doložku a) žalobce jako žadatel o umožnění plateb na fakturu a žalovaný. Obsahem listiny je konkrétní ujednání o tom, že všechny spory těchto účastníků z kupních smluv a v souvislosti s nimi, z dopravy … budou rozhodovány s konečnou platností konkrétně vybraným rozhodcem v písemném rozhodčím řízení. Pro posouzení platnosti této rozhodčí doložky je bez významu, zda a jaký spor o finanční plnění mezi těmito stranami vznikl a s jakým výsledkem jej rozhodce podle hmotného práva posoudil. Rozhodčí doložka řádně označuje strany, které si ujednaly rozhodování svých případných sporů konkrétně vybraným rozhodcem, a obsahuje ujednání, že rozhodčí řízení proběhne písemně. Neplatnost rozhodčí doložky z hlediska ustanovení občanského zákoníku, § 580 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. nelze dovodit.

21. Rozhodčí doložka obsažená v listině„ Schválení žádosti o platbu na fakturu“ dostatečně konkrétně označuje smluvní strany tak, že jde o statutárního zástupce žádající společnosti (a) žalobce), totiž [jméno] [příjmení], [datum narození] s adresou bydliště v obci [adresa] a obchodní společnost [právnická osoba] (žalovaný). V téže listině je obsažen -) závazek b) žalobce [jméno] [příjmení] (současně statutárního zástupce žádajícího (a) žalobce), o tom, že uspokojí pohledávky žalovaného za a) žalobcem, které vzniknou nezaplacením faktur do 30 dnů po datu jejich splatnosti doručených a) žalobci, -) rozhodčí doložka stejných smluvních stran, tj. b) žalobce a žalovaného o tom, že spory vzniklé z ručitelského závazku budou rozhodovány konkrétně označeným rozhodcem v rozhodčím řízení, které proběhne písemně. Také tato rozhodčí doložka je co do označení stran, které ji uzavřely a vymezení, kterých sporů se týká, včetně výběru rozhodce a způsobu provedení rozhodčího řízení konkrétní. Obě označené rozhodčí doložky neodporují ust. § 2 odst. 1, 2 a 3, § 3 odst. 1 a 2, § 4 a § 19 odst. 3 ZRŘ. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní společnosti a) žalobce plyne, že k datu uzavření rozhodčí doložky b) žalobcem, tj. k datu [datum], měl b) žalobce [jméno] [příjmení], [datum narození] postavení statutárního zástupce a) žalobce. Neplatnost rozhodčích doložek a) a b) žalobce uzavřených se žalovaným z hlediska obecných ustanovení občanského zákoníku § 580 a násl. dovozovat nelze. K námitce b) žalobce, že rozhodčí doložku neuzavřel a ručitelem závazků za a) žalobce se nestal, lze připomenout, že rozhodčí doložka dopadá na právní vztahy, jejichž subjektem jsou také třetí osoby, pokud s vedením rozhodčího řízení vyslovily souhlas. Spor mezi ručitelem a věřitelem bylo možno rozhodnout v rozhodčím řízení, neboť b) žalobce v postavení ručitele a žalovaný jako věřitel projevili vlastní vůli přenést pravomoc o rozhodování případného sporu mezi nimi do rozhodčího řízení (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 111/2009).

22. Krajský soud jiné než listinné důkazy, jejichž výčet je výše uveden, v řízení neprováděl. Zamítl návrh na výslech b) žalobce a označených svědků pro jejich nadbytečnost, neboť k objasnění skutkového stavu věci plynoucího z listinných důkazů nemohly vést. Stejně tak zamítl důkaz rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. 17 C 305/2014-36 a Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 255/2015-71, v rámci kterých soudy hodnotily platnost rozhodčí doložky v poměru mezi stejným žalovaným a jiným žalobcem. Důkaz těmito rozsudky krajský soud považoval za nadbytečný v situaci, kdy přijatými právními závěry v odůvodnění rozsudků nebyl vázán.

23. Na základě přijatých závěrů krajský soud žalobu o zrušení rozhodčího nálezu rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] č. sporu [číslo] ze dne [datum] zamítl.

24. S odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že procesně neúspěšní a) a b) žalobce jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve 3denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalovaného v řízení o zrušení rozhodčího nálezu tvoří: -) odměna ve výši [částka] úkon podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. (vyhlášky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb v aktuálním znění), celkem za 2 úkony částka [částka], -) odměna ve výši ½ za sepis odvolání proti usnesení o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle § 11 odst. 2 písm. c) AT – [částka], -) odměna ve výši ½ za zastoupení u jednání dne [datum], které neproběhlo podle § 11 odst. 2 písm. f) a odst. 3 AT – [částka], -) 4 x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 AT, celkem [částka], -) náhrada daně z přidané hodnoty podle § 14a odst. 1 AT ze součtu odměn a paušálních náhrad ve výši 21 %, tj. částka [částka] Celkem náklady řízení tvoří částka [částka].