83 C 7/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Zavrtálkovou ve věci žalobce: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul , titul . sídlem adresa za účasti: ; jméno příjmení (dříve příjmení ), narozená dne datum bytem adresa o nahrazení rozhodnutí stát. instituce , stát. instituce ze dne datum rozhodnutí , číslo jednací

I. Vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce ke spoluvlastnickému podílu ve výši ½ na pozemcích parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] zapsaných na [list vlastnictví] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], jejímiž účastníky jsou dárkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) a obdarovaný [jméno] [příjmení], se povoluje.

II. Tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne [datum] žalobce navrhl změnu rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a vydání rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce ke spoluvlastnickému podílu ve výši ½ na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ([list vlastnictví]) na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené dárkyní – [jméno] [příjmení] a obdarovaným – žalobcem. Žalobu odůvodnil žalobním tvrzením, že katastrální úřad vydal zamítavé rozhodnutí a zápis vkladu vlastnického práva žalobce k označeným pozemkům na podkladě darovací smlouvy ze dne [datum] nepovolil. Žalobce vytkl katastrálnímu úřadu jeho procesní postup, jestliže seznámení s podklady pro rozhodnutí žalobci doručil až [datum] a v něm je obsaženo oznámení, že účastník se může k listině vyjádřit do [datum]. Nejde tedy o přiměřenou lhůtu, kterou správní orgán účastníku poskytl. Katastrální úřad své zamítavé rozhodnutí odůvodnil tvrzením, že předmět darovací smlouvy byl vymezen neurčitě. Neuvedl však, kterému ustanovení zákona takové vymezení předmětu smlouvy odporuje. Žalobce s tímto závěrem nesouhlasí, stejně jako se závěrem, že vkladová listina nesplňuje náležitosti pro zápis do katastru. V darovací smlouvě je uvedeno, že dárkyně je spoluvlastníkem a jsou označeny parcely a stavby, kterých se spoluvlastnictví týkalo. Tuto skutečnost si katastrální úřad mohl ověřit v katastru nemovitostí. V darovací smlouvě dárkyně srozumitelně uvedla, že daruje obdarovanému„ celý svůj podíl“. Velikost podílu lze spolehlivě zjistit ze zápisu v katastru. Žalobce dále odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1124/2010-177 se závěrem, že není-li převáděná nemovitost ve smlouvě označena v souladu s požadavky katastrálního zákona, nemusí tato okolnost představovat vadu v identifikaci předmětu právního úkonu. Pochybení katastrálního úřadu žalobce spatřuje v nedostatečné lhůtě, kterou žalobci poskytl pro vyjádření a v jeho závěrech o neurčitosti předmětu darovací smlouvy, ačkoli tento závěr neopřel o žádnou konkrétní právní normu.

2. Další účastnice řízení – [jméno] [příjmení] vyjádřila souhlas se žalobními tvrzeními a navrhla, ať je žalobě vyhověno. 3. [stát. instituce], [stát. instituce] v písemném vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že dne [datum] obdržel návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Vkladová listina nesplňuje náležitosti pro zápis podle ust. § 17 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona a o tomto nedostatku katastrální úřad účastníky informoval prostřednictvím seznámení se s poklady pro rozhodnutí ze dne [datum]. Ve stejné listině účastníkům poskytl možnost vyjádřit se k jejímu obsahu ve lhůtě do [datum]. V době do vydání rozhodnutí ve věci nebyl účastníky řízení učiněn žádný procesní úkon a vyjádření nebylo podáno. Esenciální náležitostí každého právního jednání, kterým je také darovací smlouva, je určité vymezení předmětu darování. Nutnost určitosti vymezení předmětu darování plyne rovněž z ust. § 2055 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Darovací smlouva musí obsahovat přesné označení daru. Rozsah přezkumu předložených listin katastrálním úřadem je velmi omezený (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 222/2000). Je dán ust. § 17 a 18 katastrálního zákona. V daném případě nebyl splněn požadavek dle § 17 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, neboť ve smlouvě absentuje určité označení předmětu převodu. Je-li převáděn celý spoluvlastnický podíl dárkyně, lze těžko dovodit jeho konkrétní výši (rozsah). Ta se mohla radikálně změnit od doby sepisu darovací smlouvy do doby podání návrhu na vklad zvláště, když k sepisu darovací smlouvy došlo s několikaletým odstupem od data, ke kterému byl podán návrh na vklad. Katastrální úřad nepřezkoumává platnost právního jednání, ale posuzuje obsahové náležitosti vkladové listiny, a to přesně v souladu s § 17 odst. 1 písm. a). K výtce o nedostatečné možnosti účastníků vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí katastrální úřad uvedl, že seznámení se s poklady pro rozhodnutí bylo odesláno účastníkům dne [datum] Lhůtu k vyjádření do [datum] tak považoval katastrální úřad za dostatečně dlouhou. V rámci seznámení se s poklady katastrální úřad ovšem neurčil lhůtu k provedení úkonu, pouze umožnil účastníkům vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, s ohledem na fakt, že účastníci mohou své návrhy činit až do vydání rozhodnutí ve věci (viz odkaz na § 36 odst. 1 správního řádu). Účastníci řízení měli reálnou možnost nejen seznámit se s obsahem spisu, ale kdykoli se informovat o stavu řízení. Katastrální úřad navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

4. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ostravě k projednání žaloby je dána podle ust. § 249 odst. 2 o. s. ř.

5. Účastníky řízení jsou tytéž osoby, které byly účastníky v řízení před katastrálním úřadem pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] dle § 250a odst. 1 o. s. ř.

6. Krajský soud v pořadí prvým rozsudkem ze dne 7. 4. 2021, č. j. 83 C 7/2021-25 žalobu zamítl. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 5. 8. 2021, č. j. 5 Co 10/2021-47 rozsudek Krajského soudu v Ostravě potvrdil. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 29. 3. 2022, č. j. 24 Cdo 3507/2021-68 rozsudky Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

7. Krajský soud věc znovu projednal u jednání dne [datum] bez osobní účasti žalobce v souladu s návrhem jeho advokáta. Krajský soud provedl znovu důkaz spisem Katastrálního úřadu sp. zn. [spisová značka] [číslo], aktuálním výpisem z katastru nemovitostí pro k. ú. [obec], [list vlastnictví], vzal v úvahu obsah vyjádření katastrálního úřadu ze dne [datum] a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

8. Žalobce podal návrh na zápis do katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] za účasti [jméno] [příjmení]. V návrhu požadoval, ať je povolen vklad vlastnického práva žalobce ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu ½ k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec], jejichž dosavadním vlastníkem je [jméno] [příjmení]. Za vkladovou listinu označil darovací smlouvu ze dne [datum]. Z obsahu darovací smlouvy ze dne [datum] plyne, že smlouvu uzavřeli v postavení dárkyně [jméno] [příjmení] (nyní provdaná [příjmení]) a [jméno] [příjmení] v postavení obdarovaného. Předmětem darovací smlouvy je spoluvlastnický podíl dárkyně na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] Darovací smlouvou dárkyně daruje obdarovanému celý svůj podíl na těchto nemovitostech s jejich součástmi, příslušenstvím a vybavením a obdarovaný dar přijímá. Podle obsahu návrhu na vklad předmětem návrhu není ideální ½ pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. Katastrální úřad sdělením ze dne [datum] informoval účastníky vkladového řízení o tom, že vklad nelze povolit se stejným zdůvodněním, jež je obsahem vyjádření katastrálního úřadu k žalobě ze dne [datum]. Rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] katastrální úřad návrh na vklad zamítl. V odůvodnění zamítavého rozhodnutí konstatoval, že podstatnou náležitostí darovací smlouvy je vymezení předmětu převodu (daru). Pokud se převádí spoluvlastnický podíl na nemovité věci, musí být konkretizován co do své velikosti. Obecná formulace o převodu„ celého svého podílu“ není určitá, neboť z takové formulace není zjevná výše spoluvlastnického podílu, který má být převeden. Rozhodnutí bylo doručeno žalobci [datum], další účastnici dne [datum], a rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti dne [datum].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako podíloví spoluvlastníci každý v rozsahu ½ jsou zapsáni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k pozemkům parc. [číslo] jehož součástí je stavba, parc. [číslo] jehož součástí je stavba, a parc. [číslo].

10. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popř. smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

11. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

12. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

13. Podle § 250f věta prvá o. s. ř. soud projedná věc v mezích, ve kterých se žalobce domáhal projednání sporu nebo jiné právní věci v řízení před soudem.

14. Podle § 250j odst. 1 o. s. ř. dospěje-li soud k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne ve věci samé rozsudkem.

15. Podle § 250j odst. 2 o. s. ř. rozsudek soudu podle odstavce 1. nahrazuje rozhodnutí správního orgánu v takovém rozsahu, v jakém je rozsudkem soudu dotčeno. Tento následek musí být uveden ve výroku rozsudku.

16. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) v jeho aktuálním znění, návrh na zahájení vkladového řízení se podává na stanoveném formuláři a musí obsahovat a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen, b) označení účastníků vkladového řízení …, c) označení nemovitostí a práv, která k nim mají být zapsána do katastru nemovitostí nebo z něj vymazána.

17. Podle § 15 odst. 1 téhož zákona, přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení je a) listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen„ vkladová listina“).

18. Podle § 17 odst. 1 téhož zákona, ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda <b>a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,</b> <b>b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad.</b> 19. Podle § 18 odst. 1 téhož zákona, jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

20. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v jeho aktuálním znění, § [číslo] odst. 1, osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

21. Podle § 1121 téhož zákona, každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

22. Podle § 1122 odst. 1 téhož zákona, podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

23. Podle § 1123 věta prvá téhož zákona, spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle.

24. Žalobce v návrhu na vklad vlastnického práva k označeným pozemkům vymezil nabývaný spoluvlastnický podíl rozsahem ½. V darovací smlouvě ze dne [datum] smluvní strany jasně a srozumitelně vyjádřily svou vůli a úmysl převést celý spoluvlastnický podíl dárkyně na nemovitostech specifikovaných v darovací smlouvě na obdarovaného (žalobce). Velikost celého podílu dárkyně je zřejmá z výpisu z katastru nemovitostí, jaký zde byl ke dni uzavření darovací smlouvy a jaký dosud trvá. Závěr o neurčitosti či nesrozumitelnosti právního jednání je na místě jen tehdy, pokud výkladem právního jednání či jeho části podle § 555 a násl. obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. se nepodaří ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle smluvních stran směřovala (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 99/2020). Projev vůle vyjádřený v darovací smlouvě není určitý, jen nejsou-li použité výrazy dostatečně konkrétní, tak, že nelze určit, jaké právní následky měla projevená vůle vyvolat. O takový případ nejde u darovací smlouvy ze dne [datum], kterou dárkyně vyjádřila jasný a konkrétní úmysl převést celý svůj spoluvlastnický podíl (podle výpisu z katastru nemovitostí šlo o podíl v rozsahu ½). Krajský soud v tomto novém řízení rozhodl rozsudkem tak, že se povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce ke spoluvlastnickému podílu ve výši ½ na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], jejímiž účastníky jsou dárkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) a obdarovaný [jméno] [příjmení]. Další z darovaných pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba, se předmětem vkladového řízení k návrhu žalobce ze dne [datum] nestal.

25. Tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jak to předpokládá ust. § 250j odst. 2 o. s. ř.

26. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a další účastnicí platí, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. O náhradě těchto nákladů nelze rozhodovat podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a poměřovat míru procesního úspěchu účastníků v řízení. Účastníci v řízení podle páté části o. s. ř. nemají postavení účastníků ve sporném řízení a náhrada nákladů jim vzájemně proti sobě nenáleží.